Lucemburt brati aneb cesta za csaskou korunou

Autor: Acoma <(at)>, Tma: Lucemburkov, Vydno dne: 22. 03. 2009

Ve zaalo Ermesindou a jejm druhm satkem. Prabba lucemburskho rodu se roku 1214 znovu provdala a od Walrama Limburskho zskala nejen politickou podporu, ale pro sv potomstvo tak ddinou on chorobu. Bitva u Worringenu o mnoho let pozdji byla vlastn tak zavinna tmto satkem. Walram III. Limbursk toti sv Limbursko odkzal synovi z prvnho manelstv a Lucembursko zskal syn zplozen s Ermesindou. Limburt vak roku 1281 vymeli a o osiel hrabstv se strhla velk mela. Jednm z uchaze o uvolnn zem byl Jindich VI. Lucembursk, vnuk Ermesindy Lucembursk a zejm ilhavho limburskho hrabte, kter spolen se svmi temi bratry Walramem I. z Ligny a Roussy, Jindichem a Balduinem v bitv, dajn dky zken rn zezadu, zahynul. Vtzem byl brabantsk vvoda Jan, bratr francouzsk krlovny vdovy.

Francouzsk studia

Lucembursk erb Po mladm lucemburskm hrabti zbyla vdova s pti dtmi. Nejstar Jindich VII. sice pevzal po otcov tragick smrti hrabstv, ale vzhledem k jeho stle nzkmu vku, byla a do roku 1294 porunkem ovdovl hrabnka Beatrix, kter mla dky svmu rodu zk vztahy s francouzskm krlovskm dvorem. Francouzsk krl Filip IV. projevoval zjem o osud cel oblasti, kter byla strategicky dleit pro hrozc konflikt s Angli a zprostedkoval tak smen brabantskho vvody s Lucemburky, je mlo vyvrcholit satkem dcery Jana Brabantskho Markty s mladm Jindichem. Kvli blzkmu pbuzenstv bylo nutn zskat papesk dispenz. Ve svatebn smlouv bylo uvedeno, e pokud Jindich zeme jet ped vykonnm svatebnho obadu, nastoup na jeho msto mlad bratr Walram.

"aby se pak obrtila pina starho sporu ve svazek jednoty a mru, usmyslili si star lidu jak vvodstv, tak hrabstv uzavti mezi ddici posvtn spojen dnho manelstv... "(Kronika zbraslavsk)

Mlad snoubenec odeel zskat vzdln na francouzsk dvr, stal se krlovm oblbencem, byl jm pasovn na ryte a roku 1292 i 1293 se oenil s jeho nete Marktou Brabantskou. dajn krsn, zbon a chytr Markta mla na manela velk vliv. Francie satkem poslila svj vliv na francouzsko-nmeckm pomez a ble k sob pipoutala lucembursk hrabata, lenky sv i Svat e msk. Toto spojenectv vytrvalo po mnoho desetilet. Prostedn Walram zskal matiny statky v Hennegavsku, Dourles, Consorre a v Tirimontu. Nejmlad Balduin, o kterm se pe v Gesta Trevirorum, e m oi tup, jak je typick pro limbursk, po ase nsledoval Jindichovy stopy a tak odeel zskat vzdln na francouzsk dvr. Nkolik let tak dlal prvodce Pa svmu synovci Janovi. 11. bezna 1308 se vichni brati seli v Poitiers pi Balduinov svcen. Balduin, jemu nic lidskho nebylo ciz, byl vysvcen na arcibiskupa v dstojnm st 23 let, pestoe byl pouhm jhnem.

JIndichova hrabc pee "a tak se stal Balduin arcibiskupem trevrskm a radoval se jeho bratr Jindich, hrab lucembursk " (Kronika zbraslavsk)

Toto poven, v nm lze vyctit velk vliv Filipa IV. na papesk stolec v Avignonu, pedznamenalo budouc mocensk spch lucembursk dynastie.



Krl Nmc

Ji dva msce po obsazen trevrskho biskupstv mladm Lucemburkem, byl jako na objednvku, synovcem zavradn msk krl Albrecht Habsbursk. Po mscch vyjednvn kurfit kdo, koho a za kolik zvol, Balduin jako trevrsk kurfit za souhlasu papee Klimenta V. spolen s Petrem z Aspeltu navrhl jako jednoho z mnoha kandidt lucemburskho hrabte Jindicha. Jindich Lucembursk Pikantn na cel situaci byl fakt, e jednm z protikandidt byl i Karel z Valois, bratr francouzskho krle, poskytovatele vzdln lucemburskch brat a tak dobrodince vech t duchovnch kurfit, kte byli dky jeho vlivu posazeni na metropolitn stolce.

Jindich Lucembursk se v listin ze z 1308 zavzal k rozshlm darm kolnskmu arcibiskupovi Jindichovi z Virneburgu. Jednm z bod byl i slib, e se bratr Walram oen s arcibiskupovou nete. Podobn sliby obdrel i Petr z Aspeltu. Tedy bez nabdky enicha, Aspeltovi lo jen o movit statky. 27. listopadu 1308 byl ve Frankfurtu nad Mohanem esti kurfity zvolen lucembursk hrab Jindich mskm krlem.

" nali jednoho, kter dost asto prodlval pi dvoe papeskm, byl lovk moudr a z krve vzneen, spravedliv a tc se zvunmu jmnu, velmi spolehliv, udatn v boji a ze vzneenho rodu mocn, mu velkho nadn a velk sebevldy, toti Jindicha, hrabte Lucemburskho, z Porn v Nmecku, tyictnka, prostedn postavy, lovka velmi vmluvnho a vzhlednho, by ponkud ilhavho... " (Dino Compagni)

Po svm zvolen povolal novopeen panovnk zpt z Pae svho jedinho syna Jana, kter tam stejn jako ostatn mut pslunci rodu zskval vzdln na pask univerzit, sledoval diplomatick pletichy a nasval atmosfru Filipova dvora. Zejm prv zde se nauili Lucemburkov jist skonosti a osvojili si potebnou dvku zludnosti v oblasti politickch slib a zvazk.

Walram zstal u bratrova francouzsko-nmeckho dvora, dky sprvcovstv matina vna ml prostedky na nkladn ivot a potebnou reprezentaci. Dobr vztah bratr zstal nadle zachovn a vude cestovali spolen.



esk nmluvy

Po nstupu Jindicha na msk trn se v dalekch echch rozhodli o spojen domc pemyslovsk dynastie s krv lucemburskho rodu. Elika Pemyslovna V srpnu 1309 se cistercick opat Konrd pi cest na generln kapitulu setkal v Heilbronnu s Jindichem Lucemburskm, chystajcm se na mskou jzdu, a snail se s nm vyjednat satek Pemyslovny Eliky a tud vmnu nepohodlnho a neschopnho Jindicha Korutanskho za nkterho z Lucemburk. Jindich nakonec po jistch pochybch ohledn nroku Pemyslovny uznal a pislbil een, avak odmtl dt opatovi psemn potvrzen.

"Ote opate, nae ruka nikdy neru, co prav sta, ba nae slovo mus bt vm i vem vsadou peet opatenou " (Kronika zbraslavsk)

V z 1309 uzavel krl ve pru smlouvu s habsburskmi bratry o podpoe nstupu Lucemburk na esk trn, potvrdil jim pitom dluh Jindicha Korutanskho a zrove si od nich 20 tisc hiven pjil na vpravu do ech. Sliboval zstavou celou Moravu, dal do klatby vrahy Albrechta Habsburskho, pikl majetek spiklenc pozstalm a zskal za to pslib podpory pi plnovan msk jzd. Cel jednn bylo zpotku velmi obtn, protoe Fridrich Habsbursk ml krom jinch politickch zjm tak pli velkou a okzalou druinu.

Z citace Zbraslavsk kroniky je zejm, e Jindich pvodn uvaoval o Walramovi, jako o vhodnm enichovi pro eskou princeznu a hlavn pro esk pny. Pro Walrama svd i pedn vldy nad lucemburskm hrabstvm Janovi. V lednu 1310 pokraovaly nmluvy v Norimberku, kam pijeli pedstavitel esk lechty a nechali si potvrdit od krle respektovn vech domcch prv a jen tak mimochodem tak vlastn, ji pedtm nabyt statky, dary pedchozch eskch panovnk. V noru Jindich Lucembursk vyslal do ech sv pozorovatele v ele s Aspeltem, znalcem mstnch pomr, kte se dostali do zajet Jindicha z Aufensteina a po nkolikadennm arestu byli vypovzeni ze zem.

V ervenci za Jindichem VII. dorazilo nov esk poselstvo vyden erstvou zprvou o Walramov kandidatue a poadovalo prince Jana.

"...tento mladk se snadno nau mravm na zem, bude vyrstat s naimi syny, a proto je bude vc milovat a sm si zsk, jako by byl narozen v krlovstv, vt lsku u vech obyvatel" (Kronika zbraslavsk)

Jindich nechtl povolit a stle prosazoval rytskho Walrama.

"mj bratr m vk, jest to za sebe mluviti a bojovati, Jan vak, mj syn, je velmi tl chlapec a malik chlapec. Bda pak zemi, kdy krl jej dt jest " (Kronika zbraslavsk)

Cistercit opati argumentovali tm, e syn je otci bli ne bratr a tak tm, e by Walramovm nstupem na esk trn mohl vzniknout prvn precedens sekundogenitury lucemburskch hrabat v eskm krlovstv. Odmtan Walram byl dle svch souasnk inteligentn, vzdlan, staten a nestupn. I pes sv on onemocnn byl obesten povst nejkrsnjho ryte sv doby. Ml rd okzal hostiny a velkolep rytsk turnaje. Stejn jako oba jeho brati a pozdji i synovec ml zejm velk osobn charisma a k tomu povst okouzlujcho le pnovitho prostopnka. esk panstvo doufalo, e mladik Jan bude tvrnou figurkou v jejich rukou. Opati psahali, e Lucemburkov zskaj echy pouze v osob Jana.

"dve ne byste pustil z rukou svho mladho syna takov a tak velik krlovstv, ml byste svho syna oeniti s dvkou nebo s pan, kter by doshla padestky " (Kronika zbraslavsk)

Po poten nechuti a soustednm ntlaku eskch posl dojednal msk krl nstup svho syna na trn vzdlen zem, nechal nlezem skch knat prohlsit esk krlovstv za uprzdnn lno, m zruil vechny esk pansk psah vrnosti Jindichu Korutanskmu, a 25. ervence psemn stvrdil Janv osud. Pemyslovna dostala ibenin termn pti tdn, bhem nich musela dorazit do pru, kde se ml konat satek. Pak se chtl Jindich vydat k vnmu mstu pes alpsk prsmyky dve, ne zapadaj snhem.

Pemyslovna nelenila a urychlen vyrazila z Prahy vstc sv budoucnosti. Jet na posledn chvli se Lucemburkov pokoueli zmnit osud tm, e Elice poslali naproti krasavce Walrama.

Svatba Jana Lucemburskho s Elikou Pemyslovnou (Codex Balduini Trevirensis) " a tam piel Valram, bratr pana csae Jindicha, mu obzvlt slin a krsou oslujc a staten, na dvce uctiv v strety zcela sm si ji vzal na starost " (Kronika zbraslavsk)

Doufali marn, e osmnctiletou dvku okouzl spe zral mu ne trnctilet hok.

V Heimbachu se na kltern pd odehrvala posledn pedsvatebn rokovn. Na adresu eskch pn padala obvinn z vradn vlastnch panovnk a tak z poruen smlouvy, protoe pila zprva o obsazen stbrn Hory Kutn. Krlovna Markta znovu prosila, aby do ech el vagr Walram. Elika Pemyslovna, popinn pomluvami o milostnch pletkch, se dajn dokonce podrobila vyeten, zda je stle pannou.

Svou roli v krlov rozhodovn zejm sehrl i slib Petra z Aspeltu, e Jana do drsn stedoevropsk zem pln sveepch sebevdomch pn doprovod.

"ustanovil krl svho syna Jana krlem eskm a udlil mu prvo, titul a jmno vladae daroval jemu a jeho dtem a potomkm z moci svat e ddickm prvem krlovstv esk se vemi zemmi k nmu patcmi " (Kronika zbraslavsk)

esko-lucembursk svatba se konala 1. z 1310 v prskm dmu, kde byli krom slskch csa pohbeni i nevstini habsburt pbuzn dd Rudolf a strc Albrecht, mt krlov. Pr piznvali et astnci svatebnho vesel, e ani zesnul Vclav II. by nebyl schopen vystrojit tak okzalou a vzneenou svatebn podvanou. Eliini ryti se vak zdrn pedvedli na kolbiti se svmi mohutnmi devci.



msk jzda

Setkn Jana se strcem Balduinem ped cestou do ech (Codex Balduini Trevirensis) 21. z 1310 se soudrn lucembursk rodina v Kolmaru rozdlila, netuc, e se v tomto ivot ji neshled.

"otec i matka place prolvali pehojn slzy a matka posledn noc pro hokost a zrmutek vbec nespala a od nikoho se nedala potit " (Frantiek Prask)

Jindich VII. ustanovil syna skm vikem pro zaalpsk zem a v doprovodu manelky Markty, Walrama, Balduina a sk lechty, pevn z lev strany Rna, vyrazil na cestu za csaskou korunou, je leela naposledy na skrnch Fridricha II. taufskho, pes Bern, Murten, Lausanne a enevu. Po pekroen Mont Cenis se na potku listopadu velkolep prvod ocitl v Turn. Diplomatick pprava cesty pinesla sv ovoce.

Itlie, unaven guelfsko-ghibellinskmi boji, vyhladovl po mru, jsala. Krle oekvalo mnoho radostnch projev. Dante Alighieri v Jindichovi vidl Bohem seslanho osvoboditele, knete mru a nsledovnka antickch csa. Severoitalsk msta naden otevrala sv brny. 6. ledna 1311 Jindich VII. slavnostn pijal v milnsk bazilice sv. Ambroe urychlen ukutou novou lombardskou korunu a pln nadje podal papee o posunut csask korunovace k blimu datu. Z tto doby pochz tak smvn historka v jedn lotrinsk bsni je zmnn Walram, kter za pobytu v Miln tak spchal od milenky k csai, e s ostem na ruce, protoe byl jednook, zakopl a upadl.

Generlnm vikem pro Itlii Jindich VII. stanovil svho vagra Amadea V. Savojskho a jmenoval nov mstodrc nkolika mst. Protoe neml pli prostedk ani lid, byl nucen zat poadovat finann pspvky a pomocn kontingenty. Pestal bt nestrann a zamotal se do vnitnch spor jednotlivch frakc a zneptelench mstskch stt. Po tvrdm potlaen domnl milnsk vzpoury pvrenc Guida della Torre a jeho nslednm vyhotn nenvist domorodc vzrostla.

" pi svm odchodu tedy csa svil sprvu v tomto mst Matteovi Viscontimu, m욝anu milnskmu, jen byl dve po dlouh as z msta vyhnn a piveden do nemal bdy... " (Pibk Pulkava z Radenna)

Na prel dom se objevily malvky s skou orlic na oprtce. Vzbouila se Cremona, Lodi, Pavie a Brescie. Pidala se Bologna. Ve dotovali florentt finannci.

Prbh msk jzdy (Codex Balduini Trevirensis) Pape navrhl jako vhodn datum csask korunovace 15. srpna 1312. Jindich tsnn asem a nedostatkem penz zaal toit na vzbouen msta, kter vyhnala ze svch bran ghibelliny. Papesk legt zprostedkoval mr s Lodi a Cremou. Cremona, azyl della Torreho, dala o milost, ale Jindich nechal v kvtnu 1311 pro vstrahu popravit sedmdest pednch m욝an, strhnout mstsk hradby, brny i obydl provinilc.

"1. ervna 1311 shromdili se Florenan, Bolognan, Lut, Siean, Postonan a Volterrt i vechna ostatn tosknsk msta a zavzali se mezi sebou psahou k obran a odporu proti csai " (Giovanni Villani)

Brescie, je povstala proti barbarm, kte pili ze severu staten odolvala. Bhem dlouhho mornho oblhn opustil Jindichovo vojsko Leopold Habsbursk, hrdina z Milna, se svou dvousethlavou etou, kter se jet v ervnu 1311 nechal za platu v podob zven oldu, stupk v otzce alsaskch a vcarskch drav a tak za jmenovn novch rozhodch o dluhu Habsburkm za stup z moravskch zstav, pesvdit k prodlouen svho vlenho zvazku do konce roku.

Walram Lucembursk byl 26. srpna 1311 pi nonm vpadu obrnc zabit.

"jednoho dne bratr csav pan Valram, lovk velik postavy a tlesn krsy, objdl na koni kolem msta, aby je obhldl, nemaje na hlav helmu, jen v ervenm kabtku, i byl rann pem do krku tak, e peil jen nkolik dn. Vystrojili jej, jak to bv zvykem u pn, a byl odvezen do Verony a tam poestn pohben... "(Dino Compagni)

Markta Brabantsk Neastn Jindich VII. pomstil bratrovu smrt obzvlt krut, co mu vyneslo jet vt neptelstv italskch mst. 18. z konen vjel prlomem v hradbch do pokoenho msta, nechal veejn popravit pebhlka Theobalda de Brusati, jmenoval svm mstodritelem Moroella Malaspinu a odjel do Janova. Opustila jej dal st vojk. Oblhn Brescie si vak nadle vybralo svou da.

"...blaen krlovna Markta zaala z nkazy zkaenho vzduchu a zpachu, kterou si pivodila pi oblhn msta Brescie, v mst Janov stonati obtnou tkou nemoc a tam, zmoena thou choroby, splcejc dluh Adamv, skonila posledn den svho ivota lta Pn 1311 v msci prosinci... " (Kronika zbraslavsk)

Na potku roku 1312 ml Jindich okolo 700 ryt z e a jinak byl zcela odkzn na pomoc lombardskch mst. V beznu byl slavnostn pijat obyvateli Pisy, kde se tak setkal s Albrechtovm vrahem Janem Habsburskm , bratrancem Eliky Pemyslovny. Nechal neastnho mladka pouze uvznit.



Csa

Guelfsk msta stle oteven odporovala podporovna Florenci, pln bankovnch dom, jim byli zavzni Anjouovci i pvrenci kurie. Jindich VII. jako csa (Zbraslavsk kronika) V tu dobu tak vylo najevo neptelstv s Robertem Neapolskm, dosud plnovan zasnouben dt obou panovnk, podporovan papeskm stolcem, bylo zrueno po pjezdu Robertova bratra Jana z Graviny do ma v dubnu 1312. Jan se svmi katalnskmi a neapolskmi jezdci vystoupil proti rodu Colonn a tak proti Jindichovu pvrenci, sentorovi Ludvkovi Savojskmu. Zabral vatiknskou tvr na pravm behu Tibery, obsadil Andlsk hrad a ovldl Kapitol. Jindich marn doufal v papeskou pomoc. Kliment V. ovlivnn francouzskm krlem Filipem svho lucemburskho milce nepodpoil. Omluvil se dnou a ppravami na viennsk koncil, aby nemusel splnit svj slib a korunovat Jindicha v m. Snaha o dohodu s neapolskm krlem tak nepinesla ken ovoce.

V kvtnu 1312 se Jindich pes Ponte Milvio probojoval do vchodn sti vnho msta a snail se skrz tosknsk a anjouovsk oldne dostat k bazilice sv. Petra. 29. ervna byl Jindich Lucembursk korunovn kardinly Mikulem z Prata, Fieschim a Langerem.. Nepodailo se mu probojovat k vysnn svatopetrsk bazilice, korunovace probhla v laternsk bazilice za asti bratra Balduina a pramlo skch knat, ruili ji guelft luitnci.

Sv poven Jindich VII. ohlsil manifestem, kter svm obsahem zdrazujcm univerzalisticky chpanou moc e nad Evropou, natval papee i francouzskho krle a Jindich definitivn piel o jakoukoliv podporu z jejich strany. Odmtl sloit obvyklou psahu vrnosti papei a tak dost svch vrnch k nvratu do e a nadle hodlal zstvat na hork italsk pd. Dky sv tvrdohlavosti tak piel i o vtinu svch skch vojk. Do vlasti se vrtilo na est set ryt, mezi nimi i Rudolf Falck a Ludvk Savojsk.



Italsk sen

Jindich VII. nabzel spojenectv sicilskmu krli Fridrichovi II. a pemlel o svm monm manelstv s aragonskou princeznou. Nakonec se rozhodl pro manelstv s Kateinou Habsburskou a pro jejho bratra Leopolda naplnoval spojen se svou nete Kateinou Savojskou. Dceru Beatrix nabdl jako vhodnou nevstu pro syna sicilskho krle. Zaal uvaovat o spojenectv s uherskou vtv Anjouovc. Robert Neapolsk se monho spojenectv Lucemburk s uherskm Karlem Robertem obval, protoe uhersk bratranec ml teoreticky vt nrok na neapolskou korunu a ctil se oprvnn rozhodovat o osob na neapolskm trnu.

Jindichova csask pee V lednu 1313 se ml v Norimberku konat sk snm, na nm ml sk vik a esk krl Jan vyzvat ke shromdn vojska pro Itlii. Oputn csa se rozhodl povolat Roberta Neapolskho ped soud pro urku majesttu a nenavn pustoil okol Florencie, protoe neml dost vojska k dlouhmu oblhn. U neptelskho msta na mst bvalho Poggibonsi nechal vybudovat hrad Csask hora. jen 1312 se mu tm stal osudnm, kdy v horece leel ped mstem a ml jen 300 kop. Natst pro Jindicha mstt hejsci, kte dle Petra itavskho na vlku hledli jako na slunce, nebyli schopn v boji konkurovat nmeckm rytm. Do 1. kvtna 1313 doufal csa shromdit skou hotovost.

"csa se rozhodl, e se nebude tlouci s Florenany a s jinmi Tosknci, protoe pi tom ml mlo spch a spe pohoril sv postaven, ale e chop bka za rohy, a vytrhne s celou svou silou proti krli Robertovi, odejme mu jeho krlovstv " (Giovanni Villani)

"stihl Florenany velkmi a tkmi ortely, jimi odal jejich obci vechnu soudn pravomoc a estn prva, sesadil vechny soudce a note florentsk, odsoudil obec florentskou k pokut 100 000 stbrnch marek a nejvznanj obany a pslunky m욝anstva, kte dili msto, k ztrt majetku, osobn svobody a statk "(Giovanni Villani)

Pln nadje 26. dubna v Pise vynesl Jindich VII. skou klatbu nad neapolskm krlem a zbavil jej vekerch ln, titul a statk a odsoudil jej ke ztrt hrdla (roku 1346 bude muset slbit Karel IV., Jindichv vnuk, papei ped svm zvolenm mskm krlem krom jinho i odvoln soudnch vrok proti Robertovi z Anjou, jeho bratrovi Janovi a Florencii)

Balduin Lucembursk se vydal zpt do e, aby popohnal vhajc hotovost. Pape na ntlak francouzskho krle na Jindichem vyhlenou klatbu reagoval bulou, v n klatbou pohrozil tomu, kdo ohroz Neapolsk krlovstv.

Csaova smrt (Villaniho Nuova Cronica) "vem a jsou jakhokoli postaven... I kdyby se skvli papeskou nebo csaskou nebo krlovskou nebo jakoukoli jinou dstojnost co nejpsnji nakazujeme a vslovn naizujeme, aby se neopovaovali een krlovstv nebo zemi nebo st nebo nkter msta pod jakoukoli zminkou napadnouti nebo pokoditi anebo proto pijmati nebo vyplceti old " (Kronika zbraslavsk)

Kalbrie stnala pod nporem vojska Jindichova spojence Fridricha Sicilskho, na devadest janovskch a pisnskch galr milo tm smrem a nhle csa pi cest do Apulie zemel. Pravdpodobn na malrii.

sk hotovost byla v okamiku Jindichovy neekan smrti teprve nkde u Curychu a po obdren zprvy o csaov skonu se i s obma nevstami vrtila zpt dom.

Dante Alighieri Jindicha Lucemburskho ve sv Bosk komedii umst do Rje. Jan Lucembursk po otci pojmenuje svho syna. Druh Janv syn tm po padesti letech vymm z papee Inocence VI. zmrnn odsouzen Jindichova chovn k neapolskmu krli a zruen obvinn z neposlunosti crkvi.

Ze t osielch lucemburskch bratr zbyde pouze Balduin. Pid se vak k nmu nov partner synovec Jan a spolu ovlivn politiku tm cel Evropy. Ale to u je jin pbh



Literatura:

BOBKOV, Lenka: Velk djiny zem Koruny esk IV. a. Praha: Paseka, 2003.
ECHURA, Jaroslav : esk zem v letech 1310-1378. Lucemburkov na eskm trn. Praha: Libri, 2005.
HOENSCH, Jrg K.: Lucemburkov - Pozdn stedovk dynastie celoevropskho vznamu 13081437. Praha: Argo, 2003
MONTANELLI, Indro: Dante a jeho doba. Praha: Odeon, 1981.
RAPP, Francis: Svat e nroda nmeckho. Od Oty Velikho po Karla V. Praha: Paseka 2007
SPVEK, Ji: Jan Lucembursk a jeho doba. Praha: Nakladatelstv Svoboda, ,1994.
AROCHOV, Gabriela V. :1.9.1310 Elika Pemyslovna a Jan Lucembursk. Praha: Havran, 2002.
USTA, Josef: Potky lucembursk 1308-1320. Praha: Argo, 2002.
VANEK, Vratislav. Velk djiny zem Koruny esk III. Praha: Paseka, 2002.
Florentsk kroniky doby Dantovy. Praha: Odeon, 1969.
Kroniky doby Karla IV. Praha: Nakladatelstv Svoboda, 1987.
Zbraslavsk kronika. Praha: Nakladatelstv Svoboda, 1976.