Středověk
Dnes je: 29. 11. 2020  | Hlavni strana | Seznam rubrik | Odkazy | RSS | Forum |  
Hlavn menu
Novinky
17.11.2019: Biskup Ota
27.10.2019: Biskupov
Biskupov Gotpold a Fridrich a tak biskupsk nk Arnot.

15.09.2019: lechtina
Vratislava, manelka Kojaty z Mostu.
Posledn komente
  • Neskr bola vo Vrane Komenda Johanitov a priorom sa tam stali dokonca aj Imrich Bebek a Albert de Na . . . (Bitka na rieke Slanej 11. aprla 1241)
  • Jakub de Mont Royale - vemajster pre Uhorsko, Chorvtsko a Slavniu v Dalmtskej Vrane. (Bitka na rieke Slanej 11. aprla 1241)
  • Dobr den, jet je na strnkch vydavatele, nln.cz (Recenze knihy Pni ze Svojna)
  • Dobr den, nevte, kde bych mohl sehnat tuto knihu Pni ze Svojna? Dkuji za ppadn typy. Zmrzl . . . (Recenze knihy Pni ze Svojna)
  • Dobr den vem, mm men problm s otevenm/rozkliknutm strnky, viz. titulek. Jet zhruba p . . . (Seznam on-line edic historickch pramen)
  • Sociln st a ostatn






    Poet zobrazench lnk: 15 (z celkem 52 nalezench)

    Evropsk djiny

    * Svat Olaf Viking, svtec, vn krl

    Vydno dne 23. 09. 2018 (5289 peten)

    Svat Olaf je nejznmj norsk svtec, tento bval vikinsk krl christianizoval Norsko. Njakou dobu po jeho smrti zaala bt prosazovna idea, e jakoto vn krl vldne Norm i nadle z nebes a aktulnm krlm jejich moc propjuje. To je souasn idea, kter se vztahuje i k eskmu kneti sv. Vclavovi. Takovto prost analogie jet nesta ke ztotonn vznamu obou vldc/svtc, okolnosti tto ideje se zejm li, jak uvidme. Podoba obou svtc ale pivd i k tomu, jak si byl sten podobn ran esk a ran norsk stt, nebo k tomu, jestli mohla fungovat i kulturn vmna obou zem.

    Cel lnek... | Autor: Lubo Rokos | Poet koment: 0 | Pidat koment | Informan e-mailVytisknout lnek

    Evropsk djiny

    * Koeny a zdroje demokracie od stedovku po dneek IL.

    Vydno dne 08. 04. 2018 (3089 peten)

    IV. STEDOVK MSTO

    V Zpadn Evrop probhal po roce 1000 pekotn vvoj. Po skonen vikinskch vlek a boj s Araby nastalo obdob klidu a aktivity, kter vedlo k populan explozi. Populan pebytky absorbovala nov zakldan msta, jejich obyvatelstvo u zvldala ves uivit. Jinm zpsobem een pelidnn bylo sthovn, a tak nkdy v 13. stolet pichzej nmet kolonist i do ech a nesou s sebou mimochodem i zkuenosti ohledn fungovn mst.

    Cel lnek... | Autor: Lubo Rokos | Poet koment: 0 | Pidat koment | Informan e-mailVytisknout lnek

    Evropsk djiny

    * Koeny a zdroje demokracie od stedovku po dneek I.

    Vydno dne 25. 03. 2018 (3064 peten)

    Vznik a vvoj demokracie je pomrn sloit a nejednoznan proces. Podobn sloit jsou vztahy k demokracii i v dnen dob. Me bt vyzdvihovna jako ideln zpsob vldy, kter se zd bt udrovn pi ivot mechanicky vhozenm volebnho lstku jednou za as. Me bt z druh strany zastnci pm demokracie napadna jako nedokonal, protoe nevldne lid, nbr politici; me bt kvli dajn zkorumpovanosti a zkaenosti politik zavrhovna pln.

    Cel lnek... | Autor: Lubo Rokos | Poet koment: 0 | Pidat koment | Informan e-mailVytisknout lnek

    Evropsk djiny

    * Kapar lik ( 1449). Kancl t csa

    Vydno dne 16. 07. 2017 (3863 peten)

    Mlokter postava eskch djin pozdnho stedovku je tak kontroverzn jako Kapar lik. Tento pvodn chebsk m욝an se vypracoval a na pozici csaskho kancle a hrabte. Jeho ivotn osudy nejsou sice neznm, ale jeho ivotopisy jsou zateny mnoha mty a chybami. Vnedvn dob se likem podrobn zabvalo hned nkolik odbornk, jako napklad Petr Elbel, Andreas Zajc nebo Michal Novotn. Clem tohoto lnku tedy nen komplexn pedstaven ivota Kapara lika, ale piblen aktulnho stavu poznn tto pozoruhodn osobnosti.

    Cel lnek... | Autor: Jan Boukal | Poet koment: 2 | Pidat koment | Informan e-mailVytisknout lnek

    Evropsk djiny

    * Pohansk Prusko

    Vydno dne 08. 12. 2014 (6985 peten)

    Prusko v obdob starovku
    Ji v dob ped nam letopotem sdlili ve vchodnm Pobalt, v oblasti vchodn od doln Visly, na zem dnenho severovchodnho Polska, a Kaliningradsk oblasti, kmeny Prus. Jejich jazyk i jazyk dalch pobaltskch kmen vykrystalizoval na konci procesu etnick a jazykov diferenciace Balt v 5. stol. p. n. l., probhajcm od doby bronzov. Prusov byli kulturn a jazykov pbuzn s Litevci a Slovany. Od poloviny 1. tiscilet n. l. je mon piblin lokalizovat kmenov teritoria, nebo kad pobaltsk kmen ml svj charakteristick zpsob pohbvn. Prusov zpravidla sv mrtv spalovali a jejich popel uchovvali v urnch v podzemnch hrobech, asto i se splenmi komi.

    Cel lnek... | Autor: Tom Kubaka | Poet koment: 5 | Pidat koment | Informan e-mailVytisknout lnek

    Polsk djiny

    * Polsko v 11. stolet

    Vydno dne 26. 10. 2014 (4866 peten)

    V ranm stedovku vce ne kdy jindy platilo, e se silnm vldcem umr siln stt. Boleslav Chrabr se pr msc ped svm skonem v roce 1025 nechal sice korunovat prvnm polskm krlem, ale to slibovanou prosperitu sttu Piastovc nepineslo, spe naopak.

    Cel lnek... | Autor: Jan kvrk | Poet koment: 0 | Pidat koment | Informan e-mailVytisknout lnek

    Evropsk djiny

    * MAJORDOMSK VLDA PIPINOVC 687 - 751

    Vydno dne 08. 06. 2014 (5312 peten)

    HISTORIE DYNASTIE
    S nstupem Pipina II. Prostednho (celofransk majordom 687-714) kon i chaotick vyprvn o dynastickch zlomech a bojch. Obdob natolik chaotick a pro tene tko straviteln, e jako celek nedostv msto ani v historickch knihch pro ir veejnost. V echch vydan knihy "Frankov" od Edwarda Jamese nebo "Frankov a Evropa" od Jarmily Bednakov se zabvaj ranmi djinami, a dal okruh kolem doby Karla Velikho, reprezentovan knihou "Karel Velik, vldce Zpadu Dietera Hgermana", si ze 7. stolet vm pouze pvodu pipinovskch majordom a z ranch dob u nieho podrobnho.
    Od vtzstv u Tertry r. 687 panuje pro vtinu asu jeden majordom a jeden krl (mimo asi dvou vjimek, epizodick vld krle Chlotara IV. a dlen e mezi majordomy po smrti Karla Martela).

    Cel lnek... | Autor: Lubo Rokos | Poet koment: 0 | Pidat koment | Informan e-mailVytisknout lnek

    Evropsk djiny

    * FRANSK ͊E ZA MEROVEJC II. K BITV U TERTRY A NSTUPU MAJORDOM r. 687

    Vydno dne 30. 03. 2014 (4803 peten)

    DRUH DLEN FRANSK ͊E R. 561

    Pesn padest let po prvnm dlen e nastv dal dlen a tak mezi tyi ddice, take nov vldci v podstat jen navzali na ji hotov krlovstv. Nejstar Charibert (561-567) obdrel hlavn msto Pa a centrln oblast, kter sahala na jihu k Loie; pvodn tedy Childebertv dl. Guntram (561-592) obdrel na jih od Loiry Burgundsko s centrem v Orleans; v zsad tedy Chlodomerv dl. Sigibert (561-575) obdrel SV st s centrem v Remei; pvodn Theuderichv dl. A Chilperich (561-584) obdrel nejmn lukrativn oblast na severu e s centrem v Soissons; pvodn Chlotarv dl.

    Cel lnek... | Autor: Lubo Rokos | Poet koment: 2 | Pidat koment | Informan e-mailVytisknout lnek

    Evropsk djiny

    * Karel Velik - Otec Evropy? II.

    Vydno dne 19. 01. 2014 (4138 peten)

    Druh dl lnku ke kulatmu vro smrti tohoto panovnka...

    Cel lnek... | Autor: Lubo Rokos | Poet koment: 1 | Pidat koment | Informan e-mailVytisknout lnek

    Evropsk djiny

    * Karel Velik - Otec Evropy? I.

    Vydno dne 05. 01. 2014 (10591 peten)

    28. ledna tomu bude 1200 let, co ve sv falci v Cchch vydechl naposled fransk csa Karel zvan Velik. Jeho velikost se odr u jen v titulu slova "krl", kter vznikl ze jmna Karel a peel do vcero jazyk - rusk karol, polsk krl, maarsk kirly..., tureck kral, romsk kralis, norsk Magnus (latinsky Velik), to ve sah k zakladateli zpadnho csastv.1)

    Cel lnek... | Autor: Lubo Rokos | Poet koment: 6 | Pidat koment | Informan e-mailVytisknout lnek

    Evropsk djiny

    * Vchodofransk e, Regnum Theutonicum, Svat e msk nroda nmeckho a jmno Nmec aneb dlouh cesta k souasnmu Nmecku

    Vydno dne 21. 04. 2013 (11328 peten)

    Nejvznamnjm sttnm celkem zpadn Evropy ranho stedovku byla fransk e pod vldou Merovejc a Karlovc. Rozlehlost a multietnicita e vedly k tomu, e po rozpadu fransk e se k jejmu ddictv mohlo hlsit vce nstupnickch stt.

    Cel lnek... | Autor: Lubo Rokos | Poet koment: 1 | Pidat koment | Informan e-mailVytisknout lnek

    Evropsk djiny

    * Konradin - mal vbsk princ

    Vydno dne 13. 01. 2013 (8040 peten)

    vvoda vbsk, krl sicilsk a jeruzalmsk, * 25. 3. 1252 hrad Wolfstein u Landshutu (Doln Bavorsko), popraven dne 29. 10. 1268 v Neapoli, pohben v Neapoli, v kostele Santa Maria del Carmine.

    Cel lnek ke staen (i s pesnmi citacemi) je k disposici zde

    Cel lnek... | Autor: Hana Skekov | Poet koment: 7 | Pidat koment | Informan e-mailVytisknout lnek

    Evropsk djiny

    * Z VLKY DO VLKY aneb OD VLKY STOLET DO VLKY Rَ

    Vydno dne 16. 09. 2012 (5925 peten)

    Strun pehled udlost v zpadn Evrop ...

    Cel lnek... | Autor: Karolna Svobodov | Poet koment: 21 | Pidat koment | Informan e-mailVytisknout lnek

    Polsk djiny

    * Bitva u Lehnice (9.4. 1241)

    Vydno dne 11. 09. 2011 (15502 peten)

    Na zatku bezna 1241 pekroila armda Mongol polsk hranice, po srii vtznch bitev a dobytch mst mila pod vedenm Bajdara a Kaidua dl na zpad. Ml se jim postavit Jindich II. Pobon, vldce tehdy se vzmhajcho Slezska . Na zatku dubna Mongolov zaali oblhat Vratislav.

    Aktualisovan lnek

    Cel lnek... | Autor: Jan kvrk | Poet koment: 2 | Pidat koment | Informan e-mailVytisknout lnek

    Evropsk djiny

    * Bitva u Varny (10-11.11.1444)

    Vydno dne 10. 07. 2011 (11421 peten)

    Po smrti Albrechta Habsburskho byl v roce 1440 zvolen novm uherskm krlem tehdej panovnk Polska, Jagellonec Vladislav, kter nebyl ovem uznn vemi. (Jenom pro zajmavost a jako dkaz provzn stedoevropskch pomr, v echch byla respektovna prva Albrechtova syna Ladislava, skupina prosazujc eskm krlem Vladislavova bratra Kazimra neuspla.) Vladislav byl spn ve vlce proti Turkm. Jeho taen (spolen s faktickm vldcem Uher Janem Hunyadym) v roce 1443 bylo spn. Uhersk vojska obsadila Ni a Sofii a uzavela mr, o kter poprv v djinch Balknu podali Osman. Aktualisovan lnek

    Cel lnek... | Autor: Jan kvrk | Poet koment: 4 | Pidat koment | Informan e-mailVytisknout lnek

    Nae knihy
    Pemysl Otakar II.


    Zvi z Falkentejna
    Kalend ermskch akc
    Kalend
    <<  Listopad  >>
    PotSttPSoNe
           1
    2 3 4 5 6 7 8
    9 10 11 12 13 14 15
    16 17 18 19 20 21 22
    23 24 25 26 27 28 29
    30       

    Hus 2015 VOJSKO.net - �eskoslovensk� i sv�tov� zbran� a vojensk� technika Husit� - Kto� js� bo�� bojovn�ci via historia Putov�n� Hrocha