Středověk
Dnes je: 24. 10. 2017  | Hlavni strana | Seznam rubrik | Odkazy | RSS | Forum |  
Hlavní menu
Novinky
05.02.2017: Rodokmen
Po dlouhé době rodokmen: Páni z Pardubic

17.04.2016: Jakub Kon(e)ček z Prus
Nižší moravský šlechtic, v závěru života majitel zdouneckého panství

28.02.2016: Maršík z Radovesic
Poslední komentáře
  • Vážení, konečně se odtajňují zdroje úžasných informací o nás Slovanech. Kdo má možnost studovat ty p . . . (Rodová společnost, její instituce a kolektivní identita. Utváření raně středověkých států)
  • Možná by bylo vhodné přidat na stránky (přesněji do dokumentů ke stažení) článek s citacemi (jelikož . . . (Vilém Zajíc z Hazmburka. Katolický pán v husitské době)
  • Pokud nejsou citace pramenů přímo u konkrétních dat a souvislostí, tak jejich výpis v bibliografii, . . . (Vilém Zajíc z Hazmburka. Katolický pán v husitské době)
  • Po prvním přečtení jsem poněkud rozpačitý. Zabývám se tímto rodem dlouhou dobu a mnohé vidím jinak.. . . . (Vilém Zajíc z Hazmburka. Katolický pán v husitské době)
  • Po prvním přečtení jsem poněkud rozpačitý. Zabývám se tímto rodem dlouhou dobu a mnohé vidím jinak.. . . . (Vilém Zajíc z Hazmburka. Katolický pán v husitské době)
  • Sociální sítě a ostatní






    Evropské dějiny

    * Bitva na řece Lechu 10.8.955

    Autor: Jan Škvrňák . Vydáno dne 10. 02. 2006 (9097 přečtení)

    Střet na řece Lechu, nebo také lešském poli ukončil dlouholeté sužovaní Evropy Maďary a přinesl tehdejšímu králi Německa Otovi I. obrovskou slávu.

    Zastaralý článek

    Prapůvod Maďarů je v okolí Uralu, v 7. století se usazují v chazarském státě na Volze. Poté, co je říše Chazarů zničena Pečeněhy v polovině 9. století, kočují na západ do Panonie, kde byla Karel Veliký nedávno rozvrátil Avarskou říši a tyto kraje jsou částečně vylidněné. Jejich příchod pro Evropu, sužovanou Vikingy a muslimy, neznamená nic dobrého. Každoročně provádějí malé i velké plenivé a loupežné nájezdy. Trpí nejenom nebližší Bavorsko, ale severní Itálie, jihoněmecké i severoněmecké kraje, Francie, Byzanc. Zničena je Velkomoravská říše na počátku 10. století, nájezdy pokračují ještě dalších padesát let. Oddechnout si mohou pouze pohotová a opevněná města. Krutí nájezdníci přirovnávaní k Hunům neporažení plení do 30. let, do té doby je mír vykoupen pouze tučným tributem. Od vítězství v roce 933 u Riede se jedná však o vítězství ze strany západu dílčí a dočasná, neznamenají, že dalšího roku nájezdy nepřijdou.
    8. srpna 955 se Maďaři objevili před Augšpurkem, který začali obléhat, poprvé pomocí obléhacích strojů, které převzali ze západu, jejich úspěch by znamenal další fázi nájezdů, při kterých by už nebyla ušetřena ani opevněná města.
    Německý král Ota I. pro shromáždění armády při invazi Maďarů místo mezi Ingolstadtem a Neuburgem, odkud vojsko pokračovalo k obleženému městu. Podle kronikáře Widukinda z Corvey ho tvořilo 8 legií těžké obrněné rytířské jízdy, jednotlivé kontingenty byly tvořeny podle národností. Že je použito slovo legie, neznamená to, že bojovníků byla přesně legie, ale jen to, že kronikář přebírá z antické latiny toto slovo pro označení bojového útvaru. Tři legie byly bavorské, poslal je umírající vévoda Jindřich, králův bratr. Z Frank byla čtvrtá legie, vedená Konrádem. Jeho příchod byl nečekaný, do té doby měl ostré spory s Otou, proto jeho příchod dodal bojovníkům odvahy. Nejsilnější legie byla přivedená králem. Dalším dvěma, švábským, velel vévoda Burkhard. „In octava erant Boemi, electi milites mille“, v osmé byli Češi, tisíc vybraných jezdců, vypovídá o posile poslané knížetem Boleslavem I. kronikář Widukind. Téměř všichni později byli zabiti. Celkem královské vojsko mohlo čítat 7 až 10 tisíc těžkých jezdců. Přitom Ota nemohl využít saské bojovníky, byli na neklidné hranici s pohanskými Slovany, kteří byli násilně konvertováni na křesanství.
    Proti tomu byla několikanásobná přesila maďarských agresorů, lehkých jezdců s koženým brněním, luky, šavlemi a sekerami. Používali taktiku útoku jízdních lukostřelců, zdánlivý útěk a následný definitivní útok střetových záloh. Velitelé při tomto nájezdu byly Bulcsú, Lél a Súr.
    Ke střetu obou armád došlo desátého srpna 955. Křesané se před bitvou modlili a drželi půst, Ota slíbil svatému Vavřincovi (byl mu zasvěcen tento den), že když zvítězí, nechá založit v Mersenburku biskupství. Královské vojsko jelo do bitvy pod korouhví svatého Michaela a sám král nesl posvátné kopí, ve kterém měl být kousek z dřeva Kristova kříže.
    Nicméně zaútočili pohanští nájezdníci. Neočekávaně se vzdali výhodné pozice a překročili řeku Lech. Ota dal povel k útoku, přesilu nepřátel zaskočil tím, že s menší armádou se dostal mezi dva větší nepřátelské útvary. Královské vojsko zablokovalo nepřátelům ústupové cesty a zaútočilo na jeden z bočních útvarů, který pěšmo plenil německé a české zásoby. Po úspěšném rozprášení těchto oddílů, Ota zaútočil na linii nájezdníků. Navzdory palbě jízdních lukostřelců, kterou odrazily štíty rytířů, královské vojsko se dostalo do střetu s Maďary. Útočníci se pod silným tlakem začali rozutíkat. Kvalitním jednotkám v boji na blízko nemohli dost dobře čelit. Početně silnější vojsko začalo výrazně prohrávat, neosvědčila se jim ani jejich taktika. Bulcsú se svými muži se snaží útěk předstírat, aby donutil německé bojovníky roztrhat jejich formaci. Nepodařilo se mu to. Královské šiky v pronásledování pokračovaly uspořádaně, spořádaně chytaly vojáky poraženého vojska v blízkým vesnicích, aby je přitom zabily. Informace o ztrátách nejsou známé, zemřel vévoda Konrád a také je možné, že zde byl zabit neznámý syn Boleslava I, který byl starší než Boleslav II; zřejmě prvorozený.
    Tři poražení náčelníci byly popraveni, což se ukázalo od Oty jako prozřetelný krok, Maďaři se stáhli zpět do Panonie, kde založila dynastie Arpádovců (nezúčastnili se a nebyli sati) stát po vzoru západní civilizace. Nájezdy odtud přestaly, Evropa si mohla po bitvě na Lechu oddechnout. Tehdy se dostala ze své defenzivní pozice, aby v následujících staletích začala expandovat, rozšiřovat křesanství a s tím svoji kulturu. Ota byl vojskem prohlášen za otce vlasti a císaře, každoročně se toto vítězství oslavovalo. Císařem se stal v roce 962, obnovil tak římské císařství.
    Použitá literatura: Kolektiv: Dějiny Německa; Hagen Keller: Otoni; Roger Collins: Evropa raného středověku 300 - 1000; Josef Žemlička: Přemyslovci; Widukund z Corvey: Res gest? Saxonic?

    Diskuse:Otoni, sv. Václav x Boleslav I., Kočovné národy.

    Celý článek | Komentáře: 2 | Přidat komentář | Záložky:
    Informační e-mailVytisknout článek

    Naše knihy
    Přemysl Otakar II.


    Záviš z Falkenštejna
    Kalendář šermířských akcí
    Kalendář
    <<  Říjen  >>
    PoÚtStČtSoNe
           1
    2 3 4 5 6 7 8
    9 10 11 12 13 14 15
    16 17 18 19 20 21 22
    23 24 25 26 27 28 29
    30 31      

    Hus 2015 VOJSKO.net - �eskoslovensk� i sv�tov� zbran� a vojensk� technika Husit� - Kto� js� bo�� bojovn�ci via historia Putov�n� Hrocha