Svat Valentin patron zamilovanch. Pravda, nebo sentimentln vplod stedovkho anglickho bsnka?

Autor: Tekla <(at)>, Tma: Ostatn, Vydno dne: 10. 02. 2008

Pro mnoh z ns jsou oslavy spojen s tzv. Dnem sv. Valentina jen dalm umle importovanm svtkem, kter s na tradic nem nic spolenho. Pro jin jsou naopak vtanou pleitost projevit svm blzkm lsku a nklonnost. Jak ale sv. Valentin ke sv loze patrona zamilovanch piel? A kdo to vbec byl?

Mediln podoba svtce
O svatm Valentinovi se obvykle dotete, e vykonal spoustu romantickch skutk vylil slepou dvku, do kter se zamiloval a z vzen ji pak tsn ped svou popravou poslal lstek se vzkazem od tvho Valentina; mum, kte mli jt do vlky, doporuoval, aby nikam nechodili a radji zstali doma se svmi enami; pozoroval oknem svho vzen orgie provozovan many o svtku Lupercali a v psankch, kter jim poslal po holubicch, je prosil, aby se chovali slun a neheili; tajn oddval mileneck pry, (kter navc obdarovvat kyticemi ze sv zahrady), a proto byl popraven
Co z toho je pravda? A vme, jak skutky tento populrn svat vykonal?

Jedna nebo dv osoby?
Kolem existence sv. Valentina je dodnes spousta nevyjasnnch otzek, dohad a smylenek... Vbec se toti s jistotou nev, o koho konkrtn se jedn. Podle katolick encyklopedie byl svat Valentin, kter zemel muednickou smrt 14. nora, pravdpodobn jednou ze dvou osob, ijcch ve druh polovin 3. stolet, za vldy csae Claudia II. (+ 270). Mohl to bt:
Knz v m
Biskup v Interamn (dnen Terni)

Nejen, e se podn nev, kdo to byl, ale nen pln jasn ani to, m si sv muednictv vyslouil. Kdy v roce 496 pape Gelasius I. poprv stanovil uctvn sv. Valentina k datu 14. nora, ekl o nm, e pat mezi ty: jejich jmna jsou prvem uctvna, ale jejich iny zn pouze Bh. Neznme msto ani datum jeho narozen a jeho jmno se nevyskytuje v nejstarm seznamu mskch muednk, kter byl sestaven v roce 354. Dokonce nen znm ani pesn rok jeho smrti. Uvdj se ti monosti: 269, 270 a 273.

Ztotonit jej s konkrtn osobou je proto velice problematick, navc situaci komplikuje skutenost, e jmno Valentin bylo v pozdnm starovku velice populrn. Je odvozeno od valens (zdrav, silnn). Neslo ho nkolik csa a pape, vetn uznvanho mskho teologa a gnostickho filozofa z druhho stolet, Valentina (cca 100 cca 160) , majcho po uritou dobu obrovsk mnostv nsledovnk.
(obr. sv. Valentin dohl na stavbu kostela)

Pli mnoho svtk
A do roku 1969 katolick crkev formln uznvala 11 svtk sv. Valentina! Krom 14. nora k nim patily 7. leden, 2. kvten, 16. erven, 31. srpen, 2. z, 25. jen, 1., 3., 11. a 13. listopad a 16. prosinec. V roce 1969 byl svtek sv. Valentina formln stanoven na 14. nora msko-katolickou crkv po revizi kalende, vydanho na zklad druhho vatiknskho koncilu. Vchodn ortodoxn crkev jej slav 30. ervence.

Uvd se, e oba mui, kte se s postavou tohoto svtce spojuj msk knz i biskup z Terni byli pohbeni u cesty Via Flaminia vedouc z ma, v rznch vzdlenostech od msta, oba ve stejn datum 14. nora.

Kde jsou jeho ostatky?
Ve stedovku byly svatmu Valentinovi zasvceny dva msk kostely. Jeden v 10. stolet Sancti Valentini de Balneo Miccine kter byl znovu vysvcen papeem Urbanem III. V roce 1186; druhm chrmem na Via Flaminia byla bazilika S. Valentini extra Portam (za branou), zaloen papeem Juliem I. (337-352), akoli ne s tmto zasvcenm to zskala a pozdji. Je zasvcena mskmu knzi Valentinovi a nachz se za Porta Flaminia (Porta del Popolo, kter se nazvala Porta S. Valentini v dob, kdy anglick historik z 12. stolet William z Malmesbury navtvil m). Kostel stl na prav stran u druhho milnku cesty Via Flaminia. Pvodn to byl pohebn kostel se st katakomb. Liber Pontificialis, (papesk kniha, ili sbrka ivotopis prvnch pape a po Pia II. (1458-1464), jej prvn celistv uspodn sah a do obdob mezi 6. a 7. stol.), pipisuje zaloen kostela prv papei Juliu I. Zasvcen dvou bazilik, vysvcench za Julia, nen v Liber Pontificialis jakkoli specifikovno. Kostel byl znovu uveden do provozu po velkch pestavbch za pape Theodora (642-649) a Lva III. (795-816), obohacen o oltn vbavu za Benedicta II. (683-685) a o dary pape Hadriana I. (772-795), Lva III. a ehoe IV. (827-844). Byl pipojen ke klteru San Silvestro in Capite a dochovan vtah ze ztracenho katalogu mskch kostel, sestaven Giraldem Cambrensisem kolem roku 1200, jej uvd jako hospitale S. Valentini extra urbem nemocnici sv. Valentina za mstem.

Ve 13. stolet byly odsud svtcovy ostatky peneseny do mskho kostela Santa Prassede a prastar bazilika zchtrala. V Signorilis katalogu, vytvoenm kolem roku 1425, byl uveden jako Ecclesia sancti Valentini extra portam sine muris non habet sacerdotem, (kostel sv. Valentina za branami bez zd, kter nem knze). V 19. stolet byly v katakombch pipojench k bazilice nalezeny dal kosti pipisovan sv. Valentinu, kter pape eho XVI. vnoval do irskho Dublinu karmelitskmu kostelu na Whitefriar Street. (obr. vpravo interir kostel Santa Prassede)

Kosti mskho knze Valentina se tedy ocitly v mskm kostele Santa Prassede (v kapli sv. Zena) shodou okolnost prv tam, kde byl pozdji pohben bval krlovsk kancl Vclava IV. a prask arcibiskup Jan z Jentejna (zemel 17. ervna roku 1400 v m).

Druh z muednk, biskup z Interamny ili Valentin z Terni byl dajn popraven z rozkazu csae Aurelina. Jeho ostatky maj bt uloeny v bazilice sv. Valentina v Terni (Basilica di San Valentino).
(obr. vlevo kostel sv. Valentina v Terni)

Co kaj legendy
V estm nebo sedmm stolet byla sepsna Acta sv. Valentina. Tuto legendu znal v 8. stolet anglosask benediktinsk mnich, sv. Bda Ctihodn, a zahrnul ji spolu s legendou o muednkovi Valentinovi z Terni a jeho kouzelnm vylen zmrzaenho dtte, do svho martyrologia (ivotopis svatch). Ob legendy piadil k datu 14. nora.
Kolem roku 1260 sepsal italsk dominiknsk mnich, pozdj janovsk arcibiskup Jakub de Voragine, jednu z nejtenjch knih stedovku Zlatou legendu (Legenda Aurea). Ta obsahovala i velmi strun ivotopis sv. Valentina, podle nj ml tento muednk v roce 280 odmtnout ped csaem Claudiem popt Krista, a byl proto odsouzen k trestu smrti. Jet pedtm, ne byl setnut, ml dcei svho alnka navrtit zrak i sluch. Nen zde vak ani zmnka o tom, e by se do dvky zamiloval, nato aby j cokoli psal.

Chaucerovi zamilovan opeenci a esk princezna
Historicky poprv je 14. nor a Valentinv svtek spojovn s romantickou lskou a ve 14. stolet konkrtn v dle Geoffreye Chaucera Pta snm (o tom, jak si ptci vybraj sv partnerky). Tato bse byla napsna jako pocta k zasnouben patnctiletho anglickho krle Richarda II. s o osm msc star princeznou Annou eskou, dcerou Karla IV. (satek byl uzaven 22. ledna 1383, tedy za vldy jejho nevlastnho bratra Vclava IV.). Chaucer psobil u dvora Richarda II. jako diplomat. V tto souvislosti je zajmav, e akoliv byl satek anglickho krle s eskou lechtinou uzaven z politickch dvod, vzplanula pr mezi maneli velk lska. Nicmn faktem zstv, e to byl prv Geoffrey Chaucer, kdo uinil ze sv. Valentina patrona zamilovanch.
(obr. vlevo krl Richard II., vpravo Geoffrey Chaucer)

Vznikl tak myln dojem, e sv. Valentin, jako pznivec romantick lsky, funguje u odnepamti a Chaucer jen navzal na mnohem star tradici. Tento omyl pak pomohli it anglit historici v 18. stolet, zejmna Alban Butler, autor knihy ivoty svatch.

Smylen a nepravdpodobn je pr podle modernch historik i Butlerova teorie, podle n svtek sv. Valentina navzal na msk Lupercalie, slaven 15. nora. Jednalo se o starodvn ritul ovk, doprovzen zvecmi obmi a tancem. Bhem tohoto svtku dajn v ulicch ma bhali naz mui a mrskaly eny dtkami, aby jim pinesli plodnost. Pape Gelasius I. (492-496) Lupercalie zruil.

Prvn valentinsk vyznn
U ve stedovku ale zskala postava sv. Valentina jako patrona zamilovanch popularitu. Prvn historicky doloenou Valentinku poslal sv en v roce 1415 mlad francouzsk vvoda Karel Orlensk, kter byl zajat v bitv u Agincourtu a vznn po mnoho let v londnskm Toweru. Odsud poslal manelce milostn bsn (psan formou rondelu), z nich se piblin edest zachovalo a dodnes jsou k vidn mezi krlovskmi listinami v Britskm muzeu. Psal j mimo jin
Je suis desja d'amour tann
Ma tres doulce Valentine

(obr. vpravo - Karel Orlensk v Toweru)

Vyehradsk relikvie
Pi opravch praskho Vyehradu byly ped esti lety ve starm depoziti Kolegiln kapituly sv. Petra a Pavla nalezeny tyi barokn relikvie, povaovan za ztracen, z nich jeden v sob skrval cenn poklad skoro celou lopatkovou kost, kter podle odbornk pat tomuto muednkovi. Relikvie pochzely z pvodn barokn vzdoby kostela a byly nejsp odstranny pi regotizaci chrmu v letech 1885-1903.
Do ech je dajn z Itlie pivezl Karel IV. (jedn se pouze o domnnku, ale docela pravdpodobnou). Na lopatce byla restaurtory nalezena tzv. autentika tzn. e na malm prouku, nalepenm na relikvii, bylo uvedeno svtcovo jmno. Podle odbornk je vyehradsk ostatek asi nejvt, kter se dostal za hranice Itlie vtinou se toti v ppad relikvi jedn o malik steky. Otzkou vak zstv, ze kterho ze sv. Valentin kost pochz. Kadopdn si tuto relikvii mete na Vyehrad prohldnout ale jen v den jeho svtku!

Pouit literatura:
Internet, britsk Wikipedie