Mor (1346-1352)

V polovině 14. století zachvátil Evropu doposud největší mor, nazýval se černá smrt. Za oběť mu padla třetina evropského obyvatelstva.

Zastaralý článek

Poprvé byl mor zaznamenán na začátku století v úpatí Himalájí, v okolí Balchašského jezera. V třicátých letech se černá smrt dostala do Číny. Odtud po Hedvábné stezce se mor šířil směrem k Evropě. V roce 1346 oblehli Mongolové janovskou obchodní stanici v dnešní Feodosiji (Krymský poloostrov). Mongolské vojsko zničil mor, a jak už to bývalo, své mrtvé katapultovali do obleženého města. Morem bylo nakaženo celé město a pomocí janovských obchodních lodí se mor šířil dál. V roce 1347 se mor dostává do Konstantinopoli, na Krétu, do Řecka a do Mesiny na Sicílii. Janovským lodím je v Janově zakázáno zakotvit, přesto se do Janova na přelomu roku mor dostává, stejně jako do Chorvatska a Jižní Itálie.Odtud se šíří po celé Evropě. Následujícího roku proniká do Španělska, Francie, střední a západní Itálie a jižní Anglie. Přes Alpy se mor šíří pomaleji, proto se do Německa, Čech, Uher a Dánska dostává v roce 1349. Rovněž se dostává do Skotska, Irska a západní Skandinávie. Do roku 1352 se mor rozšíří do zbytku Skandinávie, Pobaltí a Ruska. Přesto se mor některým oblastem vyhnul (Polsko, Milánu, západní Belgii).
Původcem moru byl bacil nazvaný Yersinia pestis (nalezen byl až v roce 1894). Přenašečem tohoto bacilu byli hlavně hlodavci (potkani).Potkani přenášely mor i na jiné jedince, své blechy. Přes blechy se dostal mor i na krysy. Krysy žily ve středověku v bezprostřední blízkosti člověka. Když krysa na mor zemře, blecha si najde nového hostitele - člověka. Bodnutím blecha přenese bacila na člověka. Mor začíná. V místě bodnutí kůže odumírá a hnědne. Dva až tři dny po nakažení se v místech uzlin vytvářejí boule. Pokud do dvou dnech se situace nezlepší, člověk umírá, bacil se dostává do krevního oběhu a nakažený umírá na otravu krve. Pokud hnis pronikne do plicní tkáně. Tato forma je mnohem nebezpečnější. Černá smrt se přenáší kapénkovou infekcí. Inkubační doba je jen jeden až dva dny. Nemocní mají silný kašel, vykašlávají krev a nakonec se udusí.
Bylo mnoho domněnek, proč mor přišel, stejně jako domněnek, jak mor léčit. Většina lidí si vykládala černou smrt jako trest Boží za hříchy. Za mor mohla konstelace hvězd a zvýšený počet komet. Za černou smrt mohli také Židé, kteří prý otrávily vodu ve studních z krve zavražděných křesťanů a ze znesvěcených hostií. Proto byli za morových let hojně pronásledováni a zabíjeni hlavně Flagelanty (lidé, kteří putovali 33 dní městy a venkovem, aby jim byly odpuštěny hříchy).
Život za moru byl velmi deprimující. Když do města dorazil mor, příbuzní opouštěli své blízké. Brzy začalo váznout zásobování jídlem. Málokdo se staral o nemocné, málokdo je pohřbíval. Mrtví byli nakládání na vozy a odváženi na hřbitov k pohřbení, po nějaké době nebyli ani pohřbívání, protože zemřeli i hrobníci. Smrt si nevybírala, umírali mladí i staří, bohatí i chudí.
Lékaři vymýšleli různé léky (samozřejmě neúspěšné), sami byli oblečeni v podivných hábitech, s maskou, která měla velký nos a tlustými brýlemi.
Černá smrt zmizela z Evropy v roce 1352. Během moru se uskutečnily větší majetkové přesuny (dědictví po zemřelých příbuzných). Po moru nastal nedostatek pracovních sil, množství práce se zvýšilo, mzdy však zůstaly stejné. Z tohoto důvodu vypuklo selské povstání severně od Paříže v roce 1358 a povstání Wata Tylera v Anglii l.p. 1381.
Použitá literatura: Hans-Christian Huf: Quo Vadis

Diskuse:Černá smrt.