Konstantin a Metodj na Morav (863885)

Autor: Tekla <(at)>, Tma: esk djiny, Vydno dne: 05. 07. 2006

Zpas soluskch vrozvst o prosazen slovanskho liturgickho jazyka, Metodjv boj s bavorskou crkv a intriky agenta Wichinga.

Konstantinopol, Byzantsk e, rok 863
Csa Michael a patriarcha Fotios pijali poselstvo z Moravy a vyslechli dost knete Rostislava, aby Byzantsk e vyslala mezi moravsk Slovany sv biskupy a uitele. Dvod, jen Rostislava k tomuto kroku pivedl, je prost. Na Morav, kter se rozhodla pro pijet kesanstv u ped vce ne ticeti lety, psob od t doby ada duchovnch z rznch zem, napklad Nmecka, Itlie a ecka a kad z nich jim pedn kesanskou vru a vyuuje sv ky jinm zpsobem, co je pinou mnoha rozpor a komplikac.

Byzantsk vldce spolu s patriarchou se rozhodnou, e dosti moravskch velmo vyhov a vyberou z ad vzdlanch duchovnch zem dv osobnosti, kter se podle jejich soudu ke splnn tohoto kolu nejlpe hod bratry Konstantina a Metodje.

Jedn se o mue velmi zkuen a vzdlan. Pro misi k moravskm Slovanm navc spluj zsadn pedpoklad dobe ovldaj slovansk jazyk, protoe se narodili v makedonsk Soluni, oblasti osdlen slovanskm obyvatelstvem. Star Metodj, pvodnm jmnem Michal, je nejstarm synem vojenskho velitele ze Solun. Pot, co vystudoval prva, psobil tinct let jako csask prefekt v oblasti u eky Strymon a je tedy nejen znal zkon, ale zrove je i velmi schopnm manaerem. Svtsk sluba jej vak zejm neuspokojovala tak, jak by si pedstavoval a proto se pozdji rozhodl vstoupit do nejslavnjho byzantskho kltera na ece Olympu. Zde pijal i sv nov eholn jmno. Do tho kltera jej krtce na to nsledoval i jeho o tinct let mlad bratr Konstantin, profesor filozofie, asketa, typick vdec a intelektul s obrovskm darem ei.

Oba brati u za sebou maj misi ke koovnm Chazarm ijcm na Krymu, kter sice nedopadla pli spn, zato se jim zde vak podail uinit doslova osudov objev. Nali ostatky svatho Klimenta, bvalho mskho papee z 1. stolet, jen byl csaem Trajnem vyhnn na Krym, kde musel tce pracovat v kamenolomu a dky zjeven boho bernka nael pramen vody a mnoho lid tak nejen zachrnil od smrti zn, ale i obrtil na kesanskou vru. Z rozkazu Trajna pak byl odvezen lod na moe a s kotvou uvzanou kolem krku shozen do vln a utopen. asem moe jeho tlo vyvrhlo na beh v Chersonu a mstn lid jej zde pohbili. Jeho hrob pak objevili prv Konstantin s Metodjem a spolu s kotvou, kter se stala jeho symbolem, dopravili do Byzance.

Koncem roku 863 Konstantin s Metodjem s dalmi knzi vyrej na Moravu. Nesou s sebou peklady vt sti psem svatch a bohosluebnch knih v jazyce, kter oba znaj z rodn Solun. Konstantin pro nj dokonce vynalezl nov psmo hlaholici.

Asi na jae roku 864 pichz jejich prvod na Moravu. Kdy s Bom pispnm pili do onch zem a tamn obyvatel se dozvdli o jejich pchodu, velmi se zaradovali, zejmna kdy uslyeli, e pinej ostatky svatho Klimenta a evangelium peloen od eenho Filozofa do jejich jazyka. Vyede jim z msta vstc, pijali je s ctou a s velikou radost. (msk legenda)

Konstantina a Metodje kon svou misi

Morava, jaro/lto roku 867.
Po tyech letech prce, jej tit spovalo pedevm ve vchov a vzdlvn novch kn a tak v pekladech bohosluebnch knih a crkevn prvnch text, je na ase toto sil zhodnotit.

Koncem roku 863 Konstantin s Metodjem s dalmi knzi vyrej na Moravu. Nesou s sebou peklady vt sti psem svatch a bohosluebnch knih v jazyce, kter oba znaj z rodn Solun. Konstantin pro nj dokonce vynalezl nov psmo hlaholici.

Asi na jae roku 864 pichz jejich prvod na Moravu. Kdy s Bom pispnm pili do onch zem a tamn obyvatel se dozvdli o jejich pchodu, velmi se zaradovali, zejmna kdy uslyeli, e pinej ostatky svatho Klimenta a evangelium peloen od eenho Filozofa do jejich jazyka. Vyede jim z msta vstc, pijali je s ctou a s velikou radost. (msk legenda)

Konstantina a Metodje kon svou misi

Morava, jaro/lto roku 867.
Po tyech letech prce, jej tit spovalo pedevm ve vchov a vzdlvn novch kn a tak v pekladech bohosluebnch knih a crkevn prvnch text, je na ase toto sil zhodnotit.

V polovin roku 867 od narozen Krista, Pna naeho, skonili Konstantin Filozof a opat Metodj sv posln nevzave od krle Rostislava za odmnu ani zlata ani stbra nebo jinch vc a vyprosive toliko svobodu mnoha otrokm, zapoali svj nvrat do csaskho sdla nad Bosporem a Zlatm Rohem. (L. E. Havlk, Legenda o ivot Rostislava)

Solut uitel doprovzeni druinou a svmi ky vyrej na dlouhou cestu do Konstantinopole. Zde chtj nechat vysvtit sv studenty na knze a poloit tm zklady pro fungovn samostatn moravsk crkve.

Cestou se zastavuj u knete Kocela v Panonii. Ten si nvtvy vzdlanch ek velmi v. Tak on by se rd vymanil ze zvislosti na sk crkvi. Pod tedy uence, aby jeho a spolu s nm jet dalch padest vybranch velmo nauili slovanskmu psmu. Konstatntin a Metodj trv v Kocelov panstv pl roku. Na podzim pokrauj v cest do byzantsk metropole.

V Bentkch, kter tehdy patily k Byzantsk i, jsou vak zaskoeni znepokojivmi informacemi o osudu jejich csae Michaela III., jen byl nedvno zavradn jakmsi Basileem (Vasilem), nynjm novm csaem. Basileos I. sesadil z funkce crkevnho patriarchy Konstantinova uitele Fotia.

Za tchto nepznivch okolnost jim nakonec pijde vhod, kdy je jet v Bentkch zastihne papesk vyslanec, aby jim pedal pozvn od hlavy msk crkve Mikule I. k osobn nvtv. Akoliv pravm dvodem papeova pedvoln byly stnosti na oba bratry, kter neustle do ma pichzely od bavorskch biskup, nenadl zmna plnu je pro n vtanm eenm. Pozvn proto pijmaj.

Jene pape Mikul I. umr 11. listopadu a v m u Konstantina a Metodje uvt pape nov Hadrin II. jen jim v prvodu duchovnch se zaplenmi svcemi v rukou vychz vstc ke branm msta. Pape je zejmna poten vzcnm darem, kter mu pinesli ostatky svatho Klimenta, jeho pedchdce na papeskm stolci z let 92 a 99. Ulo je v msk bazilice sv. Klimenta na hlavnm olti.

Uitel z Moravy pedvaj papei poselstv od Rostislava, Svatopluka a Kocela a pot mu vysvtluj, pro se rozhodli moravsk Slovany vyuovat kesansk ve v jejich rodnm jazyce. Pape jejich vysvtlen pijm a schvaluje. Pot nech Konstantina a Metodje vysvtit na biskupy. Vysvcen se dokaj i jejich ci. Ti, kte doshli nejvyho vzdln se stvaj knzi (napklad Gorazd, Kliment i Naum), ostatn jhny a podjhny.

Zatmco se jejich ci vracej zpt na Moravu, Konstantin a Metodj jet v m zstvaj do t doby, ne se jim poda dothnout do konce pln na zzen moravskho arcibiskupstv.

Zatkem novho roku ale Konstantin vn onemocnn a rozhodne se proto vstoupit do kltera. Pijm eholn jmno Cyril. Ze sv nemoci se vak u neuzdrav. Umr 14. nora 869, pohben je v chrmu sv. Klimenta v m.

Dky intervenci panonskho Kocela u papee se pak daj do pohybu i zleitosti kolem zzen novch biskupstv. Metodj m zpt do Panonie a pivd odsud do ma dvacet k, kte mezitm po dva roky na Kocelov panstv piln studovali, aby mohli bt rovn vysvceni na knze.

Koncem roku 869 je Metodj papeem ustanoven arcibiskupem pro rozshlou oblast zahrnujc Moravu, Nitransko a Panonii. Jejm crkevnm centrem se stv Srm na Sv (starovk Sirmium) a de facto je tak obnovena panonsk crkevn provincie, je byla v roce 582 zlikvidovna Avary.

Metodj pepaden Bavory a uvznn

m, jaro roku 870
Arcibiskup Metodj se naposledy pomodlil u hrobu svho bratra Konstantina-Cyrila a vydal se do sv nov zzen arcidiecze. Zprva o jeho poven se mezitm donese i bavorskm biskupm. Metodj m nejprve nameno do Panonie.

Informace o jeho brzkm pchodu natolik rozho salzburskho archipresbytera Rihpalda, kter dosud v Blatnohradu pobval jako zstupce bavorsk crkve, e se rozhodne Panonni na protest opustit. Na zem, kter te bylo papeem sveno do sprvy Metodjovi, si toti odnepamti inila nrok prv bavorsk crkev, kter v tto oblasti provdla dlouholetou misijn innost.

Papeovo rozhodnut velmi pobouilo i salzburskho metropolitu Adalwina. Rozhodl se jednat v rozporu se zjmy svho pedstavenho a naloit s nevtanm papeovm chrnncem podle svho uven. Tm spe, e udlosti na Morav te Adalwinovi vyloen nahrvaj. Metodj je zaten Bavory, obvinn, e neprvem pobval na jejich zem a postaven ped crkevn soud.

Procesu se astn i krl Ludvk Nmec a krom arcibiskupa Adalwina i dal bavort biskupov, mezi nimi pasovsk Ermanrich (jen pr svou nenvist jen st ovldal u pi zatkn Metodje sevihal jezdeckm bikem), frisinsk Anno (dajn hlavn podncovatel procesu), sbensk Lantfried a dal.

Bhem dramatickho zasedn se zhruba ptapadestilet Metodj nejednou projev jako siln a sebejist mu s bojovnm duchem. Sv protivnky, kte se jej snaili pokoit, pr varoval slovy: Narte na sklu eleznou, vae lebka se o n roztskne. Pozdji, kdy se mu krl vysmval, e u se pod thou obvinn zan potit, sebejist mu odpovdl: Jedenkrte tzali se jistho filozofa: Pro se tak potte? Protoe, odvtil pr, mm prv mluvit s idioty.

Pedstavitel bavorsk crkve Metodje sesadili z funkce a odsoudili jej k doivotnmu ali. Pot byl odvezen do vbska a uvznn v nkterm z tamnch klter, patrn v Ellwangenu.

Metodjovo proputn

m, jaro roku 873
Kocel a Svatopluk intervenuj v m u novho papee Jana VIII. Za proputn uvznnho arcibiskupa Metodje.

m, 14. kvten roku 873
Pape pe dopis adresovan Ludvku Nmcovi, Karlomanovi a bavorskm biskupm. Upozoruje je, e Metodje odsoudili v rozporu s crkevnmi zkony a pikazuje jim pod hrozbou psnch trest, aby jej propustili a dovedli zpt ke Svatoplukovi.

Morava, podzim roku 873
Proputn arcibiskup Metodj pichz na Moravu. Svatopluk mu svuje moravsk duchovn a sprvu vech kostel v zemi.

Ludvk Nmec uzavr se Svatoplukem mr ve Forchheimu

Forchheim, Bavorsko, rok 874
Ludvk Nmec se prv vrtil z Itlie. Ve Forchheimu (nedaleko Bamberka) pijal Svatoplukovo poselstvo veden knzem Janem z Bentek. Ten, aby mu krl uvil a byl zbaven v pochybnosti, potvrdil psahou cokoliv ekl slovy, e toti Svatopluk zstane krli po vechny dny svho ivota vrn a platu krlem stanovenou kadoron odvede, jestlie mu bude umonno neruen konat a t v mru. (Fuldsk anly k roku 874)

Po podpisu mrov smlouvy se na Moravu opt vracej bavort kn, aby zde psobili pod Metodjovm vedenm. Mezi nimi pichz i Wiching, pvodn benediktnsk mnich. Svatopluk ani Metodj netu, e se jedn o Arnulfova zvda, jeho kolem je donet tajn informace ze Svatoplukova dvora do e a tak pipravit na Morav vhodnou pdu pro Metodjovo odstrann politickou cestou.

Svatopluk pipojuje dal zem

Svatopluk mr s potebuje k tomu, aby Moravu konen po nronch letech zkonsolidoval a mohl zahjit boje na jinch frontch. Krom ech se tak v nsledujcch letech stanou jeho poplatnky Holasici (na dnenm Opavsku), Slezan, Vislan (na dnenm Krakovsku) a dokonce i nkter kmeny Polabskch Slovan.
Pravdpodobn v tto dob se vldcem ech stv kne Boivoj, jen pozdji se svou manelkou Ludmilou pijme na Morav kest od arcibiskupa Metodje.

Arnulf vldcem Korutan a Panonie

Rok 874 vak piprav Svatopluka o vznamnho spojence v Panonii. Kne Kocel umr v bojch s Chorvaty. Na evropsk politick scn se tak objevuje nov vznamn postava. Sprvou Panonie a Korutan je toti poven Karlomanv syn Arnulf.

Agent Wiching intrikuje proti Metodjovi

Zdnlivou stabilitu vnitropolitickch pomr na Morav vak zan naruovat spor mezi Wichingem a Metodjem, jen se v budoucnu stane pro sirmijskho arcibiskupa zdrojem mnoha nepjemnost. Wichingovi se jeho pinav prce da. Svatopluk dv ped psnm a ortodoxnm Metodjem radji pednost ponkud benevolentnjm zpadnm knm (v ele s Wichingem), kte toleruj vysoce postavenm lechticm jejich laxn pstup k dodrovn crkevnch zkon a pravidel. Tento mu je v boji o arcibiskupsk ad opravdu schopen veho. Pesvd se o tom nejen sm Metodj, ale zejmna na to tragicky doplat destky jeho k.

Metodj a Wiching pedvolni do ma

Morava, rok 879
Spor mezi latinskmi a slovanskmi knmi na Morav se dle prohlubuje. Ob strany daj Svatopluka, aby situaci vyeil. Ten si vak bu nev rady, nebo se stle nekoncmi problmy nechce zabvat, take posl vyslance Jana z Bentek do ma, aby o cel zleitosti informoval papee. Ten vak chce problm vydit osobn s Metodjem i Wichingem a povolv je do ma na kobereek.

m, erven roku 880
Metodjova nvtva u Svatopetrskho stolce je velice spn. Pape jej shledv ve vem crkevnm uen a zvycch pravovrnho a prospnho. Z Wichinga uin Jan VIII. Metodjovi podzenho biskupa v Nite a nad mu, aby byl svmu metropolitovi poslun. Sv stanovisko pak vyjd v dopise adresovanm Svatoplukovi. Znn tohoto listu je znmo a do dnench dn, ikdy se dochovalo jen v pozdjch citacch. Dopis bv oznaovn podle potench slov latinsky psanho textu Industriae tuae ili v pekladu Horlivosti tv a je povaovn za nejvznamnj psemn dokument takzvan Velk Moravy, to znamen Moravy v dob vrcholn vldy knete Svatopluka.

Vslovn se zde uvd: Naizujeme pak, aby kn, jhni a duchovn kterhokoliv stupn, a Slovan, a kterhokoliv nroda, kte prodlvaj uvnit hranic tvho zem, byli poddni a ve vem poslun uvedenho Naeho spolubratra (Metodje), vaeho arcibiskupa tak, aby vbec nic nekonali bez jeho vdom. Kdyby se vak ze vzdorovitosti a neposlunosti odvili zpsobit njak pohoren a rozkol a po prvnm a druhm napomenut by se nepolepili, naizujeme, aby byli jako rozsvai koukolu podle moci (crkevnch) ustanoven, kter jsme mu dali a vm poslali, daleko vyhnni z kostel (biskupstv) a z vaich krajin.

Pape navc v dopise nazv knete Moravan milovanm synem a pijm jej do svho otcovskho srdce. Svatopluk se tak spolu s celou svou zem dostv pod pmou ochranu nejvy hlavy crkve.

Wiching intrikuje proti Metodjovi

Wiching se z ma na Moravu vrac jinou cestou ne Metodj. Spch do Korutan k Arnulfovi. Seznamuje jej s nepznivm vsledkem audience u papee. Nabz se jedin mon een, jak Metodje opt zdiskreditovat zfalovat papev list a z arcibiskupova spchu uinit nespch.

Wiching to skuten udl a navc se mu poda spojit se Svatoplukem, jen je zrovna na vlen vprav, dve ne Metodj. Ped mu neprav dopis, v nm je papev postoj k Metodjovi zcela opan ne ve skutenosti a je v nm zakzno pouvn slovanskho jazyka v crkevn praxi.

Metodjova pozice se po Svatoplukov nvratu dom siln otese. Metodjovy obhajoby a dkaz ve form prav papesk buly povauje moravsk kne za tvrzen proti tvzen a sna se omezit Metodjovy pravomoci ve prospch latinskch kn.

Krl Karloman umr

Bavorsko, 22. z roku 880
Dlouholet Svatoplukv soupe krl Karloman umr. Svho otce peil o pouh tyi roky. Na trn dosed Karlomanv mlad bratr Karel III. Tlust. Karlomanv syn Arnulf si buduje pozici na jihovchod e a zatm vykv.



Agent Wiching vyhnn z Moravy Morava, 23. bezen roku 881
Metodj posl papei list, v nm si stuje, e proti nmu Svatopluk zashl. Pape v odpovdi dv zapravdu Metodjovi a vychz tak najevo Wichingv podvod. Metodj jej za trest a zcela v souladu s papeskm ustanovenm jako rozsvae koukolu vyhn ze sv arcidiecze.
Koncem roku Metodj vyuv pozvn byzantskho csae Basilea I. a vydv se na cestu do Konstantinopole.

Svatopluk pipojuje Potis

V tomto a nsledujcm roce roziuje Svatopluk po tkch bojch s Bulhary svou i a do Potis.
Karel III. Tlust je roku 881 korunovn mskm csaem.
20. ledna roku 882 umr dal ze syn Ludvka Nmce Ludvk III. Mlad.
15. prosince roku 882 umr pape Jan VIII.

Bavorsko, rok 885
Arnulf uzavr mrovou dohodu se Svatoplukem. Situace rychle vyuv Wiching. Opt obviuje Metodje u papee Hadrina III. a douf, e se mu konen poda doshnout svho cle tedy arcibiskupskho postu a tm i pipojen Metodjova arcibiskupstv k bavorsk crkvi.

Arcibiskup Metodj umr Velehrad, Morava, 6. duben roku 885
Arcibiskup Metodj odslouil na Kvtnou nedli svou posledn mi a pedpovdl, e do t dn zeme. Tak se tak stalo 6. dubna. Jet pedtm stail urit za svho nstupce na postu moravskho biskupa Moravana Gorazda, jemu se pezdvalo Uen. Gorazd nejspe pochzel z rodu Mojmrovc a til se velk ct, co pmo svd k domnnce, e by se mohlo jednat o mue totonho s onm knzem Slavomrem, jen byl v roce 871 donucen postavit se do ela povstn Moravan. Wiching je zklamn svm nespchem a jeho nenvist se upn ke Gorazdovi.

V z roku 885 umr pape Hadrin III. a novou hlavou crkve se stv tpn V. Ten se, k Wichingov nemal radosti, konen zane zabvat jeho alobami. Na zklad pedloenho Wichingova falsa (z papeskch archv se mezitm ztratil originl listiny Industriae tuae) jej povuje zenm moravsk crkve a instruuje sv legty, aby Gorazdovi zakzali vykonvat biskupsk ad, dokud se osobn nedostav do ma ke slyen.

Wiching, jen se konen dokal vybreenho postu, okamit vyhn vechny Metodjovy ky z Moravy. Nkte jej poslechnou napklad Kliment (budouc biskup ochridsk) a Naum se u v zim 885/886 objevuj v Bulharsku. Jin vak odejt odmtaj. Gorazd Uen a dal jeho stoupenci jsou uvznni, jin zavradni, destky (mon stovky) dalch slovanskch duchovnch odvleeny a prodny do otroctv.

Metodjovo dlo vak pesto nezstane zcela zapomenuto. Mylenka na obnoven moravskho arcibiskupstv se stane aktuln vak a o sto let pozdji, za vldy eskho knete Boleslava II. a psoben druhho eskho biskupa Vojtcha Adalberta.

LITERATURA:
Duan Tetk: Vznik Velk Moravy. Moravan, echov a stedn Evropa v letech 791-871. Vydalo nakladatelstv Lidov noviny. Praha 2001
Milo olle: Od svitu kesanstv k sv. Vojtchu, Praha 1996
apka, F.: Djiny zem Koruny esk v datech. Praha 1998
Dmmler Ernst: Geschichte des Ostfrnkischen Reiches. Verlag von Duncker und Humblot Berlin 1865
Mhlbacher Engelbert: Deutsche Geschichte unter den Karolingern, 1896
Lubomr E. Havlk: Kronika o Velk Morav. Jota, Brno 1992
Emanuel Vlek: Nejstar Pemyslovci ve svtle antropologicko lkaskho przkumu. Katalog stejnojmenn vstavy. NM, Praha 1982
Emanuel Vlek: Honosn hrob velmoe v Sadech u Uherskho Hradit. Moravsk historick sbornk, Roenka Moravskho nrodnho kongresu 1993-1994, MNK, Brno 1995
Ludk Galuka: Uhersk Hradit-Sady. Kesansk centrum e velkomoravsk. MZM, Brno 1996
Ludk Galuka: Slovan doteky pedk. MZM, Brno 2004