Středověk
Dnes je: 22. 07. 2017  | Hlavni strana | Seznam rubrik | Odkazy | RSS | Forum |  
Hlavní menu
Novinky
05.02.2017: Rodokmen
Po dlouhé době rodokmen: Páni z Pardubic

17.04.2016: Jakub Kon(e)ček z Prus
Nižší moravský šlechtic, v závěru života majitel zdouneckého panství

28.02.2016: Maršík z Radovesic
Poslední komentáře
  • chenlina20170722 michael kors bags pandora bracelet christian louboutin uk oakl ey sunglasses m . . . (Hrad Zvíkov)
  • chenlina20170722 michael kors bags pandora bracelet christian louboutin uk oakl ey sunglasses m . . . (Písaři ve středověku)
  • chenlina20170722 michael kors bags pandora bracelet christian louboutin uk oakl ey sunglasses m . . . (Richenza, Alžběta Rejčka)
  • chenlina20170722 michael kors bags pandora bracelet christian louboutin uk oakl ey sunglasses m . . . (Richenza, Alžběta Rejčka)
  • chenlina20170722 michael kors bags pandora bracelet christian louboutin uk oakl ey sunglasses m . . . (Rohatecký pas)
  • Sociální sítě a ostatní






    České dějiny

    * Léta krize českého státu 1092-1125(6), 1. díl

    Autor: Jan Škvrňák . Vydáno dne 03. 07. 2006 (6494 přečtení)

    Bylo by pošetilé dělit období I. krize seniorátu podle jednotlivých knížat a knížátek. Jednak kronikáři a letopisci nezachytili tolik zpráv k některým vládcům, hlavně toto období (od smrti krále Vratislava do smrti Oty II. Černého v bitvě u Chlumce) by se mělo brát kompaktně. Díky délce textu, musí být rozdělen do několika článků. Dělítkem bude zákeřná smrti ničitele seniorátu - knížete Břetislava, epilog krize bude zahrnut v článku o vládě nejmladšího syna Vratislava, Soběslava I.

    Oproti počátku století, kdy knížecí rod málem vymřel (nemanželský Břetislav), konec se potýká s opačným extrémem. Sám Břetislav měl synů pět a tyto linie byly také hojně rozvětveny. Naopak po druhé „krizi“ Přemyslovci v 13. století začínají zvolna vymírat. Z Břetislavových synů žil po smrti Vratislava, českého krále jen Konrád, moravský údělník. Umírající král zanechal po sobě syny Břetislava, Bořivoje, Vladislava a Soběslava. Druhorozený Boleslav zemřel v roce 1091, stejně jako Spytihněvův syn Svatobor- Fridrich, který byl vyšachován z nástupnictví Vratislavem a zemřel 1086 v úřadu aquileiského patriarchy. Podle seniorátního řádu nebyli bez šancí na kamenný stolec ani synové údělníků Konrádovi synové Oldřich a Litold a Otovi potomci Svatopluk a Ota.
    Jenže toto období porušovalo Břetislavův řád, vydatně z toho těžila šlechta a římský vládce. Porušování vedlo k silné nestabilitě, kterou dočasně vyřešil až silný panovník Soběslav, až po bitvě u Chlumce 1126.
    Toto období je v kontrastu s dobou Vratislava i v Evropské politice. Vratislav dokázal zasahovat do ř횚ké politiky a vydatně z toho těžit. Po jeho smrti obzory českých panovníků pomalu končí u českých hranic. Objevuje se trend, kdy pro slabost knížat, němečtí vládci zasahovali do českých záležitostí. Situace byla ovlivněna klidem v říši, kde nebyl žádný oponent, takže říše byla oproti Vratislavovu období relativně jednotná. Vratislavovi synové zdaleka nedosahovali schopností svého otce, ani nejmladší Soběslav. Nikdo neměl na obnovení královské hodnosti, nikdo pomalu neměl ani na upevnění moci vlastní. Podle řádu nastoupil poslední žijící syn českého Achilla, Konrád. Od roku 1055 údělník západního údělu, Brněnska a Znojemska. Byl méně průbojný než jeho bratři, ale s větším smyslem pro řád. Za svoje krátké panování se marně pokusil obnovit původní pražské biskupství (= připojit území olomoucké diecéze). Jeho vláda byla epizodou, zemřel 6.9.1092. Po strýci nastoupil syn krále Vratislava a jeho druhé manželky Adléty, vrátivší se z exilu v Uhrách. Břetislav II. Byl nastolen 14. září, ve svém mládí nakrátko spravoval Hradecko. Velmi brzy po získání trůnu zakázal pohanské obřady a zvyky. Měl silné postavení, byl zdaleka nejstarší z rodu a předem se s ním počítalo jako s dalším knížetem. Nebyl to oblíbený vůdce, ale právě díky předpokladům měl relativně silnou základnu. Ale štěstí a čeští předáci jsou vrtkaví. Ústup z evropské politiky a stáhnutí do regionální symbolizuje sňatek Břetislava s Luitgardou z Bogenu v roce 1094. Jednak byl už Břetislav poměrně starý (kolem čtyřiceti let), sňatky jako prostředky spojenecké politiky byla prováděny hlavně za vlády otců. Hlavně páni z Bogenu, významný bavorský rod, sice mohl bráti české hranice, ale oproti polským a uherským manželkám, navíc spjatých pokrevně s císařstvím nebo dalšími panovnickými rody to byl značný ústup. Český kníže neměl už ani pomocí manželek jak zasahovat to vysoké říšské politiky. Břetislav měl ještě moc ve pevně ve svých rukách, dosazoval do úřadu svoje biskupy. Přesto problémy měl. Po dlouhé vládě Vratislava byla zpomalena generační výměna hodnostářů, nyní žádalo hodně hlasů z mladších generací o dvorské úřady a zdaleka ne všechny mohl Břetislav uspokojit. Břetislav se snažil zasahovat do polských záležitostí, od roku 1093 plení Slezsko, do té doby, než dostane mírový tribut. Břetislav vystihl polskou politickou krizi. K moci se tlačil nevlastní syn knížete Vladislava Zbyhněv, jeho vlastnímu synu Boleslavovi český Břetislav propůjčil Kladsko, které bylo nedávno odstoupeno Polskem. V květnu 1096, v té době Prahou procházela část lidové křížové výpravy a nevyhnulo se to bez masakrů na židech, kníže vpadl do Slezska a založil zde hrad Kamenec. Napětí se vyostřovalo, toho samého roku nechal vyhnat zrádné předáky Mutinu a Božeje, Vršovce, které poté přijal polský kníže. Vladislav musel postoupit svým synům díly Polska a rozdělit ho mezi ně Boleslav, chráněnec českého knížete, získal Slezsko a Mazovsko. Břetislav ho v roce 1099 povýšil na svého mečonoše. Tím Břetislavův vliv v Polsku končil, musel se věnovat vnitřním a hlavně dynastickým problémům. V roce 1097 nakrátko uvěznil Konrádova syna Oldřicha v Kladsku.
    Ke klíčovému mezníku pro celé budoucí 12. století v českých dějinách došlo v dubnu 1099. Vracející se Jindřich IV. si Břetislava pozval ke dvoru do Řezna, mimo jiné, aby zde investoval pražského biskupa Heřmana. Břetislav císaře požádal, aby po své smrti předal Čechy v léno bratru Bořivojovi. Záměrně tím porušil řád svého stejnojmenného děda, ve snaze zabránit v nástupnictví moravským větvím,(nástupcem měl být nejstarší „Konrádovec“ Oldřich Brněnský). Možná také doufal, že Bořivoj prosadí jeho synka Břetislava. Na rozhodnutí Břetislava měla vliv určitě jeho nevlastní matka, třetí žena Vratislava Svatava Polská.
    Po rozhodnutí v Řezně začal Břetislav upevňovat svoji pozici, táhl s vojskem na Moravu, kde odebral díl Moravy Oldřichovi a Litoldovi, propůjčil ho Bořivojovi, olomoucký díl, kde panovali Svatopluk a Ota, nechal na pokoji. Litold z exilu v Rakousku dokázal knížeti škodit , proto v roce 1100 Břetislav vytáhl znovu do pole. Vzpurný příbuzný se bránil v hradu Raabs, po šesti dnech hrad padl, Litold dokázal uprchnout. Aby upevnil svoji pozici Bořivoj na Moravě, oženil se s sestrou rakouského markraběte.
    Ve Zbečně u Berounky 20.12. knížete Břetislava, panovníka, kterého Kosma zřejmě chápal jako spodobnění Krista přepadl nájemný vrah a smrtelně ho zranil, kníže za dva dny zemřel. Kým byl atentátník najat, dějiny už asi nikdy nezjistí, možná Vršovci, možná někým jiným, kníže měl v posledních letech mnoho nepřátel.

    Použitá literatura:
    Vratislav Vaníček: Vratislav II.
    Josef Žemlička: Čechy v době knížecí
    Josef Žemlička: Přemyslovci
    Petr Kopal: Kosmovi ďáblové, v MHB 8

    Celý článek | Komentáře: 6 | Přidat komentář | Záložky:
    Informační e-mailVytisknout článek

    Naše knihy
    Přemysl Otakar II.


    Záviš z Falkenštejna
    Kalendář šermířských akcí
    Kalendář
    <<  Červenec  >>
    PoÚtStČtSoNe
         1 2
    3 4 5 6 7 8 9
    10 11 12 13 14 15 16
    17 18 19 20 21 22 23
    24 25 26 27 28 29 30
    31       

    Hus 2015 VOJSKO.net - �eskoslovensk� i sv�tov� zbran� a vojensk� technika Husit� - Kto� js� bo�� bojovn�ci via historia Putov�n� Hrocha