Jak u to tak bývá, ač chceme, nebo ne, dříve, či později, snad kadému z nás se občas podaří
vykopat něco, o co by bylo potřeba se podělit s archeology, aby ostatní lidi také viděli, co ve je stále
moné odkrýt pod zemí a poté shlédnout v muzeu. Malinko poodhalit historii naí země, kde moná
právě ten dalí nález, který teprve čeká na odhalení ten Vá, moná posune vpřed historii, či přímo
přepíe dějiny.
Článek z pohledu detektorářeI já měl jeden takový den, kdy se mě podařilo kopnout depot elezných nástrojů na jednom
nejmenovaném místě. Docela jsem byl mile překvapen, protoe ona lokalita je vyhláenou lokalitou
kolegů, zabývajících se druhou světovou válkou a tento nález by tam asi nikdo nečekal. Asi v polovině poměrně
strmého a kamenitého svahu, v bukovém lese přiblině 200 metrů od nejblií staré cesty jsem nael
ji zmíněný elezný depot úhledně srovnaný na sobě a to i co se týká prohnutí čepelí.
No, co teď s tím
Na tak nepřístupném místě kdo by si to schovával na horí časy ? Určitě to
nehodím ke kořenu, to má nějaký svůj skrytý význam, povídám si. Poctivě jsem si zapsal nálezové
okolnosti spolu s GPS polohou. Depot jsem pečlivě zabalil do látky kadý kus zvlá a začal přemýlet
jak a koho nakontaktovat z archeologů, aby nebyl humbuk. Vzpomněl jsem si, e k nám na pobočku
ČNS občas archeolog zajde s přednákou. Zkusil jsem nález odevzdat přes něj, ale bohuel, ji zde
v místě mého bydlitě nepůsobí. Po dalím přemýlení jsem si vzpomněl na kolegu detektoráře, který
bydlí kousek ode mne a od něj získal kontakt na skutečně rozumného archeologa. Po pár mailech
jsme se domluvili na termínu předání depotu a výpravy přímo na místo nálezu. Byl jsem sice z noční
dvanáctky, ale co bych pro to neudělal, protoe samotného mne zajímá, o jaké věci se vůbec jedná.
V uvedeném datu a čase jsem přijel před archeo-depozitář a ihned v úvodu jsem byl překvapen, e na
minutu přesně se dotyčný archeolog objevil ve dveřích vstupní haly depozitu. Po prvotním seznámení
a pár větách jsme se domluvili na dalím společném postupu, jak by měl asi tento den vypadat. Vzal
jsem tedy auto a vyrazili. Cestou jsme se bavili o vztahu mezi detektoráři a archeology, jejich
vzájemné nedůvěře, co tomu předchází a tak. Prostě plky, jak bychom mohli skvěle spolupracovat, kdyby tu zákony byly nasazeny jinak a dříve narození konečně přijali to, e i detektorář, či archeolog amatér má mnohdy přístup k informacím, které archeologům profesionálům prostě chybí kvůli oné nedůvěře. Jasně ono záleí na tom, na koho dotyčný zrovna trefí. Já měl vak v tomto těstí.
Po příjezdu na lokalitu nás čekala jetě asi 2 km dlouhá cesta přes louku a poté lesem do svahu. A to pořádného. Kdy si zpětně vybavím, jak jsem měl mokrá záda a to jsem el jen nalehko připraven, tak vůbec jsem nezáviděl kolegovi-archeologovi, který mne následoval. Na zádech batoh s výstrojí, v ruce velkou foto branu no mazec. Ono na druhou stranu zase z mého pohledu mávat klackem do svahu, při chůzi po vlhkých kamenech, kdy co chvíli hrozí uklouznutí a pád, také nic moc představa. V jedné ruce detektor, v druhé Kerimku /sekeromotyka/ a s okem na GPS neustále kontrolovat naí polohu dle souřadnic, abychom si v tomto poměrně nehostinném terénu přeci jen nezali. Cestou jsme si povídali o historii, nálezech a hlavně jsem byl zvědav, v čem vlastně práce archeologa spočívá. Postupně se zcela vytratila i ta nepatrná petka nedůvěry, která moná byla zpočátku na obou stranách. Zjistili jsme, e nám jde skutečně o historii a zachování artefaktů pro budoucí generace a tak jsme se domluvili na společné spolupráci, pokud se to bude týkat období mého zájmu, vytipovávání starých sídli apod.
Po příchodu na dané místo dolo k označení místa nálezu zvýrazňovacím barevným sprayem, ohledání místa a jeho vyčitění, nainstalování předmětů, focení, určení hloubky, směru uloení a úhlu. Po vekerém zdokumentování a nákresu na milimetrový papír jsem začal detektorem prohledávat blízké okolí nálezu. K mému překvapení byly v okruhu pěti metrů dalí dvě velké kopané díry, které zde zanechal někdo před námi a díry se ani nesnail zakrýt. V celém okolí nebyl ji ádný signál a u té jedné díry na vrchu vykopané hlíny se nacházel naprosto shodný nástroj, jakoby patřil k tomu mému depotu. Dokonce měl shodné zahnutí čepele, délku apod. Myslím, e v té díře toho bylo asi podstatně více a jen nějakou neopatrností dolo k vyhrnutí nástroje na výkopovou hlínu, nebo to byl někdo z kolegů a toto ho prostě nezajímalo, tak to nechal na povrchu. No, kadopádně to pro nás v tu chvíli znamenalo, e máme dalí shodný kousek. Stejným postupem byl i tento kousek zadokumentován jako předchozí. Poté dolo k balení věcí a odchodu k autu.
Probíhající akce v terénu
Plni nových dojmů hlavně pro mne, protoe vidět archeologa při práci to mne vdy zajímalo a být u toho nápomocen
no, byl to záitek. Cestou jsme procházeli místy poměrně neprostupným terénem, ale zdárně jsme vechny nástrahy přírody překonali. Kdy jsme vylézali z nějakých náletových křovin, tak se před námi zjevila cesta a na ní
.. asi 30 důchodců s trekovými holemi. Převáně se jednalo o důchodkyně a to bych nebyl já, abych se s nimi nedal do řeči. Dámy byly zvědavé, co e se dá najít, e jsou z Klubu českých turistů a tak... No, nakonec jsme jejich peleton radi opustili hned na prvním rozcestí a po mokré louce se vydali nejblií cestou k autu. Jetě jednou jsme je zahlédli asi o kilometr dále při jejich společném focení, ale to u jsme byly téměř u auta. Tímto Vás holky zdravím, pokud sem na nae stránky náhodou zavítáte. Po naloení věcí do auta jsme vyrazili směr depozit vyloit pana archeologa a pak já hurá domů. Člověk by řekl, e půjdu spát, kdy jsem jel na lokalitu z noční dvanáctky, ale kdepak. Dokud mám ve čerstvé v hlavě, up s těmi informacemi do počítače.
Při postupném čitění nálezu a jeho studiu na archeologických stolech jsou ji artefakty 100% určeny. Na základě náznaku středového ebra vypadaly artefakty skutečně na zbraně. Dokonce to bylo podobné zbraním Avarů a Maďarů, které oproti tuleji mají trnové zakončení u hrotů, ale proč proboha to zahnutí(?). Ve se dá vysvětlit sice sakrálními důvody s následným uloením do půdy atd., ale posléze se prokázalo, e se jedná o ípovité radličky (alespoň dvě se tak jeví), které jsou také značně vzácné. Datace - Slované 8.-10. století, pravděpodobně 9. století. Nález poslouí jako dar Teplickému muzeu.
Závěrem bych chtěl vem detektorářům říci, či napsat, pokud máte pochybnosti, či z nějakého důvodu strach nález odevzdat a je vůle se zapojit a spolupracovat, mohu předat kontakt na archeologa, který je ochotný s detektoráři jednat naprosto otevřeně bez nijakých předsudků pro Ústecký kraj a Plzeňsko.