Středověk
Dnes je: 22. 06. 2017  | Hlavni strana | Seznam rubrik | Odkazy | RSS | Forum |  
Hlavní menu
Novinky
05.02.2017: Rodokmen
Po dlouhé době rodokmen: Páni z Pardubic

17.04.2016: Jakub Kon(e)ček z Prus
Nižší moravský šlechtic, v závěru života majitel zdouneckého panství

28.02.2016: Maršík z Radovesic
Poslední komentáře
  • Na tento dotaz Vám nejsem schopen odpovědět :/ (Očistec - středověký vynález)
  • Vyvstává zvláštní otázka, kde teda Lazar byl, když ne v Nebi? V očistci jsou muka, ale on netrpěl... . . . (Očistec - středověký vynález)
  • Samozřejmě, že tam nebyl žádný polský původ, tvrze, že oni byli pocházející z Alani (Úvahy o majetkovém postavení Vršovců a původu jejich moci)
  • Originální a zajímavé.. První vraždění Vršovců provedl kníže Boleslav III., kterého pak oslepil a uv . . . (Úvahy o majetkovém postavení Vršovců a původu jejich moci)
  • Varsany (hun.), Vršovci (cz.), Wierszowcy (pl.).... varsa, vrš i wiersz to ten sam kosz na ryby. Pro . . . (Úvahy o majetkovém postavení Vršovců a původu jejich moci)
  • Sociální sítě a ostatní






    Přemyslovci

    * Biskup Jaromír - Gebhard

    Autor: Jan Škvrňák . Vydáno dne 10. 09. 2006 (6097 přečtení)

    Jeden se synů knížete Břetislava toužil po údělu jako jeho bratři Konrád a Ota. Sen se mu nesplnil, ale i tak dokázal být zdatným protivníkem Vratislavovi II.

    Další syn se kněžně Jitce z Schweinfurtu narodil pravděpodobně před nebo roku 1038. Přijal jméno po strýci svého otce – minulém knížeti. Tento Přemyslovec se proslavil ještě pod jedním jménem – Gebhard.

    Velmi záhy byl určen pro církevní dráhu, možná to souvisí se snahou Břetislava povýšit pražské biskupství na arcibiskupství. Nejdříve studoval v Praze při Sv. Vítu, později knížecí synek se učil při některé katedrální škole v Říši.

    Po smrti bratra knížete Spytihněva na počátku roku 1061 se Jaromír se svojí družinou pokusil získat nějaký úděl, jako jeho starší bratr Konrád i mladší Ota. Nový kníže Vratislav se držel otcova systému. Násilně nechal Jaromíra vysvětit na jáhna, Jaromír se tehdy stal duchovním. Raději před bratrem uprchl do Polska na dvůr Boleslava II.

    K výrazné změně došlo za šest let, 9.12. 1067 zemřel dlouholetý biskup Šebíř. Moravští údělníci a také Vršovci povolali do knížectví Jaromíra. Vratislav chtěl na vojenském tažení nechat předáky a vojskem zvolit biskupem svého kandidáta Lance, velmoži přání knížete nepodpořili, společně s mladšími bratry odtáhli z tábora se svojí zbrojnou mocí. Po vyjednávání nakonec Vratislav uznal za nového biskupa Jaromíra. 30. června ho král Jindřich IV. investoval biskupem a 6. července byl vysvěcen mohučským arcibiskupem Siegfriedem. Přijal církevní jméno Gebhard. Po svém návratu jmenoval proboštem pražské kapituly Marka a vyloučil rodinné kněze a vybral nové, lepší

    Jaromírův pontifikát byl odlišný od biskupského působení německých kněží, jak tomu (s výjimkou Vojtěcha) bylo dosud a jak zamýšlel Vratislav při návrhu Sasa Lance. Nechtěl být služebníkem knížete, ozdobou jeho dvora, ani jeho kaplanem. Jaromír se choval nezávisle, pochopitelně se dostával s bratrem do konfliktů.

    Aby oslabil moc biskupa, Vratislav založil na Vyšehradě kapitulu, která byla podřízena přímo papeži. Stalo se tak na počátku 70. let. Již dříve Vratislav s dvorem a kanceláří sídlil na Vyšehradě, na Hradě dlel pouze biskup. Logickým krokem Jaromíra bylo požádání papeže o vlastnictví Pražského hradu.

    Již Šebíř svolil k oddělení Olomouce od pražského biskupství, první biskup Jan nastoupil na svůj úřad v roce 1063. Jako náhradu za ztracená území dostalo biskupství v Praze hrad Podívín a výnosnou ves Sykyřkostel s příslušenstvím. Celý episkopát se Gebhard snažil zrušit biskupství v Olomouci a a diecézi připojit k Praze, zde mohl počítat s podporou údělníků. Záměrem biskupovým bylo dosáhnout silnějšího až rozhodčího postavení. V roce 1072 jeho družiníci zbili Jana, poté, co mu olomoucký biskup údajně nepřipravil pokrm vhodný pro biskupa. Kníže zabral jihomoravské statky pražského knížectví a věnoval je Janovi, ten ovšem uprchl do Prahy, tak biskupské zbožína Moravě bylo vystaveno útokům údělníků a Jaromíra. Pražské biskupství zatím spravoval olomoucký Jan.

    Vratislav prostřednictvím Jana odeslal stížnost do Říma, posel byl v Řezně chycen Gebhardovým člověkem, byl mu uříznut nos a konečně byl poslán zpět do Čech. Další poselstvo se již zdařilo, reformní papež Alexandr vyslal legáty, své přímé zástupce, kteří měli věc vyšetřit. Duchovenstvo se postavilo za biskupa z nechuti k vyslancům papežovím, ti ze země uprchli, proti vůli knížete. Následujícího roku byli do Říma na vyřešení sporu pozváni oba biskupové a knížecí zástupce. Zůčastnil se pouze Jaromír, jehož prohra (možné zůčastnění Jana) by pro něj mohlo znamenat konec jeho kariéry. Postavili se za něj bratři údělníci. Řešení problému bylo odsunuto. Až v roce 1074 bylo Jaromírovi odpuštěno, byl mu vrácen úřad, následujícího roku papež Řehoř VII. vyřešil spor i v otázce sporných statků, které rozdělil napůl mezi biskupy, za deset let bude rozhodnuto definitivně, ovšem roku 1085 Jan zemřel. Vyšešení sporu přineslo uklidnění mezi biskupy i Přemyslovskými bratry, česká politika se tak mohla více zabývat (a vměšovat do) říšskými problémy. Jaromír se musel s Vratislavem alespoň částečně smířit, za vnitřní nestability, která panovala v 1/2 70. let, nebylo možné provádět Vratislavovu vnější politiku. Otázkou zůstává, čím kníže bratru ustoupil.

    Římský král Jindřich IV. v té době přišel o své kancléře, na sněmu v Norimberku 1077 se jako kancléř objevuje nᚠbiskup, zástupce arcikancléře arcibiskupa mohučského Siegfrieda. Jeho titul zůstal spíše formální, zřejmě ale několik listin v blízkosti Čech vydal. Stal se tak částečně pojítkem mezi knížetem a králem. Musel tedy s Vratislavem vycházel, alespoň neutrálně. Zřejmě toto byla cesta k zvýšení přestiže. Cesta to byla dobrá. Na synodě v Mohuči, kde Vratislav získal korunu, Gebhardovi bylo slíbeno zrušení olomouckého biskupství. Datace 1085, vystavení listiny 1086. V úřadě působil snad do roku 1081.

    Vzájemné vztahy mezi bratry se ale následně zkalily. Kosmas hovoří o neochotě Jaromírově ozdobovat krále korunou: (Vratislav) chce panovati a vynikati, (Jaromír) nechce jeho rozkazů poslouchati, nýbrž se přiznává poddanstvím toliko k císaři, od něhož přijal biskupství. Vratislav znovu dosadil do Olomouce biskupa, zřejmě byla na několik let předtím obě biskupství zcelana, po smrti Oty si tam chtěl upevnit moc. V roce 1088 utíká do Uher, snad tudy do Říma, spíše zde hledá podporu.

    Přemyslovec, který se chtěl stát třetím údělníkem, ale stává se významným českým biskupem a kancléřem, zemřel v Ostřihomi 26.6.1090.

    Použitá literatura:
    David Kalhous: Jaromír - Gebhard , biskup a kancléř; MHB 9
    Jaroslav Kadlec: Přehled českých církevních dějin
    Vratislav Vaníček: Vratislav II.(I.)
    Josef Žemlička: Přemyslovci

    Celý článek | Komentáře: 5 | Přidat komentář | Záložky:
    Informační e-mailVytisknout článek

    Naše knihy
    Přemysl Otakar II.


    Záviš z Falkenštejna
    Kalendář šermířských akcí
    Kalendář
    <<  Červen  >>
    PoÚtStČtSoNe
       1 2 3 4
    5 6 7 8 9 10 11
    12 13 14 15 16 17 18
    19 20 21 22 23 24 25
    26 27 28 29 30   

    Hus 2015 VOJSKO.net - �eskoslovensk� i sv�tov� zbran� a vojensk� technika Husit� - Kto� js� bo�� bojovn�ci via historia Putov�n� Hrocha