Málokterá postava českých dějin pozdního středověku je tak kontroverzní jako Kapar lik. Tento původně chebský měan se vypracoval a na pozici císařského kancléře a hraběte. Jeho ivotní osudy nejsou sice neznámé, ale jeho ivotopisy jsou zatíeny mnoha mýty a chybami. V nedávné době se likem podrobně zabývalo hned několik odborníků, jako například Petr Elbel, Andreas Zajíc nebo Michal Novotný. Cílem tohoto článku tedy není komplexní představení ivota Kapara lika, ale přiblíení aktuálního stavu poznání této pozoruhodné osobnosti.
Kapar se narodil přiblině v polovině 90. let 14. století jako syn chebského měana a kupce Jindřicha lika. Rod liků přiel do Chebu z Voglandska v dnením Sasku. Kromě Kapara měl Jindřich s manelkou (domnělou hraběnkou z italského Collalta, jak tvrdil Kapar) jetě syny Erharta, Viléma, Mikuláe, Matese, Jindřicha, Frantika a dceru Annu. První písemná zmínka o Kaparovi pochází a z roku 1413, kdy se zapsal ke studiu na univerzitě v Lipsku. Studia vak nejspí nedokončil. Během kostnického koncilu se patrně stal součástí dvora Zikmunda Lucemburského, kde jej máme od roku 1416 doloeného jako písaře a notáře. Nedlouho poté začal lik hromadit značné sumy peněz, a to jednak z pozice dritele panství, kterými jej Zikmund podaroval, ale také na základě své úřednické sluby (např. inkasoval peníze za vyhotovování listin). Kapar lik se tak stal bohatým člověkem, od něho si posléze mohl samotný král půjčovat peníze. Sám lik ve svých písemnostech tvrdil, e ji v této době doprovázel Zikmunda během větiny jeho zahraničních cest, ale s ohledem na jeho postavení běného písaře jsou tato tvrzení spíe nepravděpodobná a navíc pochází z písemnosti, která je jeho vlastním falzem.

likova kariérní hvězda neustále stoupala roku 1426 se stal Zikmundovým sekretářem a o dva roky později dokonce protonotářem. Na sklonku dvacátých let 15. století začal Kapar uívat poněkud záhadný predikát z Laan, který posléze převzali dalí členové jeho rodiny. Tento predikát nejspí souvisí s dneními obcemi Horní a Dolní Laany u Chebu. Od roku 1431 ji můeme povaovat Kapara lika za vůdčí postavu Zikmundovy panovnické kanceláře, ale v samotném úřadu kancléře jej nacházíme a o dva roky později. lik byl vůbec prvním císařským kancléřem měanského původu a prvním laikem v tomto úřadu, nebo do této doby zastávali kancléřský úřad pouze představitelé církve. Během Zikmundovy korunovace císařem v Římě v květnu 1433 byl Kapar lik (společně se svými bratry Matesem a nejspí i Vilémem) pasován na rytíře. Nedlouho poté ale v Římě onemocněl, a proto zde kvůli rekonvalescenci strávil několik měsíců. Poté doprovázel císaře Zikmunda na basilejský koncil.
Zlomem v ivotě Kapara lika byl rok 1434, kdy se stal zástavním pánem Lokte, který drel z pozice loketského purkrabího, a chebským hejtmanem (pflegárem). Tyto majetky a úřady získal na úkor lechtice míeňského původu Půty z Ilburka. Kdy byl Půta odejit, nesmířil se s tímto stavem a vedl a do své smrti válku se liky, v ní pokračoval jeho syn a pozdějí známý válečník poděbradského věku Vilém z Ilburka. Kromě Lokte a chebského pflegárství obdrel tehdy Kapar jako zástavní majetky město Ostrov, hrad Andělská Hora (do té doby v drení Jakoubka z Vřesovic), panství emnice a Hroznětín. Značně problematická je listina, pocházející údajně z roku 1435, v ní udělil Zikmund Kaparu likovi do dědičné drby Falknov (dnení Sokolov). Ve skutečnosti se jedná o falzum, které lze přisoudit přísluníkům falknovské větve liků.

V dubnu 1437 se likovi podařilo uzavřít sňatek se stavovsky mnohonásobně urozenějí olenicko-kozelskou kněnou Anekou, dcerou kníete Konráda V. Olenická kníata pak prostřednictvím Kapara navázala uí styky se Zikmundem. Tého roku nechal lik zhotovit podvrenou listinu, na jejím základě byl povýen na říského hraběte z Bassana (staročesky z Pasounu). Samotné Bassano měl lik údajně obdret od Zikmunda ji roku 1431, co je doloeno pouze v písemnosti, která je také likovým podvrhem. Starý král Zikmund ji likova falza neodhalil, nebo záhy zemřel. Přestoe byla v době svého vydání neplatná, Kapar lik si je nechal potvrdit od Zikmundových nástupců na říském trůnu, čím tyto falené listiny zdánlivě vydané Zikmundem nabyly právní platnosti.
Po Zikmundově smrti přeel Kapar do slueb jeho zetě, rakouského vévody Albrechta Habsburského, který byl jeho nástupcem na českém, uherském i římském trůnu. Během bojů mezi tzv. rakouskou stranou a příznivci císařovny vdovy Barbory se Kapar prokázal jako výrazný agitátor rakouské strany, za co si vyslouil Albrechtovu přízeň. Za jeho vlády se stal lik nejvyím kancléřem Českého království a rovně uherským lechticem, a to z pozice novopečeného vlastníka panství Holíč (Weisskirchen, staročesky Holejč), někdejího majetku vymřelých pánů ze Stibořic na dneních česko-slovenských hranicích. Holíčský hrad byl ale v následujících letech často přepadán uherským lechticem Pankrácem ze Svatého Mikuláe, s ním měl lik spory. Po předčasné smrti krále Albrechta se Kapar lik dočasně se stáhnul do ústraní. Někdejího kancléře si vimla Alběta, královna vdova po Albrechtovi, která si váila Kaparovy sluby jejímu zesnulému manelovi a jmenovala jej proto svým tajným radou. Nedlouho poté se začal objevovat u dvora Albrechtova nástupce Fridricha Habsburského (pozdějího císaře Fridricha III.), po kterém ádal vyplacení dluhů jeho předchůdce. Objevovaly se spekulace, e se lik chce vnutit do přízně novopečeného římského krále a opět obsadit úřad kancléře. Královým sluebníkem se stal oficiálně a roku 1442, kdy jej Fridrich jmenoval svým radou. Do úřadu Fridrichova kancléře nastoupil ji během následujícího roku. Ve slubách krále Fridricha podnikal rozličná diplomatická jednání, např. v Itálii nebo v Burgundsku.
Přestoe Kapar lik ovládal značnou část Chebska a Loketska, příli se zde nezdroval, nebo byl zaneprázdněn slubou u dvora a diplomacií. Majetky v severozápadních Čechách tak spravovali jeho příbuzní, zejména bratr Mates, který je hájil proti útokům ji zmiňovaného Viléma z Ilburka. Velká rána stihla lika v září 1448, kdy jeho manelka Aneka zemřela při porodu. Na počátku června 1449 byl lik stien mrtvicí, kterou popsal ve svém listu Oldřichovi z Romberka Prokop z Rabtejna. Rabtejn psal o Kaparovi, e lak jej porazil, ruka a noha pól jeho mrtva a jedna strana levé téměř vechna. Kancléř Kapar lik pak zemřel ve Vídni 15. července 1449. Zde byl i po boku své manelky pohřben v kostele vídeňských karmelitánů. Zpráva o Kaparově smrti se donesla a k uím Enea Silvia Piccolomini (pozdějího papee Pia II.), který se o ní zmínil ve své Kronice české. Kaparovi smrti Piccolomini velmi litoval, nebo si prý velmi cenil jeho přátelství a pomoci během společného působení na dvoře Fridricha III. České majetky (zejména na Loketsku a na Chebsku) zdědil jejich dosavadní správce a Kaparův bratr Mates, od něho pocházejí přísluníci českých větví liků, kteří ijí dodnes. Kaparovi potomci po jeho smrti dreli rodinné statky mimo České země (předevím uherský hrad Holíč, rakouský Kreuzenstein a měanský dům ve Vídni).
Kapar lik se do obecného povědomí zapsal nejen jako kancléř a diplomat působící ve slubách nejmocnějích muů své doby, ale předevím jako falsifikátor listin. Nejnovějí bádání sice jeho falsifikátorskou činnost nevyvrací, ale mírně ji přehodnocuje. Zatímco dříve se soudilo, e lik si prostřednictvím falených listin dopomohl k majetkům a titulům, v nedávné době bylo prokázáno, e daleko větí mnoství z podvrených listin se týká spíe likova postavení neli majetků. Majetky skutečně obdrel za své sluby, ale větinou si ne zcela poctivě dopomohl k jejich dědičné drbě. Navzdory této jeho stinné stránce se jednalo o jednu z nejvýznamnějích a nejvýraznějích osobností své doby ve střední Evropě.
Obrázky: 1) Kapar lik, Schedelova kronika 2) Erb liků, Wernigoreder Wappenbuch
Základní literatura:
DVOŘÁK Max, Die Fälschungen des Reichskanzlers Kaspar Schlik, in: Mittheilungen des Instituts für oesterreichische Geschichtsforchung XXII, Innsbruck 1901, s. 51107.
GRADL Heinrich, Zur Herkunft der Schlicke, in: Mitteilungen des Vereins für Geschichte der Deutschen in Böhmen 20, 1882, s. 347-351.
ELBEL Petr - ZAJIC Andreas, Die zwei Körper des Kanzlers? Die reale und die virtuelle Karriere Kaspar Schlicks unter König und Kaiser Sigismund. Epilegomena zu einem alten Forschungsthema I. III., in: Mediaevalia Historica Bohemica 15/2 (2013), s. 47-143; 16/1 (2013), s. 55-212; 16/2 (2014), s. 73-157.
KAVKA Frantiek, Poslední Lucemburk na českém trůně. Králem uprostřed revoluce. Praha 1998.
NOVOTNÝ Michal, Z měanského domu přes císařský dvůr na hrad Loket. Kariéry Kapara a Matesa liků v Čechách, Říi a Sasku (1390- 1487). Nepublikovaný rukopis disertační práce obhájené na FF UK v Praze, Praha 2016.
PENNRICH Alfred, Die Urkundenfalschungen des Reichskanzlers Kaspar Schlick nebst Beitragen zu seinem Leben, Gotha 1901.
URBÁNEK Rudolf, České dějiny III. Věk poděbradský I.II., Praha 19151918.
ZECHEL Artur, Studien über Kaspar Schlick. Anfänge/erstes Kanzleramt/Fälschungsfrage. Ein Beitrag zur Geschichte und Diplomatik des 15. Jahrhunderts, Prag 1939.