Tajemný johanitský klášter

Autor: Viola <(at)>, Téma: Ostatní, Vydáno dne: 13. 01. 2008

V souvislosti s nedávno proběhnuvší výstavou vzácného románského ostatkového kříže v bývalé johanitské komendě v severočeském Českém Dubu by bylo možná zajímavé podívat se na historii tohoto tajemného kláštera podrobněji. Poměrně dlouho se o komendě vědělo, nicméně se mělo zato, že vzala za své během husitských válek a nebyla známá ani její přesná lokalizace. To vše se změnilo v roce 1991, kdy skupina okolo místního historika, Dr. Tomáše Edela, objevila zbytky ztracené komendy. Přestože od tohoto okamžiku uplynulo již 16 let, celou záležitost stále obestírá tajemství. Pokusme se nyní její historii alespoň částečně poodkrýt.

Roku 1115 zakládá tehdejší český kníže, Vladislav I., benediktinský klášter v Kladrubech u dnešního Stříbra. Kromě okolních pozemků a vesnic mu věnuje, poměrně nelogicky, i oblast okolo řeky Jizery, jejímž centrem byly Sezemice nedaleko Mnichova Hradiště, Vladislavovo někdejší sídlo, (tedy území nazývané „Vladislavsko“). Tuto lokalitu roku 1237 kupuje severočeský šlechtic Havel z Lemberka z rodu Markvarticů. Ten obdržel území na jih, resp. jihozápad od Lužických hor za účelem kolonizace tehdejšího pomezního hvozdu. Zakládací listina komendy se nám bohužel nedochovala, takže první písemnou zmínkou je až dokument krakovského biskupa z roku 1291, jímž uděluje odpustky mj. návštěvníkům komendy „ve Světlé sv. Ducha v místě klášterním“; touto „Světlou“ byla míněna právě johanitská komenda v dnešním Českém Dubu. Někdy mezi těmito daty tedy musela být komenda založena. Přesná datace však působí problémy, jak ještě uvidíme dále.

Ve 14. století zřejmě nastává největší rozkvět komendy, vyzdvihněme tedy alespoň dvě významná data z této epochy. Prvním z nich byl rok 1345, kdy se zde konala generální kapitula české provincie za účasti zemského převora, shodou okolností Havla z Lemberka. Před koncem roku 1357 se tu dokonce zastavil nejméně na týden i císař Karel IV. – o této návštěvě vypovídají vydané listiny signované „na Dubu Křižovníků“. V příjmech za rok 1373 byla údajně českodubská komenda druhou po pražské. Komendě se stalo, jako ostatně mnoha jiným, osudným husitské hnutí. Roku 1425 byla vyvrácena Janem Čapkem ze Sán a na jejím místě si husité vybudovali svou základnu zvanou Krucemburk. V 15. století pak zde byl postaven hrad a v 16. století renesanční zámek.

Vraťme se ale k původní otázce, a to kdy byla komenda založena. Odpověď na ni není jednoduchá a ani jednoznačná. Podle dnes všeobecně zastávaného názoru měl komendu založit Havel I. z Lemberka, resp. jeho manželka, sv. Zdislava, rozená z Křižanova, zřejmě krátce po roce 1237. Co hovoří pro tuto teorii? Jsou to především následující tři důvody: a) koupě panství právě Havlem I. roku 1237, b) dobročinná a léčitelská činnost sv. Zdislavy a c) stavební sloh, v němž byla údajně vystavěna. Podle dosavadních výzkumů měla být komenda postavena částečně v románském a částečně v gotickém stylu, čemuž by toto období zhruba odpovídalo. Proti působí zejména absence pramenů, které by tuto domněnku potvrzovaly, a dále existence jiného, tentokrát dominikánského kláštera v nedalekém Jablonném (v Podještědí). Právě ten je spjat se sv. Zdislavou, měl být založen panem Havlem za účelem působení jeho manželky. Je vůbec možné, aby jeden český velmož založil prakticky ve stejné době dva kláštery, které potom vydatně finančně podporoval, a přitom tím jeho finanční situace zásadně neutrpěla? A pokud tuto domněnku připustíme, jaký by to pak pro něj mělo smysl?



Zakládání rodinných klášterů jako symbolů sepjetí šlechty s Bohem i církví a také rodinných hrobek jako součást tehdejšího trendu rozhodně nebylo nic neobvyklého. Mnohé rody již své kláštery měly, navíc pan Havel byl bezesporu ovlivněn rodinou své manželky, jejíž matka Sybila i otec Přibyslav se poměrně zásadně angažovali v podporování různých církevních institucí, vrcholem pak bylo založení cisterciáckého kláštera ve Žďáru nad Sázavou. Johanitských komend bylo navíc v okolí Českého Dubu hned několik – v Žitavě a dvě v (Mladé) Boleslavi (resp. spíše dvojkomenda). Jedna z boleslavských byla založena pod patronací Havlova bratra, Jaroslava z Hruštice, který byl dlouhou dobu boleslavským kastelánem, snad okolo roku 1255. Havlova matka Hostilka stála u zrodu další johanitské komendy v (Mladé) Boleslavi, johanité se pak v Žitavě usadili pravděpodobně v polovině 13. století. Z tohoto pohledu by bylo logické, kdyby založení českodubské komendy spadalo právě do poloviny 13. století. Ovšem sv. Zdislava zemřela zřejmě již roku 1252, její manžel o několik let později, fundaci jablonského kláštera můžeme položit k roku 1250. Založení dalšího kláštera za této situace není dle mého názoru příliš pravděpodobné. Navíc často proklamované umístění tří komend na cestě z Prahy do Lužice (Boleslav, Dub, Žitava) poněkud ztrácí na významu, pokud uvážíme jejich polohu – cesta u (Mnichova) Hradiště opouštěla tok Jizery a dále vedla přes Jablonné pod hrady Lemberkem a Grabštejnem, Český Dub leží přeci jen poměrně stranou.

Druhým problémem je již zmíněný klášter v Jablonném, tentokrát dominikánský. O sv. Zdislavě bohužel nemáme příliš informací, ty nám poskytují především tzv. Dalimil a také Jindřich Řezbář ve Žďárské kronice, ti se však ani o jednom z těchto míst přímo nezmiňují. V Jablonném měla podle tradice sv. Zdislava realizovat svou dobročinnou a léčitelskou činnost. Existenci tohoto kláštera potvrzuje listina z listopadu roku 1252, jíž jsou udělovány odpustky všem, kteří přispějí na výstavbu kláštera. Sám Havel užíval kromě predikátu „z Lemberka“ i „z Jablonného“ – i když především v dřívějších letech. Z výše uvedeného tedy vyplývá spojitost mezi Havlem I. z Lemberka a dominikánským klášterem v Jablonném.

Je ale možné, že Havel z Lemberka dotoval dva kláštery? Podotýkám, že typickou činností obou řádů, tedy dominikánů i johanitů, byla péče o nemocné a chudé uskutečňovaná většinou ve špitálech. Domnívám se, že tato možnost je velmi nepravděpodobná. Donátorské aktivity se standardně soustředily do jednoho místa, a to mnohdy v rámci celého rodu. Financování stavby kláštera bylo nepochybně velice náročné, i časově, proč by se tedy Havel pouštěl do dvou různých donací najednou?

Mnohem jednodušší řešení celého problému je nasnadě – Havel založil pouze jeden z těchto klášterů, a nikoliv oba. O fundaci toho druhého se pak pravděpodobně zasloužil některý z jeho potomků. Pokud se podíváme na mapu, je z hradu Lemberka, na němž Havel se Zdislavou sídlili, navíc do Jablonného nepoměrně blíž než do Dubu.

V souvislosti s jablonským klášterem navíc bývá jméno Havla a především Zdislavy skloňováno mnohem častěji, než s johanitskou komendou - zde se vlastně objevuje až po nálezu komendy roku 1991, ovšem pouze jako domněnka - v klášterním kostele v Jablonném byla navíc sv. Zdislava pohřbena. Z výše uvedených důvodů by bylo jen logické, pokud bychom Havla z Lemberka považovali pouze za zakladatele kláštera v Jablonném, a nikoliv již komendy v Českém Dubu. Jedinou nesrovnalost, tedy zbytky stavby v pozdně románském slohu, lze vysvětlit předchozí románskou stavbu, na jejímž místě navázal stavitel komendy již v gotickém slohu. Nebo snad komendu opravdu začal v Dubu stavět pan Havel, ovšem z nám neznámých důvodů, (např. kvůli výhodnější poloze), se přesunul do Jablonného.

Závěrem bych chtěla uvést, že tento článek si rozhodně nechce dělat nárok na jedinou pravdu, nýbrž jsem jím chtěla především rozvířit diskusi o založení českodubské komendy, které podle mého názoru není zdaleka tak jasné, jak je mnohdy prezentováno – mj. i na ukazatelích směru přímo v Českém Dubu.

Literatura:

Edel, Tomáš: Příběh ztraceného kláštera blahoslavené Zdislavy. Česká expedice, 1993.
Kalista, Zdeněk: Blahoslavená Zdislava z Lemberka. Zvon, 1991.
kolektiv autorů: Zdislava z Lemberka. Ralsko, 1991.
Skřivánek, František: Rytíři svatého Jana Jeruzalémského. Klub pro českou heraldiku a genealogii, 1995.
Žemlička, Josef: Počátky Čech královských : 1198-1253: proměna státu a společnosti. NLN, 2002.