Tajemstv vzniku hradu Landtejna 2. st

Autor: Milan Dibala a Jiina Mldkov <(at)>, Tma: Hrady, Vydno dne: 17. 05. 2015

V pedchzejc sti sme sesbrali nm znme analzy a uzvry pomrn irokho spektra badatel o prvnm staviteli hradu Landtejna, kte je mon dlit na dv skupiny.
Jedna skupina pedpoklda, na zklad terie pana Jirska, za prvnho stavitele hradu Landtejna eskho krle Pemysla Otakara I. ( viz 1. st ), druh skupina pedpokld, e prvnmi staviteli hradu byla rakousk, resp. bavorsk lechta.
V tto sti jsme se pokusili hledat prvnho stavitele hradu na rakousk stran.



Hypotza, e stavbu hradu inicioval rakousk stavitel inspirovan kickmi hrady:
U pan Razm naznauje ve svm lnku (6) hypotzu o rakouskm inicitorovi stavby ovlivnnm kickmi vzory v jin Francii (taen proti albigenskm) a ve Svat zemi. Vychz ze zvltn typologie hradu Landtejna. Kuthreiber (7) upozoruje na podobnosti s blzkmi rakouskmi hrady z toho obdob. Podobnost je mon najt tak v nkterch typologickch prvcch, jako jsou dvojice hranolovch v, a hlavn ve stavebn technologii a nkterch architektonickch detailech.

een jin ve s tribunovou kapl a apsidou vestavnou v sle zdi, stejn tak jeho mohutnost, jsou i pro rakousk hrady tohoto obdob neobvykl.
Pan Menclov se zaala vnovat tto zvltnosti Landtejna jako prvn, snaila se najt vzor pro tento typ hradu u pn z Hirschbergu, ale vzory pro apsidu zabudovanou v sle zdi nenala. Podle vzkumu zklad hradu (Bichek spolen provzan zklady) je jasn, e clem stavitele hned od zatku bylo postavit ve a palc mezi nimi. Nsledn se stavba kad z v vyvjela samostatn. Podle Bichkova nzoru byla jako prvn postavena velk jin v.

Ob ve jsou z pohledu vnitn koncepce pln rozdln. Velk jin v je stavn jako velice stroh, bez jakchkoliv architektonickch detail. Bud dojem stavby strohho vojenskho charakteru s myslem co nejrychleji doshnout stavebnho cle, dokonit ryze vojenskou stavbu. Tak budovn stlen bylo realizovan narychlo bez dkladn znalosti jejich obrann funknosti.
Naopak men severn v jakoby byla z jinho svta. Byla stavn s rozvahou a u pi budovn zklad byla definovna tak, aby jedna strana byla striktn orientovan na vchod. V prvnm poschod vybudovan kaple byla vylepena i jemnjmi ozdobnmi stavebnmi detaily, klenutmi, tribunou a malbami. Zvlt udivuje apsida v sle vchodn zdi, kter pi prvnm pohledu z obrannho hlediska tuto ze zeslabuje, a tm nespluje pedstavu o obrann pevnosti.
I kdy nad kapl v poschod byly i obytn prostory, schodit vybudovan v sle zdi a vedly odsud pechody na obrann prvky hradu, cel v spe psob jako dlo primrn zasvcen bohu. Pozorovatel me mt dojem, e inicitorem stavby byli dva rzn zadavatel - crkevn a vojensk.

Pohled na ez severn ve s apsidou a ez poschodmi obou v:


Na prvnm obrzku je vidt ez z pohledu od severu men ve s apsidou v sle vchodn zdi. Druh obrzek ukazuje ez z pohledu od zpadu obma vemi a palcem mezi nimi, piem zajmav je ez severnm oknem mal ve na rovni druhho poschod (podlaha tribuny).

Okno apsidy stejn jako okno v severn zdi mal ve na rovni podlahy tribuny (podle ns) mohly mt pvodn tvar umoujc jejich vyuit i jako stlny.

Ob vee ped obnovou a pohled na malou v ze severu:


Podobn zvltnm prvkem je venkovn ochoz nad vchodn palcovou zd. Ped rekonstrukc se ve zdi zachovaly zbytky nad sebou umstnnch dvojic hluboko vloench nosnk. Pozdji byly odezan. Pi rekonstrukci hradu byly pvodn nosnky nahrazen novmi - betonovmi a na nich byl postaven venkovn ochoz. Tento nov ochoz tvarem nemus odpovdat pvodnmu ochozu. Pvodn ochoz mohl mt podsebit s nosnky typu machikuli.

V kapli se nael do omtky vyryt nedatovan amatrsk nkres hradu v pohledu od vchodu. Jsou zde zachyceny ob ve, mezi nimi palc a donjon. Na palci mezi vemi jsou zobrazeny dva pod sebou mstn ochozy. Fantazie autora kresby nebo alternativn pln? viz obrzek ne:



U Kuthreiber (7) upozoruje ve svm lnku na zjednoduen nkres hradu Weitra, na obrzku z Brenhaut ve Zwettlu, kde je zobrazen Henrich IV. z Kuenringu, zakladatel Weitry (1201 1208).

V levm hornm rohu tohoto obrzku je zjednoduen nakreslen hrad Weitra s dvma vemi, jednou strohou ist obrannou v se trbinovmi stlnami a vedle je v (nese na stee k), kter psob jemnji a m zejm slouit i crkevnm elm. Palc je umstn mezi tmito vemi. Obrzek pipomn filozofii een hradu Landtejna z vchodn strany (rozdl je v brn mezi vemi a okrouhlm tvarem obrann ve).

Pohled na hrad Landtejn z vchodu a obrzek zakladatele Weitry Jindicha IV. z Kuenringa s nkresem hradu Weitra (vlevo nahoe):


Dal zajmavost hradu Landtejna je bon pstup k pvodn brn (pi zpadn stran velk jin ve), o jeho existenci svd prava skly (cestiky) pod touto v.
Hlavn vchod byl po padacm most pes pkop, ale tento bon vstup byl z hradnho pkopu a byl na ku piblin jednoho jezdce. Slouil asi pro vstup jednotlivce, ale neumme datovat, zda byl vybudovan jet prvnm stavitelem, nebo a pozdji. S penesenm nov brny na zpadn stranu pestal bt vyuvan asi i tento vstup. K hradu se tedy dalo dostat i pes pkop, a mon venkovn ochoz ml prv kontrolovat pohyb v hradnm pkopu.

Obrzek jdra hradu Landtejna s umle vytvoenou cestikou pod polygonln batou:


Vzor tribunov kaple s apsidou vestavnou v sle zdi ve, ani venkovn ochozy v eskm i rakouskm okol nenachzme. Odkud pila tato inspirace? Razm upozoruje na kick vpravy rakouskch vvod a jejich ministeril. Vedle pedpokldan monosti inspirace normanskmi hrady v jin Itlii, (podle Varholka), je doposud neprobdanou monost analogie s kickmi hrady ve Svat zemi (Palestina, Levanta).
Vtina tchto hrad byla pestavovna nsledujcmi muslimskmi majiteli, ale na nkterch se dodnes dochovaly doklady zbudovn kapl zpsobem, kter mohl bt vzorem pro Landtejn. Vybrali jsme nsledujc pklady kickch hrad (9):

Hrad Krak de Chevaliers byl v rukch johanit od roku 1142 a v roce 1170 ho postihlo zemtesen. Johanit ho opravili a jako prvn vybudovali prv velkou hradn kapli, kter se stala soust opevnn (venkovn ps opevnn byl postaven a pozdji). Kaple m dvojposchoovou pnou koncepci s chrem. Ve vchodn stn je polokruhov apsida s mrn klenutm gotickm oknem, kter vynv ven z obrannch zd. Kaple m dlku 21,5 m a ku 8,5 m. Ploch sloupy dl stny a klenut kaple na ti sti. Vnitn schodit vedlo na ploinu na stee kaple. Cimbu na vchodn stran, stlna ve stedu apsidy, vnitn zazen bez vtch ornament, stejn jako vysunut kaple ven ze stny jako bata svd o tom, e i tato stavba byla podzena pevnostnmu charakteru. Samotn hradby byly zeslen a vybaven obdlnkovmi stlnami, kter se dovnit roziovaly. Hrad byl vybaven i trbinovmi machikulami. Po obsazen hradu muslimy byla kaple pestavna na meitu.

Pdorys hradu Krak de Chevaliers, s kapl (Chapel) s apsidou v obrann zdi vee:


Hrad v roce 1217 navtvil uhersk krl Ondej II. a daroval mu finann pomoc. V tom obdob hrad neml venkovn ps opevnn a v s kapl tvoila venkovn obrann prvek opevnn.
Hrad Marqab byl v rukou johanit od roku 1186. Okrouhl i tverhrann ve jsou po jeho obvod. M dv asti, samotn hrad na jihu a opevnn hradn msteko na severu.

Pdorys jdra hradu Marqab s hradn kapl s apsidou:


Soust hradu je kaple s apsidou z 12. stolet. V letech 1204 a1206 kaple slouila jako doasn generln kapitula biskupa z nedalek Valenie (Banijas). Podobn jako u Kraku de Chevaliers byla kaple zalenn mezi obrann prvky hradu. Souasn vzhled kaple pochz z obdob johanit, z let 1186 a1187. Jako prvn objekt vybudovali a tak pln dokonili prv kapli. Vchodn strana kaple obsahuje plkruhovou apsidu. Ze je opatena jedinm centrln umstnnm obloukem a oknem ve stedu. V plkruhov stn se nachzej jet dal obdlnkov portly, kter vedou k malm pokojm uvnit sakristie. Kruhov apsida je o dva stupn ve ne podlaha kaple. Po obsazen hradu muslimy se z kaple stala meita.
Ve je zobrazen pdorys hradu, kde ns zaujala snaha o co nejpesnj orientaci apsidy na vchod i na kor zalomen hradby.

Hrad Safita s dominantnm donjonem Chastel Blanc (v z blho vpence), jeho vnitn soust je 17 m dlouh kostel osvtlovan tymi okny z boku a ptm oknem v ose apsidy na vchod. Prvn poschod obsahovalo obytn mstnosti s kovou klenbou pro ryte. Del strany maj vdy tyi okna vyuiteln jako stlny a krat strany maj vdy dv okna. Okna pro luitnky maj z venku ku 20 centimetr a z vnitn strany 1,5 metru. Pod podlahou je okrouhl nlevkovit cisterna o prmru 16 metr. Do prvnho poschod vedly schody pi jin zdi. Hrad vybudovali templi.

Donjon hradu Safita, pdorys hradu a pn ez donjonem:


V pzem hradu se nachzel velk, klenut sl, slouc jako kostel nebo kaple.

Na uvedench kickch hradech byly budovny hradn kaple ne jen pro nboensk ely, ale vdom byly pizpsobovny i obrannmu elu, co mohlo byt pkladem pro stavitele Landtejna. Dalm typickm prvkem kickch hrad byly venkovn ochozy.
Strohost architektury romnskho jdra Landtejna a budovn kaple s obrannmi prvky ns pivd k vaze o vojensko-crkevnm vzoru stavby Landtejna. Jako vzory se jev prv bval dov hrady ve Svat zemi. Posuzovatel by se neml nechat zmlit odlinostmi vyplvajcmi z realizace stavby domc stavebn hut, kter pouvala vlastn a lokln blzk stavebn materil a technologii. Pitom nkter stavebn prvky, jako nap. stlny ve velk vi, neumla zrealizovat jako pln funkn.
Pro posouzen na hypotzy, e vzorem pro romnsk hrad Landtejn byly nkter z palestinskch kickch hrad, je samozejm potebn podrobnj a profesionln zkoumn.
Jestlie staviteli zmnnch hrad v Palestin byly vojensk dy, automaticky se vynouje otzka, zda i stavitelem hradu Landtejna nemohl bt nkter vojensk d. Jako prvn se nabzej johanit, kte jsou v oblasti Novobysticka doloeni, a tak kostel sv. Jana Ktitele v Pomez by mohl naznaovat jejich ptomnost.
Z hlediska dvouvov dispozice za pozornost stoj zbytky (zklady) hradu Medzianky na vchodnm Slovensku. Podle dochovan listiny z roku 1212 bylo toto zem darovan uherskm krlem Ondejem II. johanitm - nostre fratribus Sancti Sepulcri, kte sdlili tak v blzkm msteku Hanuovce, kde kostel nese jejich symbol.
Model hradu Medzianky v parku miniatur v Podol a pdorys hradu podle vykopvek:


Z hradu se zachovaly jen zklady, a podle nich se aktivist pokusili zrekonstruovat dvouvovou kompozici hradu. Model na obrzku je idealizovan (pesn tvar v a oken je vymylen, komny nebyly soust hrad ve 13. stolet). Zajmav dvouvov kompozice johanity stavnho hradu v kombinaci s blzkm mstekem Hanuovce vyvolv asociaci s kombinac hradu Landtejna a opevnnho msteka dnenho Pomez.
Na potvrzen hypotzy o johanitech jako stavitelch hradu Landtejna chyb jakkoliv psemn zdroje. Johanit v Rakousku mli svoje sdlo v Mailbergu a centrlu v Praze, piem v obou centrech se zachovala slun sbrka dobovch listin. Na dn z nich se o stavb takov pevnosti, jakou byl hrad Landtejn, nehovo (toto konstatovn uvd i Jirsko). Nememe ale vylouit alespo spoluprci a ovlivnn stavitele hradu vojenskm dem psobcm ve Svat zemi. Pokud uvaujeme o rakouskm staviteli hradu, tak vliv zkuenost z kickch vprav na stavitele hradu mohl bt reln.

Rakout vvodov se aktivn zapojovali do kickch vprav a navc byli tak spznni s panovnickm rodem v Byzanci. Vvoda Leopold V. Babenbersk byl synem rakouskho vvody Jindicha II. Jasomirgotta a jeho byzantsk manelky Theodory, vnuky byzantskho csae Jana II. Komnenose.
Leopold V. podporoval v bojch o esk knec stolec Bedicha proti Sobslavovi II. a doshl na jednnch v Chebu v roce 1179 pipojen Novobysticka a Landtejnska k rakouskmu zem. Podailo se mu slouit zem dolnho a asti hornho Rakouska se trskem a tm vytvoil zklad dnenho rakouskho zem.
Leopold V. pijal ast na 3. kov vprav, kter se zastnil i csa Fridrich Barbarossa (pod jeho praporem thlo i esk vojsko veden knete Dpoltem II.). Vprava se dala na pochod v kvtnu 1189. Teprve a rok po odchodu se vojsko reln stetlo s vojskem selduckch Turk v bitv u msta Ikonion, kde zvtzilo. Velkou rnu vprav zpsobilo utonut csae Barbarossy pi pechodu eky Salef na armnskm zem. st astnk vpravy se pot vrtila dom. Zbytek pod vedenm csaova syna Fridricha pochodoval dl do Antiochie a v jnu roku 1190 dorazili ke kiky oblhanmu mstu Akkon. Zatkem roku 1191 zamel i csav syn Fridrich a neoficilnm vdcem nmeckch a rakouskch jednotek se pravdpodobn stal prv Leopold V. Dobt Akkon se podailo a po pchodu posil z Anglie a Francie pod vedenm krl Richarda Lv srdce a Filipa II., kte pivezli i tk dobvac stroje. Po obsazen msta dolo k rozporm mezi anglickm krlem Richardem a rakouskm vvodu Leopoldem, kdy Richard nechal strhnout rakousk standarty z dobytch v se zdvodnnm, e rakousk jednotky nebojovaly dost hrdinsky, aby si zaslouily sv standarty vyvsit. Tento in musel hluboce zranit Leopoldovu dui, nebo si na dobvn Akkonu velmi zakldal. Jeho, dajn z boj u Akkonu zkrvaven koile, se stala vzorem pro novou babenberskou (rakouskou) vlajku dva erven (krvav) pruhy oddlen blm pruhem. Dvodem neptelskho aktu anglickho krle nemusela bt mal statenost rakouskch jednotek, ale hlavn osobn nevraivost. Cestou do Svat zem Richardovo vojsko pistlo na Kypru, kter brutln pepadlo a pvodnho vldce Izka Komnenose a jeho dceru zajalo. Izk s dcerou byli pbuznmi rakouskho vvody, take tento Richardv in pravdpodobn Leopold odsuzoval.
Znechucen Leopold V. se po dobyt Akkonu vrtil z kov vpravy dom.
Richardovi Lv srdce se nsledn sice podailo porazit Saladina v bitv u Arsfu, ale dobt zpt Jeruzalm u bylo nad jeho sily. Musela nastoupit diplomatick jednn. Jejich vsledkem byla dohoda o ptiletm pm a volnm pohybu kesan a muslim po cel Palestin.
V jnu 1192 se rozhodl vrtit dom i Richard Lv srdce. Jeho lod cestou ztroskotaly u Aquileji (blzko Bentek), a Richard se rozhodl, e dal cesta dom povede po soui pes rakousk zem. dajn se chtl dostat na nmeck zem ke svmu vagrovi Jindichovi Lvovi z rodu Welf (oponenti tauf). Ve vesnici Erdberg byl zajat rakouskm vvodou, kter ho nechal svm ministerilem Hadmarem z Kuenringu uvznit na hrad v Drnsteine. Anglick krl byl pli velk ryba, aby si rakousk vvoda dovolil ho vznit. Proto Leopold zakrtko odevzdal zajatce csai Jindichovi VI., kter ho nsledn uvznil na hrad Trifelse. Na dren Richarda v zajet mli zjem i jin mocn hri hlavn taufsk csa Jindich VI. nebo francouzsky krl Filip II. Na zajet anglickho krle oste zareagoval pape Celestn III., protoe se jednalo o zajet ryte vracejcho se z kov vpravy, a pvodce zajet exkomunikoval.
Richard Lv srdce byl proputn a po dlouhch jednnch a vyplacen obrovsk sumy 100.000 marek stbra (23,3 tun stbra). 50.000 marek dostal csa Jindich VI. a 50.000 marek vvoda Leopold V. formln jako vno Richardovy netee, kter se podle dohody mla provdat za jeho syna Fridricha. Ve skutenosti se jednalo o vkupn.
Leopold V. pouil zskan stbro k zaloen mincovny na rabu stbrnch fenik a tak na vstavbu opevnn Vdn, zaloen Vdeskho Novho Msta, opevnn Friedbergu a tak zeslen opevnn Hainburgu (Razm upozoruje na podobnost stavebnch prvk hradu Hainburg s nktermi prvky na Landtejn).
Leopold V. zemel na sklonku roku 1194 na nsledky zrann, kter utrpl po pdu z kon v prbhu rytskho turnaje. V pedtue blc se smrti a touze po zruen exkomunikace, kterou na nj pape uvalil, slbil navrcen vkupnho za Richarda Lv srdce. Nkolik dn po sejmut klatby zemel.

Obrzky stbrnch fenik Leopolda V. a zbytky venkovnch ochoz hradu Hainburg:


Po smrti Leopolda V. jeho star syn Fridrich pevzal vldu v rakouskch zemch a mlad Leopold pevzal vldu ve trsku.
Fridrich I. nedodrel slib svho otce a nevrtil vkupnho za anglickho krle. Podobn jako jeho otec pijal ast na kov vprav tentokrt organizovan csaem Jindichem VI. v roce 1197. Ve Svat zemi onemocnl a zemel pi nvratu dom v Akkon 16. dubna 1198. Vldu nad rakouskm zemm pevzal jeho mlad bratr oznaovan jako Leopold VI.
Leopold VI. byl dstojnm nstupcem svho otce, pokraoval v rozvoji zem a stejn jako otec inklinoval ke kovm vpravm. V letech 1206 1207 se v m snail pesvdit papee, aby rozdlil Pasovsk biskupstv. Chtl doshnout vytvoen biskupstv ve Vdni. Jako argument vyuval plinou rozlohu pasovskho biskupstv, kter nedokzalo organizovat crkevn sprvu svho zem, co podle nho vedlo k roziovn nboensk hereze (kacstv). V roce 1212 se chtl zastnit kov vpravy proti Maurm, kte byli ale jet ped jeho pchodem poraeni, a proto se zapojil alespo do kov vpravy proti albigenskm. V roce 1217 pijal spolu s uherskm krlem ast na kov vprav do Svat zem. Na podzim roku1217 pistli u Akkonu a vykonali nkolik vprav do vnitrozem, ale i pes vekerou snahu nezaznamenali dn vt spch, protoe se muslimsk vojsko vyhbalo otevenm stet a soustedilo se na obranu Damaku. Zklaman uhersk krl se rozhodl vrtit dom. Cestou se zastavil na hrad Krak de Chevaliers a podpoil finann jeho dostavbu. Leopold VI. zstal a ekal na posily novch kik. V tomto mezidob spolu s jeruzalmskm krlem Janem z Briennu zaali s pestavbou opevnn msta Caesarea (podleli se na nm i johanit) (18).
Po odchodu uherskho krle pili do Svat zem kici z Frska a dolnho Porn. Po nsledn porad bylo rozhodnuto zatoit na Damiettu, msto pi st Nilu, kter bylo strategickm vchozm bodem pro dobvn Egypta. V kvtnu 1218 dorazilo kick vojsko k Damiett lec na vchodnm behu Nilu. Egyptsk vojsko se rozloilo na jih od msta. Na malm ostrvku pri behu Nilu byla postavena mohutn v, ze kter se spoutl etz na pehrazen Nilu. Kici se sprvn rozhodli jako prvn strategick bod dobt tuto v. Po pornch bojch s vyuitm specilnch dobvacch technologii plovoucho hradu vztyenho na dvou plovoucch galrach se podailo v srpnu etzovou v Damietty dobt (19). Na dobvn ve se podlely i Leopoldovy jednotky, a tak novmi dobvacmi technologiemi vybaven templi. spch vyvolal zden u egyptskho sultna al-Kdila (Saladinova bratra), kter dajn ze zrmutku zemel. Jeho nstupce sultn al-Kamil vbec neml stabilizovanou vlastn mocenskou pozici, a proto ml zjem se s kiky dohodnout. Sliboval, e jim vyd Jeruzalm, kdy se vzdaj dobvn Damietty. Jeho stupnost se jet zvtila, kdy kikm koncem roku 1219 padla do rukou i samotn Damietta.
spchy u Damietty pilkaly dal kiky a mezi nimi i papeskho legta Pelagia z Albany, kter si jako papev zstupce uzurpoval vdcovstv mezi kiky. Dky jeho nestupnosti, se pi vyjednvn s al-Kamilem nedohodli. Vdcov Jan z Briennu a Leopold VI. se rozhodli odejt. Zbytek kickho vojska se pod vedenm Pelagia rozhodl pokraovat v taen hloubji do Egypta, a pili k pevnosti Al-Mansra. Usadili se na vyvenin z jedn strany obtkan Nilem a z druh strany jednm z jeho ptok. Egyptsk strana otevela hrze a voda odzla kikm zsobovn a spojen se zadnmi vojsky. Tentokrt al-Kamil poadoval za umonn odchodu kik z fatlnho postaven vydn Damietty zpt do egyptskch rukou.
Leopold ped svm odchodem daroval du nmeckch ryt velkou sumu 6.000 marek stbra na dobudovn hradu Montford a men sumu vnoval tak templskmu du na stavbu hradu Atlit Pelerin (14).
Leopold VI. se projevil i jako spn stratg a diplomat mrotvrce. V roce 1225 se mu podail dohodnout satek jeho dcery Markty se synem csae. V roce 1230 se mu podailo zorganizovat jednn a mrovou dohodu mezi csaem Fridrichem II. a papeem Gregorem IX. Krtce pot, kdy byl na vrcholu sv slvy, Leopold VI. neoekvan umr.

Podle vzoru svch vvod byla kovmi vpravami ovlivnna i rakousk lechta a vvodt ministerilov vetn pn z Zbingu, kte byli lennmi vlastnky i zem kolem hradu Landtejn. Pni z Zbingu byli rakouskmi ministerily rodem. Prvnm nositelem jmna z Zbingu byl Jindich z Kuenringu, sdlc v Zbingu, byla to vtev jednoho velmi vznamnho ministerilskho rodu Kuenring na severu Rakouska.
Jindich z Zbingu se oenil s pslunic svobodnho rodu ze Stronsdorfu, m zskal velk pozemkov majetky. Ve druh polovin 12. stolet vybudoval na ece Dyji rodinn sdlo Weikertschlag. Pni z Zbingu vlastnili tento majetek jako lenci hrabat z Perneggu. Weikertschlag se stal jejich vchozm bodem pro roziovn kolonizovn zem smrem na sever a na zpad.
Zbingov byli schopn koloniztoi a snaili se zskat majetky v tchto rozshlch mlo obydlench pohraninch zemch, kter formln spadala pod pasovsk biskupstv, zrove si na n ale dlali nrok pni z Raabsu. Pasovt biskupov, kdy chtli zskat alespo njak pjem, museli tato zem nechat kolonizovat. Kolonizaci vtinou organizovaly vznamn rody. Relnmi organiztory byli asto jejich ministerilov, kte byli na vci majetkov zainteresovni, asto byli podlnky nkterch crkevnch pjm. Postupn se organiztoi, jako Zbingov, stvali nezvislejmi, a zskvali i vlastn majetkov prva. Nebyli jedin, kdo kolonizoval tuto oblast. Z dokument vyplv, e konkurenci jim dlaly i crkevn dy, v tomto ppad johanit.
Ve Weikertschlagu vybudovali Zbingov hrad a trn msteko s velkm kostelem, kter se stal farnm kostelem pro okoln sdla. Tm zskvali vliv i na tato sdla, kter asto nsledn postupn ovldli.
Jindich z Zbingu ml syny Albera a Wicharda I., kte pokraovali v kolonizovn Novobysticka. Wichard I. se prosadil v tto oblasti i dky podpoe pasovskho biskupa Theobalda, kter mu udlil v roce 1188 patrontn prvo ke kostelm ve Waldkirchenu (Waldkirchen an der Thaya), v Chirchperchu (Niklasberg an der Thaya) a ve Fistriz (Nov Bystici). Pi kolonizovan okol Nov Bystice mli za sousedy johanity, kte zskali na ce Bystici usedlost a 30 ln neobdlan lesn pdy u v roce 1175 od Konrda z Raabsu (11). Z pozdjch dokument se zd, e Zbingov s johanity nesoupeili, ale spolupracovali.
Wichard I. rozioval svoje majetky tak satkovou politikou. Kolem roku 1200 se oenil s Tutou von Imbach (Senftenberg), m zskal i panstv Senftenberg.
V obdob kolem roku 1200 nastala pro n podle veho zmna. Po vymen rodu hrabat z Raabsu roku 1192 se jejich panstv rozdlilo mezi ddiky, dv dcery. Vchodn st od Sofie koupil rakousk vvoda Leopold VI. Podle disertan prce Mag. Meytskho (10) pi tom koupil od pn z Perneggu i trh ve Weikertschlagu. Leopold ml plny vyut toto msteko s hradem jako zkladnu k dalmu roziovn rakouskho panstv na Moravu.
Zhruba do roku 1200 vystupuj Zbingov asto i s prediktem z Weikertslagu. Po tomto roce pestali tento predikt pouvat. Zd se, e ztratili svoje pvodn postaven ve Weikertschlagu (minimln v jeho asti), co mohlo souviset s koup ze strany vvody Leopolda VI. Neznme detaily, ale Alfons Dopsch ( 25 ) naznauje, e mon Eckbert z Pernegu si vzal nkterou z dcer pn ze Zbingu za manelku a tm zskal i Weikertschlag. Nsledn koup i tchle sti pela na Leopolda VI.
Po smrti Wicharda I. (kolem roku 1210) se majetk ujali jeho synov Jindich a Wichard II. Z listiny z roku 1223 vyplv, e si majetek rozdlili. Jak uvd Jirsko, v tomto obdob asi dolo k oddlen Landtejnska od Novobysticka. Wichard II. dostal Landtejnsko, kde zaal pravdpodobn budovat nov sprvn centrum dnen Pomez. Pi jeho budovan se mohl inspirovat Weikertschlagem. Zaal budovat mstsk osdlen s velkm kostelem, kter se stal kostelem farnm. Takto chtl Wichard II. asi pokraovat ve strategii svch pedk pi roziovn vlivu do okol.
Kostel je vnovan sv. Janu Ktiteli, patronu johanit, a to by mohlo svdit o spoluprci s nimi. Potvrzuj to dokumenty Zbing nap. nkoliker vnovn majetk johanitm, (Jindich z Zbingu v roce 1230 v sdle johanit v Akkon, Tuta z Imbachu, matka Wicharda II., ped rokem 1231) a vyuvn vr od johanit (pjka Wicharda II. v roce 1230).
Prvnm stavitelem hradu Landtejna mohl bt jet Wichard I. a po roce 1200 jeho synov Wichard II. ppadn spolen s bratrem Jindichem (zd se ale, e nejdve kad z nich fungoval samostatn). Podle dochovanch listin Jindich II. asto pobval na dvoe Leopolda VI. a asto ho doprovzel se svou vojenskou jednotkou ( 1212 vprava proti albigenskm, 1213 na cest do Francie, 1214 na vojenskm taen proti nmeckmu protikrli Otovi IV., 1217 na cest do Bavor a nsledn a do roku 1219 na kov vprav do Svat zem atd.) a Wichard II. se zd vce vnoval sprv majetk ( 24 ).
S vstavbou hradu Landtejna mohl zat jete Wichard I. S podporou od vvody Leopolda VI., ppadn pasovskho biskupa. Jestli ovem pedpokldme, e inspirace pro stavbu hradu Landtejna pila a na kov vprav Leopolda VI. do Svat zem v letech 1217 a 1219, potom byl hrad stavn a syny Wicharda I. Teoreticky mohla vstavba hradu zat u za Wicharda I., a jeho synov ve stavb pokraovali ovlivnni inspiracemi z kov vpravy (stavba kaple, venkovn ochoz, stlny). Doloena je ast Jindicha II. na kov vprav s Leopoldem VI. (14) v letech 1217 a 1219 a tak jeho ast na kov vprav organizovan csaem Fridrichem II. (jeho listina z Akkonu z roku 1230). ast na vprav s csaem bez asti rakouskho vvody svd o jeho osobnm zancen pro kov vpravy. ast samotnho Wicharda II. na kov vprav doloena nen.
Otevenou zstv otzka, jak mohli pni z Zbingu z vlastnch zdroj stavt tak mohutnou pevnost. Nabz se mon podpora jejich domnlch lennch pn z Hirschberku. Zd se ale, e pni z Zbingu se k pnm z Hirschberku nectili pli vzni, nevidme je na dnch spolench listinch. Pni z Zbingu vystupuj bu na vlastnch listinch (vnovacch), na listinch rakouskch vvod, nebo na listinch svch pbuznch pn z Kuenringu a jednou na listine pn z Perneggu.
Inspirac pro stavbu neobvyklho hradu mohla bt ast Zbing na kovch vpravch. Doloena je ast Jindicha na kov vprav s Leopoldem VI. (14) v letech 1217 a 1219 a tak jeho ast na kov vprav organizovan csaem Fridrichem II. (jeho listina z Akkonu z roku 1230). ast na vprav s csaem bez asti rakouskho vvody svd o jeho osobnm zancenm pro kov vpravy. ast samotnho Wicharda II. na kov vprav doloena nen.
Jestli byl budovatelem hradu Wichard II. (ppadn pokraovatelem budovn po svm otci), muselo mt toto sdlo pro nj velk vznam. Byl ochotn zastavit johanitm za pjku panstv Senftenberg, kter bylo povaovno za vnosn panstv. Pro nezastavil prv Landtejn? Nemohl protoe to byl jenom lnni majetek nebo ml pro nj vt vznam? Chtl mt svj vlastn kick hrad? Wichard II. byl zce propojen na pbuzn pny z Kuenringu, proto se pedpokld, e se pidal k jejich vzpoue proti mladmu vvodovi Fridrichovi II., kter probhala v roce 1231 (15). To me bt dvodem, pro dleit majetkov kony v roce 1231 eil jeho ze Karel z Gutratu ( potvrzen donace jeho matky Tuty von Imbach pro johanit ). Pi tto vzpoue se na stranu vvodu Fridricha II. postavili pasovsk biskup i johanit. Pro Wicharda II. muselo bt bylo velice nepjemn stt proti bvalm spojencm. Karel z Gutratu nemusel bt pmo astnkem vzpoury a proto mohl jednat s johanity. Hartliebus de Landesstaine na listin z roku 1231 mohl proto bt jen jeden z vce sprvc, kter Zbingeni vyuvali pro sprvu svch majetk.
Pesn dvod vzpoury Kuenring a s nimi propojench ministeril nen znm. Kuenringov vynaloili velk sil na podporu Leopolda VI. nap. na kovch, vpravch o em svd tak ast Hadmara z Kuenringu v pokroilm vku (zemel cestou a dom do hrobky ve Zwettlu dovezli jen jeho srdce a pravou ruku). Tak ho podporovali na diplomatickch cestch, o em svd ast Hadmarova syna v druin Leopolda VI. na cest do Itlie v roce 1230 (jednn csae Fridricha II. s papeem). Po nstupu Fridricha II. se snaili vymoci od nho prva, jak mla lechta v trsku. Fridrich se asi zaal obklopovat jinmi (mladmi) lechtici, a to ohroovalo postaven Kuenring a na nich navzanch rod.
Kuenringov pod svm hradem Aggsteinem etzem pehradili Dunaj, zastavovali lod z Nmecka a zabavovali jejich nklad. Peruili tak hlavn obchodn tepnu. Fridrich II. se svmi vrnmi musel potlait tuto vzpouru silou. Kdy se na stranu mladho vjvodu postavili pasovsk biskup a johaniti zaala se miska vah naklnet ve prospch mladho vvodu, kter vyplenil Zwettl patc Jindichu z Kuenringu. Tento unikl ke svmu bratrovi Hadmarovi na Aggstein. Hadmar v bojch zahynul a Jindich z Kuenringu jako odvetu vyplil Krems. V druh polovin roku 1231 zejm dolo k dohod bojujcch stran a Jindich zskal zpt pozici marlka rakouskho vvody, ale jeho synov zstaly jako rukojm vvodu Fridicha.
V noru 1232 se konala ve Vdni slavnost rytskho pasovn mladho Fridricha. Mimo nj bylo dajn pasovno na ryte kolem dvou set mladch lechtic. Na tuto slavnost asi jel i Wichard II. z Zbingu a ubytoval se v dom Smelziniho (asi ptel rodiny, nebo svdil na listinch jeho matky Tuty z Imbachu). V noci byl Wichard II. v tomto dom zken zavradn Sigfriedem Weisem (z Kadoltu). Mohlo jt o osobn z᚝, ale rakousk zdroje piazuj Sigfrieda k vrnm vvody Fridricha II., naznauj tedy i monou pomstu na bvalm vzbouenci.
Smrt Wicharda II., bez muskho ddice, nastal pravdpodobn boj o jeho majetky. Manel Wichardovi dcery Markty, Karel z Gutratu, byl zejm schopn uhjit jen pm majetky po tchnovi. O lenn majetky se zaali hlsit asi jejich lenn pni.

Obecn se pedpoklda, ze konkrtn majetky Pomez a Landtejn pipadly lennm pnm z Hirschbergu. Usuzuje se tak hlavn podle testamentu Kunhuty z Wasserburgu, kter roku 1249 zddila Landtejn spolu s jinmi majetky v Rakousku a Bavorsku po svm bratrovi Gebhartovi V. z Hirschbergu. Pni z Hirschbergu se mohli pihlsit o tyto majetky, piem je mohli deklarovat za ddictv po Agnes, dcei Konrda z Raabsu, kter byla vdan za Gebharda II. z Hirschbergu. Spolu mli dva syny Gerharda IV. a Gebharda V. z Hirschbergu a dceru Kunhutu. Gerhard IV. umr kolem roku 1225, a o majetky se mohl hlsit prv Gebhard V. Mlad rakousk vvoda Fridrich II. mu je mohl piznat, kdy si nechtl zneptelit vznamn hrabc rod se silnmi vazbami na bavorskho vvodu a s kontakty na nmeckho krle.
O Gebhardovi V. se zachovalo mlo informac (2x svd nmeckmu krli Jindichovi VI.,1x vlastn listina) datum mrt je ped 2. 2. 1249. Pni z Hirschberku se jako vznamn nmeck lechta tak zastovali kovch vprav. Zachovala se informace o mrt jednoho z pn z Hirschbergu na kov vprav roku 1217, take stavebn vzory ze Svat zem jim nemuseli bt zcela neznm. Veobecn ale meme konstatovat, e pni z Hirschbergu mli vznamnj majetky v nmeckch zemch, a proto asi majetky v Dolnm Rakousku pli nerozvjeli. Nelze proto pedpokldat, e by do roku 1249 do Landtejna pli investovali. Pravdpodobn Pomez i hrad Landtejn spravoval hirschbersk sprvce bez vznamnjho vlivu. Landtejn, jako majetek rodu z Hirschbergu, mohl bt obchzen eskou stranou pi pohraninch konfliktech s Rakouskem, aby si zbyten nezneptelila tento vlivn rod.
Jinou variantu zskn hradu Landtejna po smrti Wicharda II. me naznaovat Erwin Kupfer (20) ve svch komentech k archivnm zdrojm. Uvd informaci, e pni z Hirschbergu se po smrti vvody Fridricha v roce 1246 hlsili i k majetkm, kter zddila Sofie, druh dcera Konrda z Rabsu. Tyto majetky ml odkoupit okolo roku 1200 vvoda Leopold VI.. Pi vtu majetk, kter zdedila Kunhuta z Wasserburgu jsou uvdeny Heidenreichstein, Landstein, Weikertschlag a Rabs. V pvodn Hirschbergy zddn vchodn sti rabskeho ddictv byl s uritost Heidenreichstein ale ne Weikertschlag a Rabs. Tyhle majetky mon zskal Gebhard V. a po roce 1246. Nevme pesne do kter st patil Landtejn, ten tak mohl Gebhard zskat a po roce 1246, kdy zemel Fridrich II.. Pi tomto scni Hirschbergov vldly nad Landtejnem jenom od roku 1246 do roku 1249. Od roku 1232 a do roku 1246 by jako spadl lno patil rakouskmu vvodovi. Z listinnch dokment pn ze Zbingu je vidt vztah k vvodm ne k Hirschbergm. Jestli sktene hrad Landtejn ovldl vvoda Fridrich II., pravdepodobne jj v obdob od 1232 a 1246 spravoval nekter z jeho prkrabch, ministeril nebo jinch jmu ptelskch sprvc a zhlediska stavebnho byl asi dobudovn jako vojensk pevnost.
O majitelce Landtejna v roce 1249 Kunhut z Wasserburgu (hrabnka z Hirschbergu) se z dokument dozvdme vce, a o jejm manelovi hrabti Konrdovi z Wasserburgu jet vc. Kunhuta mla prvnho manela Bertolda III., hrabte z Bogen, kter zemel v prbhu kov vpravy roku 1218 u Damietty.
Konrd z Wasserburgu byl synem Hallgrfa Dietricha, hrab z Vichtensteinu, z Wasserburgu a z Griezzensteinu. Konrdova sestra Agnes byla manelkou bavorskho vvody Oty I. Samotn Konrd byl vznamnm nmeckm hrabtem, kter se tak rozhodl v roce 1218 zastnit kov vpravy a pomhal pi dobvn Damietty. K zabezpeen vpravy poteboval finann zdroje, proto si pjil od pasovskho biskupa Ulricha 1000 hiven stbra, a dal za to do zstavy svj hrad Vichtenstein s celm panstvm. Krtce na to se Konrd oenil s Kunhutou a hrad j daroval. Vil v tomto obdob veobecn pedstav, e ast na kov vprav osvobozuje a jeho majetek je pod ochranou papee.
Na samotnou kovou vpravu se vydal i biskup Ulrich, ale pi cest dom v jnu 1221 zemel. Nov pasovsk biskup Gebhard z rodu hrabat z Plaien oznail vnovn hradu Vichtenstein Konrdov manelce za pokozovn prv biskupstv a zaal tak dlouholet spor o hrad Vichtenstein. Spory o hrad perostly do otevenho boje a thly se a do roku 1245, kdy nov pasovsk biskup musel hrad vyplatit. Konrd z Wasserburgu pi svm zpase o hrad Vichtenstein nevhal vyut proti pasovskmu biskupovi jakoukoliv zbra. Spojil se i s jinmi nepteli biskupa jako napklad s Albertem z Behaimu (il v Pasov), kter prosazoval zjmy ma. Biskup Gebhard se spojil s papeskm odprcem, nmeckm krlem, pozdjm csaem Jindichem VII., a nsledn i s Fridrichem II. Konrd pi dosahovn svch cl nevhal vyut jakchkoliv prostedk. patn vztahy ml i s csaovm ptelem biskupem Sigfriedem z Regensburgu (potkal ho na cest do Itlie u Raveny a po hdce ho nechal okrst). Sigfried si stoval u csae Fridricha, kter nad Konrdem v kvtnu 1232 vyhlsil klatbu. Csa Fridrich II. v t dob udlil bavorskm biskupm vt privilegia, a tm oslabil svtskou moc bavorskho vvody Ota. Ten se postavil na stranu Konrda z Wasserburgu, proto Konrdovi vyhlen klatba pli neukodila.
Konrd z Wasserburgu se pi sporech csae a papee pimlouval na dvoe bavorskho vvody Oty v prospch papeskho legta Alberta Behaimu. V prvn fzi se vvoda Ota skuten piklnl na stranu legta Alberta z Behaimu proti csai, a tm i na stranu Konrda z Wasserburgu. Situace se ale otoila, kdy bavorsk vvoda peel na stranu csae Fridricha II. Konrd poskytl v roce 1247 toit Albertovi z Behaimu. Kdy Behaim vyhlsil crkevn klatbu i nad bavorskm vvodou, ten na to odpovdl silou. Zaaly se boje mezi vvodovmi vrnmi a podporovateli Behaima, kam patili pedevm Konrd z Wasserburgu, vvoda z Merna a Konrdovi soused. Strana bavorskho vvody Oty zskala pevahu a Konrd byl nucen se sthnut s Behaimem na Wasserburg, kter pak oblhal vvodv syn Ludovt. Po udatn obran museli nakonec Konrd s Behaimem v noci bez doprovodu utct do ech. Hrad Wasserburg se vzdal po 119 dnech oblhn a vechny bavorsk majetky Konrda z Wasserburgu propadly ve prospch vvody Oty.
Behaim odeel do Lyonu, kde si stoval u papee, kter sice pikzal vechny majetky Konrdovi vrtit, ale nebylo reln sly, kter by pkaz proti vvodovi prosadila. Pape uvrhl interdikt na celou rodinu a majetky bavorskho vvody a poadoval navrcen Konrdova majetku.
Dle Albina Czerneho (17) se Konrd z Wasserburgu zdroval na rakouskch majetcch sv manelky Kunhuty, kter tyto majetky sice v roce 1249 ped smrt odkzala biskupstv ve Freisingu, ale s doivotnm uvnm pro svho milovanho manela. Z ve uvedenho se d usuzovat, e Konrd se o sv majtkov prva dokzal silne zasazovat a rovne hledat spojence proti bavorskmu vvodovi. Erwin Kupfer (20) ve svch komentech uvd tak informaci, e pni z Hirschbergu byly za vldy Pemysla Otakara II. ze svch dolnorakouskch majetk vytlaovny z dvodu plineho spojen s bavorskmi vvody ( o sv majetky se zaaly znovu hlsit a po nstupu Rudolfa Habsburskho). Konrd se stal pirozenm spojencem Pemysla Otakara II. a proto pravdpodobn za jeho vldy neml problm uhjit sv majetky vetn Landtejna.
Konrd byl na zatku roku 1249 mezi rakouskmi pny, kte vtali Pemysla Otakara jako novho rakouskho vvodu. Zastnil se tak jeho svatby s Marktou Babenberskou v Hainburgu roku 1252. V roce1253 zemel bavorsk vvoda Ota a po jeho smrti pape zruil interdikt nad Bavorskem, pravdpodobn s tm, e nov vvoda Ludvk musel vrtit Konrdovi jeho majetky (Wasserburg ). Konrd se objevuje napsoledy v roce 1255, kdy prodval svj hrad Kreuzenstein. Po jeho smrti, asi v tme roce, panstv Wasserburg pipadlo bavorskmu vvodovi.
Obdob, kdy hrad Landtejn mohl vyuvat Konrd z Wasserburgu, asi tak nebylo obdobm jeho intenzvnho rozvoje, nebo Konrd byl soustedn na een svch majetkovch problm v Bavorsku. Po smrti Konrda z Wasserburgu se Landtejna pravdpodobn pmo ujm esk krl a rakousk vvoda Pemysl Otakar II., pravdpodobn jako majetku propadnutho rakouskmu vvodovi. Biskupstv ve Freisingu asi nikdy pmo Landtejn neovldalo, ani s ohledem na zv Kunhuty z Wasserburgu. Z dokument biskupstv vme, e biskupstv podporovalo nstup Pemysla Otakara II. v Rakousku a nsledn se domhalo svch prv k jinm svm rakouskm majetkm Herrantstein a Weidhofen (an Ybs ), ale o Landtejn v nich v dob po smrti Konrda z Wasserburgu nen ani zmnka (16).
Za Pemysla Otakata II. hrad pravdpodobn spravoval jeho purkrab, a tm mohl bt prv Jirskem identifikovan Oldich z Hradce. Po darovn raabskho hrabstv Vokovi z Romberka roku 1260 nebyl asi dvod mnit vtkovskho purkrabho na Landtejn. Nevme dokdy Oldich spravoval hrad Landtejn, ale v obdob potlaen vtkovskho povstn Pemyslem Otakarem II. v roce 1277 musel Oldich opustit Jindichv Hradec a byl vykzn do vesnice Buk. V tomto obdob asi neovldal ani Landtejn.
Po porce Pemysla Otakara II. na Moravskm poli v roce 1278 se bvalho rabskho hrabstv ujm nov rakousk vvoda a nmeck krl Rudolf Habsbursk. st Kuenring linie z Weitry podporovala v bojch Pemysla Otakara II., a tak pichz o sv majetky, naopak k moci se dostv Drnsteinsk linie pn z Kuenringu, kte zskvaj od Rudolfa vliv na Vitorazsko. Samotnou Weitru zskal pn z Puchheimu, kter Weitru pmo oblhal. Majetky po rodov linii Kuenring z Weitry se zaaly dlit mezi manely dcer Jindicha z Kuenringu, kter v bitv na Moravskm poli stl na stran Pemysla Otakara II. a po dobyt Weitry musel spolu se synem, tak Jindichem, odejt do exilu. Pedpokldme, e dlen jejich majetk probhalo mezi oblhateli Weitry a v rmci svateb dvou dcer Jindicha z Kuenringu. Oj z Lomnice nejsp vyuil situace a prosadil svatbu svho syna Smila s Kunhutou, dcerou Jindicha z Kuenringu, kter tm vyenil panstv Nov Hrady. Nelze vylouit, e kdy ml Oj schopnost prosadit zisk Novch Hrad pro svho syna, e nepomohl tak zisku Landtejna a Nov Bystice pro Sezimu, syna svho zesnulho bratra Pelhima, kter nsledn pijal Landtejn do svho prediktu.

Pi pohledu zpt se nm jako nejpravdpodobnj stavitel hradu Landtejna jev pni z Zbingu Wichard I. nebo Wichard II.. Nsledn mon dritel, Fridrich II., pni z Hirschbergu a Konrd z Wasserburgu, nemli zjevn dvod rozvjet, nebo zat budovat tento hrad. Pravdpodobn jejich sprvcov jen udrovali, resp. dokonovali dobudovn hradu jako vojensk pevnosti.
Pi teorii o budovn Landtejna pny z Zbingu zstv oteven otzka, jak mohli financovat stavbu takov mohutn pevnosti? Jako extern podporovatel pichz v vahu Leopold VI., kter podporoval budovn pevnost v pohrani jako nap. Hainburg (to byl ale pmo jeho hrad), ale tak mohl mt dluh vi Zbingm za jejich pvodn panstv Weikertschlag.
Jako nejpravdpodobnj ideov a technick pomocnci pi stavb hradu se nm jev johanit nebo ppadn d nmeckch ryt, kte byli siln podporovni Leopoldem VI. Na zatku 13. stolet se jet pli od johanit neodliovali, protoe se od nich oddlili teprve koncem roku 1190. dn pm doklady, kter by dokazovaly nai teorii, jsme nenali, jen odvozujeme nae nzory z historickch reli a nepmch indici.
Nepodailo se nm odhalit tajemstv vzniku hradu Landtejna. Mon jsou ob hypotzy o zaloen hradu eskm krlem nebo rakouskmi pny z Zbingu s podporou rakouskho vvody. Snaili jsme se zabvat argumenty a informacemi, kter mohou slouit jako inspirativn materil dalm badatelm. Vme, e v dnen dob zveejovn stle vtho mnostv dobovch dokument na internetu se brzo najde badatel, kter objev dokumenty podporujc nkterou z dosavadnch hypotz, nebo pedlo novou zajmavou hypotzu. Budeme rdi, kdy nae informace v tomto lnku aspo trochu pispj k odhalen tajemstv hradu Landtejna.

Pouit literatura:
1) Pavel Bichek, Jan Muk Kostel Sv. Jana Ktitele na Pomez Vsledky stavebn historickho a archeologickho vzkumu, Przkumy pamtek I/1996
2) Pavel Bichek Hrady Landtejn a Pomez vsledky archeologickho vzkumu
3) Ludk Jirsko Landtejn Pomez na prahu vrcholnho stedovku
4) Zdenk alud Pni z Landtejna do doby husitsk diplomov prce - Praha 2001
5) Ji Varhank Pozdn romnsk komorov stlny hradu Landtejna Przkumy pamtek II/1998
6) Vladislav Razm K potkm hradu Landtejna
7) Thomas Kuhtreiber Der Grundungsbau der Burg Landtejn
8) Zdenek alud Pni z Landtejna diplomov prce 2002
9) Jarmila Flakov Kick hrady v Srii, diplomov prce 2012
10) Mag. Fridrich Meytsky Der politische Horisont des Babenberges Leopold VI., Dissertation Wien
11) Dagmar Weltin Studie zur Geschichte Johanniterkommende Mailberg, Diplomarbeit 2007
12) Radka Kovov Pni z Deblna Brno 2002
13) Jn kvrk Prvn vrstva lechtickch prediktu na jihozpadn Morav ve vztahu k sdlm, bakalsk diplomov prce Brno 2011
14) Zsolt Hunyadi, Jozsef Laszlovszky, The Crusades and the Military Ordens
15) Gottfried Edmund Friess Die Herren vo Kuenring, zdroj internet
16) Historiae Frisingensis Tomus II. 1729
17) Johann Nepomuk Cori Bau und Einrichtung der Deutschen Burgen in mittelalter st od Albin Czerny Sechs Donauburgen Vichtenstein, zdroj internet
18) Daniel R. Moy - Military startegy in the Latin Kingdom of Jerusalem: The crusader fortification at Caesarea A Thesis for Master of Art
19) Antony Cyprian Bridge Krov vpravy, Academia Praha 1995
20) Erwin Kupfer Schtreiflichter der niederosterreichischen Landesgeschichte Komentare zu Urkunden aus dem Niederosterreichischen Landesarchiv, Das Waldviertel 58.Jahrgang-Heft3/2009
21) Eva Svobodov Olomouck biskup Robert a crkevn dy na Morav, Magistersk diplomov prce Olomouc 2010
22) Sbrka eskch a rakouskch archv dostupn na internetu
23) Monasterium.net
24) Rudolf Schierer Die letzten Ritter von Zbing Waldviertel Zeitschrift fr Heimatkunde und Heimatpflege, Krems, Juli August 1958
25) Alfons Dopsch Die Landesfrstliche Urbare Nieder und Obersterreichischs

Dkujeme vem nm neznmym autorm, kterch obrzky na internetu sme pouili v naem lnku.