![]() |
Hlavní menu
Hlavní stránka
Aktuality a krátké zprávy Články Rejstřík osob Rodokmeny Data českého středověku Četí panovníci Pratí biskupové a arcibiskupové Olomoučtí biskupové a arcibiskupové Diskusní fórum Seznam on-line edic pramenů Odkazy TOP 15 Autoři Kalendář akcí O nás Rozířené vyhledávání Novinky
08.04.2018: Praský biskup
05.02.2017: Rodokmen Po dlouhé době rodokmen: Páni z Pardubic
17.04.2016: Jakub Kon(e)ček z Prus Nií moravský lechtic, v závěru ivota majitel zdouneckého panství
Poslední komentáře
Sociální sítě a ostatní
|
Počet zobrazených článků: 50 (z celkem 50 nalezených)
Přilba kníete Václava svatého (Václav Slavíček, Přemyslovci, 18.02.2018) Součástí pokladu Svatovítské kapituly je tzv. Svatováclavská přilba. Dále jen přilba. Ta je vystavena v expozici Příběh Praského Hradu ve Starém paláci. Byla popsána v řadě prací, ani byla dosaena shoda v názoru na obraz na nánosku přilby, ani shoda o původu přilby a jejím vlastnictví kníetem Svatým Václavem.
Svatá Ludmila v ruské tradici (Lubo Rokos, Přemyslovci, 19.02.2017) Kult svaté Ludmily se poměrně brzy rozířil i na čerstvě pokřtěné Rusi. Z Ruska pocházejí i staroslověnsky psané legendy o sv. Václavovi a Ludmile a řada dalích staroslověnských památek. Popularita českých přemyslovských světců na Rusi pramenila pravděpodobně z toho, e jejich osudy připomínaly osudy některých postav ruské kníecí dynastii Rurikovců. Jak se staroslověnská kultura a české legendy na Rus dostaly?
Spor o původ Svaté Ludmily (Lubo Rokos, Přemyslovci, 29.01.2017) Jistých údajů ze ivota svaté Ludmily je pomálu a co se týče jejího původu, tak prameny nabízejí dvě verze. Obě jsou přitom moné. Základní legenda k Ludmilině ivotu, zvaná Fuit, mluví o jejím původu v blíe neurčené, jiné zemi. O kníeti Bořivojovi píe: "Vzal si za manelku z jiné země dceru kníete Slavibora, jménem Ludmilu." Ruská verze ludmilské legendy onu jinou zemi specifikuje: "Blahoslavená Ludmila byla ze země srbské, kníete srbského dcera." Dalí prameny ale začínají hovořit jinak, počínaje Kristiánovou legendou: "Bořivoj měl té manelku jménem Ludmila, dceru Slavibora, kníete ze země slovanské, je za starodávna slula Pov, nyní od dneních lidí podle hradu nedávno postaveném Mělnickem sluje." Kronikář Kosmas tomu přisvědčuje: "Bořivoj zplodil dva syny, Spytihněva a Vratislava, jejich matkou byla dcera Slavibora, předáka z hrádku Pova, jménem Ludmila." Dalí kronikář Dalimil tuté verzi zveroval. Ludmila v jeho podání:" ena bohumilá, ulechtilá, ctná a poctivá, z rodu známých povských hrabat byla. Pov se dneska Mělník nazývá." Na vechny prameny se podíváme blíe.
Anna Přemyslovna (Michaela Balousová, Přemyslovci, 12.06.2016) MEDAILONEK ila: 15.10.1290 3.9.1313 rodiče: Václav II. a Guta Habsburská sourozenci: Václav III., Elika, Markéta, Aneka, Jan Volek manel: Jindřich Korutanský
Elika Přemyslovna (Viola, Přemyslovci, 04.06.2016) MEDAILONEK ila: 20.1.1292 28.9.1330 rodiče: Václav II. a Guta Habsburská sourozenci: Václav III., Anna, Markéta, Aneka, Jan Volek manel: Jan Lucemburský děti: Karel IV., Přemysl, Jan Jindřich, Markéta, Guta-Bona, Anna, Elika
Mikulá Opavský (Hana Skřeková, Přemyslovci, 12.04.2015) Mikulá Opavský byl nemanelským synem Přemysla Otakara II., narozeným ze vztahu s takzvanou Anekou Palcéřík. Datum narození ani jeho okolnosti bohuel neznáme, můeme je poloit k roku 1255, moná o několik let dříve. Usuzujeme tak z listin, kterými se Přemysl Otakar II. pokusil legitimovat své nemanelské děti, a také z prvního doloení ve svědečných řadách roku 1269. Nejpozději v roce 1261 (v souvislosti s novým Přemyslovým sňatkem s Kunhutou Haličskou) zřejmě odchází Aneka Palcéřík z Prahy, otázkou vak zůstává, zda s ní odely i jejich společné děti. O této skutečnosti bohuel nemáme zpráv, můeme se domnívat, e v Praze zůstal jen Mikulá, a to kvůli získání vzdělání a rytířského umu, či e se k otci vrátil a o několik let později. Jeho společenský i politický status byl dán jak jeho nemanelským původem, tak i reakcí papee Alexandra IV. na Přemyslovu ádost o přiznání legitimity Mikuláovi a jeho sestrám. Ten nejdříve legitimitu Mikuláovi i Přemyslovým dcerám přiznal, avak vzápětí zdůraznil, e toto ustanovení nemá být vykládáno tak, e by Mikulá či jeho sestry měli nárok na český trůn.
Václav II. (Viola, Přemyslovci, 15.03.2015) MEDAILONEK Jediný přeiví syn slavného otce, elezného a zlatého krále, neměl snadný ivot. Jeho dílo bývá mnohdy nedoceněno a on sám povaován za slabého, dokonce snad neschopného, zbabělého a labilního následovníka svého velkého otce. Takový pohled by vak byl velice nepřesný a zkreslený.
Královna Kunhuta Haličská (Michaela Balousová, Přemyslovci, 29.06.2014) Kunhuta Haličská nebo také Mačevská či Černigovská, nesprávně někdy nazývaná Uherská, je poměrně rozporuplnou, a přitom výraznou postavou českých dějin, které vak dosud a na výjimky nebyla věnována dostatečná pozornost. Tato zajímavá dáma, její osud byl plný nečekaných zvratů, vyvolává protichůdné názory jednotlivých historiků. Podívejme se nyní na její osobnost bez emocí a se snahou o pochopení jejích, někdy na první pohled ne zcela logických, kroků.
astná léta zlatého krále Přemysla, část druhá (1265 - 1269) (Hana Skřeková, Přemyslovci, 16.02.2014) Taení proti Bavorsku Zdá se mi logické, e ani princ Konradin ani Wittelsbachové se se ztrátou Chebska nesmířili, zvlátě bylo-li tak velmi poznat, na čí straně jsou sympatie papeovy. Ten toti nařídil listinou z 9. února 1266 bavorskému vévodovi Jindřichovi vydat území arcibiskupu Vladislavovi uchvácená, přičem uvedenou skutečnost sděluje tého dne listem Přemyslu Otakarovi II. a salcburskému arcibiskupu Vladislavovi. Válka zatím sice probíhala jen diplomaticky , ale uskutečňovaly se rozsáhlé přípravy i k té skutečné.
astná léta zlatého krále Přemysla, část první (1261-1265) (Hana Skřeková, Přemyslovci, 01.12.2013) Důsledky bitvy u Kressenbrunu pro střední Evropu Spojenecké vojska českého krále Přemysla Otakara II., čítající i jeho elezné rytíře porazilo ve druhé česko-uherské válce vojenskou koalici krále Bély IV. Tím se výrazně pozměnila politická situaci ve střední Evropě. Zhodnotit situaci, v ní se Přemyslovy země nacházely po bitvě u Kressenbrunu nám pomůe Vratislav Vaníček. Nastalo období let edesátých, doba největího kulturního a mírového rozvoje Přemyslovy říe. Přemyslovo panství vystoupilo ze stínu mocného uherského rivala. Česká moc v regionu vzrostla i díky příznivému vývoji dynastických poměrů v Čechách, kde u dříve dolo k vymření bočních větví vládnoucího rodu, a tak u nedocházelo k bojům o trůn v předchozích dobách zcela běným. Připojením týrska se otevřel vnitřní prostor pro sjednocení zemí přemyslovských a babenberských, tedy pro vzájemné sbliování těch, kteří později v novověku spolu vytvořili rakouskou monarchii. Vítězstvím česko-německých zbraní u Kressenbrunnu se pozvedávala presti Říe, v jejím guelfském pojetí společenství zemí a kníat s oligarchickým postavením kurfiřtů. Naopak model spojený s vysokým hodnocením role císaře byl prozatím minulostí. Německy mluvící země byly zajitěny před útoky z východu, týrské vévodství vyrváno z rukou uherského krále a Ptuj přestala být sídlem kumánské princezny.
Děpoltici (Jan kvrňák, Přemyslovci, 04.11.2013) Dnes neznámý vedlejí přemyslovský rozrod sehrál v Čechách kníecích a královských v 12. a na počátku 13. století nezanedbatelnou roli. Od bratra druhého českého krále - obránce bratrových zájmů, přes udělení Čech v léno, a k vyhnanství a vymření větve ve Slezsku.
Vláda Přemysla Otakara II. (1253 - 1261) (Jan kvrňák, Přemyslovci, 06.10.2013) Kdy na svém dvoře v Počáplech 22. září 1253 zemřel Václav I., jeho nejstarímu synu nic nebránilo k nástupu na trůn. Mladý Přemyslovec měl u za sebou první vladařské krůčky, několik let byl markrabětem na Moravě a také vévodou rakouským a týrským. Právě Rakousy a týrsko byly jablkem sváru mezi středoevropskými panovníky.
Exilová léta Přemysla Otakara I. (Michaela Balousová, Přemyslovci, 25.08.2013) Přemysl Otakar I. je významnou postavou naich dějin a jedním z nejvýznamnějích českých králů. Proto moná trochu zarazí, jak málo víme o letech, kdy se neúčastnil vlády, a u jako markrabě moravský, český kníe nebo český král. Jak to tedy bylo s Přemyslovými exilovými či nám jinak neznámými roky?
Vratislav, syn Přemysla Otakara I. (Jan kvrňák, Přemyslovci, 24.02.2013) Vratislav, prvorozený syn Přemysla Otakara I. z jeho prvního manelství s Adlétou Míeňskou, zůstává postavou poněkud ve stínu dalích osobností a stranou zájmu historiků. Jaký měl tento mu, jeho mohla kdysi čekat velká kariéra, ivot?
Vláda Václava I. (1230 - 1253) (Jan kvrňák, Přemyslovci, 27.11.2011) Oproti svému otci, Václav I. nastupoval na český trůn v úplně změněné politické situaci. Přemysl I. si musel svoji vládu vybojovat proti řadě svých přemyslovských příbuzných a obratnou politikou (a na druhý pokus) si vládu udrel. Naproti tomu Václav neměl ádné váné konkurenty (Děpoltici ve slezském vyhnanství nebyli problémem). V moravském markrabství sice vládl jeho bratr Přemysl, ale ten zachovával věrnost svému starímu bratru. Břeclavsko drela královna-matka Konstancie Uherská. Mladý Přemyslovec byl zvolen i korunován jetě za ivota svého otce, lechta ho zcela uznávala. Dá se říci, e Václav jako první z českých vládců zdědil centralisovanou středoevropskou monarchii.
Intronisace a intronisační rituály českých kníat na stránkách Kosmovy kroniky (Jan kvrňák, Přemyslovci, 26.09.2010) Úvod Intronisační rituály jsou jedním z prvků, které určují vztah středověké společnosti, k veobjímající tradici. Zde se také prolínají zvyky staré, předkřesanského pohanského rázu, se zvyky novými, naplněnýni novou symbolikou. Tyto poznatky platí pro nově christianisované země střední Evropy Polsko, Uhry (v úvahu lze vzít i nastolení v Korutanech) a také Čechy, kde je symbolika dvou světů zachycena v Kosmově kronice. V této práci se pokusím popsat ideální model intronisace v přemyslovských Čechách a poté se budu zabývat domnělými výjimkami. Kosmas popisuje podrobně pouze nastolení kníete Břetislava I. Méně podrobně, ale ve více ne 2 větách, popisuje nástup na trůn jeho stejnojmenného vnuka v roce 1092. K intronisaci ostatních kníat se praský kanovník zmiňuje velmi stručně, v podstatě nás informuje, e proběhly, případně proběhly, tak jak měly proběhnout. Citace Kosmy k jednotlivým problémům se pokusím začlenit do textu.
Přemysl Otakar I. a situace v Čechách (Jan kvrňák, Přemyslovci, 07.09.2008) V prvním díle článku o vládě Přemysla I. byl kladen důraz na zahraniční (řískou) politiku v prvních necelých 20 letech jeho panování. Nyní budeme pokračovat v dalím líčení událostí ve střední Evropě, zjistíme, jak se český král vypořádal s nastolením svého syna Václava a zruením seniorátu. Nesmíme také zapomenout na základy Přemyslovy moci a jeho pozici v samotných Čechách, témata, která byla v prvním díle opomenuta.
Přemysl Otakar I. a války v Říi (Jan kvrňák, Přemyslovci, 10.08.2008) Kdy Vladislav Jindřich, jako český kníe, uvedl do úřadu biskupa Milíka a obeel přitom právo praské kapituly na svobodnou volbu, nemusel se ohlíet na císařovo okolí. Stejně tak Přemysl, kdy vpadl do Čech, aby svého bratra o trůn připravil, nemusel si dělat mnoho starostí. Na konci září 1197 císař Jindřich VI. ve slunné Messině zemřel a bylo jasné, e v Říi začne boj o moc. Přemyslovci počítali s tím, e případný vítěz (na jeho stranu se přikloní) jim rád promine prohřeky vůči jeho císařskému majestátu.
Elika Rejčka a Polsko (Artur Mikut, Přemyslovci, 06.07.2008) Četl jsem vae české stránky a zaujalo mě, e se zabýváte postavou Eliky Rejčky, polsky Ryksy-Elżbiety (Albety). Pod tím jménem je známá v Polsku. Ryksa po matce a Alběta od vaeho krále Václava II.
Osobnost královny Eliky Rejčky (Marálek, Přemyslovci, 20.01.2008) Elika Rejčka se narodila pravděpodobně na počátku září 1288 v Polsku, jako jediné dítě piastovského kníete Přemysla II. Velkopolského, od roku 1295 polského krále, a védské princezny Richenzy. Po matce zdědila nejen nevední krásu, ale i neobvyklé jméno, se kterým si neporadilo ani prostředí polské, je je zkomolilo na Rixa, ani české, kde byla nazývána Rejčkou.
Vláda Jindřicha a Vladislava (1193-97) (Jan kvrňák, Přemyslovci, 06.01.2008) Na Vánoce 1193 se biskup Jindřich Břetislav stal kníetem poté, co získal bez vědomí lechty od císaře Jindřicha české kníectví jako léno a na Přemyslovi I. si jej na hradbách Praského hradu vybojoval.
Bouřlivá léta 1191-93: Mezi markrabětem a biskupem (Jan kvrňák, Přemyslovci, 02.12.2007) Poté, co se v českém kníectví roznesla zpráva o úmrtí panujícího vládce Konráda poblí Neapole, kníetem se stává ten, který k tomu měl nejblíe, prozatímní správce země Václav, syn Soběslava.
Vláda Konráda II. Oty (1189-1191) (Jan kvrňák, Přemyslovci, 05.11.2007) I na konci 12. století byl praský kamenný trůn velkým lákadlem pro moravské údělníky vládnoucí v částech země, provinciích. Formálně jim právo stát se kníetem zajiovala stařeinská nařízení kníete Břetislava I., nastolená před jeho smrtí v Chrudimi roku 1055. Realita byla ovem jiná. O praském kníeti, tj. kníeti celých Čech s vrchní autoritou nad moravskými vládci z olomoucké a znojemskobrněnské větve Přemyslova rodu, rozhodovala přízeň velmoů, důvěra nebo koupená důvěra císaře, síla zbraní druin znepřátelených Přemyslovců a také v nemalé míře těstí. Stejný jako moravtí předci a pratí bratranci byl Konrád III. Ota, údělník, vládnoucí nad brněnskou a znojemskou části Moravy. On také neváhal obětovat tisíce a tisíce vojínů k získání přesvatého stolce na vrchu ii.
Vrada Václava Svatého (Tekla, Přemyslovci, 23.09.2007) Situace v Říi a první roky vlády jeho ukrutného bratra Boleslava
Vláda kníete Bedřicha (1178-1189) (Jan kvrňák, Přemyslovci, 19.08.2007) Na podzim roku 1178 vyuil Bedřich rozkladu moci a snad i vojska svého bratrance, kníete Soběslava II., a obsadil Prahu, kde zajal i Soběslavovu enu. Poraený se stáhl na hrad Skála a vyčkával.
Vláda Bedřicha a Soběslava II. (1172-78) (Jan kvrňák, Přemyslovci, 30.07.2007) Na konci roku 1172 Vladislav resignoval na trůn ve prospěch ve prospěch svého prvorozeného syna Bedřicha. Krise po odchodu relativně stálého panovníka na sebe nedala dlouho čekat.
Údělníci v Olomouci (Jan kvrňák, Přemyslovci, 10.06.2007) Několik pohledů na proměny pozice vládců v Olomouci (1055 - 1201). Zastaralý článek
eny ve stínu Přemyslovců díl 6. Ctiádostivá Judita Durynská, stavitelka mostu. (Tekla, Přemyslovci, 13.04.2007) A dalí eny její doby Svatava (Luitgarda), Marie (rakouská markraběnka), Gertruda Babenberská, Marie Srbská, Durancie, Cecílie Durynská, Elika Polská, Richsa, Alběta Uherská, Helicha Wittelsbachová, Markéta, abatye Aneka. Touto kapitolou vyprávění o slavných či méně známých Přemyslovnách se dostaneme do doby konce vlády kníete Soběslava, éry krále Vladislava II. a jeho nástupců Bedřicha a Soběslava II.
Vláda Vladislava II. (1140-1172) (Jan kvrňák, Přemyslovci, 25.03.2007) Vladislav byl kompromisním kandidátem českých velmoů, protoe nikdo z nich nechtěl zvolit novým panovníkem Soběslavova syna, nebo silného údělníka Konráda. Proto černý Petr zůstal v rukou lehkováného mladíka Vladislava. Nikdo ovem netuil, e předpoklady do něj vloené se nenaplní, a kníe to jako druhý Přemyslovec v pořadí dotáhne a na krále.
Konstancie Uherská (Viola, Přemyslovci, 09.03.2007) Konstancie Uherská, druhá manelka (nebo vlastně první?) českého krále Přemysla I., byla bezesporu zajímavá ena. Je koda, e o ní mnoho nevíme, z dobových pramenů se toho příli vyčíst nedá. Někdy bývá označována za tu zlou, kvůli ní Přemysl vyhnal svou první a zákonitou manelku Adlétu spolu s jejími čtyřmi dětmi. Jaká vlastně byla? Dá se vůbec na základě střípků rekonstruovat ivot jedné z mnoha pomazaných en v české historii, její názory, povaha, náhled na svět? Podle nám známých faktů se o to alespoň pokusme.
Cesta Václava II. k polské koruně (Viola, Přemyslovci, 17.02.2007) Václav II. vyuil nestability u severního souseda k pokusu Polsko ovládnout.
patná pověst Václava III. (Acoma, Přemyslovci, 11.02.2007) Kdy pak v noční době pantí synové, kteří byli ke králi přidrueni na to, aby na něm chytře něco vymohli, viděli toho krále rozpáleného vínem, ádali na něm královské statky a přemnoho jich obdreli. Ten obdrel takovým způsobem město, druhý hrad, jiný dědinu (Zbraslavská kronika)
Vláda Soběslava I. 1125-1140 (Jan kvrňák, Přemyslovci, 21.01.2007) Díky přímluvě matky se nad smrtelným loem Vladislava I. se stal jeho mladí bratr, poslední sny krále Vratislava Soběslav. Ota II. Černý, kterému slíbil stolec Vladislav dříve, musel zuřit.
Richenza, Alběta Rejčka (Hana Skřeková, Přemyslovci, 05.01.2007) Dědička polského trůnu Richenza, u nás známá jako Rejčka, jediná česka královna, která usedla na trun hned dvakrát, po boku Přemyslovce Václava II. a Habsburka Rudolfa I. řečeneho Kae. Dáma, která se také proslavila láskou k českému velmoi Jindřichu z Lipé, nejmocnějímu mui země česke v době dalího krále Jana Lucemburského.
Mincovní reforma Václava II. (Jan kvrňák, Přemyslovci, 19.12.2006) Zatímco Václav II. přemýlel o korunovaci na polského krále, začal ve kutnohorském Vlaském dvoře razit novou minci vynikající kvality pro svoje impérium. Praský gro. Měl z čeho, v Horách Kutných se tou dobou mohlo těit okolo 40% stříbra v Evropě. Zastaralý článek
eny ve stínu Přemyslovců díl 5. Královna Svatava a eny kolem ní (Tekla, Přemyslovci, 08.12.2006) Hidda Wettinská, Adléta Uherská, Judita Česká, Wirpirka, Eufémie, Richinza, Sofie, Gerberga, Ida, Adléta Maďarská a dalí Přemyslovny na dvoře Vratislava II. a jeho nástupců. Kdy kníe Břetislav I. (o jeho manelce Jitce Schweinfurtské jsme si povídali v minulém díle) pobýval v roce 1054 v Sasku, pravděpodobně zde dojednal uzavření sňatků svých starích synů s dcerami významných saských lechticů.
eny ve stínu Přemyslovců díl 4. Zachránkyně rodu Boena Křesinova a Jitka Schweinfurtská (Tekla, Přemyslovci, 29.10.2006) eny, jejich zásluhou Přemyslovci nevymřeli ji na počátku 11. století.
Opavtí Přemyslovci IV. Zlatý věk II. (Mikulá II., Přemyslovci, 15.10.2006) Pokračování osudů vévody Mikuláe II. v letech 1341 a 1377 (tedy u po jeho smrti)
Atentát na kníete Soběslava (Jan kvrňák, Přemyslovci, 06.10.2006) Zatímco v Říi jako intermezzo mezi Sálci a taufy panuje Lothar ze Suplinburgu, uherského Bélu čeká poslední rok jeho ivota, v Polsku se schyluje k více ne stoletému rozdělení, v českém kníectví se chystá výměna kníete
eny ve stínu Přemyslovců díl 3. Tajemná Adiva a jetě záhadnějí Emma Regina (Tekla, Přemyslovci, 23.09.2006) Pátrání po původu manelek Boleslava II.
Opavtí Přemyslovci III. Zlatý věk I. (Mikulá II., Přemyslovci, 16.09.2006) 3.7.1318 1340 v dějinách vévodství opavského. Článek o Mikulái II (1. díl).
Biskup Jaromír - Gebhard (Jan kvrňák, Přemyslovci, 10.09.2006) Jeden se synů kníete Břetislava touil po údělu jako jeho bratři Konrád a Ota. Sen se mu nesplnil, ale i tak dokázal být zdatným protivníkem Vratislavovi II.
Durynk zabil krále, ...jiný se jím mohl stát. (Przemysl de Nyestieyky, Přemyslovci, 04.09.2006) aneb |