Potvrzení biskupství v Litomyšli

Autor: Jan Škvrňák <jan.skvrnak(at)gmail.com>, Téma: Dobové dokumenty, Vydáno dne: 08. 04. 2007

30. dubna 1344 papež Klement VI. povýšil biskupství v Praze na arcibiskupství, jemuž podřídil biskupství olomoucké a přislíbil vznik biskupství v Litomyšli, v listopadu již bylo na světě. Z pražské diecéze získalo biskupství děkanát chrudimský (45 far), mýtský (39), poličský (17), lanškrounský (16), z olomoucké diecéze byly vyňaty děkanáty šumperský (22 far) a úsovský (8 far). Pro srovnání v celé arcidiecézi bylo far více než 2000, litomyšlské biskupství bylo (rozsahem) oproti ostatním dost malé. Prvním biskupem se stal Přemyslovec Jan Volek (1344 – 1353). 3. prosince 1349 majetkové držby biskupství potvrdil a papeže informoval arcibiskup Arnošt z Pardubic:

Nejsvatějšímu v Kristu otci a pánu pánů Klementovi, zázrakem božské prozíravosti Svatosvaté Římské a celé univerzální Církve pontifikovi, Arnošt arcibiskup, Předvoj děkan, Zdeslav, scholastik a kapitulář kostela pražského, zaopatřuj svaté pastýře. Já a kapitula církve mé, s ctěným otcem panem Janem biskupem a kapitulou olomouckou, jsme v témž kostele odsouhlasením rozhodli o nedávném povýšení vašeho pražského kostela (tj. diecéze) na arcibiskupství, jež bylo v kostele katedrálním připraveno, ustanoveno a potvrzeno, a také o přenesení určené části kléru a vybavení od pražské a olomoucké diecéze, klášteru Litomyšlskému kanonických regulí řádu Premonstrátů, se stejnými kostely a episkopáty za diecézi litomyšlskou, ctěnému otci panu Janu biskupovi a kapitule litomyšlské. Teď nicméně zásahem nejjasnějšího knížete a pána, pana Karla římského a českého krále, souhlasíš se záměrem, posvátnosti tvé, s dříve řečeného pana biskupa a kapituly představeného a pokorného služebníka. Povýšení řečené církve litomyšlské na diecézi potvrzeno klérem a lidem, s kláštery a farnostmi kostelů a jejich všemi právy a povinnostmi ve čtyřech níže uvedených děkanátech: Arciděkanát hradecký, mojí pražské diecéze, vytvořeno a umístěno vložením a jasným sjednocením nepřerušeného území v děkanátu chrudimském, který je z arciděkanátu hradeckého: klášter v Podlažicích řádu svatého Benedikta opata a konventu 20 osob obývajících klášter jeptišek v Sezemicích řádu svatého Bernarda, klášter v Pardubicích, bratrů řádu zpovědníků blahoslaveného umučení (Dominikáni), Jezbořice, Včelákov, Hostoměřice, Tuněchody, Hostovice, Stojíč, Heřmanův Městec, Puchobrady, Trojovice, Slatiňany, Bítovany, Svinčany, Tři Bubny, Slepotice, Chroustovice, Přelouč, Třebušice, Honbice, Týnec, Ivanovice, Lepovice, Morašice, Nasavrky, Řestoky, Seč, Kamenice, Kostel, Chrudim město opevněné s kostelem sv. Kříže a dům bratrů řádu chvalořečníků, Dačice, Rozhovice, Kostelec, Svídnice, Bojanov, Licibořice, Pardubice, Stolany, Kaplice, Moravany, Chřibotov, Rosice, Mičov, Žumberk, Smiřice. V Děkanátu poličském Polička město opevněné, Třemušná s Litovlí, Vjezd, Čírkovice, Lurtbach s Střimčí, Opatov, Cunsdorf, Bystřec s Třepinou, Krásný Zdroj, Korová, Borová, bez Oldřichova, Morašice, Jensdorf, Karlsprun, Laubendorf, Baňyna , Rohozná, Opatov , Dětřichov. V děkanátu lanškrounském Lanškroun město opevněné s kostelem, Třebová, Lutová, Tomiksdorf, Königswald, Třibovice, Rytavá, Wilhelmswerd, Kanpdorf, Liebenthal, Kunczdorf, Michalov, Ruffa řeka, Dietrichsbach, Rudolfov. V děkanátu mýtském Mýto město opevněné s farností a domem bratří menších, Kměřov, Heřmanice, Tyčmanov, Platýč, Božidom, Proseč, Rovná bez Valtrova, Jevišovice, Sloupnice, Lhota, Plátěnice, Radhošť, Uhersko, Holice bez Kostelova, Luže bez Kamenice, Město Řepník, Štěpánov, Grunavá dolní, Grunavá horní, Skuteč, Janovice, Ranná, Vratislavov, Mučina, Makov, Lusk, Ponořený kostel, Zámrsk újezd, Heřmanov, Bračkovice, Mladočov, Bernartice, Vlatice, Lažany. V Praze pod mojí a kapituly mé stvrzeno pečetí. Léta Páně 1349, indikce II. III. prosince.

Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae IV. - listina 974.



červené tečky – vesnice
červené čtverečky - opevněná města
modré čtverečky - kláštery.

Mapa je pouze orientační – německy nazvané vsi (důsledek kolonizace) na mapě nejsou, vesměs se nacházejí ve východní polovině mapky. Nalézáme se v XIV. Století, kdy se stabilizuje síť vesnic po proměnách v minulém století, řada odlehlejších vesnic ale vzniká ještě na začátku století.