Středověk
Dnes je: 17. 08. 2019  | Hlavni strana | Seznam rubrik | Odkazy | RSS | Forum |  
Hlavn menu
Novinky
22.03.2019: 2 osoby
Pidn prask biskup Budivoj a Hroznata z Knova

08.04.2018: Prask biskup
05.02.2017: Rodokmen
Po dlouh dob rodokmen: Pni z Pardubic
Posledn komente
  • Pedstava, e klter Porta Coeli le na cest z Brna do Blanska neme pijmot ani dt, kter dos . . . (Konstancie Uhersk)
  • Jet s moj enou, kterou jsem te pochoval, jsme na Nkle byli. Z dohldky jsem vidl toto: uvnit . . . (Podvren zhada Veligradu. Stinn strnky amatrskch samizdat )
  • Syn se setkal s programtorem neuronovch st, ili cosi na hran uml inteligence. programuje apa . . . (Digital humanities nadje pro historii?)
  • Tento tden jsem doshl nejvt sledovanosti tto studie na Akademia EDU z historickch studi celk . . . (Pilba knete Vclava svatho)
  • Tato teorie - nebo jak "to" nazvat - se mi jev ponkud elov, v n je dle mho skromn . . . (Neomedievalismus)
  • Sociln st a ostatn






    Evropsk djiny

    * Mor (1346-1352)

    Autor: Jan kvrk . Vydno dne 30. 08. 2005 (21435 peten)

    V polovin 14. stolet zachvtil Evropu doposud nejvt mor, nazval se ern smrt. Za ob mu padla tetina evropskho obyvatelstva.

    Zastaral lnek

    Poprv byl mor zaznamenn na zatku stolet v pat Himalj, v okol Balchaskho jezera. V tictch letech se ern smrt dostala do ny. Odtud po Hedvbn stezce se mor il smrem k Evrop. V roce 1346 oblehli Mongolov janovskou obchodn stanici v dnen Feodosiji (Krymsk poloostrov). Mongolsk vojsko zniil mor, a jak u to bvalo, sv mrtv katapultovali do obleenho msta. Morem bylo nakaeno cel msto a pomoc janovskch obchodnch lod se mor il dl. V roce 1347 se mor dostv do Konstantinopoli, na Krtu, do ecka a do Mesiny na Siclii. Janovskm lodm je v Janov zakzno zakotvit, pesto se do Janova na pelomu roku mor dostv, stejn jako do Chorvatska a Jin Itlie.Odtud se po cel Evrop. Nsledujcho roku pronik do panlska, Francie, stedn a zpadn Itlie a jin Anglie. Pes Alpy se mor pomaleji, proto se do Nmecka, ech, Uher a Dnska dostv v roce 1349. Rovn se dostv do Skotska, Irska a zpadn Skandinvie. Do roku 1352 se mor roz do zbytku Skandinvie, Pobalt a Ruska. Pesto se mor nkterm oblastem vyhnul (Polsko, Milnu, zpadn Belgii).Zstupy Flagelant kiovaly Evropou
    Pvodcem moru byl bacil nazvan Yersinia pestis (nalezen byl a v roce 1894). Penaeem tohoto bacilu byli hlavn hlodavci (potkani).Potkani penely mor i na jin jedince, sv blechy. Pes blechy se dostal mor i na krysy. Krysy ily ve stedovku v bezprostedn blzkosti lovka. Kdy krysa na mor zeme, blecha si najde novho hostitele - lovka. Bodnutm blecha penese bacila na lovka. Mor zan. V mst bodnut ke odumr a hndne. Dva a ti dny po nakaen se v mstech uzlin vytvej boule. Pokud do dvou dnech se situace nezlep, lovk umr, bacil se dostv do krevnho obhu a nakaen umr na otravu krve. Pokud hnis pronikne do plicn tkn. Tato forma je mnohem nebezpenj. ern smrt se pen kapnkovou infekc. Inkuban doba je jen jeden a dva dny. Nemocn maj siln kael, vykalvaj krev a nakonec se udus.
    Bylo mnoho domnnek, pro mor piel, stejn jako domnnek, jak mor lit. Vtina lid si vykldala ernou smrt jako trest Bo za hchy. Za mor mohla konstelace hvzd a zven poet komet. Za ernou smrt mohli tak id, kte pr otrvily vodu ve studnch z krve zavradnch kesan a ze znesvcench hosti. Proto byli za morovch let hojn pronsledovni a zabjeni hlavn Flagelanty (lid, kte putovali 33 dn msty a venkovem, aby jim byly odputny hchy).
    ivot za moru byl velmi deprimujc. Kdy do msta dorazil mor, pbuzn opoutli sv blzk. Brzy zaalo vznout zsobovn jdlem. Mlokdo se staral o nemocn, mlokdo je pohbval. Mrtv byli nakldn na vozy a odveni na hbitov k pohben, po njak dob nebyli ani pohbvn, protoe zemeli i hrobnci. Smrt si nevybrala, umrali mlad i sta, bohat i chud.
    Lkai vymleli rzn lky (samozejm nespn), sami byli obleeni v podivnch hbitech, s maskou, kter mla velk nos a tlustmi brlemi.
    ern smrt zmizela z Evropy v roce 1352. Bhem moru se uskutenily vt majetkov pesuny (ddictv po zemelch pbuznch). Po moru nastal nedostatek pracovnch sil, mnostv prce se zvilo, mzdy vak zstaly stejn. Z tohoto dvodu vypuklo selsk povstn severn od Pae v roce 1358 a povstn Wata Tylera v Anglii l.p. 1381.
    Pouit literatura: Hans-Christian Huf: Quo Vadis

    Diskuse:ern smrt.

    Cel lnek | Komente: 2 | Pidat koment | Zloky:
    Informan e-mailVytisknout lnek

    Nae knihy
    Pemysl Otakar II.


    Zvi z Falkentejna
    Kalend ermskch akc
    Kalend
    <<  Srpen  >>
    PotSttPSoNe
       1 2 3 4
    5 6 7 8 9 10 11
    12 13 14 15 16 17 18
    19 20 21 22 23 24 25
    26 27 28 29 30 31  

    Hus 2015 VOJSKO.net - �eskoslovensk� i sv�tov� zbran� a vojensk� technika Husit� - Kto� js� bo�� bojovn�ci via historia Putov�n� Hrocha