Středověk
Dnes je: 19. 01. 2021  | Hlavni strana | Seznam rubrik | Odkazy | RSS | Forum |  
Hlavn menu
Novinky
17.11.2019: Biskup Ota
27.10.2019: Biskupov
Biskupov Gotpold a Fridrich a tak biskupsk nk Arnot.

15.09.2019: lechtina
Vratislava, manelka Kojaty z Mostu.
Posledn komente
  • Zdrojem (dlem) nen Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae IV., ale Codex diplomaticus et epist . . . (Potvrzen biskupstv v Litomyli)
  • Neskr bola vo Vrane Komenda Johanitov a priorom sa tam stali dokonca aj Imrich Bebek a Albert de Na . . . (Bitka na rieke Slanej 11. aprla 1241)
  • Jakub de Mont Royale - vemajster pre Uhorsko, Chorvtsko a Slavniu v Dalmtskej Vrane. (Bitka na rieke Slanej 11. aprla 1241)
  • Dobr den, jet je na strnkch vydavatele, nln.cz (Recenze knihy Pni ze Svojna)
  • Dobr den, nevte, kde bych mohl sehnat tuto knihu Pni ze Svojna? Dkuji za ppadn typy. Zmrzl . . . (Recenze knihy Pni ze Svojna)
  • Sociln st a ostatn






    Poet zobrazench lnk: 50 (z celkem 52 nalezench)

    |0-50|50-52|
    Svat Olaf Viking, svtec, vn krl
    (Lubo Rokos, Evropsk djiny, 23.09.2018)
    Svat Olaf je nejznmj norsk svtec, tento bval vikinsk krl christianizoval Norsko. Njakou dobu po jeho smrti zaala bt prosazovna idea, e jakoto vn krl vldne Norm i nadle z nebes a aktulnm krlm jejich moc propjuje. To je souasn idea, kter se vztahuje i k eskmu kneti sv. Vclavovi. Takovto prost analogie jet nesta ke ztotonn vznamu obou vldc/svtc, okolnosti tto ideje se zejm li, jak uvidme. Podoba obou svtc ale pivd i k tomu, jak si byl sten podobn ran esk a ran norsk stt, nebo k tomu, jestli mohla fungovat i kulturn vmna obou zem.

    Koeny a zdroje demokracie od stedovku po dneek IL.
    (Lubo Rokos, Evropsk djiny, 08.04.2018)
    IV. STEDOVK MSTO

    V Zpadn Evrop probhal po roce 1000 pekotn vvoj. Po skonen vikinskch vlek a boj s Araby nastalo obdob klidu a aktivity, kter vedlo k populan explozi. Populan pebytky absorbovala nov zakldan msta, jejich obyvatelstvo u zvldala ves uivit. Jinm zpsobem een pelidnn bylo sthovn, a tak nkdy v 13. stolet pichzej nmet kolonist i do ech a nesou s sebou mimochodem i zkuenosti ohledn fungovn mst.

    Koeny a zdroje demokracie od stedovku po dneek I.
    (Lubo Rokos, Evropsk djiny, 25.03.2018)
    Vznik a vvoj demokracie je pomrn sloit a nejednoznan proces. Podobn sloit jsou vztahy k demokracii i v dnen dob. Me bt vyzdvihovna jako ideln zpsob vldy, kter se zd bt udrovn pi ivot mechanicky vhozenm volebnho lstku jednou za as. Me bt z druh strany zastnci pm demokracie napadna jako nedokonal, protoe nevldne lid, nbr politici; me bt kvli dajn zkorumpovanosti a zkaenosti politik zavrhovna pln.

    Kapar lik ( 1449). Kancl t csa
    (Jan Boukal, Evropsk djiny, 16.07.2017)
    Mlokter postava eskch djin pozdnho stedovku je tak kontroverzn jako Kapar lik. Tento pvodn chebsk m욝an se vypracoval a na pozici csaskho kancle a hrabte. Jeho ivotn osudy nejsou sice neznm, ale jeho ivotopisy jsou zateny mnoha mty a chybami. Vnedvn dob se likem podrobn zabvalo hned nkolik odbornk, jako napklad Petr Elbel, Andreas Zajc nebo Michal Novotn. Clem tohoto lnku tedy nen komplexn pedstaven ivota Kapara lika, ale piblen aktulnho stavu poznn tto pozoruhodn osobnosti.

    Pohansk Prusko
    (Tom Kubaka, Evropsk djiny, 08.12.2014)
    Prusko v obdob starovku
    Ji v dob ped nam letopotem sdlili ve vchodnm Pobalt, v oblasti vchodn od doln Visly, na zem dnenho severovchodnho Polska, a Kaliningradsk oblasti, kmeny Prus. Jejich jazyk i jazyk dalch pobaltskch kmen vykrystalizoval na konci procesu etnick a jazykov diferenciace Balt v 5. stol. p. n. l., probhajcm od doby bronzov. Prusov byli kulturn a jazykov pbuzn s Litevci a Slovany. Od poloviny 1. tiscilet n. l. je mon piblin lokalizovat kmenov teritoria, nebo kad pobaltsk kmen ml svj charakteristick zpsob pohbvn. Prusov zpravidla sv mrtv spalovali a jejich popel uchovvali v urnch v podzemnch hrobech, asto i se splenmi komi.

    Polsko v 11. stolet
    (Jan kvrk, Polsk djiny, 26.10.2014)
    V ranm stedovku vce ne kdy jindy platilo, e se silnm vldcem umr siln stt. Boleslav Chrabr se pr msc ped svm skonem v roce 1025 nechal sice korunovat prvnm polskm krlem, ale to slibovanou prosperitu sttu Piastovc nepineslo, spe naopak.

    MAJORDOMSK VLDA PIPINOVC 687 - 751
    (Lubo Rokos, Evropsk djiny, 08.06.2014)
    HISTORIE DYNASTIE
    S nstupem Pipina II. Prostednho (celofransk majordom 687-714) kon i chaotick vyprvn o dynastickch zlomech a bojch. Obdob natolik chaotick a pro tene tko straviteln, e jako celek nedostv msto ani v historickch knihch pro ir veejnost. V echch vydan knihy "Frankov" od Edwarda Jamese nebo "Frankov a Evropa" od Jarmily Bednakov se zabvaj ranmi djinami, a dal okruh kolem doby Karla Velikho, reprezentovan knihou "Karel Velik, vldce Zpadu Dietera Hgermana", si ze 7. stolet vm pouze pvodu pipinovskch majordom a z ranch dob u nieho podrobnho.
    Od vtzstv u Tertry r. 687 panuje pro vtinu asu jeden majordom a jeden krl (mimo asi dvou vjimek, epizodick vld krle Chlotara IV. a dlen e mezi majordomy po smrti Karla Martela).

    FRANSK ͊E ZA MEROVEJC II. K BITV U TERTRY A NSTUPU MAJORDOM r. 687
    (Lubo Rokos, Evropsk djiny, 30.03.2014)
    DRUH DLEN FRANSK ͊E R. 561

    Pesn padest let po prvnm dlen e nastv dal dlen a tak mezi tyi ddice, take nov vldci v podstat jen navzali na ji hotov krlovstv. Nejstar Charibert (561-567) obdrel hlavn msto Pa a centrln oblast, kter sahala na jihu k Loie; pvodn tedy Childebertv dl. Guntram (561-592) obdrel na jih od Loiry Burgundsko s centrem v Orleans; v zsad tedy Chlodomerv dl. Sigibert (561-575) obdrel SV st s centrem v Remei; pvodn Theuderichv dl. A Chilperich (561-584) obdrel nejmn lukrativn oblast na severu e s centrem v Soissons; pvodn Chlotarv dl.

    Karel Velik - Otec Evropy? II.
    (Lubo Rokos, Evropsk djiny, 19.01.2014)
    Druh dl lnku ke kulatmu vro smrti tohoto panovnka...

    Karel Velik - Otec Evropy? I.
    (Lubo Rokos, Evropsk djiny, 05.01.2014)
    28. ledna tomu bude 1200 let, co ve sv falci v Cchch vydechl naposled fransk csa Karel zvan Velik. Jeho velikost se odr u jen v titulu slova "krl", kter vznikl ze jmna Karel a peel do vcero jazyk - rusk karol, polsk krl, maarsk kirly..., tureck kral, romsk kralis, norsk Magnus (latinsky Velik), to ve sah k zakladateli zpadnho csastv.1)

    Vchodofransk e, Regnum Theutonicum, Svat e msk nroda nmeckho a jmno Nmec aneb dlouh cesta k souasnmu Nmecku
    (Lubo Rokos, Evropsk djiny, 21.04.2013)
    Nejvznamnjm sttnm celkem zpadn Evropy ranho stedovku byla fransk e pod vldou Merovejc a Karlovc. Rozlehlost a multietnicita e vedly k tomu, e po rozpadu fransk e se k jejmu ddictv mohlo hlsit vce nstupnickch stt.

    Konradin - mal vbsk princ
    (Hana Skekov, Evropsk djiny, 13.01.2013)
    vvoda vbsk, krl sicilsk a jeruzalmsk, * 25. 3. 1252 hrad Wolfstein u Landshutu (Doln Bavorsko), popraven dne 29. 10. 1268 v Neapoli, pohben v Neapoli, v kostele Santa Maria del Carmine.

    Cel lnek ke staen (i s pesnmi citacemi) je k disposici zde

    Z VLKY DO VLKY aneb OD VLKY STOLET DO VLKY Rَ
    (Karolna Svobodov, Evropsk djiny, 16.09.2012)
    Strun pehled udlost v zpadn Evrop ...

    Bitva u Lehnice (9.4. 1241)
    (Jan kvrk, Polsk djiny, 11.09.2011)
    Na zatku bezna 1241 pekroila armda Mongol polsk hranice, po srii vtznch bitev a dobytch mst mila pod vedenm Bajdara a Kaidua dl na zpad. Ml se jim postavit Jindich II. Pobon, vldce tehdy se vzmhajcho Slezska . Na zatku dubna Mongolov zaali oblhat Vratislav.

    Aktualisovan lnek

    Bitva u Varny (10-11.11.1444)
    (Jan kvrk, Evropsk djiny, 10.07.2011)
    Po smrti Albrechta Habsburskho byl v roce 1440 zvolen novm uherskm krlem tehdej panovnk Polska, Jagellonec Vladislav, kter nebyl ovem uznn vemi. (Jenom pro zajmavost a jako dkaz provzn stedoevropskch pomr, v echch byla respektovna prva Albrechtova syna Ladislava, skupina prosazujc eskm krlem Vladislavova bratra Kazimra neuspla.) Vladislav byl spn ve vlce proti Turkm. Jeho taen (spolen s faktickm vldcem Uher Janem Hunyadym) v roce 1443 bylo spn. Uhersk vojska obsadila Ni a Sofii a uzavela mr, o kter poprv v djinch Balknu podali Osman. Aktualisovan lnek

    Bitka pri Mohi (29.8. 1526)
    (Peacemaker, Evropsk djiny, 16.01.2011)
    aktualisovan lnek

    Kr udovt II. bol tretm a zrove poslednm Jagelovcom na uhorskom trne. Trn prevzal po Vladislavovi II. Jagelovskom, ktorho oznaovali aj menom kr Dobrze. Vladislav II. toti na vetko iba prikyvoval slovkom dobrze (posky dobre) a po zlatej re Mateja Korvna privodil tak postupn rozklad Uhorska. Vinu reforiem Mateja Korvna zruil (hlavne tie, ktor obmedzovali moc achty) a majetky rozdal. Ist esk letopisec o om napsal: Vecko rozdal, dchody sv pnum postoupil, aby jen pokoj ml.

    Bitva u Grunwaldu (15.7. 1410)
    (Jan kvrk, Polsk djiny, 07.07.2010)
    aktualisovan lnek

    d nmeckch ryt od 13. stolet zabral pohansk zem a zdej obyvatelstvo pevdl ku kesansk ve. V ppad Prus byl spn, Litevci, kte dokzali vytvoit vlastn centralizovan stt, se spn obsazen dem a pokesantn brnili, piem jim napomhal i he prostupn bainat tern.

    Vojenskopolitick dvody rozpadu msk e
    (Jan kvrk, Evropsk djiny, 09.05.2010)
    aktualisovan lnek

    V srpnu roku 476 se vzbouila jedna z mskch armd proti csai Romulu Augustulovi (pro jeho nezletilost za nj vldl jeho otec Orestes, msk patricij) a provolala krlem Odoakera, dstojnka germnskho pvodu. Odoaker se nsledn stetl s Orestem, kterho porazil. Pot nestlo nic v cest sesazen csae, kter se tak stal poslednm. Odoaker svho soka ale nezabil. Romulus doil svj ivot pokojn na statcch, kter mu Odoaker zajistil po jeho sesazen. Odoaker, kter nechtl niit mskou i (ta ale byla vcemn ji rozebrna barbarskmi vldci) poslal korunovan klenoty vchodomskmu csai Zenonovi. Zenon v t dob nemohl nijak inn na tento sttoprvn akt (Odoaker se de facto stal italskm krlem) reagovat, proto barbara jmenoval patriciem, svm zstupcem pro Zpad. Udlosti lta 476 naeho letopotu nebyly osamlm inem, ale eily mnoho problm msk e, neeench, a nebo eench nespn.

    Bitva u Muretu - 12. z 1213 - triumf Simona z Montfortu
    (Laurentius, Evropsk djiny, 26.07.2009)
    Jedna z hlavnch bitev bhem krutch vlek proti Albigenskm v jin Francii na potku 13. stolet. V noru 1213 byla situace pro Simona z Montfortu pzniv a ovldal znanou st zem hrabstv Foix a Comminges. Pouze hrabstv Toulouse mu odolvalo. Po dohod s hrabtem Raymondem z Toulouse se s nm pokusil vyjednvat v Lavauru krl Pedro II. Aragonsk. Oba mocn rivalov nyn spojili sly proti Simonovi z Montfortu. Pedro ml u katolick crkve velk kredit a sm byl povaovn za velkho katolickho vdce. Spolen s Alfonsem VIII. Kastilskm a Sanchem Navarrskm porazili arabsko-berbersk vojsko Miramamolina u Las Navas de Tolosa v roce 1212. Za asti opata Amauryho na stran Simona nedolo k dn dohod a diplomatick boj pokraoval v m. Za Montforta jednn s papeem Inocencem III. vedli Amaury (nyn u narbonnsk biskup), biskup z Comminges, opat z Clairaku a arcijhen Vilm z Pae. Diplomacie selhala a krl Pedro II. Aragonsk sbral vojsko. Simon z Montfortu vyslal Lamberta z Limoux, aby krli vyhlsil vlku.

    Bitva u Hattnu (3. - 4.ervence 1187)
    (Amaury de Montfort, Evropsk djiny, 12.07.2009)
    Bitva s katastroflnmi nsledky pro kesanstv v Zmo se odehrla 3 - 4. ervence 1187. Kesansk vojska vedl jeruzalmsk krl Guy de Lusignan. Jednotliv conrois kesanskho vojska vedli ti, kte je shromdili, Raymond z Tripolisu, Reynald de Chatillon, Balian z Ibelinu, Reginald de Sidon, Gauthier Garnier z Cesarei, temple vedl Grard de Ridefort, ale nen znmo kdo vedl d johanit, jejich velmistr padl u Cressonskch pramen. Vojska saracn vedl Saladin. Jeho armda u Hattnu byla rozdlena na ti skupiny - ton velel Taqi ad-Din, levmu obrannmu Muzaffa ad-Din Gokbori (vtz od Cressonskch pramen se synem Saladina, jmnem Al-Afdal) a Saladin vedl sted.

    Vznik polskho sttu
    (Jan kvrk, Polsk djiny, 14.06.2009)
    Vytvoen prvnch stt ve dnen stedn Evrop sjednocen kmen v kmenov svazy a pozdji zrodky budoucho sttu, ddin nstup zakladatelskch dynasti je zahalen mlhou nejasnost, ada pramen k tomuto procesu pochz z skho prosted, kter l prvoad udlosti v samotn e. Domc prameny jsou bohuel a z pozdjho obdob a proto mohou bt i dost zkreslen. Navc vechny prameny se vyjaduj pouze k politickm djinm, nikoliv k vvoji spolenosti, hospodstv a jinch aspekt tehdejho ivota.

    Bitva u Worringen (Woeringen) - 5. erven 1288. Постельное бель
    (Laurentius, Evropsk djiny, 19.04.2009)
    Worringen, kter je u dnes soust Kolna nad Rnem, se stal na konci 13. stolet djitm velk krvav bitvy, ve kter zahynula cel jedna generace Lucemburk. Pedmtem sporu byl nrok na vvodstv Limburk. 1282 zemel vvoda Waleran IV. z Limburku. V roce 1283 pak zemela i jeho dcera a jedin ddika, bezdtn Irmgard. Vvodstv tak pelo na jejho manela Reinalda z Geldernu (Guelders) se souhlasem Rudolfa Habsburskho. Vvodstv mlo vhodnou polohu na obchodn cest z Brugg do Kolna nad Rnem a brzo se o zem zaali zajmat mstn feudlov v ele s mocnm vvodou Janem I. z Brabantu a nemn mocnm kolnskm arcibiskupem Siegfriedem z Westerburgu. Nrok si tak mohl dlat hrab Adolf z Bergu. Adolf prodal svj nrok vvodovi z Brabantu, kter chtl rozit sv panstv. Mezi roky 1283 a 1288 dolo k prvnm konfrontacm. Reinald nemohl dlouho odolvat a tak si nael mocnjho ochrnce v hrabti Jindichu Lucemburskm. Podporoval ho tak Adolf Nassavsk, Walram z Valkenburgu a flandersk hrab Guy de Dampierre. Na stranu Jana I. z Brabantu se pidala hrabata z Kleves, Jlichu, Loonu, Teklenburgu. Pidal se tak lutysk biskup Jan Flandersk a tak Floris V. z Hollandu. Poetn koalice mocnch feudl byly vytvoeny a ve bylo pipraveno k velk vojensk konfrontaci.

    Bitva u Las Navas de Tolosa (ervenec 1212)
    (Laurentius, Evropsk djiny, 29.03.2009)
    Na potku 13. stolet obnovila kesansk krlovstv na Pyrenejskm poloostrov boj proti vldnoucm maurskm (arabskm) Almohadm. Kesansk reconquista, taen kesan proti muslimsk nadvld na jihu poloostrova, byla peruena porkou kastilskho krle Alfonsa VIII. od chalfy Jakba al-Mansra u Alarcos v roce 1195. Po chalfov smrti vak nastoupil jeho syn Muhammad al-Nsir Ibn Jakb, znm mezi kesany jako Miramamolin. Ten nebyl znm svou bojovnost, ale spe mrnost, opatrnost a plachost. Alfonso vyuil pzniv situace a poruil smlouvu uzavenou s otcem Miramamolina. Obnovil toky proti muslimm a Miramamolin musel 1211 reagovat na novou hrozbu. Z Afriky dopravil do Sevilly velk vojsko a chystal se k odplat.

    Bitva u Tagliacozzo (23. srpen 1268)
    (Laurentius, Evropsk djiny, 15.03.2009)
    Bitvou u Tagliacozzo vrcholil pokus estnctiletho Konradina a ghibellin obnovit vldu tauf v jin Itlii. Proti nim stl vtz od Beneventa sicilsk krl Karel z Anjou podporovan guelfy a papeem Klementem IV. Ke konen srce dvou soupe o trn dolo u Tagliacozza v srpnu 1268 v kraji Abruzzi v provincii LAquila.

    Husit v Polsku
    (Jan kvrk, Polsk djiny, 22.02.2009)
    Na potku 15. stolet ada Polk, pedevm ze Slezska Slezsko patilo do svazku zem Koruny esk studovala nebo uila na prask universit a kad den se tak setkvala s uenm eskch reformist. Vtina Polk (pozdji psobili v Krakov) zastvala posice umrnnho nominalismu proti realismu Husovi skupiny. ada Polk ze Slezska se ovem stala stoupenci uen Jana Husa ve Slezsku mlo husitstv nejvce strank, bhem cel husitsk revoluce bylo Slezsko pevn protihusitsk.

    Zpadn rpdovci
    (Robert, Evropsk djiny, 15.02.2009)
    V prvom rade treba poveda, e k rpdovskmu pvodu sa hlsia dva nezvisl rody zpadnej aristokracie.

    rpdovci - svt krli
    (Robert, Evropsk djiny, 08.02.2009)
    Pemyslovci, Piastovci a rpdovci, boli rody, ktorm sa podarilo vytvori stredoeurpske ttne tvary, ktor spolu s ich obyvatemi pretrvali dodnes. Km boli nae krajiny krovstvami, kad nasledujci panovncky rod sa musel vyrovna s vekosou ich legendy a kad rod sa povaoval aj za ich pokrvnch pokraovateov. Zv᚝ pre necharizmatickch a chladnch Habsburgov, ktor si asto predstavovali, e s preduren vldnu celmu svetu, sa musela zda tto loha nadudsk a nikdy ju ani nezvldli. Srdcia nrodov, nad ktormi panovali, si nezskali nikdy. U len tieto fakty by boli postaujce, aby im prvom patrili miesta v naich nrodnch pantenoch. Ke vak bliie tudujeme ich iny, pred oami sa nm pomaly zanaj vykresova zaujmav charaktery, meme si pribli ich pohntky, city, humor...

    Artu mtus a skutenost
    (Styr, Evropsk djiny, 04.01.2009)
    Hic iacet Arturus
    Rex Quondam, rex futurus
    (zde le Artu,
    krl dnen, krl budouc)

    Bitka na rieke Slanej 11. aprla 1241
    (Barbo, Slovensk djiny, 08.06.2008)
    V rokoch 1241 1242 bolo cel Uhorsko a teda aj Slovensko dejiskom vekho vpdu Tatrov. O pripravovanom vpde Tatrov sa vedelo dlho vopred. Kr Belo IV. vyhlsil generlnu celokrajinsk hotovos, ktor sa vak schdzala pomaly a neochotne. Sila Tatrov sa sasti podceovala a neochota vemoov vyplvala z averzie voi Belovi IV. , ktor po nstupe na trn vemi prsne revidoval tedr dotcie svojho otca a konfikoval majetky. Tatri pod vedenm Batu chna vtrhli do krajiny zaiatkom marca cez Vereck priesmyk. Zseky podplili a pomerne mal vojsko pod vedenm palatna Dionza, ktor malo zadra alebo spomali ich postup plne zniili. U v polovici marca sa objavili pustoiace tatrske oddiely v okol Vacova, ktor dobyli, vyplili a ustpili na vchod. Belo IV. sa so zhromadenm vojskom vydal na vchod v strety Tatrom, priom dfal, e sa k nemu postupne pripoja alie oddiely.

    Bitva u Eveshamu (4.8. 1265)
    (Jan kvrk, Evropsk djiny, 25.05.2008)
    Syn Jana Bezzemka, anglick krl Jindich III., proslul jako slab panovnk, kter nedokzal elit lechtick opozici jejm snahm o zskn vtho podlu na moci.

    Jindich III. z Valois, dl prv
    (Hana Skekov, Evropsk djiny, 13.04.2008)
    Vvoda orlensk, vvoda dAnjou, vrchn velitel francouzsk katolick armdy, krl polsk

    A jakkoliv bylo mm prvotnm myslem vykreslit na tchto strnkch svho dobrho pna Jindicha III. v jeho pirozenosti a jakm vpravd byl, a nikoliv takovho, jak ho popinila hanebn alba ligist a guisovc, jejich nenvistn jed na nebohho krle vylvan il se za jeho ivota skrze nespoetn pamflety, verky a pakvily a bda, i skrze mrzk kzn pronen dokonce z vin posvtnch kazatelen, z nich by se mla hlsat toliko pravda bo(Robert Merle, Vlada na scn, romnov sga Ddictv otc)


    Mat k Treniansky
    (Peacemaker, Slovensk djiny, 17.02.2008)
    daje o jeho naroden sa rznia. Dotame sa dtumy ponajc rokom 1252 a rokom 1265 koniac. Poda zznamov kronk, ktor neskr opisuj jeho vzdor voi krovi vak vetko ukazuje prve na rok 1265. Preo, k tomu sa dostaneme neskr.

    Vzestup a pd slezskch Piastovc ve 12. a 13. stolet
    (Jan kvrk, Polsk djiny, 27.01.2008)
    V roce 1138 umr polsk kne Boleslav III. Kivost, kter podobn jako Betislav I. esk, eil situaci jednoho knectv a mnoha monch nslednk. Zemi rozdlil mezi sv tyi syny, vrchnm knetem Polska a vldcem ml bt nejstar Piastovec. Tm zan obdob rozdrobenosti tto stedoevropsk zem. Vsledkem byly nekonen boje mezi Piastovci o trn, trvajc a do 14. stolet. Nejstarm lenem rodu byl Vladislav, nazvan dky spnmu sil nevlastnch bratr Vyhnanec. Zbaven vrchn vldy i svho dlu Slezska, hledal pomoc u csae Fridricha I. Marn, restaurace sv moci se ji nedokal. O zskn Slezska se ale mohli pokusit jeho synov Boleslav Vysok a Mek.

    II. kov vprava (1147 - 1148)
    (Jan kvrk, Evropsk djiny, 09.09.2007)
    V polovin 12. stolet ji bylo jasn, e kick panstv v Palestin bez pomoci zven nejsou udriteln

    William Wallace - svdom skotsk zem
    (Hana Skekov, Evropsk djiny, 15.07.2007)
    Skotov podobn jako jin evropsk stty, kde byli obyvatel a krlovstv ve shod, se povaovali za pevn zaveden nrod jen m prvo na vlastn existenci na jasn vymezenm zem a ztlesuje tak suvernn nrodn stt. Toto povdom nevyjaduje nic emotivnji ne npis na rubu peeti vyraen pro ochrnce Skotska v roce 1286: "Svat Ondej nech je vdcem Skot, svch krajan."

    Boje polabskch Slovan za nezvislost v letech 928 955
    (Tekla, Evropsk djiny, 26.05.2007)
    Taen Jindicha Ptnka, Tugumirova zrada, bitva u Lonna, bitva na Rekenici.

    Bitva u Beneventa (26.2. 1266)
    (Jan kvrk, Evropsk djiny, 18.05.2007)
    Sla a moc tauf se zaala povliv hroutit ji v poslednch letech vldy Fridricha II. A to nejen v ddictvm zskanm sicilskm krlovstv, ale hlavn v i, kde se objevila opozice zosobnn protikrli. Po smrti Fridricha (1250) se vldy nad jihem Itlie i v i ujal jeho syn Konrd, ovem brzy zemel (1254). Po nm byl sicilskm krlem Fridrichv levoboek Manfred, kter zprvu resignoval na korunu mskho krle a upevoval pozici na Siclii. Pozdji se Manfred postavil do ela stoupenc csastv na severu Itlie a hrozilo, nejen to, e se stane mskm krlem, ale pedevm, e svmi dravami obklop papesk stt.

    Zastaral lnek

    Polsko za vldy Boleslava Chrabrho.
    (Jan kvrk, Polsk djiny, 02.02.2007)
    Boleslavv otec Mek byl prvnm psemn doloenm vldcem Polska. Pijal kest, navzal styky s csastvm, v boji proti eskmu kneti Boleslavu II. zskal Malopolsko s Krakovem a Slezsko. Nsledovnkovi, kter ovem nebyl vbec jist, zanechal stabiln sttn tvar se zhruba milinem a tvrt obyvatel, schopn expanze a dalho upevnn. Tyto dv slovn spojen ve zkratce vystihuj vldu jeho syna Boleslava budoucmi zvanho Chrabrm nebo Velikm.

    Neastn krlovna Kunhuta vbsk
    (Tekla, Evropsk djiny, 01.06.2006)
    aneb Vzpoura Bavor a vb proti Konrdovi I.
    (Pbh z let 916 918)

    ingischnovi nsledovnci
    (Dave, Evropsk djiny, 30.03.2006)
    Smrt velkho ingischna neznamenala rozpad impria, ani boje mezi nslednky. Mongolsk imprium expandovalo dl.

    ingischn
    (Dave, Evropsk djiny, 22.03.2006)
    ingischnv pbh je pbhem lovka kter se z okraje spolenosti dostal a na sam vrchol. Akoliv jeho moc a bohatstv byly nezmrn, nikdy nezapomnl km doopravdy je-koovnkem ze step, kter snil o nekonench stepch a pastvinch pro sv stda.

    Bitva na ece Lechu 10.8.955
    (Jan kvrk, Evropsk djiny, 10.02.2006)
    Stet na ece Lechu, nebo tak leskm poli ukonil dlouholet suovan Evropy Maary a pinesl tehdejmu krli Nmecka Otovi I. obrovskou slvu.

    Zastaral lnek

    Cesta Marca Pola (1269 - 1295)
    (Jan kvrk, Evropsk djiny, 18.09.2005)
    Marco Polo byl prvnm evropskm cestovatelem v pravm slova smyslu. Podnikl cestu z Bentek a do ny a napsal o tom cestopis - Million. Jeho pravdivmu vyprvn, ale nikdo nevil a zemel jako lh a snlek.

    Zastaral lnek

    Mor (1346-1352)
    (Jan kvrk, Evropsk djiny, 30.08.2005)
    V polovin 14. stolet zachvtil Evropu doposud nejvt mor, nazval se ern smrt. Za ob mu padla tetina evropskho obyvatelstva.

    Zastaral lnek

    Bitva na ece Slan (11.4. 1241)
    (Jan kvrk, Evropsk djiny, 30.08.2005)
    11. dubna se odehrla klov bitva mongolsk invaze do stedn Evropy. Bitva u Lehnice, kter probhla 2 dny pedtm mla dleitost v zabrnn pomoci stedoevropskch stt Uhersku. Na ece Slan se stetli agresoi Mongolov s vdcem Batem a uhersk rytsk vojsko veden krlem Blou IV.

    Zastaral lnek

    Mongolsk invaze do stedn Evropy (1240 - 1242)
    (Jan kvrk, Evropsk djiny, 30.08.2005)
    Za tvrtstolet dokzali Mongolov v ele s ingischnem a jeho pbuznmi ovldnout pes polovinu Asie. Mohli bt vdn svm rychlm jzdnm armdm a perfektn strategii. ingischn dokzal zatoit na Rusko a spojen sly knat porazil v bitv na ece Kalce (1223). Pozdji zde vznikla Zlat horda, sttn tvar v ele s Batem. Bat, ingischnv vnuk, si letech 1236 a 1240 podmanil cel Rusko. Mongolsk sly smovali dl na zpad.

    Zastaral lnek

    4. kov vprava (1202-1204)
    (Jan kvrk, Evropsk djiny, 30.08.2005)
    10 let po nespchu 3. kov vpravy zorganizoval pape Inocenc III. vpravu, kter mla znovuobsadit ztracen kick stty. Ale dopadla pln jinak...

    Zastaral lnek

    3. kov vprava (1189-1192)
    (Jan kvrk, Evropsk djiny, 30.08.2005)
    Ke konci 12. stolet se kikm v Palestin postavil velk protivnk. Jmenoval se Salhuddn Jusuf - Saladin.

    Zastaral lnek

    1. kov vprava (1096 - 1099)
    (Jan kvrk, Evropsk djiny, 29.08.2005)
    27. 11. 1095 pape Urban II. vyzval na koncilu v jihofrancouzskm Clermontu k osvobozen Svatho hrobu z rukou nevcch. Po reconquist na Iberskm poloostrov se kesansk Zpad dostal ze stavu obleen a zaal expandovat do Asie.

    Zastaral lnek

    Boj o investituru II. (1077-1122)
    (Jan kvrk, Evropsk djiny, 29.08.2005)
    Pokoenm v Canosse se ukzala posice papee ehoe jako hlavy kesanstva jako silnj oproti mskonmeckmu krli Jindichovi IV. Boj o investituru ovem pokraoval dle...

    Zastaral lnek

    |0-50|50-52|

    Nae knihy
    Pemysl Otakar II.


    Zvi z Falkentejna
    Kalend ermskch akc
    Kalend
    <<  Leden  >>
    PotSttPSoNe
        1 2 3
    4 5 6 7 8 9 10
    11 12 13 14 15 16 17
    18 19 20 21 22 23 24
    25 26 27 28 29 30 31

    Hus 2015 VOJSKO.net - �eskoslovensk� i sv�tov� zbran� a vojensk� technika Husit� - Kto� js� bo�� bojovn�ci via historia Putov�n� Hrocha