erven svtky aneb Jak slavili sta Slovan jarn rovnodennost

Autor: Tekla <(at)>, Tma: ivot ve stedovku, Vydno dne: 16. 03. 2008

Znme je jako Velikonoce nejvznamnj kesansk svtek. Obvykle ho oslavujeme v dob jarn rovnodennosti. Jak ale tento pchod jara vtali nai pohant pedkov?

Velikonoce v dnen dob vnmme v podstat dvojm zpsobem, a pokad jde o zmrtvchvstn jednak jako oslavu vzken Jee Krista a jednak jako vzken prody k novmu ivotu

Kdy je den rovn noci
Krom zimnho a letnho slunovratu existuje tak jarn a podzimn rovnodennost. Tehdy den trv stejn dlouho jako noc. Letos nastane ve stedu 20. bezna v 6 hodin 48 minut. Zane jaro. Jak vlastn nai pedci poznali, e piel ten sprvn okamik, kdy je Slunce pesn na svtovm rovnku a pechz z jin polokoule na severn? Mli k tomu jednoduchou pomcku tzv. gnmon. Jednalo se o dlouhou ty, sloup nebo vysok kmen zaraen kolmo do zem. Kdy sledovali, jak postupuje stn gnmonu, zjistili, e pohyb jeho konce vytv hyperbolu ovem s vjimkou dvou dn v roce tehdy konec stnu kresl pmku. Pi rovnodennosti toti Slunce vychz pesn na vchod a zapad pesn na zpad.

Jarn rovnodennost slavili lid u odnepamti, a to na celm svt Keltov, Germni, Mayov, ekov, man a tak Slovan. Ti nazvali tyto svtky jako erven nebo jako velik noci. Jak pesn staroslovansk oslavy probhaly, dnes u bohuel nevme, ale je mon jejich podobu alespo sten rekonstruovat ze zvyk petrvvajcch v rznch slovanskch zemch a koneckonc, ty podstatn se ve vce i mn obmnn podob zachovaly a do souasnosti.

Zima umr
Typick bylo napklad vynen Smrti (Morany, Mory, Moeny, Maeny, Smrtholky). Jej jmno je pravdpodobn odvozeno od slovnho koene mar-, mor- ili smrt. Nepedstavovala nic jinho, ne zimu, jejho konce u se lid (tak jako i my dnes) nemohli dokat. Proto se j symbolicky zbavovali. Mezi vchodnmi Slovany existuje obdobn obad, figurna se vak jmenuje Kostroma.
Nejstar psemn prameny, zmiujc se o tomto ritulu, pochzej u z dob kesanskch ze 14. stolet konkrtn z let 1366 a 1384. Tehdy vydali prat crkevn pedstavitel zkazy, v nich je tento obyej nazvn hanebnm zlozvykem. Zajmav je, e se ho pr zastovali i nkte duchovn. Z tohoto pvodn magickho obadu se postupem asu stala sp zbava a tm zpsobem je vnmn i dnes.

Postavu smrti pedstavovala figurna. V nkterch krajch se jednalo o malou loutku, jinde se velikost blila lidsk postav. Dlala se obvykle tak, e se na devnou hl obalenou slmou navlkly dv aty. Zdobila se pentlemi a na krk se j vely korle z blch vyfouknutch vajec a przdnch nech ulit (symbol smrti). Prvod vynesl figurnu symbol smrti, nemoci, bdy a veho zlho za vesnici a hodil ji do vody nebo svrhnul ze skly. Pvodn se snad i kamenovala a plila. Zptky do vsi se pak pinely sv rac vtviky zdoben pentlikami, kterm se kalo lto a je symbolizovaly lto. S nimi pak chodil prvod od domu k domu, ohlaoval konec zimy a byl za to hospodi obdarovn. Pitom se tanilo, zpvalo a nakonec se z drk uspodala hostina.

Crkvi se tento star ritul samozejm nelbil a tak se ho aspo snaila dostat pod kontrolu proto nakonec vynen smrtky oficiln zaadila do pedvelikononch pprav a vymezila mu as o pt nedli postn, tedy o takzvan Smrtn, kter o dva tdny pedchz nedli Velikonon.

Magick koiky
Odpradvna byly symbolem pichzejcho jara kvetouc vtviky jvy takzvan koiky. Ty se tak pouvaly k jakmsi obadm, kter byly trnem v oku crkvi. Aby s nimi lid nearovali doma, povolila jim crkev donst tyto typick jarn vtviky do kostela, kde byly kropeny svcenou vodou. O Bl sobot, tedy den ped Bom hodem, se tyto vtviky zapichovaly na okraj pole (nebo zhon na zahrad) mly slouit jako ochrana dobr rody. Ten den se nesmlo pracovat se zem, ani se j nikdo nesml dotknout.

iv voda
Velk vznam se tak pipisoval ritulnmu oiovn. Lid napklad asn rno vstali a omvali se rosou nebo se li umt k potoku. To mlo psobit proti nemocem. Nejvt ozdravn inek pr mla voda z msta soutoku nkolika pramen obzvlt kdy byla nabrna jet za tmy, piem cel ritul musel probhnout mlky. Pi t pleitosti se tak lid naz koupali. Jedn se o velmi star zvyk, kter byl crkv potlaovn u od ranho stedovku prameny a potoky, u kterch se arovalo byly dvny do klatby. Hospodyn provdly i jarn klid v dom zametly a smet plily, odnely za vesnici nebo aspo hzely za plot.

Velikonon ohn
Samozejm e ani ty nesmly chybt bez nich bychom si tko pedstavili jakkoliv vznamn slovansk svtek. Pozdji byly zapalovny v pedveer Boho hodu. Lid jim kali Jidv ohe. Popel a uhlky z tchto oh mly tak magickou moc chrnily dm ped porem a pole ped kroupami, povodnmi a dalmi pohromami.

Hn pomlzka
Byla nejvznamnj soust oslav. Slu tohoto zvyku dokazuje i to, e se udrel a do dnen doby. Nejstar zznamy o mrskn neboli pomlzen pochzej z pelomu 14. a 15. stolet a hovo o lehn metlami z mladch vrbovch proutk. Mrskali se navzjem mui, eny, chlapci i dvky. Dobov prameny ze 17. stolet dokldaj, jakou byla tehdy pomlzka veobecnou zbavou v Praze se o Velikonocch prodvaly pestrobarevn metly, s nimi pak mnoz pobhali po mst a hledali, koho vylehat, piem nejvt zjem byl o mlad dvky. Tento zvyk byl pvodn ritulem, vyuvajcm magickch vlastnost jarnch zelench ratolest. Podobn praktiky byly obvykl v rznch zemch, ale velikonon mrskn je zvyk typick pro zpadn Slovany, kde je nejrozenj.

Ani tento obyej se crkvi moc nezamlouval snaila se mu proto dt nov obsah. Msto toho, e se v jarnch proutcch skrv sla a zdrav, kter je mon na lovka penst lehnm, vysvtlovali stedovc katolit kn pomlzku mezi maneli tak, e jeden druhho odrazuj od milovn. Vc toti mli nazeno jt bhem Velikonoc ke zpovdi, a to znamenalo ti dny ped tm a ti dny potom neheit. Jako pipomenut tto povinnosti ml slouit prut poloen v noci do postele mezi manele. I Jan Hus ve svm velikononm kzn pipomnal, e mui mrskaj sv manelky proto, aby jeden od druhho v t dob nevyadoval plnn manelskch povinnost.
A jet pro zajmavost jak velijak jmna pomlzka v rznch krajch dostala: ila, tatar i tatarec, metla, korb, mrskaka, pamihod, dynovaka, kyka, karab, dtky, bi, ugr, kanch i roucaka

erven kraslice
Zajm vs, podle eho dostaly erven svtky mezi starmi Slovany sv jmno? Je to jednoduch podle vajec, kter se bhem tohoto svtku barvila zsadn na erveno. Vajka byla pro nae slovansk pedky symbolem ivotn sly, obnovy, ivota, znovuzrozen, ale i smrti, tedy souasn zatku i konce. Proto byla od 7. do 11. stolet vkldna do hrob, asto do klna zemelho. Archeologov je nali v hrobech z obdob Velk Moravy, ale i na mstech poslednho odpoinku pemyslovskch knat. Nejstar nlez zdobenho vajka u ns pochz z pohebit ve Velkch Hostrdkch na Beclavsku. Je datovan do let 1020 1030 a jedn se o zbytky ervenho vejce s geometrickmi ornamenty.

Mimochodem jde o skuten prastar zvyk nejstar nlez vajka v hrobu pochz z krlovskho pohebit ve starosumerskm Uru (dnen Irk) a jedn se o zlat vejce. Mlo tam bt vloeno kolem roku 3300 p. n. l. Podobn nlezy byly uinny i na egyptskch, etruskch, eckch i mskch pohebitch.

Katolick crkev vznam vejce nepodceovala, a tak ho brzy pijala jako symbol vzken. I pesto ji ale provokovaly pvodn vklady tohoto symbolu. Proto kn napklad vykldali zvyk, e se vejce maluj ervenou barvou, tm, e se slepice nazobaly krve pod kem s umrajcm Jeem. Podobn vznikla i lidov legenda o tom, kde se vzal zvyk obdarovvat se vejci. Podle n se promnily ve zlato skopky z vajka, kter hospodyn, ji navtvili Je se svatm Petrem, pipravila tmto pocestnm k sndku. Proto pak vejce rozdvala jako vzpomnku ve vron den jejich nvtvy.

A jak to bylo s kraslicemi? Toto slovo je u ns doloeno u ze 14. stolet (souvis s ervenou = krsnou barvou), ale jako oznaen pro zdoben vejce se u ns zaalo pouvat a v souvislosti s ppravami na velkou Nrodopisnou vstavu eskoslovanskou, kter se konala v Praze v roce 1895. Teprve v prbhu dalch let se vraz ujal a zaal se pouvat. Do t doby se malovanm vajkm kalo pisanky, malvky, rejsky, straky apod.
Po stalet se barvila jen pln vejce jinak by ztrcela svj vznam a magickou funkci. Vyfouknut zdoben vejce se objevila a ve 20. letech minulho stolet.
Tradin erven barva, j byla vejce pvodn zdobena, byla symbolem krve, zdroje ivotn sly, ale tak ohn i dozrlho ovoce znamenala proto ivot, lsku a ochranu.

Prameny:
Alena Vondrukov: esk zvyky a obyeje, Albatros, Praha 2004
Naa Profantov, Martin Profant: Encyklopedie slovanskch boh a mt, Libri, Praha 2004