Středověk
Dnes je: 28. 11. 2020  | Hlavni strana | Seznam rubrik | Odkazy | RSS | Forum |  
Hlavn menu
Novinky
17.11.2019: Biskup Ota
27.10.2019: Biskupov
Biskupov Gotpold a Fridrich a tak biskupsk nk Arnot.

15.09.2019: lechtina
Vratislava, manelka Kojaty z Mostu.
Posledn komente
  • Neskr bola vo Vrane Komenda Johanitov a priorom sa tam stali dokonca aj Imrich Bebek a Albert de Na . . . (Bitka na rieke Slanej 11. aprla 1241)
  • Jakub de Mont Royale - vemajster pre Uhorsko, Chorvtsko a Slavniu v Dalmtskej Vrane. (Bitka na rieke Slanej 11. aprla 1241)
  • Dobr den, jet je na strnkch vydavatele, nln.cz (Recenze knihy Pni ze Svojna)
  • Dobr den, nevte, kde bych mohl sehnat tuto knihu Pni ze Svojna? Dkuji za ppadn typy. Zmrzl . . . (Recenze knihy Pni ze Svojna)
  • Dobr den vem, mm men problm s otevenm/rozkliknutm strnky, viz. titulek. Jet zhruba p . . . (Seznam on-line edic historickch pramen)
  • Sociln st a ostatn






    Evropsk djiny

    * Bitva u Beneventa (26.2. 1266)

    Autor: Jan kvrk . Vydno dne 18. 05. 2007 (6564 peten)

    Sla a moc tauf se zaala povliv hroutit ji v poslednch letech vldy Fridricha II. A to nejen v ddictvm zskanm sicilskm krlovstv, ale hlavn v i, kde se objevila opozice zosobnn protikrli. Po smrti Fridricha (1250) se vldy nad jihem Itlie i v i ujal jeho syn Konrd, ovem brzy zemel (1254). Po nm byl sicilskm krlem Fridrichv levoboek Manfred, kter zprvu resignoval na korunu mskho krle a upevoval pozici na Siclii. Pozdji se Manfred postavil do ela stoupenc csastv na severu Itlie a hrozilo, nejen to, e se stane mskm krlem, ale pedevm, e svmi dravami obklop papesk stt.

    Zastaral lnek

    V tsniv situaci se pape Kliment musel obrtit na nkoho, kdo by byl ochoten taufa svrhnout. Karel z Anjou, bratr francouzskho krle Ludvka IX. Svatho se zdl tm pravm. Od roku 1246 vldl v Provenci, na zem e, ml vliv Itlii a zastnil se VI. kov vpravy.
    V roce 1265 uzavel Karel s papeem mluvu, podle kter se ml stt neapolskm krlem jako lenk papee. Zbvalo jen jedin vldu nad jihem Itlie si vybojovat.

    V lednu 1266 Karel pekroil se svm vojskem Alpy a smoval na jih. Manfred vythl do pole a pozdji. Karel se pobl Capuy pokusil zpetrhat Manfredovy zsobovac linie, ale ten se ikovn sthl za eku Calore, kde vykval na rozhodujc bitvu. Dolo k n 26. 2. 1266.

    Svoji tkou jzdu o sle zhruba 3 000 5 000 mu Karel rozdlil do t oddl. Rytm z Provence velel Hugh de Mirepoix a Filip z Montfortu. Italm, mum z Languedocu a centrln Francie velel sm Karel. Flandi se dili rozkazy svho hrabte Roberta III. a Gillese de Trasignies.

    Manfredovo vojsko mlo tkch ryt mn, obsahovalo asi 300 lehkch saracnskch jezdc a vce pchoty. Na ele byli saracnt lukostelci, jzda byla tak rozdlena do t skupin. Nmeckm oldnm veleli Giordano Lancia a Galvano z Anglony. Italt oldni a saracnsk lehk jzda nastoupila do bitvy pod velenm Galvana Lancii. Nejsilnj oddl tvoili ryti z krlovstv Manfreda, on sm byl tak v ele.

    Bitva zaala ji rno. Manfred poslal saracnsk lukostelce a lehkou jzdu do boje. Ti napadli Karlovu pchotu, ovem byli odraeni. Bhem toho, nebo krtce na to, pekroili most pes eku i Nmci. Zpotku se zdli bt nezastaviteln, ale zhy byl jejich tok rychle zlomen. Bhem tohoto stetu pekraoval eku Calore i oddl Ital a chystal se k tomu i samotn Manfred. Karel z Anjou nadil sv skupin ryt, kter nebyla zatm do boje proti nmeckm rytm tolik zapojena, aby z obou kdel napadla italsk oldne ve slubch sicilskho krle. Tak Italov byli zhy rozpreni.

    V tomto okamiku, kdy se zd bitva pro Manfreda ztracena, ada lechtic z jeho oddlu dezertuje a dv se na tk. Manfred pesto se zbyvajcmi vrnmi to na francouzsk ryte. Pro Manfreda to znamen smrt a pro vojsko definitivn porku.

    O obnoven taufsk vldy v jin Itlii a mon i v i se pokusil o rok pozdji posledn pslunk tohoto panovnickho domu, syn Konrda, Konradin. Vythl do Itlie, mnoz se k nmu pidvali, i m otevel brny. Ale i jeho Karel I. z Anjou porazil v jnu 1268 v bitv u Tagliacozza a zanedlouho pot byl posledn tauf sat v Neapoli.

    Pouit literatura:
    kol. autor: Doba hrad a ryt
    kol. autor: Evropa krl a csa
    Josef emlika: Stolet poslednch Pemyslovc
    Wikipedia

    Cel lnek | Komente: 1 | Pidat koment | Zloky:
    Informan e-mailVytisknout lnek

    Nae knihy
    Pemysl Otakar II.


    Zvi z Falkentejna
    Kalend ermskch akc
    Kalend
    <<  Listopad  >>
    PotSttPSoNe
           1
    2 3 4 5 6 7 8
    9 10 11 12 13 14 15
    16 17 18 19 20 21 22
    23 24 25 26 27 28 29
    30       

    Hus 2015 VOJSKO.net - �eskoslovensk� i sv�tov� zbran� a vojensk� technika Husit� - Kto� js� bo�� bojovn�ci via historia Putov�n� Hrocha