Středověk
Dnes je: 25. 09. 2017  | Hlavni strana | Seznam rubrik | Odkazy | RSS | Forum |  
Hlavn menu
Novinky
05.02.2017: Rodokmen
Po dlouh dob rodokmen: Pni z Pardubic

17.04.2016: Jakub Kon(e)ek z Prus
Ni moravsk lechtic, v zvru ivota majitel zdouneckho panstv

28.02.2016: Mark z Radovesic
Posledn komente
  • Mon by bylo vhodn pidat na strnky (pesnji do dokument ke staen) lnek s citacemi (jeliko . . . (Vilm Zajc z Hazmburka. Katolick pn v husitsk dob)
  • Pokud nejsou citace pramen pmo u konkrtnch dat a souvislost, tak jejich vpis v bibliografii, . . . (Vilm Zajc z Hazmburka. Katolick pn v husitsk dob)
  • Po prvnm peten jsem ponkud rozpait. Zabvm se tmto rodem dlouhou dobu a mnoh vidm jinak.. . . . (Vilm Zajc z Hazmburka. Katolick pn v husitsk dob)
  • Po prvnm peten jsem ponkud rozpait. Zabvm se tmto rodem dlouhou dobu a mnoh vidm jinak.. . . . (Vilm Zajc z Hazmburka. Katolick pn v husitsk dob)
  • Myslm, e sten urit ano, i kdy pm dkaz o tom se nedochoval, vtina jeho zachovalch ps . . . (Kapar lik ( 1449). Kancl t csa )
  • Sociln st a ostatn






    Web

    * Internet a autorita

    Autor: Jan kvrk . Vydno dne 01. 05. 2015 (1741 peten)

    Minul rok asopis Djiny - teorie - kritika mon dost pompzn ohlaoval, e chce dlat slo svho asopisu, kde by eil pomr historie a internetu, tma bylo Internet. "Do zbran" byli povolni lid, dost asto amati, kte pi o historii na internetu, na wikipedii, na blozch, na strnkch o historii. Mj text se na strnky tohoto asopisu nedostal. Akoli se opral o zkuenosti z mnoha diskus na internetu, bylo zde mlo odkaz na filosofick teorie a dost mon i publiku neznm filosofy a teoretiky historie. Vlastn jsem rd, e jsme nepsal do asopisu, kde dost mon pi "kluci, co spolu mluv" a kadopdn ho tou jen lid, kte do nj p, ale mohu ho nabdnout veejn irokmu publiku, snad stovkm lid. I tak to bude podle naeho nzoru sloitj ten a za nj se omlouvm.

    Internet, stejn jako mnoho jinch odvtv lidskho ivota, umonil decentralizovat diskuse o historii. Nyn ji nen poteba se setkat na jednom mst nad jednm problmem, internetov fra sdru zjemce o historii z rznch mst nad mnoha problmy teoreticky v relnm ase, prakticky v du dn, tdn, msc. To, co diskuse omezuje, jak se ukzalo, je jazyk, mlo ktermu fru se podailo pekroit sttn hranice eskoslovensk vzjemnost je tu vjimkou, jak z dvodu podobnosti jazyk, tak spolen historie, tedy problm, kter je mon eit a na kter z obou stran hranice zaznvaj zpravidla protichdn nzory (v novjch djinch prakticky cel 20. stolet, ve starch djinch se nabz problm Velk Moravy).
    Prv Velk Morava a okoln stolet jsou pro stedovk a obecn star historii pklad, na kter lze ilustrovat slabiny historickho vdom na internetu a slabiny diskuse, kter se sna bt kritickou, vdeckou. Ve virtulnm prostoru je potlaena autorita. Teoreticky si jsou vechny nzory rovny a panuje totln rovnost. Kdokoli me pijt s jakoukoli lenou tez nebo teori, kter nevychz ani tolik z tolik chtnch historickch pramen, ale spe s emonch poteb mt njak ukotven v historii. Star Slovci, tak mohou bt doloeni pouze dnes a to ve virtuln realit eskch fr o stedovku.
    Anonymita napomh rznm snahm naruit poklidnou diskusi, jak zmrnch provokovnm diskutujcch (tento jev se nazv trolling), tak i snaze bezbolestn, bez ostudy v okol, prosazovat za vlasy pitaen interpretace minulosti. Tito lid vtinou nejsou ochotni uznat n autoritu, nebo jen monost autority v sti.
    Dovolm si tvrdit, e autorit se da lpe v bnm svt, kdy je mon si za konkrtnmi slovy pedstavit konkrtnho lovka, ale hlavn, kdy je v bnm rozhovoru mon lpe vystihnout mylenky nebo se na n rychle doptat v ppad neporozumn. Anonymn internet navc asto nenapomh shod v diskusi, kdy lid maj tendenci se chovat sebejistji ne pi diskusi z o do o. een je jednoduch, alespo zdnliv, zavt okno prohlee a setkat se v relnm svt. Leckdy se uke, e ten idiot z internetu je vcelku sympatick chlapk (podobn jako za volantem hysterick krva se rzem zmn v kultivovanou mladou dmu) a nae tec plochy vlastn ani tolik tec nejsou, anebo nehraj takov vznam.
    Autoritm nenapomh ani formt samotnho diskusnho fra. Diskuse jsou v kadm okamiku trvajc, na jednotliv pspvky je mon ekat odpovdi i v du dn a tdn, pirozenou cestou nelze ukonit rozhodujcm vrokem a zdvodnnm (podobn jako reln bdn v humanitnch vdch), nelze ani urit dopad jednotlivch pspvk na ostatn diskutujc, pijet jejich nzor. Problmem, kter zasluhuje uritou regulaci, je obasn opakovn stejnch diskus o stejnch argumentech v okamiku, kdy se na fru objev nov pispvatel, kter sice nape svj nzor na danou problematiku, ale nevnese do diskuse nov argumenty. Pokud se vyjd k njakmu kontroverznmu tmatu, oiv sice star debatu, ale ani jeho nzorov oponenti vtinou pouvaj stejn argumenty, jako v diskusi o pr strnek dv, pokud na n v lepm ppad neodk. Bu jak bu, diskusi to spe ukon ne (znovu)oteve.
    Od toho lze plynule pejt k problmu dvryhodnosti pispvatel a jejich pspvk, logick i faktick sprvnosti jejich teori. I na frech, kter se sna piblit svoj kvalitou a rovn, se rzn asto objevuj rzn len teorie a hypotzy, kter jsou snad vedeny myslem zviditelnit, co ale nedoki pesn posoudit. Reakce na n je v zsad dvoj. Bu peliv vyvracen jednotlivch omyl na zklad pramen i literatury, kter jsou vtinou marn, kdy nejsou akceptovny pvodcem teorie, nebo ignorovnm. Ignorovn samo o sob skrv dal nebezpe, pro posuzujc uivatele se pspvek bez reakce me jevit jako veobecn uznan shoda, i pesto, e tak dky kontextu (pedchoz smr diskuse zcela jinm smrem) asto nebv.
    Jak tedy vypad diskuse? Jak pouv argumenty, zdroje svch tvrzen? Jakou literaturu a poppad jak prameny? Pouvaj se citace? I pes skromn zatky, devn doby se z vtiny diskus a diskusnch fr stala npodoba (s rznou spnost) vdeckch debat odbornk. Zaala se balancovat a hodnotit literatura, ze kter se vychzelo a vychz, piem ada beletristickch titul a literatury faktu tak pro diskusi skonila v koi. Postupn se lo i do pramen (na tomto mst sklnm pochvalu Centru medievistickch studi a jejich ochotnmu spolupracovnkovi Pavlu Komrkovi, kte digitalizuj edice, pro bnho smrtelnka nenvratn nedostupn), zvlt v problmech, kde nen nutn brilantn ovldat ciz jazyky a zejmna latinu. Ve nicmn ke kurzm latiny smuje a nespn snaze bdat si na vdeck rovni. Objevuj se snahy reflektovat i souasn dn (i vlivem fenomnu Facebook), reagovat na vznikajc filmy, pst recenze novch knih.
    Trochu jinak ne snaha napodobovat profesionly je tomu a zejm i bude s pesnmi citanmi normami. Diskuse chpou, e formalizovan (formalizovan zbyten) znn nen pli poteba, vysta nzev knihy a ppadn strnka, a u pramen odkaz. Ostatn detaily jako je pesn zpis citan normy (nkter z nich, rok vydn, ISBN, atd. je otzkou nkolika sekund asu a znalosti adresy nkterho z internetovch vyhledva. Mlen pi uvdn zdroj vede k pokaen reputace jednotlivch diskutr.
    Mohu se pokusit charakterizovat okruh lid, kte se astn diskus o stedovku a pidruench projekt. Vtinou jde o intelektulnji zamenou stedn tdu, kter pracuje v rznch obrech, ale pedevm mimo historii. K n se tito lid a tak nslednm diskusm dostvaj rzn, od (i brakovch) historickch romn, zjem o hrady nebo erm a po ty, kte mli historii rdi od nepamti, nepila jim nikdy perspektivn natolik, aby v n psobili i profesn. V souvislosti s problematikou autorit tito lid vesms nemaj problm respektovat autority rznho typu, pokud ovem autoritami jsou. Velmi mlo se do diskus zapojuj studenti historickch obor, akoliv by jim diskuse o tmatech jejich diplomovch prac jenom prospla. Vce, pod roukou anonymity, se na diskusnch frech objevuj profesionlov, kte vd, e na druh stran najdou naden a vdn amatrsk zjemce. Ti asto maj pozitivn vliv na prbh diskuse, jak po odborn, tak i lidsk strnce, pomhaj tlumit rzn konflikty. Po odhalen sv identity se mohou stt nekriticky pijmanou autoritou.
    Otzkou zstv, kdo je autoritou na diskusnm fru. Je j admin fra? Nemus, jeho hlavn lohou je technick zajiovn fungovn fra a korektn a klidn prbh diskuz (zde me pouvat rzn represivn prostedky, mazn pspvk nebo odstraovn uivatel, kte nerespektuj pravidla slunho chovn a diskusnho fra, jakkoli jsou nastavena). Jako zakladatel celho fra me mt nejvt znalosti, nebo alespo nejvt naden pro vc, to z nj nein automaticky odbornka na cokoli. Prosazovn uritho nzoru pomoc modertorskch prv, upravovn a mazn pspvk nebo odstraovn uivatel modertory nebo administrtory fr se m k opravdov autorit v duchu pmru o kesle a elektrickm kesle.
    I pes nkter kladn momenty, jako je ochota vtiny respektovat pravidla a autority, nebo snaha napodobovat vdeckou disputaci, forma internetov diskuse (anonymita, neuzavenost diskuse) spe podkopvaj monosti uplatnn vdeck autority.
    Budoucnost diskusnch fr a autority
    Jak to ve bude dl? Vznamn zsah do internetovch komunit, sdruench kolem rznch strnek, projekt a diskusnch fr znamenal Facebook. Ten koherentn, pomrn sloitou diskusi nad teba sloitjm tmatem rozmlnil do tisce drobnch, banlnch impres. Na to m i vliv i to, e FB nahradil u mnoha lid, kte zde maj svj profil, kter bn pouvaj, mailovou komunikaci. Ta byla dleit pro mnoho projekt a jej vpadek pak zpomalil tvorbu uho nebo irho jdra. Jako u vtiny technologickch vynlez, zde plat, e me bt dobrm sluhou, ale zlm pnem a lze najt i kladn strnky jeho existence, a vyut je. Facebook doke vytvoit ke kadmu projektu mezistupe mezi aktivnmi diskutry, jdrem projektu na jedn stran a rzn astmi pasivnmi teni na stran druh. Vznik tak ir okruh lid, kte maj zjem o novinky a aktuality (Facebook je pedevm o aktulnosti) projekt, maj zjem o rzn informace o akcch, jsou pravidelnjmi teni. Tito lid jsou pro rzn internetov strany a presentace nemn dleit jako urit zzem, podpora ve smyslu, e projekt m cenu, kdy u nj m nkdo zjem. Zptn tito lid mohou bt neustlm kontaktem s projektem skrz facebookovou presentaci zskn jako dal aktivn a platn diskutujc, mohou tak proniknout do pevnho jdra celho projektu a zanechat tak v nm svoji stopu. Celkov jsou ovem nsledky domny www.facebook.com pro diskusi podle dosavadnch zkuenost spe negativn. Omezuj ji a tm pdem mohou uinit problm autority v nich bezpedmtnou.
    Budoucnost fr je podle mne oteven, s adou nebezpe, kter mohou adu internetovch diskusn zniit, jak jejich kvalitu, tak i jejich existenci. Pro internetov diskusn servery ji bylo lp, v eskm prosted to bylo prvn desetilet 3. tiscilet, kdy nov internetov projekty a na n napojen diskuse vznikaly doslova jako houby po deti, o rzn kvalit. Pot vtinou nsledovalo obdob, kdy men zanikaly a vt nabraly nov leny, obecn rostla kvalita diskus. V dnen dob diskusn fra asto hledaj svoje msto pod sluncem v soupeen s jinmi formami komunikace. Jak to dopadne, zda bude dochzet k dalmu sniovn potu fr a zvyovn jejich kvality, netum. Mon je ve.
    V posledn dob je mdou vzvat diskusi a v polemice negativn nzor zniit "argumentanmi fauly" a shodit ho ze stolu. Napsal jsem (v nkterch kruzch) velmi kontroversn a asi i polemick lnek. Nenrokuji si nrok na pravdu, diskusi se nebrnm a pokud mne nkdo pesvd, e se mlm, podkuji mu, e mne vyvedl z mylnho nzoru.

    Cel lnek | Komente: 50 | Pidat koment | Zloky:
    Informan e-mailVytisknout lnek

    Nae knihy
    Pemysl Otakar II.


    Zvi z Falkentejna
    Kalend ermskch akc
    Kalend
    <<  Z  >>
    PotSttPSoNe
        1 2 3
    4 5 6 7 8 9 10
    11 12 13 14 15 16 17
    18 19 20 21 22 23 24
    25 26 27 28 29 30  

    Hus 2015 VOJSKO.net - �eskoslovensk� i sv�tov� zbran� a vojensk� technika Husit� - Kto� js� bo�� bojovn�ci via historia Putov�n� Hrocha