Středověk
Dnes je: 26. 03. 2017  | Hlavni strana | Seznam rubrik | Odkazy | RSS | Forum |  
Hlavní menu
Novinky
05.02.2017: Rodokmen
Po dlouhé době rodokmen: Páni z Pardubic

17.04.2016: Jakub Kon(e)ček z Prus
Nižší moravský šlechtic, v závěru života majitel zdouneckého panství

28.02.2016: Maršík z Radovesic
Poslední komentáře
  • Na tento dotaz Vám nejsem schopen odpovědět :/ (Očistec - středověký vynález)
  • Vyvstává zvláštní otázka, kde teda Lazar byl, když ne v Nebi? V očistci jsou muka, ale on netrpěl... . . . (Očistec - středověký vynález)
  • Samozřejmě, že tam nebyl žádný polský původ, tvrze, že oni byli pocházející z Alani (Úvahy o majetkovém postavení Vršovců a původu jejich moci)
  • Originální a zajímavé.. První vraždění Vršovců provedl kníže Boleslav III., kterého pak oslepil a uv . . . (Úvahy o majetkovém postavení Vršovců a původu jejich moci)
  • Varsany (hun.), Vršovci (cz.), Wierszowcy (pl.).... varsa, vrš i wiersz to ten sam kosz na ryby. Pro . . . (Úvahy o majetkovém postavení Vršovců a původu jejich moci)
  • Sociální sítě a ostatní






    Život ve středověku

    * Král (panovník)

    Autor: Jan Škvrňák . Vydáno dne 24. 04. 2011 (7324 přečtení)

    Panovník byl již ve starověku chápán jako osoba stojící mezi nebem a zemí, prostředník mezi smrtelníky a bohy (Bohem) – Kristus je často na středověkých iluminacích zobrazován jako trůnící král, křesanští králové jsou připodobňováni k starozákonním vládcům (Karel Veliký je druhým Davidem). Díky své ne zcela pozemské podstatě panovník oplývá řadou nadpřirozených schopností - francouzští králové například dokáží dotykem vyléčit krtici (dětská choroba). Mladý vládce je moudrý jako stařec (zde se projevuje stáří, šediny, jako symbol životních zkušeností a především moudrosti). Zde můžeme připomenout proměnu Vladislava II., který je před svým nástupem líčen jako lehkovážný mladík (byl jedním z prvních doložených defraudantů v české historii), okamžikem převzetí vlády se z něj v očích kronikáře stává rozumný kníže (to si naopak nemyslela většina šlechty a ostatních Přemyslovců). Zrození panovníka (nebo příchod do země – Václav II.) jako nadpřirozené bytosti doprovázejí jevy, které středověký člověk chápe jako nadpřirozené (komety, hvězdy, duhy apod.). Vládcovu nadpřirozenost, sakrálno, uznávala (a pomáhala vytvářet i udržovat) i církev, která panovníkům nechávala místo v hierarchickém vidění světa.

    Zapojením krále do Božího záměru vládce mnohé získával – např. vztáhnout na něj ruku znamenalo zločin svatokrádeže - neznamená to ovšem, že král měl být všemocný. V mnoha traktátech církevních autorů se vyskytuje postava „dobrého krále“, zároveň v kronikách se jejich autoři snaží oslavovat své oblíbené panovníky a stylizovat jako „dobré krále“. Dobrý král se měl řídit Božím zákonem, chránit církev, spravedlivě (byl nejvyšším soudcem) vládnout svému lidu (trestat provinilce, ale i dokázat odpouštět) a udržovat mír.

    Přesto, že vládce využíval takovéto ideologie k ideálnímu stavu, kterým by mu byla jedinovláda, nemohl (ani to nebylo možné) vládnout sám, musel se obklopovat vlastním dvorem, svými hodnostáři (u nás se ustálily po vzoru Říše 4 nejdůležitější: komoří, maršálek, stolník a podčeší , později k nim přibyl ještě podkomoří). Panovník především musel být přijat šlechtickou representací země, pokud jí nebyl rovnou volen (volbu z jediného kandidáta nepovažuji za volbu). Musel si proto šlechtu různě předcházet (dary), vládnout s ní v konsensu. Buď jak buď byl její mocí omezován prakticky po celý středověk, absolutistické monarchie patří daleko více do novověku.

    Panovníci si snažili zajistit co nejvíce moci pro sebe nebo své následníky – nechávali volit i korunovat své syny vládci ještě za svého života (s různou úspěšností), ve franské říši otec dělil své panství mezi své syny, to ovšem vedlo jen k rozbrojům a snižování vážnosti panovníků (v důsledku k nástupu nové dynastie).

    To úzce souvisí s nástupem nového krále – musel splňovat určité podmínky (věk, správná dynastie, držba klíčového místa), nejčastěji byl zvolen (jindy rozhodlo vítězství v boji a porážka oponenta) a přijat zemskou representací, korunován (korunovace je předkřesanského charakteru) a pomazán svatým křižmem (tradici pomazání církevním hodnostářem převzal Pipin, aby smyl nařčení z uzurpace franského trůnu).

    Panovníka reprezentovalo několik atributů – kromě obvyklé koruny a žezla to byl také posvátný meč a také svaté kopí (v českých dějinách ho získal Vratislav I. ), které se většinou nosilo na čele slavnostních královských průvodů.

    Jedním z vnějších forem panovnické reprezentace bylo pořádání rytířských turnajů. Pořádány byly většinou při slavnostních příležitostech jako byly korunovace, sňatky členů panovnické dynastie, na počest významných cizích návštěv. V Čechách se tato móda objevuje poprvé za Václava I. (přichází z Německa, podle Dalimila turnaje k nám přinesl Ojíř z Frídberka). Rozkvět zaznamenávají turnaje za Přemysla a Václava II. a především za Jana Lucemburského, ovšem jen do roku 1321, kdy je český král těžce zraněn (a snad naráží na odpor české šlechty k turnajům, stanovisko alespoň části šlechty podává Dalimil) a od té doby se účastní s větší vervou turnajů v cizině. Karel IV. zorganizuje za své vlády turnaj jeden (1347), Václav IV. se raději baví lovem. Husitské války neumožňují konání turnajů, Jiří z Poděbrad jako spořivý panovník a kališník turnajům neholduje. Zikmund, Albrecht a Ladislav Pohrobek se turnajům nebrání, naopak, jejich vlády jsou ovšem velmi krátké. Druhé zlaté období (po éře Jana Lucemburského) turnajová klání zažívají za vlády Jagellonců. Rytířství a s ním spojené turnaje doznívají v 16. století.

    K výsadám panovníků, které byly využívány často jako politický nástroj (odměnění věrných šlechticů, ale i ukázání vlastního majestátu), patřilo pasování nových rytířů. Kromě stejných okamžiků, při kterých byly přádány turnaje tj. korunovace i svatby, se hromadná pasování konala v předvečer bitev (ke zvýšení morálky) a po bitvách (zde jako ocenění statečnosti).

    V Čechách první pasování prováděl Václav I. Jeho syn Přemysl II. před bitvou u Kressenbrunu měl pasovat na rytíře 118 válečníků, při příležitosti svatby své neteře Kunhuty s Bélou, synem uherského krále, měl tentýž Přemyslovec pasovat 4 markrabata, jednoho ze slezských vévodů a nespočet hrabat a jiných šlechticů. Václav II. při příležitosti své korunovace českým králem měl rytířským pásem opásat na 240 rytířů z různých zemí.

    Forem vnější reprezentace bylo ale mnohem více – královo rezidenční město, jeho dvůr, kancelář (dá se říci, že i kaple), ceremoniály a slavnosti ku příležitosti zemských nebo celokřesanských svátků…

    Použitá literatura:
    ANTONÍN, Robert: Panovník ve světle českých legend a kronik 10. – 13. století. In: REITINGER, Lukᚠ- WIHODA, Martin ed.:Proměna středovýchodní Evropy raného a vrcholného středověku. Brno 2010.
    BÍLÝ, Jiří: Trojí lid. Panovníci a jejich lid v evropském středověku. Praha 2000.
    DALEWSKI, Zbigniew: Wladza, przestrzeń, ceremonial. Miejsce i uroczystoœć inauguracji wladzy w Polsce œredniowiecznej do końca XIV w. Warszawa 1996.
    CHARVÁTOVÁ, Kateřina: Václav II. Vyšehrad, Praha 2007.
    JAN, Libor: Přemysl Otakar II. – rytíř a válečník, IN: JAN, Libor – KACETL, Jiří Edd.: Pocta králi, Matice Moravská, Brno – Znojmo 2010.
    LeGOFF, Jacques, SCHMIDT, Jean – Claude: Encyklopedie středověku. Praha 2002.
    MACEK, Josef: České středověká šlechta. Argo, Praha 1996.
    ZELENKA, Jan: Vývoj přemyslovského dvora do 12. století. IN: ZELENKA, Jan, DVOŘÁČKOVÁ – MALÁ, Dana: Dvory a Rezidence ve středověku, Praha 2008.

    Diskuse: Moc panovníka, Sňatková politika, Cizinci na trůnech.

    Celý článek | Komentáře: 2 | Přidat komentář | Záložky:
    Informační e-mailVytisknout článek

    Naše knihy
    Přemysl Otakar II.


    Záviš z Falkenštejna
    Kalendář šermířských akcí
    Právě probíhá:

    VýstavaKdyž císař umírá
    České muzeum hudby, Karmelitská 2/4, Praha 1
    30.11.2016 - 26.03.2017

    Kalendář
    <<  Březen  >>
    PoÚtStČtSoNe
      1 2 3 4 5
    6 7 8 9 10 11 12
    13 14 15 16 17 18 19
    20 21 22 23 24 25 26
    27 28 29 30 31   

    Hus 2015 VOJSKO.net - �eskoslovensk� i sv�tov� zbran� a vojensk� technika Husit� - Kto� js� bo�� bojovn�ci via historia Putov�n� Hrocha