Středověk
Dnes je: 23. 06. 2017  | Hlavni strana | Seznam rubrik | Odkazy | RSS | Forum |  
Hlavní menu
Novinky
05.02.2017: Rodokmen
Po dlouhé době rodokmen: Páni z Pardubic

17.04.2016: Jakub Kon(e)ček z Prus
Nižší moravský šlechtic, v závěru života majitel zdouneckého panství

28.02.2016: Maršík z Radovesic
Poslední komentáře
  • Na tento dotaz Vám nejsem schopen odpovědět :/ (Očistec - středověký vynález)
  • Vyvstává zvláštní otázka, kde teda Lazar byl, když ne v Nebi? V očistci jsou muka, ale on netrpěl... . . . (Očistec - středověký vynález)
  • Samozřejmě, že tam nebyl žádný polský původ, tvrze, že oni byli pocházející z Alani (Úvahy o majetkovém postavení Vršovců a původu jejich moci)
  • Originální a zajímavé.. První vraždění Vršovců provedl kníže Boleslav III., kterého pak oslepil a uv . . . (Úvahy o majetkovém postavení Vršovců a původu jejich moci)
  • Varsany (hun.), Vršovci (cz.), Wierszowcy (pl.).... varsa, vrš i wiersz to ten sam kosz na ryby. Pro . . . (Úvahy o majetkovém postavení Vršovců a původu jejich moci)
  • Sociální sítě a ostatní






    Život ve středověku

    * Rytířská kultura

    Autor: Jan Škvrňák . Vydáno dne 18. 02. 2012 (14662 přečtení)

    Rytíři měli jako jiná skupina svoji vlastní kulturu, které velmi rychle ovlivnila šlechtické prostředí, dalo by se říct splynula se šlechtickým prostředím. Vždy všichni rytíři byli příslušníci šlechty.

    Aktualisovaný článek

    Rytířská kultura bývala hodně zaměřená na zdokonalování bojového umění, ale našli se i záliby intelektuální a kratochvíle.
    Když se řekne rytíř, řada lidí si představí turnaj. V této činnosti se skrývá mnoho účelů, proč turnaje pořádat. V první řadě je turnaj přípravou na hlavní činnost šlechty, potažmo rytířstva, kterou byl boj, válka. Za druhé je i zábavou,sportem, hrou. Za třetí je slavností, místem, kde se šlechta setkává, vyměnuje si informace, navazuje nové známosti. V neposlední řadě je turnaj trhem, kde se daří různým řemeslníkům, lichvářům, bankéřům, umělcům, básníkům, heroldům a jistě i zlodějům.

    Pojem turnaj (staročesky také turnej, latinsky torneamentum) označoval ve svém původním významu nápodobu klasické středověké bitvy, dokonce i s ostrými zbraněni. Střet dvou jezdeckých oddílů se lišil od skutečné míry tím, že účelem bylo zajmout nepřítele a dostat ho bezpečnostního okrsku (kde také bojovníci mohli odpočívat).
    Dnes si pod pojmem turnaj představíme spíše střet dvou rytířů s kopími, kteří jsou od sebe odděleni dřevěnými šraňkami. Tato forma zábavy byla označována starofrancouzským slovem tjost, latinským hastiludium, český termín byl klánie, klání. Poslední formou byl buhurt, další masová záležitost, která se od turnaje lišila tím, že jezdci nepouživali ostré zbraně, ale třeba hole, nebo jen štíty. Pravidla byla stejná. Právě při buhurtu byl v roce 1319 málem ušlapán český král Jan. Slovo tyronicium znamenalo bojová cvičení mladíků, především panošů. Vítěz v klání stejně jako ten, který zajal protivníka v turnaji nebo buhurtu, získal zbroj a koně svého poraženého protivníka (někteří čestní a proslulí rytíři tyto výhry vraceli). Vítěz celého zápolení získal od některé z přítomných dam vavřínový věnec. V některých obdobích evropského feudalismu mohl vítěz získat ruku dcery šlechtice,který pořádal turnaj, pořadatel tak získal do rodiny schopného obránce svých zájmů.
    Vítězstvím v klání lze vylepšit svoji reputaci, slávu a přilepšit si i svému měšci. Turnaj ve své nejznámější formě je střet dvou rytířských šiků v menším měřítku – jeden ku jednomu Původ turnaje je nejasný, zcela jistě vychází ze starších bojových her, od kterých ho lze těžko oddělit. Nejpozději v 12. století již turnaje existují a úspěšně se rozvíjejí.Do Čech tato móda přichází z německých zemí za vlády krále Václava I. Dalimil o půlstoletí později uvádí, že turnaje a klání k nám přinesl Ojíř z Frídberka. Podle Frauendiestu Ulricha von Lichtenstein probíhaly klání již v roce 1227 v Čechách. Další zmíněné klání se konalo v roce 1240 v místě zvaném Krumbenowe (není jisté, zda jde o Český nebo Moravský Krumlov). Ve stejné době (1243) pořádal turnaj slezský kníže Boleslav Rogatka. Podle kronik Přemysl II. kázal konat tyronicia. U něj také víme, že začal turnaje pořádat. V říjnu 1264 při příležitosti svatby své neteře Kunhuty se konal turnaj nedaleko Bratislavy. Za vlády Přemysla II. a Václava II. jsou již všechny druhy turnajových sportů zažité a dosahovaly vrcholu. Na konci 90. let 13. století dosáhl několika vítězství v francouzských kláních český šlechtic Jan z Michalovic. Poslední vzepětí turnajnictví přichází za vlády Jana Lucemburské, později upadá.

    Minnesäng je odvozen od slova minne, což je milostný cit rytíře k dámě. Tato kultura opět přichází z Francie, ovšem z Okcitánie, minnesangři v Německu navazují na trubadůry a truvéry a to zhruba od roku 1170. Mezi nejznámější minnesangry patřil Walther von Vogelweide, Ulrich z Eschenbachu, Jindřich z Míšně, zvaný Frauenloeb. V českém prostředí působil Ulrich z Lichtensteina, dvě dvorské básně napsal i český král Václav II.

    Použitá literatura:
    Georges Duby: Rytíř, žena a kněz.
    Heinrich von Freiberg: Rytířská jízda Jana z Michalovic, přeložil Václav Bok
    Libor Jan: Počátky turnajů v českých zemích a jejich rozkvět v době Václava II.
    Jacques LeGoff, Jean-Claude Schmidt: Encyklopedie středověku
    Sylvie Stanovská: Hle, již v mém srdci vstává den. Antalogie německé dvorské lyriky 12. – 14. století
    Robert Vlk: Obraz středověkého turnaje na pozadí dobových zpráv středověkých kronik české provenience 12. – 14. století.



    Diskuse: Dvornost, verše, trubadůři, Gramotnost šlechty a panovníka ve středověku, Rytieri a mačky.

    Související články:
    Rytířství (11.05.2014)
    Středověká bitva (30.10.2011)
    Feudalismus - lenní systém (17.10.2010)
    Řád mečových bratří (11.11.2007)
    Celý článek | Komentáře: 1 | Přidat komentář | Záložky:
    Informační e-mailVytisknout článek

    Naše knihy
    Přemysl Otakar II.


    Záviš z Falkenštejna
    Kalendář šermířských akcí
    Kalendář
    <<  Červen  >>
    PoÚtStČtSoNe
       1 2 3 4
    5 6 7 8 9 10 11
    12 13 14 15 16 17 18
    19 20 21 22 23 24 25
    26 27 28 29 30   

    Hus 2015 VOJSKO.net - �eskoslovensk� i sv�tov� zbran� a vojensk� technika Husit� - Kto� js� bo�� bojovn�ci via historia Putov�n� Hrocha