Slavníkovské mincování má dosud mnoho nevyřeených otázek, sporných interpretací opisů denárů. Často publikované jsou úvahy o tzv. Vojtěchově denáru.
V Cachově katalogu číslo 163.
1)
Uvádí se společné mincování biskupa Vojtěcha a kníete Soběslava, jeho bratra. Některé výklady uívají techniku přeházení písmen opisu a přiřazují rabu Boleslavu II.
2)
Interpretace se vdy opírají o písmeno B, a u jde o hledání zkratky ADALB, či ZOBEZLAV, nebo BOLEZLAV přeházením písmen.
Mince má kvalitní fotografii aversu a poskytuje tak dobré monosti digitálního zobrazení a počítačových úprav pro zlepení schopnosti opis číst. S vyuitím dostatečného zvětení a digitálním zvýrazněním reliéfu mince předkládám návrh čtení opisu tohoto denáru.
Vechny fotografie jsou zvětením a úpravou fotografií z publikace Slavníkovci
3).
A. Čtení opisu aversu dle rozboru digitálních fotografií:
a) Čtení písmen: Písmeno první za dělícím kříkem je zřetelné O, typově hranaté. Podobně následující písmeno C.
Zřetelná je dvojice písmen Z I.
Dalí písmeno větinou čtené dříve jako B se po zvětení a zvýraznění jeví jako v paleografii a kodikologii
4) známá ligatura. Zde ligatura písmen E Z.
Částečně v písmeni Z je umístěno retrográdní L.
Jeho čtení je zřejmé jen ze zvětené fotografie. Velikost písmene a jeho umístění do Z je moné chápat pro jasné odliení od písmen A a V. iroké A není moné číst jako L, vzhledem k umístění vůči základně, následuje V.
Místo za V je poruené. Mohlo, ale nemuselo obsahovat písmeno Z, nebo leaté S, jak je obvyklé u konce slov v opisech. Ale stejně dobře toto místo nemuselo obsahovat ádné písmeno.
Čtení poruených míst by snad bylo myslitelné rentgenografickými metodami. Písmeno D v obvyklém textu DV+ = DUX, kníe, je retrográdní a ukazuje tak ukončení předchozího jména, aby text nesplýval.
Jasné čtení slova DV+ definuje postavení písmen k základně a umoňuje tak správné čtení celého opisu. Dělící kříek a také kříek značící X jsou bez spodního ramene, zřejmě pro malý prostor mezikruí opisu.
b) Typ písmen: Typ písmen je odliný od písmen raeb kníat Boleslava I a II. a to jak praské, tak vyehradské mincovny. Tyto raby mají grafémy kulatějí a silnějí linky. Grafémy této mince a také raeb kníete Soběslava jsou hranaté a slabích linek. Mohli bychom je označit ilustrativně jako obdélníkové, podle prostoru, který grafémy zaujímají v mezikruí opisu.
Posouzením grafémů po digitálním zpracování se předkládá čtení opisu:
+OCZIEZLAV(S) DVX
B. Dřívějí čtení opisu averzu dle rozboru digitálních fotografií:
Chyba předchozích interpretací opisu mince výe uvedených vzniká jednak opačným směrem čtení, jednak čtením s opačným postavením písmen k základně.
a) Interpretace +ADALB citovaná v
2) má chybné čtení u v postavení písmene A, které je skutečně se základnou na okraji mince, nikoliv do středu. Základna uvnitř mince je starí, např. u denárů Cach 1, 2, 5 Boleslava I.
1)
Jde tedy ve skutečnosti o písmeno V. Pak logickým srovnáním s jinými mincemi jde o slovo DV+, DUX, kníe, se čtením na opačnou stranu. Dalí písmeno pak je nezbytné také povaovat za V, nikoliv A. Logika jmen českých kníat pak určuje koncovku jako AV. Písmeno A bylo mylně interpretováno obrácením základny jako iroké L. L je retrográdní písmeno před ním, za ligaturou vloené do Z a je k základně správně. Do výkladu se vak hodilo L, pro čtení ADALB. L tak rovně potvrzuje čtení písmen A správněji jako V. Ligatura E Z dosud čtená jako B pak dává smysluplný text koncovky jmen českých kníat
.EZLAV(S) DV+
Čtení +ADALB tak musíme zamítnout. Tento denár NENÍ raba biskupa Vojtěcha.
b) Interpretace opisu BOLEZLAV DUX 2) 3) vznikla přeházením moných písmen a jejich hypotetickým doplněním. Takto uvaované čtení výrazně vychází z názoru na koruptelu - zkomolení předloh negramotnými výrobci razicích kolků z původních opisů a pokouí se zrekonstruovat odhadovaný původní správný text. Interpretace správně čte obvyklý text DUX. Postavení písmen k základně je tak správné. Uití nesprávně čteného B a přehození písmen interpretaci zkresluje ve prospěch názoru na dominanci Přemyslovců v mincovnictví doby. Jasné čtení i předchozích písmen, zvlátě C, tuto verzi té vylučuje. Fabrika mince je zcela odliná od Přemyslovských raeb, naopak shodná s rabami Soběslava Slavníkovce. Tento denár NENÍ raba kníete Boleslava.
c) Interpretace +SOBESLADALB+ té citovaná v
2) je kombinací chybného čtení uvedeného výe jako ADALB a dopracování opisu s vyuitím chybného čtení písmene B pro hypotézu o společném mincování obou Slavníkovců. Chyba čtení ligatury a opačné postavení písmen při čtení tento názor vylučuje. Denár NENÍ společnou rabou kníete Soběslava a jeho bratra biskupa Vojtěcha.
C. Souhrn předkládaného čtení opisu averzu:
Předkládaná interpretace opisu nepracuje s přehazováním písmen, ale respektuje kodikologické zvyklosti soudobých textů a tvary grafémů na jiných mincích domény. Dokládáme obrazy jednotlivých písmen a předkládáme k oponentuře i mezioborové, například lingvistické. Jeden kří v textu je dělícím znakem, druhý je uit jako X ve slově DVX., jak je na denárech obvyklé. Mince je graficky, fabrikou příbuzná s mincemi kníete Soběslava Slavníkovce z mincovny MALIN.
V souhrnu se domníváme, e opis +OCZIEZLAV(S) DV+ = OCZIESLAUS DUX, nebo OCZIESLAV DUX a znamená v soudobé četině Čáslav kníe, Slavníkovec, bratr Soběslavův a Vojtěchův.
D. Reverz mince, obrazy mince, datování, vzácnost mince:
a) Reverz mince: V literatuře
2) je zastoupen velmi nezřetelnou fotografií a proto moná interpretace není spolehlivá.
Moné čtení je CZ/LAV CIV ale i jiné. Grafém / je v kodikologii zkratka, zastoupení vynechávky textu.
4) Přesto lze z moných čtení usoudit, e místem raby je hraditě Čáslav. Lepí digitální fotografie jistě správnost čtení umoní. Monost pořídit přímo digitální fotografii autor neměl. Archeologický průkaz mincovny je zřejmě ji nedosaitelný, pro překrytí značné části hraditě zástavbou a jinými destrukcemi. Důkaz ovem nemáme ani na uznávaných mincovnách, jako jsou Praha, Vyehrad, Malín, Mělník.
b) Mincovní obrazy jsou shodné s denáry Boleslava II a Soběslava Slavníkovce. Na reversu je pravice Boí doplněná stylizací títu. Zřejmě má apotropajský charakter citací almu 118:
Boí pravice zasáhla, Boí pravice mě pozvedla. A jinde:
Hospodin je můj tít. (Překlad Denní modlitba církve, Česká liturgická komise 1987). Protoe je obraz shodný pro obě české domény, a mince je pozdějí ne typy s tzv. regensburgskou kaplicí, předpokládáme rabu mince po vzniku biskupství v Praze. To zahrnovalo od počátku obě domény, jak Přemyslovskou, tak Slavníkovskou. Doplnění títem je pro Slavníkovskou minci specifické, na přemyslovských rabách se nevyskytuje. Avers má obraz kříe v podobě Jeruzalémského votivního kříe z chrámu Boího hrobu. Ten má rozířené konce ramen, je doplněn sluncem a měsícem, a také třemi hřeby z Kristova kříe, jak popsal Josef Cibulka.
5) To je obraz denárů před změnou arcidiecéze ze Salzburku do Mohuče Mainzu, MOGUNTIA, za arcibiskupa Willigise, kancléře císaře Otty. Arcibiskupství Mohuč pro mincovní obrazy uívá pak poprsí Krista s diadémem a kříem. Tento obraz nahrazuje původní Jeruzalémský kří arcidiecéze Salzburk. Nesdílíme názor na převzetí tohoto obrazu z mincí Ethelreda II, anglického krále. Naopak lze předpokládat, e nevýznamný anglický král razil své mince na území Ottonů pro účely platby tributu Vikingům. Důvod pro přizpůsobení obrazů měny Ottonské obnovené říe římské právě měně anglické věcně zcela chybí, včetně uívaného odůvodnění nápodoby pro zvýení bernosti mince v evropském obchodu. Hypotéze obrazů denárů dle diecézí neodporuje přehlídka českých i evropských denárů, ač její potvrzení vyaduje samostatnou studii s ohledem na nálezové okolnosti vech dotčených depotů.
c) Datování denáru: Velmi zhruba lze minci datovat na období od vzniku biskupství praského 973 do smrti kníete Čáslava na Libici v roce 995. Úeji dle hypotézy významu mincovních obrazů jako znaků diecézí datujeme minci na roky 973 od vzniku biskupství v Praze do roku 975, změny arcibiskupství ze Salzburku do Mainzu při nástupu arcibiskupa a kancléře Willigise.
d) Vzácnost mince je dána uitím na území Slavníkovské domény, krátkým časovým úsekem raby a hlavně pouitím starích mincí pro nové raby jako pagamentu, suroviny raeb a u Slavníkovců, nebo Přemyslovců po roce 995. Lze předpokládat, e některé raby se nikdy nenajdou v depotech, třebae existovaly. Naději poskytuje pouze dosud malý počet zkoumaných hradi domény, ve srovnání s mnostvím nadějných lokalit zjitěných etymologicky, ve vazbě na jména kníat známá ze soudobých textů, análů. Tyto lokality lze často vyhodnotit jako hraditě s uitím fotografií dálkového průzkumu z druic a letadel.
Jaký význam má zjitění o dalím mincujícím kníeti a mincovně ve Slavníkovské doméně to ponecháme kvalifikovaným historikům naeho raného středověku.
Přehled literatury:
1) Cach Frantiek: Nejstarí české mince I. Numismatická společnost československá v Praze 1970
2) Petráň Zdeněk: První české mince. Nakladatelství Set Out Praha 1998
3) Lutovský Michal, Petráň Zdeněk: Slavníkovci, mýtus českého dějepisectví.
Nakladatelství Libri Praha 2004
4) Hlaváček Ivan, Kapar Jaroslav, Nový Rostislav :Vademecum historických věd pomocných. Nakladatelství H+H 2002
5) Cibulka Josef: Starokřesanská ikonografie a zobrazování Ukřiovaného.
Drustvo Přátel Studia v Praze 1924
Přehled obrazových příloh:
1) Cach 163 averz
2) Cach 163 reverz
3) Averz celek
4) Písmena O C
5) Písmena O C protlačením
6) Písmena Z I
7) Písmena Z I protlačením
8) Písmena E Z
9) Písmena E Z protlačením
10) Písmena E Z L
11) Písmena E Z L protlačením
12) Písmena A V
13) Písmena A V protlačením
14) Písmena D V
15) Písmena D V protlačením
16) Kříky
17) Kříky protlačením
18) Reverz