Středověk
Dnes je: 23. 06. 2017  | Hlavni strana | Seznam rubrik | Odkazy | RSS | Forum |  
Hlavn menu
Novinky
05.02.2017: Rodokmen
Po dlouh dob rodokmen: Pni z Pardubic

17.04.2016: Jakub Kon(e)ek z Prus
Ni moravsk lechtic, v zvru ivota majitel zdouneckho panstv

28.02.2016: Mark z Radovesic
Posledn komente
  • Na tento dotaz Vm nejsem schopen odpovdt :/ (Oistec - stedovk vynlez)
  • Vyvstv zvltn otzka, kde teda Lazar byl, kdy ne v Nebi? V oistci jsou muka, ale on netrpl... . . . (Oistec - stedovk vynlez)
  • Samozejm, e tam nebyl dn polsk pvod, tvrze, e oni byli pochzejc z Alani (vahy o majetkovm postaven Vrovc a pvodu jejich moci)
  • Originln a zajmav.. Prvn vradn Vrovc provedl kne Boleslav III., kterho pak oslepil a uv . . . (vahy o majetkovm postaven Vrovc a pvodu jejich moci)
  • Varsany (hun.), Vrovci (cz.), Wierszowcy (pl.).... varsa, vr i wiersz to ten sam kosz na ryby. Pro . . . (vahy o majetkovm postaven Vrovc a pvodu jejich moci)
  • Sociln st a ostatn






    ivot ve stedovku

    * Kolonizace

    Autor: Jan kvrk . Vydno dne 24. 02. 2008 (20255 peten)

    Na potku druhho tiscilet naeho letopotu zaal v zpadn Evrop znan rst poet obyvatel, snad dky zlepen klimatickch podmnek. Dnes pesn nevme, co bylo pinou, a co nsledkem, dleit je, e se k zajitn obivy zlepovaly zemdlsk nstroje, zavdly nov techniky hospodaen, kcenm a enm (vypalovanm) lesa a vysouenm mol se zskvala nov zemdlsk pda. Byly zakldny vesnice v odlehlejch polohch, vznikala msta jako prvn subjekty. Pohyb obyvatel byl znan nejenom v rmci stt, ale i mezinrodn. Jednm z vchodisek byly i kov vpravy.

    Prvn koloniztoi
    Na potku 12. stolet, mon v roce 1106, mon v roce 1113, pedstoupilo ped hambursko-brmskho biskupa Fridricha 6 lid, kte se pedstavili jako Holanan z oblasti mezi Leydenem a Utrechtem, jejich pedstavitelem byl knz Jindich. Nabdli biskupovi, e vysu tamn moly, pokud takto zskanou pdu zskaj do ddin drby a k tomu jist prva (samosprva, ni soudnictv). Pda byla rozmena do ln zde lo o pruhy o rozmrech cca 2,25 km x 0,1km. Z jednoho lnu byly vymeny povinnosti vi lennmu pnovi biskupovi Fridrichovi, stanovena urit penn da, stejn jako naturln dvka oboj splatn v pesnch termnech. D se pedpokldat, e Holanan si tyto prvn zvyklosti pinesli ze sv bval vlasti. Biskup na nabdku samozejm kvl. Zaala kolonizace.

    Co je k tomu vedlo? Do 10. stolet Severn moe zaplavilo bainat holandsk oblasti, vzniklo vnitrozemsk moe nebo-li zliv zvan Ijsemeer. V tch oblastech bylo ovem relativn dk osdlen, dvody odchodu prvnch koloniztor ze zem jsou hledny spe v pelidnnosti Vlmska, Frska a tak Holandska. I pes pokroil zemdlsk postupy zde ji pda nebyla schopn vyivit tak velk poet obyvatel. Mnoz po vzoru prvnch esti zaali hledat tst v jinch koninch Evropy, nejdve v dolnm toku Vesery. Mli co nabdnout dokzali vysouet bainy a vytvoit prvn systm vhodn jak pro n, tak i pro vrchnost.

    V prbhu 12. stolet dolo po tkch bojch k podmann polabskch Slovan, (asto pohan), zempny Svat e msk. Vznamnou roli pitom sehrl Jindich Lev. ada slovanskch bojovnk byla zabita a zem celkov vylidnna. Jednak bylo teba tyto zem znovu zalidnit, jednak z nich vytit jet vce. I charakter cel akce se tehdy mn, sama vrchnost nyn posl listy budoucm kolonistm a pnliv je d o pomoc. Tato oblast nen ji tolik bainat, ve vtm se pistupuje ke kcen a kluen lesa.

    Spolen s mcenm les a vznikem novch vesnic vznikaj nov msta na odlinm prvnm zklad (nap. Lbeck v oblasti vchodnho Nmecka). Ve stedovk spolenosti vak tm 90 % obyvatel pracuje v zemdlstv, proto bude o fenomnu vzniku mst pojednno jinde. Msto jako centrum venkovskho kraje s zkou vazbou na toto zzem je ale o nedlnou soust kolonizanho procesu. Stejn tak budeme mluvit jinde o hornm podnikn, dolovn vzcnch rud, kter se rovn ilo se zakldnm mst a vesnic.

    Profesionalizace kolonizace
    Jet v prbhu 12. stolet zan pevldat prvn charakter tchto dalekoshlch zmn, nad etnickm sloenm osadnk. Dleitj ne sami Holanan zan bt jejich zvykov ius hollandicum - holandsk prvo irok spektrum prvnch zvyklost, ktermi byla zlepovna zem. Od kraje ke kraji jsou smlouvy jin, zle na mstnch podmnkch a vyjednvn vrchnosti s novmi osadnky jakhokoliv pvodu. Kolonizace se astn Nmci, Slovan, na nmeckm, saskm, franskm prvu jsou zakldny ji stojc vesnice naturln dvky se namnoze mn v penn. Ddin prvo pronjmu zem od pna je nazvno emfyteus, zkupnm, ddinm, purkrechtnm prvem.

    Zhruba v letech 1220 1235 vzniklo ojedinl dlo. Ni nmeck lechtic Eike von Repgow sepsal prvo Sas v dle zvanm Spegel der Sassen, ale znmjm v podob Sachsenspiegel Sask zrcadlo. Krom jinho zvykovho prva, dlo, v opisech bohat ilustrovan, zrcadl i adu kolonizanch zvyk a prv. A to vetn malikost, jako pesahujc vtve stromu na sousedov zahrad (Na obrzku z Heidelbergskho rukopisu). Pozdji inspiruje adu dalch prvnickch knih.

    V druh polovin tho stolet vznik mezilnek mezi vrchnost a kolonisty tzv. loktor (lat. Locare umstit, dt msto). Podnikatel, jeho kolem je dovst zaloen vesnice (nebo msta) do zdrnho konce. Od sehnn osadnk, pes rozparcelovn pdy, a k vybudovn obydl. Odmnou mu je asto vce ln pdy, svobodn drba hospod a mln (klov hospodsk budovy na vesnici) a pedevm ddin funkce rychte zstupce vrchnosti na vesnici. Nov zaloen vesnice je velmi asto na nkolik let, (od vsi ke vsi lo o jinou sumu), osvobozena od vech dvek, nebo na n pechzej postupn. Pravdpodobn z toho je n nzev Lhota lhta.

    Vedle kolonist z Nmecka a i jinch st Evropy, mstn zempni vyuvali vlastnch lidskch zdroj. Vratislavsk biskup Tom I. v roce 1248 vslovn d ryte Vrocivoje, kter je poven vykluen lesa a zaloen vesnice (je tedy loktor), aby zde byli usazeni Polci podle nmeckho prva.

    Ke konci 12. vku zan kolonizace zaloen na nmeckm prvu pronikat do Slezska Boleslava Vysokho a opravdov boom zav ze jeho nstupce Jindicha Bradatho ve 20. letech 13. stolet. (Viz lnek Slezsko za vldy tchto Piastovc) Knata darovvala klterm rozshl neobydlen pozemky na hranicch svho sttu, kltery pdu zrodnily a pily si tak k ziskm. Mezitm vdi kolonizuj Finsko a na Ibersk poloostrov proud zstupy francouzskch kolonist. Hlavn smr kolonizace ale m na vchod. V te dob kultivace zem v zpadn Evrop pomalu spje ke svmu konci.

    Tendence modernizace zem se dky Nmeckm rytm, kte na novch obyvatelch upevuj svoji moc v Pobalt dle, pes Uhry do Sedmihradska. A tak do ech.

    Situace v echch

    Jak to vypadalo v echch v dob pchodu vstavby zem podle zpadnch vzor? Zhruba v 9. stolet tu doshlo osdlen hranice 400 metr nad moem. I ve zdejch koninch na pelomu tiscilet dochz ke zvyovn potu obyvatel, proto je zhuovna s sdli ve starch oblastech. V prbhu 11. a 12. stolet, pod rei pn zem Pemyslovc, dochz k roziovn sdelnch oblast na kor tch zalesnnch. Jeden z prvnch pklad uvd ji Kosmas ve sv slavn kronice v souvislosti s taenm knete Betislava do Polska v roce 1039:

    Kdy doli k hradu Hedi, obyvatel jeho a s nimi i vesnian, kte tam utekli, nemohouce odolati toku knete, vyli mu naproti se zlatm prutem na znamen, e se mu na milost a nemilost vzdvaj, a pokorn ho prosili, aby je pokojn i s jejich dobytkem a s ostatnm majetkem pevedl do ech. Kne vyhovv jejich pnm, dovedl je do ech a dal jim tam nemalou st lesa ernna. Ustanovil jim jednoho z nich za sprvce a soudce a nadil, aby se spravovali prvem, je mvali v Polsku, i oni i jejich potomci na vky. A jmnem odvozenm od tohoto hradu podnes nazvaj se Hedan. Kosmas, kniha druh, kapitola druh

    Kosmas byl snad udiven tm, e ve lo dobrovoln z iniciativy pesdlench. asto pi vbojch do okolnch zem esk knata brala zajatce proti jejich vli a jimi zvyovala poty vlastnch poddanch. Nov vznikl vesnice modern historiografie oznauje jako tzv. zajateck osady a jejich jmna asto nesou pvod zajatch herce, Krakovany.
    Rozenjm jevem a tak vce podloenm prameny, je pesdlovn a kolonizace pomoc vlastnch lid. Zde pomohou opt vlastn jmna. atany na Morav vznikly ve 30. letech 12. stolet pesunem ze ateck kastelnie. Podobn Moravany na Pardubicku. Zhruba kolem roku 1140 domc kolonizace pozvolna vrchol, zasdleny jsou tm vechny vznamnj pahorkatiny, ale m ped sebou jet dlouh trvn.

    Touto vnitn (domc) kolonizac ta vnj (nmeck) prostupuje a proln se s n v jeden neoddliteln celek. Ta domc na sklonku knec ry zan vyhasnat a prv v t dob se esk zem poprv dostvaj do kontaktu se zpadn kulturou. Pekraovn pohraninho hvozdu, (pesn hranice neexistovala byla nkde uprosted lesa), se z nmeck strany dlo na nkolika mstech . Na Chebsku to bylo dky sil kltera ve Waldsassen, u Suice a na Vitorazsku dky klteru ve Svtl (Zwettl) ve se vtinou odehrlo ve tet tvrtin 12. stolet. Zvlt o Vitorazsko svdla esk knata boje s rakouskmi vldci, nakonec nespn, kolonizace tchto zem z druh strany hvozdu pipravila pdu pro jejich ztrtu. Ovem ve vech ppadech lo o en procesu vstavby zem po nmeckm prvu, stejn jako v Podyj, (kde byly hranice jasn dan), a pozdji tak ve Slezsku.

    esk kltery zanaj zakldat nov vesnice ke konci 12. stolet, vznamn je aktivita pedevm cistercickch d Plasy, Nepomuk, pozadu nejsou teba ani premonsttky z Doksan. Zhy po klterech zan kolonizovat na zklad nmeckho prva i prv vznikl pozemkov lechta (v potcch pitom mli vznamnou roli Hrabiici, Hroznatovci, Beneovici, Ji z Milevska), prv ona m roziovnm svch majetk nejvt podl na vstavb zem. Ke konci tinctho stolet zanaj vlastn vesnice zakldat nejbohat m욝an.

    Prvn smlej doklady o nmeck kolonizaci pin listina vydan moravskm markrabtem Vladislavem Jindichem z konce roku 1213. V n dv johanitm na Morav monost zakldat vesnice na prvech Nmc. Zhruba 10-20 let pot se objevuj pevody ryze eskch vesnic, (z hlediska etnickho), ve star sdeln oblasti, na nmeck prvo (Mury 1226, Jakubov 1234 atd.). Pekotn rozvoj zavaj zpadn a severn echy, Slezsko, jin Morava; pomalej jin echy, kde zskvaj svj vliv Vtkovci. Svoji strukturu zaala mnit i star sdla. Doklady o nmeck kolonizaci jsou etnj a ve druh polovin tho stolet. Zd se, e pedtm nebylo v plnosti toto prvo u ns pouvno, asto jsou kony zadny stn a nesepsny, ovem ke konci stolet vskutku zav svj vrchol. Rozshl zakldn novch vesnic provdl olomouck biskup Bruno z Schauenburka (1245 1281), spolupracovnk krle Pemysla, kter na majetcch sv diecze zaloil 121 vs na nmeckch prvech. V jeho sil pokraoval ve ztenen me i jeho nstupce Dtich. Svch mez dosahuje kolonizace v 70. letech 14. stolet. Pedpokld se, e oproti roku 1200 se poet obyvatel po odeznn pevratnch zmn v eskch zemch vce ne zdvojnsobil na 2,5 3 miliony lid.

    Nov obyvatel
    Odkud k nm kolonist pichzeli? Ti prvotn pochzeli z Porn a Pomohan, Vlmov se k nm nedostali snad tm vbec. Pozdji ze Saska, Bavorska, Horn Falce, Rakous. Daleko dleitj byla schopnost pochopen novot domcm obyvatelstvem, kter poslze tvoilo nezanedbatelnou soust.

    V pedchozm textu bylo zmnno jmno Lhota. Pedpokld se, e lo o etnicky esk vesnice, asto zaloen podle jinch prvnch zvyklost. I to je dkaz pro vstebvn podnt z vysplej Evropy. Prvn Lhota se v pramenech objevuje v roce 1199, kdy kaloczsk (v Uhrch) arcibiskup Saul udlil odpustky tm, kte navtv kostel sv. Ji v Lhot.

    Pznan je zmna krajinnho rzu a zmna podoby vesnice. Samotn pemna lesa na rodnou pdu nen jednoduchm poinem, nejdve byly stromy pokceny, po nich zbyly (vtinou vysok) paezy. Ty byly poslze, za vyuit tk fyzick sly, vyvrceny vyklueny. Teprve pot se mohla pda obhospodaovat, nebo zde mohla vzniknout vesnice.

    Dnes se zd, e plon vypalovn lesa (tzv. en) bylo spe vjimkou, ohnm byly nieny spe men porosty, pokcen vtve odtud jmna vesnic a mst jako r, drec atd.) Vesnice, do t doby spe nkolik usedlost na uritm katastru, dostv postupn d. Domy se ad z obou stran, podl urit tepny, osy, ve vtin ppad komunikace nebo potoka. Za kadm domem je zahrada a pak lny orn pdy, mnohem del ne ir. Poet dom byl, stejn jako ka ln, velmi promnn, nejsou vjimkou vsi dosahujc dlky k jednomu kilometru. Vesnice ovem nemusely vznikat najednou. Nejednou byla ada usedlost postavena pozdji, pro dal vlny pisthovalc. Archeologick przkumy dokazuj, e se mn i zpsob konstrukce dom.

    Jak vypadal dm?
    Materilem bylo v drtiv vtin ppad devo a hlna, kmen maximln jako podezdvka. asto se skldal ze t pzemnch mstnost. V temn jizb, kterou prosvtlovalo ne mnoho malch oken, stla pec, zdroj tepla, ale pedevm zazen k pprav potravy. Kou odchzel drou ve stee strop samozejmost nebyl. K uloen nin, a tak jako spac prostora, slouila komora, byla situovna na druh konec staven. Mezi nimi byla s, vstupn mstnost, asto se zde nachzelo ohnit. Nelze najt typick kolonizan dm, na jeho podob se odrely jak mstn podmnky, tak i sociln rozdly. Na potku 14. stolet se zanaj objevovat vminky, se zvyujc se stedn dlkou doit vznikaj domy dvougeneran. Na dvoe se nachzely dal budovy, hospodsk spky, klny, stodoly, stje nebo chlvy.

    Novinky v zemdlstv
    Spolen s ve zmnnmi procesy a tendencemi v oblasti krajinotvorby se inovace technologick a technick. Roziuje se tzv. tk pluh, m asymetrickou radlici, kter oe a pitom zoranou pdu obrac, je t잚, aby doshla do vt hloubky. asto tak mv kola, aby byla orba pesnj.
    Rozila se tak brna devn rot s eleznmi heby o dlce cca 10 cm. Slouila k vlen pole, clem bylo nakypit pdu a nebo tak zavlet setbu.
    Zefektivnn byl i vkon tan sly, (volci, osli, vjimen kon), zavedenm chomoutu, jama a podkov, (oboj bylo vynalezeno tak dve).
    Roziuje se vyuit vodnho mlna, kter nahrazuje run ernovy, u ns pedevm ve 13. stolet.
    Vechny tyto technologie byly znmy v podstat od starovku, ale a v tto dob dochz k jejich zlepen.


    Pouit tzv. brny


    Dleitou zmnou bylo masov zavdn trojpolnho (trojhonnho) systmu. Pole byla rozdlena na ti piblin stejn dly, na jednom dlu se zaselo na podzim (tzv. ozim), na dalm na jae (tzv. ja), posledn dl (tzv. hor) zstal neoset, naerpval slu a slouil jako pastva dobytku. Dalm rokem se lohy tetin zmnily. Proti dvojpolnmu systmu, kdy se stdala oset a neoset perioda poloviny pole to byl pokrok, zajioval vy vnosy. Pesto stedovk vnosy byly nesrovnateln ni ne v dnen dob (a 10x), staila neroda a nsledoval tk hladomor. To je dvod, pro vtina obyvatel musela pracovat v zemdlstv, aby dokzala vyivit elity.

    V tto dob se zan objevovat znan mnostv luk pedtm tm neexistovaly jako zdroj pce pro dobytek, kter je i nadle vyhnn za obivou na hory a do lesa. Seno z luk ve vtm mtku umouje ustjen dobytka pes zimu.

    Vsledky kolonizace
    e se nron poin povede, nebylo nikdy samozejm. sil vrchnosti a loktora mohlo hned na potku ztroskotat na nejasnch majetkovch pomrech v mst lokace. Pozdji mohla nov zaloen vesnice zaniknout dky nedostatku vodnch zdroj, nebo opan, dky rychlmu vymcen lesa byl naruen mstn ekosystm a obyvatel sv domy museli opustit kvli opakovanm zplavm. astou pinou zniku nov vzniklch obc byly tak vlen konflikty.


    Pfaffenschlag na Slavonicku, vesnice zanikl za husitskch vlek

    Spojen ndoby kolonizac esk a evropsk nmeck vytvoily v naich zemch dnen s sdli, kter se ji zsadn nezmnila v prbhu dalch vk. V dnen dob se spe zd, e poet pchozch Nmc nijak vysok nebyl (v rmci stolet kolonizace v Evrop putovalo za novm bydlitm snad k 200 tiscm lid), daleko dleitj byla schopnost domcch pedstavitel pochopit pokrokov zmny a vyut je. Ty zmny k nm pichzely pedevm z Nmecka. Nelze si dlat iluze, e nov osadnci nemli konflikty se starousedlky, ale se v rozhodnost lze ci, e nmeck kolonizace budila daleko vce rozjitench emoc v stoletch zrdnch novovkch nacionalism, kdy byl vklad historie elov zneuit.

    Pouit literatura:
    Libue Hrabov: Stopy zapomenutho lidu Obraz djin Polabskch Slovan v historiografii
    Jan Klpt: Promna eskch zem ve stedovku
    Jacques Le Goff: Kultura stedovk Evropy
    Kolektiv autor: Djiny Nmecka
    J.V. imk: Pronikn Nmc do ech kolonisac 13. a 14. stolet
    Kosmova kronika esk
    Martin Wihoda: Odkaz fojta Bertolda (Djiny a souasnost 2/2006)
    Josef emlika: echy v dob knec
    Josef emlika: Potky ech krlovskch

    Podkovn:Bohuslavovi za iluminace, Jimu za fotku zanikl vesnice, Pemyslovi za publikace a Tekle za korekce lnku. кредит без справки о доходах кредит под залог авто

    Souvisejc lnky:
    Msta (15.06.2008)
    Cel lnek | Komente: 8 | Pidat koment | Zloky:
    Informan e-mailVytisknout lnek

    Nae knihy
    Pemysl Otakar II.


    Zvi z Falkentejna
    Kalend ermskch akc
    Kalend
    <<  erven  >>
    PotSttPSoNe
       1 2 3 4
    5 6 7 8 9 10 11
    12 13 14 15 16 17 18
    19 20 21 22 23 24 25
    26 27 28 29 30   

    Hus 2015 VOJSKO.net - �eskoslovensk� i sv�tov� zbran� a vojensk� technika Husit� - Kto� js� bo�� bojovn�ci via historia Putov�n� Hrocha