Jan Soběslav
Byl druhorozeným synem (po Joštovi) moravského markraběte Jana Jindřicha a Markéty Opavské, narodil se zřejmě v roce 1357. Vychováván byl v Praze na dvoře Karla IV., zřejmě z důvodu dynastického spojení Jana Soběslava s dcerou Karla Annou (svojí sestřenicí). Jan Soběslav by se tak stal císařovým dědicem. Vše se změnilo s narozením mužského potomka, Václava (IV.) v roce 1361. Jan Soběslav nicméně i poté v Praze a okolí Karla IV. zůstává, v letech 1368-9 se s císařem účastní jeho římské jízdy.
Jan Soběslav, stejně jako jeho mladší bratr Prokop, měli v závětích Jana Jindřicha zajištěny majetky na Moravě, stejně jako markraběcí titul, museli však být poslušní svému bratru Joštovi.
Po smrti otce se Jan Soběslav stává „mladším markrabětem", v roce 1376 je doložen při zasedání zemského soudu v Brně, v následující rok potvrdil s Joštem listinu pro želivské premonstráty, vydal další pro olomoucké měšťany a v roce 1378 daroval dvůr v Ivančicích.
Jeho příchod do země nebyl bez problémů. Záhy se dostává do konfliktu s Joštem, který od něj odkupuje část majetků za 2000 hřiven a týdenní plat, v únoru 1377 mu Jošt některé majetky vrací. Finančním nedostatkem zřejmě trpí i nadále, když napadá majetky olomouckého biskupství – stěžuje si na něj Jan ze Středy.
Naposledy se Jan Soběslav objevuje jako svědek na listině Jošta v jeho smíru s olomouckým biskupem Janem ze Středy v létě 1380. Poté mizí z pramenů …
Podle starší literatury se Jan Soběslav stal litomyšlským a olomouckým biskupem a posléze patriarchou v Aquileji. Zde se ovšem jedná o osobu jeho nevlastního bratra Jana, levobočka Jana Jindřicha. Moravský markrabě je v pramenech důsledně uváděn jako Jan Soběslav, nebo jen Soběslav, nikdy jenom jako Jan, jak je tomu v případě jeho nevlastního bratra.
Použitá literatura:
SCHMIDT, Ondřej: Jan z Moravy, patriarcha aquilejský (+1394) a Jan Soběslav, markrabě moravský (+ cca 1381). Příspěvek k poznání genealogických vztahů lucemburské sekundogenitury- ČMM 132/2013
ŠTĚPÁN, Václav: Moravský markrabě Jošt (1353 - 1411)