Středověk
Dnes je: 28. 04. 2017  | Hlavni strana | Seznam rubrik | Odkazy | RSS | Forum |  
Hlavní menu
Novinky
05.02.2017: Rodokmen
Po dlouhé době rodokmen: Páni z Pardubic

17.04.2016: Jakub Kon(e)ček z Prus
Nižší moravský šlechtic, v závěru života majitel zdouneckého panství

28.02.2016: Maršík z Radovesic
Poslední komentáře
  • Na tento dotaz Vám nejsem schopen odpovědět :/ (Očistec - středověký vynález)
  • Vyvstává zvláštní otázka, kde teda Lazar byl, když ne v Nebi? V očistci jsou muka, ale on netrpěl... . . . (Očistec - středověký vynález)
  • Samozřejmě, že tam nebyl žádný polský původ, tvrze, že oni byli pocházející z Alani (Úvahy o majetkovém postavení Vršovců a původu jejich moci)
  • Originální a zajímavé.. První vraždění Vršovců provedl kníže Boleslav III., kterého pak oslepil a uv . . . (Úvahy o majetkovém postavení Vršovců a původu jejich moci)
  • Varsany (hun.), Vršovci (cz.), Wierszowcy (pl.).... varsa, vrš i wiersz to ten sam kosz na ryby. Pro . . . (Úvahy o majetkovém postavení Vršovců a původu jejich moci)
  • Sociální sítě a ostatní






    Ostatní

    * Keltské oppidum v Hradišti u Českých Lhotic

    Autor: Jan Škvrňák . Vydáno dne 30. 10. 2005 (8516 přečtení)

    Ve východních Čechách, na severozápadním okraji malé vesnice Hradiště se nachází staré, téměř zaniklé keltské oppidum. Mezi laickou veřejností, ale ani příliš mezi odborníky toto oppidum není příliš znamé. Je to ovšem vzácný a zajímavý doklad o životě dávných obyvatel našich zemí – keltského kmene Bójů.

    ppidum leželo na ostrohu meandrující řeky Chrudimky, dnes je zde část řeky součástí nově vzniklé Křižanovické přehrady, postavené v letech 1947 až 1952.
    Oppidum mělo přibližně 20 hektarů, její jádro zhruba polovinu této velikosti. Celý areál se táhne ze směru jihovýchodního do severozápadního směru, přičemž nově postavená silnice z Hradiště do Křižanovic prostor bývalého keltského centra protíná zhruba v čtvrtině šířky.
    Keltský kmen Bójů byl jeden z prvních (ne-li první), který osídlil Železné hory a okolí.
    Předpokládá se, že opevněné sídliště městského typu (velmi podobné městům) vzniklo někdy v druhém století před naším letopočtem (případně v prvním století) v pozdní době laténské, kdy byla Česká republika osídlena keltskými kmeny (hlavně Bóji). Původně primitivní opevněná aglomerace postupně nabyla velké důležitosti. Je ale doložena přítomnost mohyly z starší doby železné. Z této doby bylo nalezeno bronzové nákončí meče. Díky těmto, ale i dalším nálezům se dá předpokládat osídlení ještě před příchodem Keltů (Bójů). Založil ho kmen Bójů, jako centrum ve východních Čechách.
    Většina keltských oppid vzniklo na takzvané severojižní magistrále, povltavské stezce. Oppidum v Hradišti zajišovalo západnovýchodní obchodnické stezky na důležitém průchodu na Moravu v oblasti přírodní bariéry Železných hor. Stejně důležité byly naleziště železné rudy, grafitu a možná i zlata.
    Archeologické nálezy ukázaly, že se jednalo o významné centrum keltského života. Oppidum soustřeďovalo řemeslnou výrobu, šlo nejspíše i o náboženské centrum. Objeveny byly pece, ve kterých Keltové zpracovávali železnou rudu nalezenou v Železných Horách. A nejenom železnou, byly nalezeny doklady o rýžování zlata u Licibořic a Okrouhlického potoka, není ale úplně zřejmé, že zde zlato těžili právě Bójové. V následně nalezené kovárně byly nalezeny železné spony, to svědčí o specializaci místní řemeslné výroby. Rovněž byla nelezena keramika, vyráběná na keltském vynálezu, na hrnčířském kruhu.
    Ve své době mělo oppidum opevnění hodné správního a náboženského centra. Bylo ze všech čtyř stran obehnáno kamennými zvenku lícovanými hradbami. Kamené hradby pocházejí z dob invaze germánský útočníků do oblastí obývaných Kelty, někdy v 1. století před naším letopočtem. Ty byly navíc zpevněny svislými trámy , které byly zabudovany ve zdivu v pravidelných odstupech. V místě největšího ohrožení, směrem od dnešního Hradiště a místě tehdejší klešové brány (typického prvku pro keltské opevnění), bylo opevnění zesíleno dvojitým valem a dvojitou palisádou. Doloženy jsou také dřevěné srubovité strážní věže na kamenných základech. Nad příkrými severními a západními svahy řeky Chrudimky se nacházelo také opevnění. Bylo z části kamenné a zčásti dřevěné – palisáda. Dnes jsou kameny v těchto místech rozsypány po stráních. Velikostí 20 hektarů nepatří toto oppidum mezi největší (nejznámější české oppidum v Závisti u Prahy má 170 hektarů).
    V západní části hradiště se nacházelo mírně vyvýšené akropole opevněné uvnitř oppida palisádou a valem před ní. Zřejmě sloužilo jako sídlo vyšší vrstvy, vládců oppida a okolí. Od brány k tomuto akropoli vedla cesta, podél které stály dřevené domy zdejších obyvatel, řemeslníků a zemědělců.
    valy Nad zápaním krajem ostrohu bývala ve svahu terasovitá rovina, ohrazené místo nazývané nemeton. Což byl keltský kultovní prostor , kde stály kamenné stély. Našla se tu hlava keltské boha či héroa, vyrobená z křemene se dvěma obličeji. Dvojité božstvo, nacházející se po celém keltském světě symbolizovalo nedělitelnost dvou živlů - nebe a země.
    Osídlení nebylo jenom v opevněném oppidu, kolem východních valů kdysi bylo zhruba desetihektarové předhradí, které se díky pozdějšímu osídlení nezachovalo. Model sídliště z expozice v Nasavrkách je zde jako obrázek.
    Opevněné keltské sídliště zaniklo někdy v době ovládnutí naší země germánskými kmeny, a to je někdy těsně před přelomem letopočtu. České země ovládly Markomané a Kvádové, předpokládá se tábor markomanského vládce Marobuda, jeho lidé nejspíš po Stradonicí dobyli i oppidum v Hradišti u Českých Lhotic.
    Dlouho dobu (i na začátku 20. století se předpokládalo, že valy nepocházejí z keltské doby, ale byly vybudovány někdy po příchodu Slovanů. Jako příklad poslouží výňatek z knihy Nasavrky, obraz mistopisný i historický od Aloise Klause z roku 1915: „Je jisto, že Hradiště … zřízené ku ochraně stezky spojující stezku Haberskou a poboční stezku litomyšlsko-chrudimsko-pardubickou… byly toliko ohradami, z nichž celníci obzírali kraj kolem.“ V této knize je o původu oppida ještě další názor, v té době nový: „že obyvatelsko hradiš nasavrckých bylo osazeno v týž čas, kdy bylo zničeno město na Stradonicí a kdy obyvatelstvo polabské utíkajíc před nepřítelem, vniklo do středu Železných hor a tato zřídilo.“ Tolik historické knihy. Pravda o původu oppida se ukázala až v průběhu dvacátého století.
    Oppidum v průběhu staletí velmi chátralo. A již stavba silnice, stavba přehrady, kultivace zemědělských pozemků, které ničili valy, rozebírání valů na kámen a také stavba evangelického kostela a hřbitova. Od roku 1785 se začalo se stavbou evangelického kostela, která zničila velkou část jižních valů. model oppida V roce 1910 byla zničena klešovitá brána stavbou silnice z Hradiště do Křižanovic.
    V součastnosti tedy z oppida moc pozůstatků nezbylo. Zachovalé je dvojice valů severně od silnice. Z jižních valů (od silnice) zbyl jen jeden val, přesto ne dost zachovalý. Dřevěné budovy, palisády ani kultovní místo se nezachovalo vůbec (patrně již zaniklo při útoku Germánů). Kameny z hradeb byly rozebránu na stavbu domů v Hradišti nebo jsou rozvaleny po stráních. Ze zbytku zbyly jen nepatrné terenní nerovnosti.
    Pozornosti oppidu se dostalo až v druhé polovině 20. století. Celá lokalita byla v roce 1965 prohlášena ministerstvem kultury za archeologickou památkovou rezervaci. Archeologický výzkum zde začal v roce 1972, vedl ji PhDr. Milan Princ. Výzkum s přestávkami trval do roku 1989 a podařilo se mu nalézt mnoho předmětů, například zbytky keltských korálků, různé spony na oděv, úlomky keramiky. Objeveny byly zbytky strážní věže. Výzkumem se podařilo objasnit minulost tohoto oppida a definitivně potvrdit založení Bóji.
    Před třemi roky bylo v Nasavrkách založeno občanské sdružení BOII, které si klade za cíle navázání na historické keltské kořeny (velmi sporné téma - když nᚠnárod je slovanský, Slovani k nám přišli až po odchodu Keltů), usilovat o oživení kulturního a společenského života v Nasavrkách a okolí a spolupráce s ostatními keltskými organizacemi a kulturními centry. Hlavní činnosti sdružení je seznámení veřejnosti s Kelty, oppidem v Hradišti u Českých Lhotic.
    Tomuto sdružení se již podařilo vybudovat keltskou stezku v okolí, informační centrum v nasavrckém zámku a do budoucnosti plánuje výstavbu keltské vesničky.
    Přesto občanské sdružení Boii není moc známé ani mezi laickou veřejností, ani mezi odborníky zabývajícími se Kelty na našem území a ani příliš význmné v celorepublikovém měřítku.
    Oppidum nepatřilo nikdy mezi nejvýznamější na našem území a ani mezi nejznámější. Dlouho stálo na okraji zájmu, v zapomění, ale zapomenout na pár valů, není nic těžkého. Pozornost získalo až v celkem nedávné době a stále ji získává, i s pomocí občanského sdružení Boii. Bylo by dobré kdyby se tento trend uržel a kdyby se takto začalo dařit i ostatním kulturním a historickým památkám. Snad se to podaří.

    Celý článek | Komentáře: 1 | Přidat komentář | Záložky:
    Informační e-mailVytisknout článek

    Naše knihy
    Přemysl Otakar II.


    Záviš z Falkenštejna
    Kalendář šermířských akcí
    Kalendář
    <<  Duben  >>
    PoÚtStČtSoNe
         1 2
    3 4 5 6 7 8 9
    10 11 12 13 14 15 16
    17 18 19 20 21 22 23
    24 25 26 27 28 29 30

    Hus 2015 VOJSKO.net - �eskoslovensk� i sv�tov� zbran� a vojensk� technika Husit� - Kto� js� bo�� bojovn�ci via historia Putov�n� Hrocha