Středověk
Dnes je: 27. 04. 2017  | Hlavni strana | Seznam rubrik | Odkazy | RSS | Forum |  
Hlavn menu
Novinky
05.02.2017: Rodokmen
Po dlouh dob rodokmen: Pni z Pardubic

17.04.2016: Jakub Kon(e)ek z Prus
Ni moravsk lechtic, v zvru ivota majitel zdouneckho panstv

28.02.2016: Mark z Radovesic
Posledn komente
  • Na tento dotaz Vm nejsem schopen odpovdt :/ (Oistec - stedovk vynlez)
  • Vyvstv zvltn otzka, kde teda Lazar byl, kdy ne v Nebi? V oistci jsou muka, ale on netrpl... . . . (Oistec - stedovk vynlez)
  • Samozejm, e tam nebyl dn polsk pvod, tvrze, e oni byli pochzejc z Alani (vahy o majetkovm postaven Vrovc a pvodu jejich moci)
  • Originln a zajmav.. Prvn vradn Vrovc provedl kne Boleslav III., kterho pak oslepil a uv . . . (vahy o majetkovm postaven Vrovc a pvodu jejich moci)
  • Varsany (hun.), Vrovci (cz.), Wierszowcy (pl.).... varsa, vr i wiersz to ten sam kosz na ryby. Pro . . . (vahy o majetkovm postaven Vrovc a pvodu jejich moci)
  • Sociln st a ostatn






    Ostatn

    * Erby s ostrvemi

    Autor: Kaminika . Vydno dne 24. 12. 2007 (23802 peten)

    OSTREV, OSTRVE
    Obecn heraldick figura, ji tvo sukovit kmen s pahly po osekanch vtvch. Ten slouil jako jednoduch forma ebku pi zlzn neptelskch hradeb.
    Je symbolem pravdy, nebo pravda vyjde najevo prv tak, jako opad ndhera list ze strom, a zstanou hol vtve. Vyjaduje tak starobylost rodu a pevnost nositele figury, jen pevn a odpradvna zakoenil v rodn, domc pd.

    U ns uval tohoto znamen rozrod Hronovic (oznaen pochz od Frantika Palackho - a to podle osobnho jmna Hron - kter se domnval, e pod tmto jmnem nutno hledat prapedka celho rozrodu), respektive Ronovic (z nminy Ronn ostrev). Spolenm znamenm tohoto rozrodu byly ve zlatm ttu dv ern zken ostrve zpravidla o esti succh (pnov z Lichtenburka, z Lip, z Ronova a Berkov z Dub), ostrve pn Man z Klintejna, tho pvodu, byly ptisuk. Cel rozrod uval tedy, a na vjimky, stejn tt a jednotliv rody se od sebe rozliovaly odlinmi klenoty.
    Upomnka na vldu Ronovic v podob dvou zkench ostrv zdob mstsk znak Cvikova, esk Lpy, Havlkova Brodu, Letovic, Pibyslavi, Zkup a dalch mst.

    Jedna ostrev o tech succh je ve znaku opata benediktinskch klter v Bevnov a v Broumov.

    Planouc ostrve /pochodn/ jsou symbolem vrha pi oblhn mst. Vyjaduj dobyt uritch pozic.

    Historie ostrv v erbu Ronovic
    Cvikov pijal v roce 1913 do svho erbu znak Berkovc. Ve sv zprv zdvoduj vznik znaku s odvolnm na varnsdorfskho kronike Palmeho takto:

    Boleslav III. svmi krutmi kroky pro zajitn trnu vyvolal v zemi povstn veden zstupci Vrovc1). Byl vyhnn a na trn usedl bratr Jaromr. Ani ten nebyl Vrovcm po chuti a jejich vdce Kochan ve sv touze po trnu vylkal Jaromra na lov v lesch kolem Berounky. Tam ho uvzali k dubu. Berka Hovora z jeho doprovodu s nasazenm vlastnho ivota ho vak zachrnil. V roce 1004 Vrovci vyvolali konflikt s Berkovci. Za to 5 jejich pedstavitel nechal Jaromr popravit. Rozezlen Kochan odjel do Polska a s Boleslavem Chrabrm vtrhli do ech, vyplenili nkolik mst a pepadli Prahu. Jaroslava zajali a nechali mu pouze Vyehrad, kde byl krut vznn. Hovora s jeho bratrem Udalrichem /Oldichem/ se spojili s nmeckm csaem Jindichem II. a z rna vyli ze Strahova. Postupovali pes Malou stranu na Star msto a Prahu dobili. Boleslav odthl ze zem. Jindich II. povil Hovoru do panskho stavu a dal mu do erbu dv sken dubov ostrve - nmecky Ronn, na pamtku udlost u Berounky. Odtud tedy Ronovci a z Dub. Tento esk nzev si Hovora ponechal.

    Rody uvajc erb s ostrvemi:
    Ronovci
    Hlavn vtve Ronovic:
    Pni z Lichtenburka > Kruinov z Lichtenburka, lebt z Lichtenburka,Btovt z Lichtenburka, Pyknov z Lichtenburka
    Pni z Lip
    Pni z Dub > Berkov z Dub, kopkov z Dub, Adrpachov z Dub,ervenohort z Dub
    Pni z Ronova > Kinet z Ronova
    ze itavy
    z Pirktejna
    z Klintejna > kvoret z Klintejna, Manov z Klintejna

    z Lichtenburka
    >Ve zlatm ttu jsou dv ern zken ostrve, kad se esti suky. V klenotu je pav kta a na n vpravo hledc zlat ryba. Pikrvadla jsou erno-zlat.
    Smil Svtlick2) (tak Svtlk), pedek rodu, proslul svoj odvahou a dovednost v rytskch turnajch, pi nich si dle kronik vydobyl klenot do svho erbu - kapra na kytce z pavch per. Stalo se tak roku 1248 na turnaji v Mohui3). Tento klenot je vak poprv doloen a na potku 14. stolet.

    Z Lip
    >Ve zlatm ttu jsou dv ern zken ostrve, kad se esti suky (nkdy se kresl jen s pti).
    V klenotu je erven polt se zlatmi stapci v rozch, z nj vyrst pav kta a na polti je vpravo hledc zlat ryba. Pikrvadla jsou erno-zlat.

    Klenot pn z Lip je t odvozovn od povsti o Smilu Svtlickm, jen kapr bval spe zlat, a nikoli erven, a navc byl pod nj zpravidla kladen mal poltek.

    Berka z Dub
    >Ve zlatm ttu jsou ern zken ostrve, kad se esti suky. V klenotu zlat oteven kdla a mezi nimi jsou ostrve ze ttu. Pikrvadla erno-zlat.

    Kinet z Ronova
    >Ve zlatm ttu jsou ern zken ostrve, kad se esti suky. V klenotu zlat oteven kdla a mezi nimi jsou ostrve ze ttu. Pikrvadla erno-zlat.

    Z Pirktejna
    >Ve zlatm ttu jsou dv ern zken ostrve, kad se esti suky. V klenotu je pav kta a na n vpravo hledc zlat ryba. Pikrvadla jsou erno-zlat.

    Dal lenov rodu pc se nkdy podle svch pleitostnch sdel:
    > z Ronovce, z Frdlantu, z Templtejna, z Housky, z Nchoda, z Hontejna, z erven Hory,

    Ti, kte se potaj mezi Moravskou lechtu, ale svj pvod dajn tak spojuj s Ronovici, emu nasvduje i jejich erb:
    > z Borov, z Ronky, z Mitrova

    neronovt
    Sak z Bohouovic , Devunt z Gryfenberka, z Unwerthu, irntyngar ze irntynku, Faltys z Jamnho z enfeldu, Fictum z Fictum, Hlka z Poernic, z Pranfeldu, Morel z Letin, Rodwic, Ruthart z Maleova, ze Strounice, z Modic, z Popvek (z Pozoic), ze Strachnova, z Tebetic, Piwainer z Pivna, z Reichenpemu, de Bois, Ostrevsk z Bnova, Stam z Vlnice,

    Sak z BohuovicDevunt z Gryfenberkaz Unwerthu
    irntyngar ze irtynkuFaltys z JamnhoFictum z Fictum
    Hlka z Poernicz PranfelduMorel z Letin
    RodwicRuthart z MaleovaRedern z Redernu

    Jak bylo ji zmnno, Ronovci uvali 5-6 suk na ostrvi, avak u jinch rod byli jen 4 (z Tebetic) nebo dokonce jen ti (z Popvek, Piwainer z Draejovic).
    Nkter rody uvaly sice osekan ostrve, ale z nich vyrstajc nov listy (Pluhov z Rabtejna, z Tebetic). Vladykov ze Strachnova uvaly tak msto list hvzdy. Vladykov z eletavy mli dokonce ri mezi dvmi ostrvemi.
    Erby mohly bt i polcen (z Popvek), tvrcen (Pluhov z Rabtejna, z Lip) nebo se erb mohl objevit jako srden ttek uprosted sloitho erbu (v pozdj dob).
    Nkdy se ostrve vyskytuj jen v ppad klenotu (z Rynrce, z Kraselova).


    1)esk ran stedovk velmosk rod, kter v 11. a na potku 12. stolet vznamn ovlivoval djiny pemyslovskho sttu. Vrovci bvaj vedle Munic a Tptic uvdni jako pklad tzv. ran lechty. Pemyslovci se Vrovce pokusili tikrt vyvradit (poprv v roce 1003, znovu asi 1014, naposled a opt ne dsledn v roce 1108).

    2)il na pelomu 12. a 13. stolet, v letech 1193 a 1197 byl druhem knete a pozdji krle Pemysla Otakara I.v jeho vyhnanstv. Od roku 1211 je uvdn jako purkrab kladsk. Jeho dva synov, astolov a Smil, pak zaloili rod Ronovc (Ronovic) a rod pn z Lichtenburka.

    3)msto lec ve stedn sti Nmecka na zpadnm behu eky Rhein (Rn), pi soutoku s Mohanem (Main) ve spolkov zemi Porn (Falc). Arcibiskup Siegfried III. z Eppsteinu prohlsil v roce 1244 Mohu za svobodn msto (privilegium emancipace od mstskch pn). Tento titul si udrelo a do roku 1462.

    Prameny:
    Milan Mysliveek: Erbovnk, 1993
    Milan Mysliveek: Panoptikum symbol, znaek a znamen, 2001
    August Sedlek: Atlasy erb a peet esk a moravsk stedovk lechty, 2003
    Milan Buben: Encyklopedie heraldiky, 1997
    http://www.e-stredovek.cz
    http://heraldika.kulna.cz

    Cel lnek | Komente: 11 | Pidat koment | Zloky:
    Informan e-mailVytisknout lnek

    Nae knihy
    Pemysl Otakar II.


    Zvi z Falkentejna
    Kalend ermskch akc
    Kalend
    <<  Duben  >>
    PotSttPSoNe
         1 2
    3 4 5 6 7 8 9
    10 11 12 13 14 15 16
    17 18 19 20 21 22 23
    24 25 26 27 28 29 30

    Hus 2015 VOJSKO.net - �eskoslovensk� i sv�tov� zbran� a vojensk� technika Husit� - Kto� js� bo�� bojovn�ci via historia Putov�n� Hrocha