Kronika tzv. Fredegara scholastika

Autor: Jan Škvrňák <jan.skvrnak(at)gmail.com>, Téma: Umění, Vydáno dne: 11. 01. 2006

Zajímavý článek o významné kronice informující o Franské říši a jejich sousedech s akcentem na zmínky o Sámově říši napsal Jakub Novák.

Stručně o kronice
Dá se říci, že latinsky psaná Kronika tak řečeného Fredegara se skládá ze dvou částí. V první části jsou shromážděny starší kronikářská díla. Ve druhé jsou převyprávěny franské dějiny mezi léty 584-642/643. Latinský název kroniky zní Chronicarum guae dicuntur Fredegarii Scholastici libri IV ( Čtyři knihy tak řečeného Fredegara scholastika ). Skutečné jméno autora není známé, jméno Fredegarius se objevuje až v přepisech z 16.století. Též se neví, zda-li se jedná o jednoho, či více autorů. Dokonce se neví ani kde a přesně kdy byla kronika napsána. Usuzuje se, že čtvrtá kniha vznikla kolem roku 660 v Burgundsku v klášteře v Chalon-sur-Saone, nebo spíše v St. Jaen de Losne.
Díky této kronice vůbec víme o existenci Sámovy říše, neboť je to jediná kronika, která se o říši zmiňuje /1/. A to vlastně jen díky tomu, že franský král Dagobert byl poražen v bitvě u neznámo položeného Wogastisburgu. Bohužel , i přesto, že kronika sestává ze čtyř knih, o Sámově říši jsou zde pouze dvě krátké kapitoly ( viz níže ) ve čtvrté knize.
Ukázka z nejstarších opisů Kroniky tak řečeného Fredegara, pocházejících z počátku 9.století a dochovaných v metském ( nahoře ) a vatikánském kodexu. Obrázky jsou z knihy Sámova říše ( Michal Lutovský, Naďa Profantová ).





Ukázky z nejstarších opisů Kroniky tak řečeného Fredegara, pocházejících z počátku 9.století a dochovaných v metském ( nahoře ) a vatikánském kodexu. Obrázky jsou z knihy Sámova říše ( Michal Lutovský, Naďa Profantová ).

Výňatky z kroniky
Čtenáři, kteří by se chtěli přečíst kroniku v originále, tedy v latině, mohou navštívit tyto stránky. Pro ostatní jsou zde překlady, které pochází z knih Kronika o Velké Moravě ( L.E.Havlík ) a Dějiny českého státu v dokumentech ( Zdeněk Veselý ).

Když Dagobert vládl již sedmý rok..., jeho schopnost vzbudila vpravdě tak silné obavy, že (všichni) se s oddaností pokořovali a poddávali jeho moci. Též národnosti, které sídlí při hranicích Avarů a Slovanů ho s předsvědčením ujišťovaly, aby pokojně prošel jejich týlem a státní mocí podřídil své vládě Avary a Slovany i lid ostatních národností.
Přepsáno z knihy Kronika o Velké Moravě, L.E. Havlík

***

Čtyřicátého roku kralování Clothara ( 623/624) muž jménem Sámo, národem Frank z kraje sasonského, vzal sebou četné kupce a odebral se mezi Slovany jménem Venédy, aby obchodoval. Slované již počali bojovati proti Avarům, jménem Hunům, a jejich králi - chaganovi.Venédové byli již odedávna bojovníky Hunů, tak když hunové útočili vojskem proti kterémukoli kmeni, Hunové stavěli své sjednocené vojsko k ochraně táborů, Venédové pak bojovali; jestliže nabyli vrchu k vítězství, tehdy Hunové udeřili, aby brali kořist; pakli však byli Venédové přemáháni, podporováni pomocí Hunů, opět nabývali sil. Proto byli zváni od hunů bojovníky, že v bojovém zápasu, představujíce dvojitou bojovou korouhev, táhli před Huny. Hunové každý rok přicházeli mezi Slovany za milováním , brali si na lože manželky Slovanů a jejich dcery; Slované platili Hunům vedle mnohých příkoří i poplatky.Synové hunů, kteří se rodili z manželek a dcer Venédů, konečně nesnášejíce zlobu zbraně a násilí a vzpěčujíce se vlády Hunů, začali, jak jsem připoměl nahoře, vesti odboj. Když udeřili Venédové ve vojsku proti Hunům, kupec sámo, kterého jsem výše vzpomněl, táhl s nimi ve vojsku; a tu učinil tak dobrou službu, co se týče Hunů, že to bylo podivuhodné, a veliké množství jich bylo pobyto mečem Venédů. Venédové , vidouce užitečnost Sámovu, zvolí ho nad sebou králem, kde šťastně kraloval třicet a pět let. Za jeho panování svedli Venédové mnoho bitev proti Hunům;jeho radou a dobrou službou Venédové vždy Huny porazili. Sámo měl dvanáct manželek rodu slovanského , z kterých měl dvacet dva syny a patnáct dcer.
Přepsáno z knihy Dějiny českého státu v dokumentech , Zděnek Veselý

***

kniha IV, kap.68
Když toho roku ( 631/632 ) Slované jménem Venédové v království Sámově zavraždili a o majetek oloupili kupce Franků ve velikém počtu, to byl počátek svády mezi Dagobertem a Sámem, králem Slovanů.A Dagobert posílá vyslance Sicharia k Sámovi se žádostí, aby dal spravedlivě napraviti za kupce, jež jeho lidé zavraždili a jejichž majetek si nedovoleně přivlastnili. Sámo nechtěje Sicharia viděti, ani by nebyl dovolil, aby k němu přišel; Sicharius obléknuv se na způsob Slovanů, přišel se svými lidmi před Sáma; oznámil mu všechno, co měl uloženo. Ale jak to bývá u pohanství a zpupnosti pošetilých, nic, čeho se jeho lidé dopustili, nebylo Sámem napraveno, leč toliko chtěl dáti dovolení , aby spravedlivost byla navzájem sjednána o těchto a jiných obviněních, která vzešla mezi stranami.Sicharius jako zpozdilý vyslanec mluvil proti Sámovi slovy nespravedlivými, které neměl uložená, a výhružkami tak, že by Sámo a jeho lid království byli povinni služebnost Dagobertovi.Sámo odpovídaje již popuzen pravil:"I země, kterou máme, je Dagobertova i my jsme jeho, jestliže však nařídí uchovati s námi přátelství." Sicharius řekl:"Není možné , aby křesťané a sluhové boží mohli uzavírat přátelství se psy." Sámo proti tomu pověděl:"Jestliže vy jste sluhové boží, zatím co vy proti Bohu jednáte, my jsme si vzali dovolení zuby vás roztrhati."Sicharius byl vyhnán z dohledu Sámova. Kdy toto oznámil Dagobertovi, Dagobert pyšně přikáže sebrati vojsko z celého království Austrasijců proti Sámovi a Venédům; tu vojsko vtrhne třemi spořádanými zástupy na Venédy , ba i Langobardi, koupeni Dagobertem, taktéž nepřátelsky vytáhli na Slovany. Slované se proti nim připravili a na těch i jiných místech vojsko Alamanů s vévodou Chrodobertem zvítězilo na území, na které vtrhlo.Langobardi taktéž zvítězili a Alamani a Langobardi s sebou přivedli velmi velký počet zajatců ze Slovanů.Austrasijci však, když přitrhli k hradu Wogastisburg, kde se opevnilo velmi četné vojsko statečných Venédů, obklíčili jej, bojujíce po tři dny, a tu je mečem zabito mnoho z vojska Dagobertova, aodtud zbaběle, zanechávajíce všechny válečné stany a věci, které měli, vracejí se k vlastním sídlům. Potom hojnou odplatou vpadávají Venédové do Durynska a ostatních krajů království Franků za účelem plenu; ba i Dervan, vévoda kmene Srbů, kteří byli z rodu Slovanů a již dávno patřili ke království Franků, přidal se se svými ke království Sámovu.A to vítězství , kterého Venédové proti Frankům dobyli, ne tak získala statečnost Slovanů jako zmalomysleni Austrasijců, když viděli , že s Dagobertem v nenávist a neustále budou olupováni.
Přepsáno z knihy Dějiny českého státu v dokumentech , Zděnek Veselý

Poznámky:
/1/ - Existují ještě dva výhradně tendenční spisy z 9.století, ale oba líčí spor Sáma a Dagoberta naprosto odlišně (tendenčně) od jejího vzoru, tedy Kroniky tak řečeného Fredegara. Jedná se o "Činy krále Franků Dagoberta I." ( Gesta Dagoberti I. regnis Francorum ) a "Obracení Bavorů a Korutanců na víru" (Conversio Bagoarirum et Carantanorum).
Použitá literatura:
· L.E.Havlík; Kronika o Velké Moravě
· Michal Lutovský, Naďa Profanová; Sámova říše
· Zdeněk Veselý; Dějiny českého státu v dokumentech

Autor: Jakub Novák