Ke konci 12. století se křiákům v Palestině postavil velký protivník. Jmenoval se Saláhuddín Jusuf - Saladin.
Zastaralý článek
V roce 1162 se stal králem Jeruzaléma Amalric I. a celá 60. léta podnikal útoky na Egypt, vcelku úspěně, obsadil několik měst a získal bohatou kořist. Velitelem muslimské obrany byl irkúh, který umírá v roce 1169, na jeho místo nastupuje schopný synovec Saladin. Dokázal se vyjednáváním rychle vymanit ze závislosti na Fátimovcích a Zangíovcích a zaloil vlastní vládnoucí dynastii Ajjúbovců. Roku 1171 svrhl Fátimovce a stal se egyptským sultánem.

Jetě jako vezír začal válčit proti latinským státům, ale také sjednocoval muslimskou říi. V roce 1173 obsadil Aden. Rok poté umírá damaský vládce Nuruddín, Saladin záhy přijel do města a aby podepřel svoje nároky, oenil se s vdovou zemřelého.
Opravdový boj proti jinověrcům začal. V roce 1177 byl sice poraen spojenými vojsky křesanských vládců a
Templářů, avak v roce 1182 obsadil horní Mezopotámii. Rok nato dobyl křiácké Aleppo a zajal křiáky, kteří se pokoueli dobýt Medínu a v Mekce je dal popravit.
Saladin přelstil křiáky v bitvě u Hattínu v r. 1187. Poté se vydal směrem na Jeruzalém, zajal jeho krále Guye z Lusignanu a nenásilně obsadil Jeruzalém. Poté napadl i dalí křiácké enklávy s výjimkou Tripolisu, Tyru a Antiochie.
Obsazení posvátného místa křesanů Jerusaléma vzbudilo v Evropě rozhorčení i rozčarování. Napříč celým kontinentem kroniky zaměřené výlučně na národní dějiny informují o vzdání se Jerusaléma.
Proto v roce 1189 začala 3. kříová výprava. V čele stáli tři významní mui tehdejí Evropy. Francouzský král Filip August, Anglický král Richard II. Lví srdce a německý císař
Fridrich Barbarossa (Rudovous). S vojskem římskoněmeckého císaře táhl i český oddíl vedený Přemyslovcem
Děpoltem, Děpolt později zemřel. Filipovo i Richardovo vojsko se do Palestiny dostalo pomocí lodí. Fridrichovo vojsko táhlo přes Maďarsko a Byzanc, dobylo Konyu v Malé Asii, ale císař se utopil v jihoturecké říčce Salef a armáda se vrátila zpět domů.
Vojsko Filipa po dlouhém dobývání dobylo Akkon, ale potom se vrátilo zpět do Francie. Filip August vyuil nepřitomnost anglického krále Richarda k útoku na jeho kontinentální dravy.

Nyní zůstával ve Svaté zemi jen Richard Lví srdce, anglický král.
20. 8. 1191 nechal Richard popravit 3000 členů zajaté Akkonské posádky, i přes to, e Saladin se chystal zaplatit vysoké výkupné. V září toho roku křiáci velkolepě zvítězili v bitvě u Arsúfu, odčinili tak poráku od Hattínu, ovem ádné velké územní zisky nezaznamenali.
Úkolem této výpravy bylo znovuzískání Jerusaléma, tam také král táhl v roce 1192 , ovem pro nedostatek jídla a vody zastavil několik hodin pochodu od Jeruzalému. Se svou armádou se musel stáhnout. To byl faktický konec výpravy.
3. září 1192 uzavřel se Saladinem příměří. Nabídl ruku své sestry Saladinovu bratru, v té době to bylo něco nevídaného. Podle smlouvy si křiáci ponechali pobření oblasti a muslimové vnitrozemí, křesanům byl umoněn bezpečný přístup na svatá místa. Desetiletí křiáckých bojů za osvobození Palestiny byly zbytečné. Křesané ji nikdy svaté město nezískali.
Saladin zemřel v roce 1193 a své dynastii zanechal vyspělou říi, která zabírala Egypt, Sýrii, Mezopotámii a část Saudského polostrova. Richard strávil několik let ve vězení v Rakousku, ne se dostal zpátky do Anglie.
Pouitá literatura:
kolektiv autorů: Doba hradů a rytířů
Steven Runciman, A History of the Crusades
wikipedia.com
Diskuse:
Česká účast na kříových výpravách,
muslimská armáda během výprav,
Richard Lví Srdce,
Saladin,
Fridrich I.