Středověk
Dnes je: 11. 04. 2021  | Hlavni strana | Seznam rubrik | Odkazy | RSS | Forum |  
Hlavn menu
Novinky
17.11.2019: Biskup Ota
27.10.2019: Biskupov
Biskupov Gotpold a Fridrich a tak biskupsk nk Arnot.

15.09.2019: lechtina
Vratislava, manelka Kojaty z Mostu.
Posledn komente
  • Zdrojem (dlem) nen Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae IV., ale Codex diplomaticus et epist . . . (Potvrzen biskupstv v Litomyli)
  • Neskr bola vo Vrane Komenda Johanitov a priorom sa tam stali dokonca aj Imrich Bebek a Albert de Na . . . (Bitka na rieke Slanej 11. aprla 1241)
  • Jakub de Mont Royale - vemajster pre Uhorsko, Chorvtsko a Slavniu v Dalmtskej Vrane. (Bitka na rieke Slanej 11. aprla 1241)
  • Dobr den, jet je na strnkch vydavatele, nln.cz (Recenze knihy Pni ze Svojna)
  • Dobr den, nevte, kde bych mohl sehnat tuto knihu Pni ze Svojna? Dkuji za ppadn typy. Zmrzl . . . (Recenze knihy Pni ze Svojna)
  • Sociln st a ostatn






    Rejstk osob

    Vratislav II.

    Zpt

    Vratislav II.

    il(a): * okolo 1033 + 14. 1. 1092

    Popis:
    esk kne (1061 1085) a esk krl (1085 1092).

    Druhorozen syn knete Betislava I. z rodu Pemyslovc a Judity Schweinfurtsk z rodu bavorskch Babenberk.

    O jeho dtstv nen nic bliho znmo. Pravdpodobn v roce 1054 se Vratislav oenil se svou prvn manelkou, lechtinou neznmho jmna a pvodu (pravdpodobn Nmkou).

    Po smrti svho otce Betislava v roce 1055 a pot, co jeho star bratr Spytihnv II. usedl na esk knec stolec , se stal dlnm knetem na Olomoucku. (Jeho mlad brati Konrd a Ota se ujali dln vldy na Brnnsku.) Avak brzy byl Spytihnvem donucen prchnout do Uher. Vratislavova thotn manelka vak byla zajata a uvznna. Akoli byla pozdji proputna, bhem cesty za manelem do Uher zemela.

    V roce 1058 se Vratislav oenil podruh s uherskou princeznou Adltou (Adelheid), dcerou krle Ondeje. Mlad, asi dvaadvacetilet Vratislav zskal ve svch novch pbuznch siln spojence, take se mu Spytihnv rozhodl radji vrtit zabaven olomouck dl. Zstval pak na Morav se svou manelkou, kter mu porodila tyi dti syny Vratislava (zemel jako mal dt), Betislava a dv dcery Ludmilu a Jitku.

    V lednu 1061 Spytihnv pedasn (ve vku necelch 30 let) zemel. Novm eskm knetem byl zvolen Vratislav. Brzy po nstupu k vld obnovil moravsk dly a svil je do sprvy svm bratrm Konrdovi Brnnsko a Otovi Olomoucko. Nejmladho Jaromra, kter odmtal otcem urenou crkevn kariru, nechal nsilm vysvtit na jhna. Jaromr pot i s druinou uprchl do Polska.

    Adlta se vak z nov role esk knny a spchu svho mue dlouho netila. Opustila jej, i sv malik dti (nejstarmu mohly bt asi ti roky, nejmlad bylo jist teprve kojencem) ji necel rok pot 27. ledna 1062 ve svch dvaadvaceti letech. Okolnosti jej smrti nejsou znm, ale mohly njak souviset s tm, e la prakticky z jednoho thotenstv do druhho tyi dti pivedla na svt bhem necelch ty let.

    Zhruba rok po smrti sv druh manelky Adlty, tedy asi v roce 1063, se Vratislav oenil znovu. Tentokrt se jeho vyvolenou stala dcera polskho knete Kazimra Obnovitele (syna Mka II.) a Marie Dobronhy, sestry kyjevskho knete Jaroslava Moudrho (vnuky Vladimra Velikho). Vratislav tmto svm satkem vlastn jen potvrdil uzaven ptelskch vztah s polskm knetem Boleslavem II. Smlm.

    Tho roku Vratislav zaloil biskupstv v Olomouci, na jeho stolec usedl biskup Jan. V roce 1067 zemel prask biskup eb. Jeho nstupcem byl za dramatickch okolnost a pes odpor knete zvolen Vratislavv bratr Jaromr, kter pijal nov jmno Gebhard. Mezi obma bratry propukly ostr spory, protoe Jaromr se snail o zruen olomouck diecze. V roce 1070 proto Vratislav zaloil Vyehradskou kapitulu podzenou pmo papei a tak knec palc, do nho se s celm svm dvorem pesthoval.

    Polsk Boleslav na jae roku 1069 zatoil na Kyjevskou Rus a vrtil se odsud s velkou koist. Povzbuzen spchem, zatoil o rok pozdji i na svho vagra Vratislava. Jeho clem bylo nejspe posunut esko-polskch hranic ve vlastn prospch. Boje pokraovaly i v roce 1073.

    V t dob probhal tzv. boj o investituru, tzn. V podstat o to, zda m svtsk panovnk prvo volit a uvdt do funkce crkevn hodnoste. Zatmco Polsko a Uhry se v tomto sporu postavily na stranu papee, Vratislav II. stl vrn pi mladm nmeckm krli Jindichovi IV. V roce 1075 se Vratislav s eskm vojskem astnil potlaen povstn Sas u Hersfeldu. Na podzim pak Jindich s Vratislavem vpadli do Meska.

    Roku 1077 spory Vratislava s Jaromrem-Gebhardem utichly, protoe biskup byl jmenovn kanclem Jindicha IV.

    Vratislav podporoval Jindicha v boji o investituru, a to zejmna v dob, kdy pape na nmeckho panovnka uvalil klatbu a v i si zvolili protikrle Rudolfa z Rheinfeldenu. esk oddly se astnily i Jindichovy msk jzdy (jejm clem bylo dobyt ma a dosazen protipapee Klimenta III., od nho pak Jindich obdrel csaskou korunu). Bhem Jindichovy tlet neptomnosti v i Vratislav hjil jeho pozice.

    Zsluhy eskho knete pak csa Jindich IV. ocenil roku 1085 mu udlil na dvorskm sjezdu v Mohui krlovskou hodnost. 15. ervna 1085 se pak na Praskm hrad konala prvn krlovsk korunovace v historii. Mezitm Egilbert, arcibiskup trevrsk, jsa posluen csaova rozkazu, pijel do hlavnho sdla Prahy a dne 15. ervna pi slavn mi svat pomazal Vratislava, odnho krlovskmi odznaky, na krle a vloil korunu na hlavu jeho i na hlavu jeho manelky Svatavy, obleen v krlovsk roucho. Pitom duchovn a vichni dvoan tikrt volali: Vratislavu, krli i eskmu i polskmu, vzneenmu a mrumilovnmu, od Boha korunovanmu, ivot, zdrav a vtzstv! (Kosmas)

    Roku 1085 csa tak nadil, aby prask biskupstv zahrnovalo i Moravu. Koncem 80. let 11. stolet Vratislav rozhodl o obnoven olomouckho biskupstv. Jaromr odjel protestovat do ma, ovem cestou zemel (1090).

    Po roce 1087 usiloval Vratislav o ovldnut Meska a dalch oblast severn od ech. Toto sil eskho krle vak Jindich nepodporoval a Mesko udlil v lno Wettinm.

    Posledn lta Vratislavovy probhly ve znamen v pemyslovskm rod. Po smrti Oty Olomouckho (1087) svil krl olomouck dl svmu synovi Boleslavovi. Prva Otovch potomk brnil Konrd Brnnsk. Vratislav vpadl na Moravu (1091), pi oblhn Brna vak dolo ke vzpoue v krlovskm vojsku, kterou vedl Vratislavv syn Betislav. Komplikovan situace pimla krle, aby podle staeinskho du uril za svho nstupce Konrda Brnnskho. Oba brati se smili. Vzbouen Betislav radji prchl do Uher.

    14. ledna 1092 Vratislav nhle tragicky umr na nsledky pdu z kon pi lovu. Je pohben v kostele sv. Petra na Vyehrad. (Jeho hrob se vak dosud nepodailo nalzt). Celkov je poteba hodnotit obdob Vratislavovy vldy pzniv. Prvn esk krl udrel v zemi po vtinu sv dlouh (vce ne ticetilet) vldy klid a pinesl j i zemn zisky - Luici, Budynsko a Zhoelecko.

    Manelky:
    1. NN (+ ped 1058)
    2. Adlta Uhersk (+ 1062)
    Dti:
    Betislav II. ( 22. 12. 1100)
    Vratislav ( 9. 11. 1061)
    Judita Pemyslovna (1056/8 - 25. 12. 1086), manel Vladislav I. Heman Polsk
    Ludmila ( po 1100)
    3. Svatava Polsk (+ 1. 9. 1126)
    Dti:
    Boleslav ( 11. 8. 1091)
    Boivoj II. (okolo 1064 - 2. 2. 1124)
    Vladislav I. ( 12. 4. 1125)
    Sobslav I. (okolo 1090 - 14. 2. 1140)
    Judita ( 9. 12. 1108), manel Wiprecht z Groje

    Napsala Tekla

    (potadlo b od 29.8.07)



    Dotazy, diskuse, vyjden k rejstku (odkaz na frum)

    Nae knihy
    Pemysl Otakar II.


    Zvi z Falkentejna
    Kalend ermskch akc
    Kalend
    <<  Duben  >>
    PotSttPSoNe
       1 2 3 4
    5 6 7 8 9 10 11
    12 13 14 15 16 17 18
    19 20 21 22 23 24 25
    26 27 28 29 30   

    Hus 2015 VOJSKO.net - �eskoslovensk� i sv�tov� zbran� a vojensk� technika Husit� - Kto� js� bo�� bojovn�ci via historia Putov�n� Hrocha