3. křížová výprava (1189-1192)

Ke konci 12. století se křižákům v Palestině postavil velký protivník. Jmenoval se Saláhuddín Jusuf - Saladin.

Zastaralý článek

V roce 1162 se stal králem Jeruzaléma Amalric I. a celá 60. léta podnikal útoky na Egypt, vcelku úspěšně, obsadil několik měst a získal bohatou kořist. Velitelem muslimské obrany byl Širkúh, který umírá v roce 1169, na jeho místo nastupuje schopný synovec Saladin. Dokázal se vyjednáváním rychle vymanit ze závislosti na Fátimovcích a Zangíovcích a založil vlastní vládnoucí dynastii Ajjúbovců. Roku 1171 svrhl Fátimovce a stal se egyptským sultánem.

Ještě jako vezír začal válčit proti latinským státům, ale také sjednocoval muslimskou říši. V roce 1173 obsadil Aden. Rok poté umírá damašský vládce Nuruddín, Saladin záhy přijel do města a aby podepřel svoje nároky, oženil se s vdovou zemřelého.

Opravdový boj proti jinověrcům začal. V roce 1177 byl sice poražen spojenými vojsky křesťanských vládců a Templářů, avšak v roce 1182 obsadil horní Mezopotámii. Rok nato dobyl křižácké Aleppo a zajal křižáky, kteří se pokoušeli dobýt Medínu a v Mekce je dal popravit. Saladin přelstil křižáky v bitvě u Hattínu v r. 1187. Poté se vydal směrem na Jeruzalém, zajal jeho krále Guye z Lusignanu a nenásilně obsadil Jeruzalém. Poté napadl i další křižácké enklávy s výjimkou Tripolisu, Tyru a Antiochie.

Obsazení posvátného místa křesťanů Jerusaléma vzbudilo v Evropě rozhorčení i rozčarování. Napříč celým kontinentem kroniky zaměřené výlučně na národní dějiny informují o vzdání se Jerusaléma.

Proto v roce 1189 začala 3. křížová výprava. V čele stáli tři významní muži tehdejší Evropy. Francouzský král Filip August, Anglický král Richard II. Lví srdce a německý císař Fridrich Barbarossa (Rudovous). S vojskem římskoněmeckého císaře táhl i český oddíl vedený Přemyslovcem Děpoltem, Děpolt později zemřel. Filipovo i Richardovo vojsko se do Palestiny dostalo pomocí lodí. Fridrichovo vojsko táhlo přes Maďarsko a Byzanc, dobylo Konyu v Malé Asii, ale císař se utopil v jihoturecké říčce Salef a armáda se vrátila zpět domů.

Vojsko Filipa po dlouhém dobývání dobylo Akkon, ale potom se vrátilo zpět do Francie. Filip August využil nepřitomnost anglického krále Richarda k útoku na jeho kontinentální državy.

Nyní zůstával ve Svaté zemi jen Richard Lví srdce, anglický král.
20. 8. 1191 nechal Richard popravit 3000 členů zajaté Akkonské posádky, i přes to, že Saladin se chystal zaplatit vysoké výkupné. V září toho roku křižáci velkolepě zvítězili v bitvě u Arsúfu, odčinili tak porážku od Hattínu, ovšem žádné velké územní zisky nezaznamenali.

Úkolem této výpravy bylo znovuzískání Jerusaléma, tam také král táhl v roce 1192 , ovšem pro nedostatek jídla a vody zastavil několik hodin pochodu od Jeruzalému. Se svou armádou se musel stáhnout. To byl faktický konec výpravy.

3. září 1192 uzavřel se Saladinem příměří. Nabídl ruku své sestry Saladinovu bratru, v té době to bylo něco nevídaného. Podle smlouvy si křižáci ponechali pobřežní oblasti a muslimové vnitrozemí, křesťanům byl umožněn bezpečný přístup na svatá místa. Desetiletí křižáckých bojů za osvobození Palestiny byly zbytečné. Křesťané již nikdy svaté město nezískali.

Saladin zemřel v roce 1193 a své dynastii zanechal vyspělou říši, která zabírala Egypt, Sýrii, Mezopotámii a část Saudského polostrova. Richard strávil několik let ve vězení v Rakousku, než se dostal zpátky do Anglie.

Použitá literatura:
kolektiv autorů: Doba hradů a rytířů
Steven Runciman, A History of the Crusades
wikipedia.com

Diskuse:Česká účast na křížových výpravách, muslimská armáda během výprav, Richard Lví Srdce, Saladin, Fridrich I.