Středověk
Dnes je: 26. 03. 2017  | Hlavni strana | Seznam rubrik | Odkazy | RSS | Forum |  
Hlavn menu
Novinky
05.02.2017: Rodokmen
Po dlouh dob rodokmen: Pni z Pardubic

17.04.2016: Jakub Kon(e)ek z Prus
Ni moravsk lechtic, v zvru ivota majitel zdouneckho panstv

28.02.2016: Mark z Radovesic
Posledn komente
  • Na tento dotaz Vm nejsem schopen odpovdt :/ (Oistec - stedovk vynlez)
  • Vyvstv zvltn otzka, kde teda Lazar byl, kdy ne v Nebi? V oistci jsou muka, ale on netrpl... . . . (Oistec - stedovk vynlez)
  • Samozejm, e tam nebyl dn polsk pvod, tvrze, e oni byli pochzejc z Alani (vahy o majetkovm postaven Vrovc a pvodu jejich moci)
  • Originln a zajmav.. Prvn vradn Vrovc provedl kne Boleslav III., kterho pak oslepil a uv . . . (vahy o majetkovm postaven Vrovc a pvodu jejich moci)
  • Varsany (hun.), Vrovci (cz.), Wierszowcy (pl.).... varsa, vr i wiersz to ten sam kosz na ryby. Pro . . . (vahy o majetkovm postaven Vrovc a pvodu jejich moci)
  • Sociln st a ostatn






    lechta

    * Lev z Klobouk

    Autor: Tom Mller . Vydno dne 21. 09. 2014 (1902 peten)

    Osoba Lva z Klobouk, zakladatele kltera v brnnskch Zbrdovicch, je pkladem spn kariry jedince na zatku 13. stolet, kter neskonila zaloenm vznamnho rodu, ale kltera.

    Jako pravdpodobnho pbuznho (otce nebo starho bratra) Lva je mon oznait Sobhrda z Klobouk. Pbuzensk vztah nen nikdy v pramenech vyjasnn, jejich pbuznost lze pedpokldat s jistou mrou nejistoty na zklad stejnho sdla, moravskch Klobouk.

    Moravsk Sobhrd je znm a v roce 1201, tehdy je svdkem donace tpnovic klteru v Hradisku u Olomouce krlovskou rodinou, tedy Pemyslem, Konstanci a jejich synem Vratislavem. K ztotonn tohoto mue s klobouckm Sobhrdem napov jeho umstn za dalmi moravskmi lechtici (Blud, Medlo, Pomnen, Semislav). Jako Sobhrd z Klobouk je uveden a v Olomouci roku 1207. Na tto listin je zajmav, e a je Sobhrd uveden ke konci, jako jedin a vlastn prvn na Morav s mstem, kde sdl, ili s prediktem. Ve stejn dob pn z Klobouk svd jet u jedn donace, kter se odehrla v Olomouci, kdy Pemysl s manelkou dvaj pozemky v Bukovanech klteru svatho Petra v Olomouci To je tak posledn zmnka v eskm diplomati o Sobhrdovi (z Klobouk). Pot nsleduje a falzum ze 13. stolet, kter m datum lta 1234-1235, podle kterho m Pemysl potvrzovat privilegia olomouckho biskupstv.

    Lev mocn mu Brnnska
    Lev z Klobouk vstupuje ve znmost modernch historik a na pelomu prvnho a druhho desetilet vku poslednch Pemyslovc jako zakladatel kltera v brnnskch Zbrdovicch, jeho ednick karira je pekvapiv doloena a pozdji. J se ale budeme vnovat nejdve.

    Silvestra roku 1213 Lev strvil v Prostjov, kde jako brnnsk sud dosvdil potvrzen imunit johanitm na Morav. Lev v tto funkci pravdpodobn psobil u dve (nepm dkaz je vlastnictv dvora a kostela v Zbrdovicch), tato funkce i on je v listinch doloen poprv. Papesk potvrzen ho nejmenuje, i kdy z logiky vci musel zakladatel kltera t v dob zaloen kltera.

    Jet ped smrt markrabte Vladislava (spolen s bratrem a synovci) je Lev svdkem markrabc listiny, ve kter potvrzuj Hartlebovi vesnici Naeratice na Znojemsku. Lev na brnnsk listin z ervna 1222 je ke konci zstupu svdk, s prediktem, ale bez dn funkce. Na potvrzen statut Konrda Oty pro Znojemsko, kter provedl Pemysl po smrti svho bratra, ve Znojm je Lev ji ve funkci komornka, na dalm dokumentu monarchy pro rajhradsk klter z Brna druh poloviny roku je uveden jako brnnsk komo, brnnskm sudm (a jeho nstupcem) v obou ppadech je Ratibor (z Deblna) Je otzka, kdy k tto zmn na pozicch sudho a komornka dolo, zda a po smrti Vladislava Jindicha nebo jet za jeho ivota. Prameny tuto otzku nezodpov, brnnsk soudce je pro zatek 13. stolet doloen jen v roce 1213 a 1222, nelze tedy ct odkdy dokdy jm Lev z Klobouk byl.

    Lev je doloen v Brn (hned za hrabiicem Kojatou) tak v roce 1225, kdy Pemysl se synem Vratislavem potvrdili vlastnictv hospody v Perov klteru v Hradisku. Lev, zde nen oznaen jako komornk, akoliv tuto funkci nepostrd olomouck Jindich a jeho purkrab Hol. lo by argumentovat tm, e Lvv komornick titul byl v tomto okamiku irelevantn, Perov nebyl v jeho jurisdikci, Lev by zde vystupoval jako ven osoba na Morav. Opanm dojmem ale psob o rok mlad brnnsk listina Otakara, kter upravuje vztahy mezi svatopeterskm chrmem v Brn a jeho dceinm kostelem v Kuimi. Lev je zde sice oznaen jako dominus, za Ratiborem (sudm?) a tpnem z Medlova, ale ped brnnskm purkrabm Tasem, kter je jako purkrab vslovn uveden.

    Sedmho listopadu 1228 je Lev opt komornkem, ale v prestinj Olomouci. Z tohoto titulu i vhy sv osobnosti je prvnm svdkem potvrzen velehradskch prv nov zaloenmu klteru v Oslavanech. Pekvapiv ale nepokrauje s krlem v jeho cest po Morav a nen pi potvrzen vsad Velehradu (27. 11. 1228), kde by jako olomouck komornk sp neml chybt. Zde je jako komo (nikoli znojemsk, kterm je Vr) oznaen Vok. Pi jednom potvrzen prv Zbrdovic a v roce 1235, je Vok oznaen jako podkomo, brnnskm komornkem je Svslav.

    Lev z Klobouk je doloen i v pramenech pochybn hodnoty Nejstarm falzem (z hlediska doby, do kter se datuje) ve kterm se objevuje, je zakldac listina dolnoukounickho kltera, Lev v roce 1173 nebo i 1183 zejm nebyl jet vznamnou osobou, mon tehdy ani neil.

    Lev, jako brnnsk komornk je uveden na falzu, kter samo sebe datuje k 22. 2. 1203, zde ale nesed i jin funkce a dokonce i osoby (nap. Crh a astolov z eblovic se objevuj a na konci 20. let). Vcn sprvn by mohlo bt falzum, ve kterm Pemysl k 28. dubnu 1218 potvrzuje tpnovi z Medlova jeho prva a majetky v Medlov. Jako prvn svdek vystupuje Lev, brnnsk komo, za nm jsou dv jmna, tak s Brnem spojen, Ratibor a Tas.

    O vznamu Lva na stedovk Morav, svd i prbh konsekrace kostela sv. Kunhuty v kvtnu 1211. Dne 14. kvtna 1211 hostil Lev na svm sdle v Kloboukch krle Pemysla Otakara I. Dalho dne probhl samotn akt konsekrace, jeho se astnili tak vchodoet Dpoltici, a zejm tak dcera uherskho krle Ondeje II. budouc svat Albta Durynsk, naopak zempn Vladislav Jindich chybl. Role hostitele se ujal olomouck biskup Robert, v jeho dieczi se kostel nachzel, svatyni vysvtil hnzdensk arcibiskup Jindich Kietlicz, kter byl v t dob ve vyhnanstv po konfliktu s Vladislavem Hlkonohm. Konen dva olte posvtil prask biskup Daniel.

    Kltern nekrologium datuje smrt Lva k 10. beznu, ale roku 1160 (resp. 1260). Na zklad tohoto dennho data (smrt zakladatele v nekrologich bv pesn, resp. v odchylkch du jednotlivch dn), a poslednho doloen 7. listopadu 1228 je mon vytvoit hypotzu, e po tomto datu se Lev roznemohl, tak aby na konci msce necestoval na Velehrad, a v beznu roku 1229 umr. Datum 10. bezen 1230 by zase bylo ble ronmu datu nekrologia.

    Zaloen kltera v Zbrdovicch
    Premonstrtsk kanonie, poin, jm Lev vstoupil do povdom mnohch, vznikla v mstech, kde ml Lev dvorec, kter mu byl jist uiten pi vykonvn adu sudho a komornka (to by zrove posouvalo dren tchto benefici do doby ped zaloenm kltera). Zde tak stl kostel sv. Kunhuty, prvotn kltern svatyn.

    Dne 3. dubna 1209 byl v Latern vydn list tehdej hlavy kesanstva, papee Inocenta III. V nm je prvn zmnka o premonstrtskm kltee v Zbrdovicch, kter m v ele Arnolda. Sluebnk sluebnk boch v dokumentu potvrzuje prvn majetkov nadn, vesnice aratice (Zyretitz), enkovice (Cancowiz, zanikl u Tan), (Velk) Hostrdky (Otradiz, v dal listin u v itelnj podob) a Borkovany (Borkowaz). Klter pape samozejm bere pod svoji ochranu. Dal papesk potvrzen klteru pochz z roku 1237, vydavatelem je eho IX. s poet potvrzench vesnic (nebo spe lokalit) se zvyuje na 24. Zde jsou prvn uvedeny Klobouky jako majetek kltera, stejn jako Pestavlky (zanikl ves u Boleradic), Divky, Bohunice, Kohoutovice, Podol, zmnny jsou dle Zbrdovice, dle Ochoz, Ktiny, neznm Kohi, tchov (jako Utenice), Zbov, Mezilesice (zanikl ves u Kobeic), stkovice (zanikl u Hostrdek), Bohumilice, lokality Kamenec (zanikl u Bohumilic, resp. U Kamene) a Jezero (dnes st Pozoic, resp. U Jezera). Vet uzavraj Kovlovice, Drahonice (Drahoovice, neznmo kde) a Levice.

    Tento vet lze porovnat s vcn sprvnm falsem, kde Pemysl Otakar a Vladislav Jindich potvrzuj Lvovo nadn. Mluv se zde o Svinoicch, Pibyslavicch, Borkovanech a ekovicch. Manelka Lva mla pidat jet aratice a Zbov. V druhm falzu, kde je Lev pro rok 1210 oznaovn jako brnnsk komornk, Vladislav Jindich pidv dvr ve Svitavch, volsk potah a st eky Svitavy, les Skalice a Se (Sizza) a Obecn Ochoz (podle Hurta lesy Obec a Ochoz), dle ves Malomice. Lev podle tto listiny pidv oproti pedchozmu navc Kohoutovice, kostel Panny Marie na brnnskm hradu. Manelka Lva Richsa mla darovat polovinu aratic (zbytek byl smnn za dar Markty, vdovy po Pibyslavovi a Sasna s dcerou Pibyestou), v souvislosti s manelkou nen jmenovn Zbov. Naopak je jmenovna druh manelka Sofie (v klternm nekrologiu uvdna jako Berta). Ta mla do sv smrti nebo do svho optovnho satku, pokud peije bezdtnho manelka dret majetky Klobouky, Divky, Pestavlky, Kamenec, Jezero, Kovlovice, Drahoovice, stkovice, Hostrdky, Bohumilice, Meziles, tchov, Malomice (dar markrabte klteru?) a dvr v Zbrdovicch. Kdy pomineme Levice, darovan Pemyslem v roce 1234, meme porovnnm falz s papeskmi konfirmacemi urit prvn majetky kltera a zprostedkovan i Lva. Falza se neshoduj s papeskm potvrzenm Velkch Hostradic v r. 1209, v prvnm falzu chyb pln, v druhm mly bt darovny a po skonu zakladatele, v majetku kltera u byly pi jeho zaloen. Kadopdn patily Lvovi. Tomuto lechtici patily Svinoice a Pibyslavice, kter klter vlastn z jeho rukou podle falz, nikoliv podle papesk listiny.

    V potvrzen z roku 1237 oproti druhmu falzu pebvaj Bohunice, Podol, Ochoz (pokud potme ves), Ktiny, neznm Kohi. Tyto vesnice tedy nejspe nepatily Lvovi. Chybjc Zbov v druhm falzu je mon pominout, je doloen prvnm. Rozpor mezi falzy (pokud je uznme za pravdiv) nen sloit vysvtlit. Klter prodal vzdlenj majetky, vsi Svinoice (u Blanska) a Pibyslavice (u Velk Btee, a Malomice, snad i dvr ve Svitavch (ten jako nemus konfirmace registrovat, nen vesnic), za utren penze rozil sv dominium v blzkosti konventu Bohunicemi, Podolm, Ktinami a vs Kohi, zejm i vs Ochoz, kde u z dvjka drel les. st tchto majetk mohly bt i dary jinch lechtic (jak je doloeno v druhm falzu), kter nejsou zaznamenan. Zskan prostedky byly pouity k tak vstavb kltera.

    Majetek Lva z Klobouk je mon vyslit na dv sdla v Zbrdovicch (s dvorem) a Kloboukch, vesnice Bohumilice, Borkovany, stkovice, enkovice, Divky, Drahoovice, Jezero, Kamenec, Kovlovice, Mezilesice, Pestavlky, Pibyslavice, Svinoice, tchov a Velk Hostrdky. (celkem 17 lokalit). K tomu kostel Panny Marie na Starm Brn. Jeho manelka drela nadto polovinu aratic a celou ves Zbov. Nen ovem mon rozliit, kter lokality Lev zddil (krom Klobouk), kter vesnice vysadil, kter koupil, ppadn prodal. V Kloboukch samotnch a okol je osdlen doloeno u pro 9. stolet (vetn jezdeckch hrob tehdej nobility), kolonizace tohoto prostoru tak mohla jen doplnit a rozit tehdej sdeln strukturu. Pedpokldat lze tak, e mohl zskat urit majetky jako brnnsk sud, brnnsk a olomouck komornk. Snad tak je mon vysvtlit drbu kostela Panny Marie na Starm Brn. V ppad vah, zda Lev zskal tak majetky na Olomoucku, nen doklad o tom, e by v tto sti Moravy cokoliv vlastnil, vechny jeho majetky jsou v um nebo irm okruhu Brna.

    Lev z Boleradic a pokraovn rodu
    Sofie, jak se domnv Rudolf Hurt, zemela bez ddice v roce 1235, nebo krtce ped nm, kadopdn ped potvrzenm imunit klteru Pemyslem na konci bezna 1235. Po jej smrti, v duchu ve zmnnho dokumentu, pipadly klteru.

    Dal Lev je zmnn v pramenech a v roce 1234, jako svdek listiny louckho kltera. V tto dob na Brnnsku psob ovem dva Lvov, co dokld Pemyslovo potvrzen svobod Zbrdovicm z jara 1235, zde je jak Lev, syn Velena (z Oechova), tak i Lev z Boleradic, domnl pbuzn (synovec?) Lva z Klobouk. Opt se pn na Boleradicch vyskytuje v srpnu 1237 v Brn, kdy Vclav I. dv svatopetrskmu kostelu ves Bosonohy a pot v roce 1240, kdy dv klteru mln Vclav I. V roce 1243 jeden ze Lv svd na donaci patrontu v Miroslavi oslavanskmu klteru. Dal zmnka o Lvu z Boleradic pochz a z roku 1255. V roce 1262 je dominus (zde me jt o ctu k pbuznmu zakladatele) Lev svdkem listiny zbrdovickho kltera a potvrzen biskupem Brunem. V roce 1268 je brnnskm cdaem, posledn zmnka o nm pochz z bezna roku 1271.

    Lev z Boleradic, pbuzn pna z Klobouk a snad i kmotenec, se s podobnou mrou pravdpodobnosti nead k rodin, nebo ochranu kltera pejm panovnk, nikoliv Lev z Boleradic.

    V roce 1238 dosvduje v Huln markrabti Pemyslovi potvrzen jezdu Semislav doubravnickmu klteru Petr, syn Sobhrda. Snad mohl bt pslunkem rodu, jeho dal ztotonn s nkterm lechticem 13. stolet je ale nejasn.

    Zvr
    Lev z Klobouk patil v prvn tetin 13. vku mezi nejvznamnj lidi na Morav, jeho slovo platilo u panovnk, kte ho dokonce i v Kloboukch navtvili, byl postupn sudm a komornkem v Brn, na sklonku svho ivota komornkem takt v Olomouci. Jeho majetky, pokud je mon dedukovat ze zaloen kltera, taly tm 20 poloek. A konen zaloen kltera v Zbrdovicch, jist sen mnohch zbonch lechtic, se Lvovi splnil Lev z Klobouk se tak po Vilmovi z Pulna a jeho Dolnch Kounicch stal druhm lechtickm zakladatelem kltera na Morav.

    Pbh Lva z Klobouk je v mnohm podobn smutnmu pbhu jeho pna Vladislava Jindicha, jemu vrn slouil. Oba doufali, e zalo rodovou linii a zakldali pro ni nekropole (Velehrad a Zbrdovice), oba mui zemeli bezdtn, Lev i pesto, e se podruh oenil pravdpodobn s enou z nmeckho (rakouskho) rodu. Absence ddice u nj vedla k tomu, e poslze konventu daroval i zbytek svch majetk, vetn sdla v Kloboukch. Pro jeho pbuznho (synovce?) Lva to znamenalo budovn novho sdla v Boleradicch a propad v ebku moravsk lechty.


    Vytvoil Adam Mertel; erven majetky Lva z Klobouk, mode dal kltern zisky v 13. stolet, tvereek doloen sdlo.

    Pouit literatura:
    BOROVSK, Tom: Kltery, panovnk a zakladatel na stedovk Morav, Brno 2005
    Ladislav HOSK, Djiny Hustopeska do poloviny 14. Stolet. Pspvek ke starm djinm Moravy. Praha 1948
    Rudolf HURT, Kostel Nanebevzet Panny Marie v Brn-Zbrdovicch, VVM, Ploha 1. sla, 1969
    Jan KLPT, Promna eskch zem ve stedovku, Praha 2005
    Vladimr NEKUDA, Zanikl vesnice na Morav v obdob feudalismu, Brno 1961
    Vclav NOVOTN, esk djiny, dlu 1. st III. echy krlovsk za Pemysla I. a Vclava I., Praha 1928
    Mojmr VBENSK, Potky Klobouk v psemnch pramenech, in: Klobouky u Brna. Msto, djiny, krajina a lid, ed. Emil Kordiovsk, Brno 1998
    Martin WIHODA, Vladislav Jindich, Brno 2007

    Cel lnek | Komente: 7 | Pidat koment | Zloky:
    Informan e-mailVytisknout lnek

    Nae knihy
    Pemysl Otakar II.


    Zvi z Falkentejna
    Kalend ermskch akc
    Prv probh:

    VstavaKdy csa umr
    esk muzeum hudby, Karmelitsk 2/4, Praha 1
    30.11.2016 - 26.03.2017

    Kalend
    <<  Bezen  >>
    PotSttPSoNe
      1 2 3 4 5
    6 7 8 9 10 11 12
    13 14 15 16 17 18 19
    20 21 22 23 24 25 26
    27 28 29 30 31   

    Hus 2015 VOJSKO.net - �eskoslovensk� i sv�tov� zbran� a vojensk� technika Husit� - Kto� js� bo�� bojovn�ci via historia Putov�n� Hrocha