Historie strážného hradu Landštejna

Autor: Landštejn <(at)>, Téma: Hrady, Vydáno dne: 24. 06. 2007

Historie hradu Landštejna, jeho podoby v průběhu dějin, jeho majitelé a další.

DĚJINY HRADU

Dějiny „strážného hradu“ Landštejna začínají nejpozději po roce 1222, kdy zemřel moravský markrabí Vladislav a správy této části země se ujal český král Přemysl Otakar I.
Ve snaze zabezpečit zemské hranice, budoval na sporných územích strážní hrady. Na zemské stezce přímo proti staršímu, snad stejnojmennému hradu rakouských pánů ze Zöbingenu, byl založen královský hrad Landštejn. Střežil nejen zemskou stezku, ale i část hranice mezi českými zeměmi a Rakouskem.
Z rukou panovníka získali hrad po polovině 13. století Vítkovci. Jedna jejich větev se znakem stříbrné růže na červeném poli přijala podle hradu přídomek a jako páni z Landštejna se záhy stali jedním z nejmocnějších rodů v království.
Za vlády Viléma z Landštejna patřila rodu kromě Landštejna i Třeboň, Lomnice, Nové Hrady, Hluboká, Bystřice, Trhové Sviny, Lutová a Borovany. Pro své politické ambice se dostal Vilém z Landštejna do sporu s králem Janem Lucemburským, který proti odbojnému Vítkovci vytáhl s vojskem. Za pomoci svého strýce Petra z Rožmberka však Vilém donutil královské vojsko odtáhnout a nakonec se oba Vítkovci roku 1318 s králem usmířili a stali se jeho věrnými služebníky, odměňovanými nemalými výsadami.
Král Karel IV. si Viléma velmi považoval, pověřoval ho různými diplomatickými úkoly a v roce 1351 jmenoval Viléma pražským purkrabím.
Stará zemská stezka, procházející po Landštejnem, přinášela Vítkovcům velké bohatství. Od počátku 14. století vedli Landštejnové spor o směr této stezky se svými sousedy pány z Hradce. Rozepře vyvrcholila v polovině století otevřenou válkou mezi Vilémem a Jindřichem z Hradce, který stezku odklonil přes Bystřici na Hradec.


Ačkoli do sporu několikrát zasáhl sám král Karel IV., vyvrcholilo nepřátelství soubojem, ve kterém byl Vilém Jindřichem smrtelně zraněn. Jeden z nejmocnějších mužů království zemřel na Landštejně v dubnu roku 1356 a jeho smrtí skončilo nejslavnější období pánů z Landštejna.
Roku 1381 postoupil král Václav IV. Landštejn Konrádovi Krajířovi z Krajku. Původně rakouský rod však v Čechách rychle zdomácněl. Krajířové se zapojili do husitských válek a to dokonce na obou stranách. Konrádův syn Lipold válčil s husity na katolické straně jako Zikmundův hejtman Budějovic a na odplatu Jan Žižka vypálil bystřický hrad, zajal jeho ženu a děti a zaútočil i na Landštejn. Lipoldův syn Wolfgang se zase přiklonil na kališnickou stranu. Rod Krajířů vnesl do strohého středověkého hradu pohodlný renesanční životní styl s prostorným třípatrovým palácem s horkovzdušným topením, novou přístupovou cestou a modernějším opevněním s baštami. Krajířovská éra na Landštejně končí roku 1579. Poslední dědička rodu Anna, provdaná Roupovská, prodala hrad nejvyššímu dědičnému komorníkovi v Rakousku Štěpánovi z Einzingu. Hrad začal rychle střídat majitele, přestal být trvale obydlen panstvem a stal se jen střediskem hospodářské správy.
Roku 1771 do velké věže uhodil blesk a následný požár silně poškodil obytné části hradu. Opuštěný hrad rychle chátral, stal se zdrojem stavebního materiálu pro okolní vsi a posléze romantickou zříceninou, ke které byly pořádány vlastenecké výlety Klubu českých turistů.
Po válce připadl Landštejn státu. V roce 1972 začala rozsáhlá rekonstrukce chátrajícího zdiva, která uvedla hrad do nynějšího stavu, aby mohl být roku 1990 Landštejn zpřístupněn veřejnosti.


VÝSTAVBA A PODOBA HRADU VE STOLETÍCH

Románská:
Nepravidelně pětiboký půdorys hradu obklopoval široký příkop. Do dvou nároží byly vestavěny lehce vysunuté mohutné čtverhranné věže, mezi nimiž byl vybudován palác. Severní, nižší věž, obsahovala v patře kapli s tribunou a apsidou v síle zdiva, u paty velké útočištné věže prolamovala hradbu původně vstupní brána, později zazděná. V severovýchodním nároží patrně stála další stavba, později zcela pohlcená renesanční přestavbou.

Gotická:
V průběhu 14. století byl přeložen vstup do jádra hradu na dnešní místo. K obvodové straně, zčásti v místě původní brány, byl přiložen čtverhranný donjon. Jeho vysunutí mimo obvod hradby nasvědčuje tomu, že vnitřní plocha hradby byla již obestavěna budovami. Obranyschopnost hradu posílil nový parkán s branou, chránící vstup do hradu.

Goticko-renesanční:
Koncem 15. a v 1. polovině 16. století přestavěli Krajířové palác mezi oběma románskými věžemi. Změněné podmínky dělostřeleckého boje vedly k výstavbě nového opevnění. Nároží parkánu pod oběma věžemi zpevnily polygonální bašty a západní stranu předhradí zajistila hradba se třemi baštami polookrouhlými, ukončenými cimbuřím. Okolo roku 1520 byla započata stavba nového hradebního okruhu na koruně valu před příkopem, zesíleného dvěma polookrouhlými, dovnitř otevřenými baštami. Podél vnitřních stěn obou částí hradby obíhal dřevěný zastřenými ochoz.

Renesanční:
Stěny románského paláce i původních polygonálních hradeb prolomili Krajířové velkými okny a směrem do nádvoří vystavěli pohodlná, až čtyřpatrová palácová křídla. V renesančním duchu byly jednotlivé sály vytápěné krby i horkovzdušnými rozvody. Renesanční přestavba Landštejna pohltila předchozí starší zástavby vnitřního nádvoří.

POMEZÍ (MARKL, MARKEL)

Rozhodnutím Fridricha Barbarossy z roku 1179 byla odtržená část Vitorazska od českého území. Patrně po tomto roce vystavěli rakouští páni ze Zöbingu na rakouské straně zemské stezky dřevěné sídlo s valovými opevněním. Kamenná fáze hradu povstala okolo roku 1200. Jeho součástí se stal neobvykle dlouhý kostel sv. Jana Křtitele (31 m dlouhá loď). Kostel se poprvé písemně připomíná k roku 1232, kdy se sděluje, že je situován na Landštejně. Není však jasné, zda byl Landštejn původní jméno dnešní osady Pomezí, nebo zda osada vzniklá u hradu Markl (Markel), podobně jako další rakouský hraniční hrad Markstein u Kunžaku. Ostrožna s hradem byla zajištěna po celém obvodu zemním valem. Hrad zanikl mohutným, pravděpodobně záměrně založeným požárem, který přežil jen kostel sv. Jana Křtitele s mimořádnými pozdně románskými a raně gotickými malbami.

__________________________________________________________________________
Tato fotografie byla pořízena z landštejnské věže (donjon). Ukazuje kostel sv. Jana Křtitele v Pomezí. Přístup na Pomezí byl v létě 2006 nemožný.

STARÝ PLÁN LANDŠTEJNA A JEHO VYSVĚTLIVKY

Vysvětlivky k starému plánu:
1. stará cesta k hradu13. donjon – obytná věž
2. první brána14. původně románský palác
3. hospodářské stavení15. bergrfrit – útočištná věž
4. dvůr16. kaplová věž
5. druhá brána17. skála s polygonálními věžicemi
6. parkán18. velký hradní příkop
7. třetí brána19. dělostřelecké bašty na východní straně
8. věž20. původní zemní val, dnes neexistující
9. čtvrtá brána21. předsunutá zemní bašta
10. nádvoří22. dělostřelecké bašty na západní straně
11. studna23. novodobá brána do dolního parkánu
12. vchod ke sklepům24. přihrádek – širší parkán


Starý plán Lanštejna:


MAJITELÉ HRADU LANDŠTEJNA

páni z Hirschberka
zač. 13. století


páni z Landštejna
1259 - 1381


Krajířové z Krajku
1381 – 1579


páni z Eincinku
1579 – 1599


Mohrovi z Lichtenegga
1623 - 1639


J.Khuen z Belasy a Lichtenegga
1639 – 1668


Černínové z Chudenic
1668 – 1685


páni z Herbsteina
1685 – 1846


Sternbachové
1846 – 1945