Templi

Autor: Jan kvrk <jan.skvrnak(at)gmail.com>, Tma: Duchovn ivot stedovku, Vydno dne: 23. 08. 2005

d Templ byl nesmrn bohat, tak bohat, e zaaly vznikat legendy a povsti o zakopanch pokladech Templ. Za necel dv stolet existence dokzali vybudovat rozshlou bankovnickou organizaci, podobnou dnen. To ale nebyl jejich hlavn a prvotn dl.

Zastaral lnek

Potom, co byl osvobozen Svat hrob (Jeruzalm) z rukou nevcch (muslim) pi 1. kov vprav v roce 1099, bylo nutn Palestinu udret v rukou kesan. Krom zpadn aristokracie vznikaly i rytsk dy. Crkev vtala regulaci stedovk brutality a nsil k boji proti nekesanm.

d byl zaloen v roce 1118 nebo 1119 osmi ryti: Hugo de Payens (stal se 1. velmistrem), Godefoi ze St. Omer, Hugo ze Champagne, Andr z Monbard, Archeumbard z Saint-Agnan, Nivard z Mondidier, Godemar a Rossalplnit (Rosal).

peeSpoleenstvo pijalo nzev d ryt Templu, nebo Chud ryti Kristova a alamounova chrmu. Tyto nzvy byly odvozeny podle prvnho sdla pobl jeruzalmskho Templu. Jeruzalmsk krl Balduin II. jim daroval jako kasrna Skaln meitu a a pozdji meitu Al - Aks.

Stejn jako Johanit si vybrali eholi sv. Augustina, ke tem eholnm slibm (chudoba, poslunost, vrnost Bohu) pidali tvt - ochraovn poutnk mcch do Svat zem. Symbolem byl erven k, ryti mli bl pl᚝, seranti modr, ostatn templi nosili hnd pl᚝.

Templi podali opata Bernarda z Clairvaux (svho mocnho ochrnce), aby sepsal jejich regule (72 lnk), pozdli lnk bylo asi 700. V roce 1128 byl d na koncilu v Troyes oficiln schvlen. V Svat zemi buduje mnoho kamennch hrad (Krak de Chevaliers). Templskmu du se dostv podpora pape. Roku 1139 pape Inocenc II. jim odpout destky a povoluje vybrn dan na svch zemch. d zachovv kontakty, hlavn ekonomick s vchodn Franci, odkud pochzej prvn ryti. I spolu s majetky vstupujcch ryt a dary d zan tvoit svj ohromn majetek.

leny du se mohli stt jen lechtici, a ti jak znmo, mli vojensk vcvik. leny se vesms stvali nboent fanatici, zchudl velmoi nebo mui, kter opustila jejich ene/milenka. d neplatil vkupn za sv zajat leny, ti byli ovem stejn popraveni. Proto se nevyhbali pesile a vdy bojovali a do plnho konce.Sv domy a komendy stavli na strategickch mstech - na okrajch aglomerac, u most, brod, pstav a cest. V och kesansk Evropy to byla elitn bojov sla a v och muslim obvan neptel

Templi mli jasnou strukturu. V ele stl velmistr, volen z ryt. Velkopreceptoi stly nad 12 provinciemi v Evrop a 5 v Orient (u ns Slovansko - Alemansk se sdlem v Brunviku), nad menmi proviencemi stli misti (magisti). Pedstaven dom a komend byl komtur.
lenov du se dlili do 3 skupin. 1. skupina byli ryti, kte zastvali nejvy funkce du. Druhou skupinu tvoili brati slouc - brati seranti (stejn vzbroj jako ryti), brati zbrojnoi (pchota) a brati emeslnci (starali se o emesln prce).
Tet skupinou byli kaplani, starali se o duchovn ivot. Pozdji vznikla 4. skupina - tzv. Turkopoli - byla to lehk jzda a pci sloen z obyvatelstva Svat zem. Mimo to stli sluhov.

Po pdu kickch stt (1291) Templi pesdlili na Kypr a pot do Pae. Zaali se ivit vhradn bankovnictvm, kter vyvinuli k dokonalosti. Znali smnky, eky, vry. Penze se dali vloit do jist komedy a v pln jin se mohly vybrat. Tm se sniovalo riziko ztrty kvli pepaden. Tyto vklady a majetek byl uloen a crkevn (Templsk) pd (kde si nikdo ve stedovku neodvil krst a loupit, kostely vdy peily vlky bez utrpen), navc pod ochranou ryt. Templi se stali finanmi rdci evropskch krl a pjovali jim obrovsk sumy. To je ale stlo ivot.

Francouzsk krl Filip Slin, kter ml u Templ obrovsk dluhy a byl znm svoj politkou pes mrtvoly s clem zskat jejich mnohem vt majetek, zinscenoval falen obvinn z kacstv (odmtnut Krista pi pijmn novch len). Ze 12. na 13. jna 1307 Filip nechal pozatkat francouzsk Temple, zhruba 15 tisc lid, to je organizan i na dnen dobu nelehk kol. Vyuil pitom slabosti vzdoropapee Klementa V; prakticky sv loutky. Zaal vykonstruovan proces.

2.5. 1312 nechal pape Kliment V. bulou Vox in excelso d ve Vienne zruit. Majetky Templu byly pedny Johanitm, za pomoci mstnch moc, st majetk byla mstn moc uchvcena. Nejvznamj pedstavitel du byli upleni. 18.3.1314 je uplen i posledn velmistr Jaques de Molay. Filip Slin si majetku ani smazn dluh pli nepolepil, za rok zemel.

Templi se dostali do ech za vldy Vclava I; v roce 1232 zaloili prvn komendu v Praze u sv. Vavince (ten pozdji pestavli podle vlastn architektury). Templi dle sdlili v Uhnvsi, dal komendy mli v Jamolicch (tam postavili hrad Templtejn a vlastnili nkolik vesnic), ejkovicch, vlastnili msto Vsetn s hradem Freundsberg. (Za uvznn velmistra Jakuba prozrav pronajali Vokovi z Krava) I U ns zskali politickou moc, komtur Bertold z Gepzensteina byl rdcem Vclava II. v 80. a 90. letech, komtur pro echy, Moravu a Rakousko Ekko, psobil na eskm dvoe, zvlt aktivn byl po smrti Vclava III; byl strank habsbursk volby. Templi ale u ns nebyli tak siln, jako nmet ryti a johanit, kte mli daleko vt pze lechty a majetky.

Ve panlsku se Templi verdiktu papee postavili na odpor, dlouhou dobu se brnili, kdy jim hrozilo vyhladovn, bylo jim slbena monost spravedliv obhajoby. Inkvizitoi, kte nemohli pout torturu prakticky dn piznn nezskali. Ve panlsku s bvalch templ a sti jejich majetku vznikl Calatravsk d a v Portugalsku Kristv d.
V Anglii, kde byli Templi sice poetn, ale nikoli bohat, k vraznmu spchu alobc tak nedolo. Ve Skotsku pozdji pod ochranou krle Roberta Bruce z templ vznikli Star brati du Rovho ke, do t doby pronsledovan templi bojovali pod jeho prapory proti Anglianm.

V Nmecku na synod v Mohui veden Petrem z Aspeltu byly jednotliv lenov du uznni nevinn a osvobozeni, majetek byl peveden na Johanity.

Dodnes zanechvaj po sob templi vrazn odkaz a spoustu otaznk, kter jsou dnes dovdny do lench teori.

Pouit literatura:
Philippe Contamine: Vlka ve stedovku
Kenneth Setton: A history of crusades
Frantiek Skivnek: Templi v zemch koruny esk
Jaroslav Kadlec: Pehled eskch crkevnch djin 1
Pavel Soukup: Mezi klterem a vlkou; Djiny a souasnost 1/2007
Demeter Malak: ern ptek uctva model; Djiny a souasnost 1/2007

Diskuse: Templi