Denár knížete Boleslava II., knížete Soběslava, biskupa Vojtěcha, nebo knížete Čáslava?

Slavníkovské mincování má dosud mnoho nevyřešených otázek, sporných interpretací opisů denárů. Často publikované jsou úvahy o tzv. Vojtěchově denáru.

V Cachově katalogu číslo 163.¹⁾

Uvádí se společné mincování biskupa Vojtěcha a knížete Soběslava, jeho bratra. Některé výklady užívají techniku přeházení písmen opisu a přiřazují ražbu Boleslavu II. ²⁾

Interpretace se vždy opírají o písmeno B, ať už jde o hledání zkratky ADALB, či ZOBEZLAV, nebo BOLEZLAV přeházením písmen.

Mince má kvalitní fotografii aversu a poskytuje tak dobré možnosti digitálního zobrazení a počítačových úprav pro zlepšení schopnosti opis číst. S využitím dostatečného zvětšení a digitálním zvýrazněním reliéfu mince předkládám návrh čtení opisu tohoto denáru.

Všechny fotografie jsou zvětšením a úpravou fotografií z publikace Slavníkovci ³⁾.

A. Čtení opisu aversu dle rozboru digitálních fotografií:

a) Čtení písmen: Písmeno první za dělícím křížkem je zřetelné O, typově hranaté. Podobně následující písmeno C.

Zřetelná je dvojice písmen Z I. Další písmeno většinou čtené dříve jako B se po zvětšení a zvýraznění jeví jako v paleografii a kodikologii ⁴⁾ známá ligatura. Zde ligatura písmen E Z. Částečně v písmeni Z je umístěno retrográdní L. Jeho čtení je zřejmé jen ze zvětšené fotografie. Velikost písmene a jeho umístění do Z je možné chápat pro jasné odlišení od písmen A a V. Široké A není možné číst jako L, vzhledem k umístění vůči základně, následuje V. Místo za V je porušené. Mohlo, ale nemuselo obsahovat písmeno Z, nebo ležaté S, jak je obvyklé u konce slov v opisech. Ale stejně dobře toto místo nemuselo obsahovat žádné písmeno.
Čtení porušených míst by snad bylo myslitelné rentgenografickými metodami. Písmeno D v obvyklém textu DV+ = DUX, kníže, je retrográdní a ukazuje tak ukončení předchozího jména, aby text nesplýval. Jasné čtení slova DV+ definuje postavení písmen k základně a umožňuje tak správné čtení celého opisu. Dělící křížek a také křížek značící X jsou bez spodního ramene, zřejmě pro malý prostor mezikruží opisu. b) Typ písmen: Typ písmen je odlišný od písmen ražeb knížat Boleslava I a II. a to jak pražské, tak vyšehradské mincovny. Tyto ražby mají grafémy kulatější a silnější linky. Grafémy této mince a také ražeb knížete Soběslava jsou hranaté a slabších linek. Mohli bychom je označit ilustrativně jako obdélníkové, podle prostoru, který grafémy zaujímají v mezikruží opisu.

Posouzením grafémů po digitálním zpracování se předkládá čtení opisu:

+OCZIEZLAV(S) DVX

B. Dřívější čtení opisu averzu dle rozboru digitálních fotografií:

Chyba předchozích interpretací opisu mince výše uvedených vzniká jednak opačným směrem čtení, jednak čtením s opačným postavením písmen k základně.

a) Interpretace +ADALB citovaná v ²⁾ má chybné čtení už v postavení písmene A, které je skutečně se základnou na okraji mince, nikoliv do středu. Základna uvnitř mince je starší, např. u denárů Cach 1, 2, 5 Boleslava I. ¹⁾
Jde tedy ve skutečnosti o písmeno V. Pak logickým srovnáním s jinými mincemi jde o slovo DV+, DUX, kníže, se čtením na opačnou stranu. Další písmeno pak je nezbytné také považovat za V, nikoliv A. Logika jmen českých knížat pak určuje koncovku jako AV. Písmeno A bylo mylně interpretováno obrácením základny jako široké L. L je retrográdní písmeno před ním, za ligaturou vložené do Z a je k základně správně. Do výkladu se však hodilo L, pro čtení ADALB. L tak rovněž potvrzuje čtení písmen A správněji jako V. Ligatura E Z dosud čtená jako B pak dává smysluplný text koncovky jmen českých knížat ….EZLAV(S) DV+
Čtení +ADALB tak musíme zamítnout. Tento denár NENÍ ražba biskupa Vojtěcha.

b) Interpretace opisu BOLEZLAV DUX ^{2) 3)} vznikla přeházením možných písmen a jejich hypotetickým doplněním. Takto uvažované čtení výrazně vychází z názoru na koruptelu - zkomolení předloh negramotnými výrobci razicích kolků z původních opisů a pokouší se zrekonstruovat odhadovaný původní správný text. Interpretace správně čte obvyklý text DUX. Postavení písmen k základně je tak správné. Užití nesprávně čteného B a přehození písmen interpretaci zkresluje ve prospěch názoru na dominanci Přemyslovců v mincovnictví doby. Jasné čtení i předchozích písmen, zvláště C, tuto verzi též vylučuje. Fabrika mince je zcela odlišná od Přemyslovských ražeb, naopak shodná s ražbami Soběslava Slavníkovce. Tento denár NENÍ ražba knížete Boleslava.

c) Interpretace +SOBESLADALB+ též citovaná v ²⁾ je kombinací chybného čtení uvedeného výše jako ADALB a dopracování opisu s využitím chybného čtení písmene B pro hypotézu o společném mincování obou Slavníkovců. Chyba čtení ligatury a opačné postavení písmen při čtení tento názor vylučuje. Denár NENÍ společnou ražbou knížete Soběslava a jeho bratra biskupa Vojtěcha.

C. Souhrn předkládaného čtení opisu averzu:

Předkládaná interpretace opisu nepracuje s přehazováním písmen, ale respektuje kodikologické zvyklosti soudobých textů a tvary grafémů na jiných mincích domény. Dokládáme obrazy jednotlivých písmen a předkládáme k oponentuře i mezioborové, například lingvistické. Jeden kříž v textu je dělícím znakem, druhý je užit jako X ve slově DVX., jak je na denárech obvyklé. Mince je graficky, fabrikou příbuzná s mincemi knížete Soběslava Slavníkovce z mincovny MALIN.

V souhrnu se domníváme, že opis +OCZIEZLAV(S) DV+ = OCZIESLAUS DUX, nebo OCZIESLAV DUX a znamená v soudobé češtině Čáslav kníže, Slavníkovec, bratr Soběslavův a Vojtěchův.

D. Reverz mince, obrazy mince, datování, vzácnost mince:

a) Reverz mince: V literatuře ²⁾ je zastoupen velmi nezřetelnou fotografií a proto možná interpretace není spolehlivá.

Možné čtení je CZ/LAV CIV ale i jiné. Grafém / je v kodikologii zkratka, zastoupení vynechávky textu. ⁴⁾ Přesto lze z možných čtení usoudit, že místem ražby je hradiště Čáslav. Lepší digitální fotografie jistě správnost čtení umožní. Možnost pořídit přímo digitální fotografii autor neměl. Archeologický průkaz mincovny je zřejmě již nedosažitelný, pro překrytí značné části hradiště zástavbou a jinými destrukcemi. Důkaz ovšem nemáme ani na uznávaných mincovnách, jako jsou Praha, Vyšehrad, Malín, Mělník.

b) Mincovní obrazy jsou shodné s denáry Boleslava II a Soběslava Slavníkovce. Na reversu je pravice Boží doplněná stylizací štítu. Zřejmě má apotropajský charakter citací žalmu 118: Boží pravice zasáhla, Boží pravice mě pozvedla. A jinde: Hospodin je můj štít. (Překlad Denní modlitba církve, Česká liturgická komise 1987). Protože je obraz shodný pro obě české domény, a mince je pozdější než typy s tzv. regensburgskou kaplicí, předpokládáme ražbu mince po vzniku biskupství v Praze. To zahrnovalo od počátku obě domény, jak Přemyslovskou, tak Slavníkovskou. Doplnění štítem je pro Slavníkovskou minci specifické, na přemyslovských ražbách se nevyskytuje. Avers má obraz kříže v podobě Jeruzalémského votivního kříže z chrámu Božího hrobu. Ten má rozšířené konce ramen, je doplněn sluncem a měsícem, a také třemi hřeby z Kristova kříže, jak popsal Josef Cibulka. ⁵⁾ To je obraz denárů před změnou arcidiecéze ze Salzburku do Mohuče – Mainzu, MOGUNTIA, za arcibiskupa Willigise, kancléře císaře Otty. Arcibiskupství Mohuč pro mincovní obrazy užívá pak poprsí Krista s diadémem a křížem. Tento obraz nahrazuje původní Jeruzalémský kříž arcidiecéze Salzburk. Nesdílíme názor na převzetí tohoto obrazu z mincí Ethelreda II, anglického krále. Naopak lze předpokládat, že nevýznamný anglický král razil své mince na území Ottonů pro účely platby tributu Vikingům. Důvod pro přizpůsobení obrazů měny Ottonské obnovené říše římské právě měně anglické věcně zcela chybí, včetně užívaného odůvodnění nápodoby pro zvýšení bernosti mince v evropském obchodu. Hypotéze obrazů denárů dle diecézí neodporuje přehlídka českých i evropských denárů, ač její potvrzení vyžaduje samostatnou studii s ohledem na nálezové okolnosti všech dotčených depotů.

c) Datování denáru: Velmi zhruba lze minci datovat na období od vzniku biskupství pražského 973 do smrti knížete Čáslava na Libici v roce 995. Úžeji dle hypotézy významu mincovních obrazů jako znaků diecézí datujeme minci na roky 973 od vzniku biskupství v Praze do roku 975, změny arcibiskupství ze Salzburku do Mainzu při nástupu arcibiskupa a kancléře Willigise.

d) Vzácnost mince je dána užitím na území Slavníkovské domény, krátkým časovým úsekem ražby a hlavně použitím starších mincí pro nové ražby jako pagamentu, suroviny ražeb ať už Slavníkovců, nebo Přemyslovců po roce 995. Lze předpokládat, že některé ražby se nikdy nenajdou v depotech, třebaže existovaly. Naději poskytuje pouze dosud malý počet zkoumaných hradišť domény, ve srovnání s množstvím nadějných lokalit zjištěných etymologicky, ve vazbě na jména knížat známá ze soudobých textů, análů. Tyto lokality lze často vyhodnotit jako hradiště s užitím fotografií dálkového průzkumu z družic a letadel.

Jaký význam má zjištění o dalším mincujícím knížeti a mincovně ve Slavníkovské doméně to ponecháme kvalifikovaným historikům našeho raného středověku.

Přehled literatury:
1) Cach František: Nejstarší české mince I. Numismatická společnost československá v Praze 1970
2) Petráň Zdeněk: První české mince. Nakladatelství Set Out Praha 1998
3) Lutovský Michal, Petráň Zdeněk: Slavníkovci, mýtus českého dějepisectví. Nakladatelství Libri Praha 2004
4) Hlaváček Ivan, Kašpar Jaroslav, Nový Rostislav :Vademecum historických věd pomocných. Nakladatelství H+H 2002
5) Cibulka Josef: Starokřesťanská ikonografie a zobrazování Ukřižovaného. Družstvo Přátel Studia v Praze 1924

Přehled obrazových příloh:
1) Cach 163 averz
2) Cach 163 reverz
3) Averz celek
4) Písmena O C
5) Písmena O C protlačením
6) Písmena Z I
7) Písmena Z I protlačením
8) Písmena E Z
9) Písmena E Z protlačením
10) Písmena E Z L
11) Písmena E Z L protlačením
12) Písmena A V
13) Písmena A V protlačením
14) Písmena D V
15) Písmena D V protlačením
16) Křížky
17) Křížky protlačením
18) Reverz