Středověk
Dnes je: 20. 11. 2019  | Hlavni strana | Seznam rubrik | Odkazy | RSS | Forum |  
Hlavní menu
Novinky
17.11.2019: Biskup Ota
27.10.2019: Biskupové
Biskupové Gotpold a Fridrich a také biskupský číšník Arnošt.

15.09.2019: Šlechtična
Vratislava, manželka Kojaty z Mostu.
Poslední komentáře
  • Představa, že klášter Porta Coeli leží na cestě z Brna do Blanska nemůže přijmot ani dítě, které dos . . . (Konstancie Uherská)
  • Ještě s mojí ženou, kterou jsem teď pochoval, jsme na Nákle byli. Z dohlídky jsem viděl toto: uvnitř . . . (Podvržená záhada Veligradu. Stinné stránky amatérských samizdatů )
  • Syn se setkal s programátorem neuronových sítí, čili cosi na hraně umělé inteligence. programuje apa . . . (Digital humanities – naděje pro historii?)
  • Tento týden jsem dosáhl největší sledovanosti této studie na Akademia EDU z historických studií celk . . . (Přilba knížete Václava svatého)
  • Tato teorie - nebo jak "to" nazvat - se mi jeví poněkud účelová, v níž je dle mého skromné . . . (Neomedievalismus)
  • Sociální sítě a ostatní






    Přemyslovci

    * Opavští Přemyslovci – IV. Zlatý věk II.

    Autor: MikulᚠII. . Vydáno dne 15. 10. 2006 (10007 přečtení)

    Pokračování osudů vévody Mikuláše II. v letech 1341 až 1377 (tedy už po jeho smrti)

    1341 13.července -V Praze pečetil vévoda MikulᚠII.smlouvu o přátelství mezi králem Polska Kazimírem I; králem českým Janem Lucembuským a markrabětem Karlem Lucemburským.

    1342 první polovina roku Opavsko-ratibořský vévoda MikulᚠII. s markrabětem moravským Karlem odcestovali do Polska, kde spolu s vévodou Boleslavem Břežským, Boleslavem Falkenberským, Kazimírem Těšínským, Siemovítem Glivickým a konšely města Vratislavi složili v červenci opětovně slib věrnosti králi Janovi Lucemburskému a jeho potomkům.

    1345 Narozena vnučka vévody Mikuláše II. vévody opavsko-ratibořského Anna Mazovská (*1345 - †16.3.1403) Dcera Eufemie Opavské a Siemovita III. Mazovského a Kujavského.
    červen Polský král Kazimír I. napadl vévodství Ratiboř a obsadil jej. Vévoda Mikulᚠpožádal krále Jana, svého lenního seniora, o pomoc.Král s vojskem pak vyhnal polské okupanty z Ratiboře a donutil krále Kazimíra ke kapitulaci.

    1346 15.února Mikuláš, vévoda opavský a Ratibořský trávil zimu v Opavském vévodství.
    11.července Moravský markrabě Karel byl zvolen za německého krále jako protikrál Ludvíka IV.Bavora. Konflikt nenechal na sebe dlouho čekat a i vévoda Mikulᚠbyl děním na poli evropské politiky vtažen do víru událostí.
    26.srpna Bitva u Kresčaku.V této bitvě se uzavřel život prvního z rytířů Evropy, českého krále Jana Lucemburského. Opavský vévoda MikulᚠII. stál v bitvě po boku krále. Bitvu přežil bez úhony.
    26.listopadu Vévoda MikulᚠOpavsko – Ratibořský daroval statek Kylešovice měštanu opavskému, Hanušovi.

    1347únor Český a německý král Karel Lucemburský odjel do Tridentu v doprovodu vévody Mikuláše II.Opavského a dalších pánů.
    2.září Korunovace krále Karla Lucemburského na českého krále Vévoda Mikulᚠbyl účasten této události jako nejvýznamnější pán v českém království a první mezi všemi.
    11.října Německý král Ludvík IV.Bavor byl raněn mrtvicí na lovu medvědů a tak český král a německý vzdorokrál Karel Lucemburský byl řízením osudu jediným adeptem trůnu německého V ten čas byl Karel i vévoda MikulᚠII.Opavský v Německu.

    1348 7.dubna Karel Lucemburský vydal v Praze listinu jímž jasně vymezil Opavsko za přímé léno českých králů.

    1349 3.února Vévoda MikulᚠII. potvrdil hlubčickým johanitům jejich práva.
    25.září Potvrdil vévoda MikulᚠII. Opavsko – Ratibořský špitálu sv.Mikuláše v Opavě dvanáct hřiven, které jemu daroval Petr z Landeka.

    1350 MikulᚠII. vévoda opavský a vévoda ratibořský požehnal sňatku Jana Jindřicha z Lucemburku, bratra českého krále Karla a své dcery Markéty Opavské.
    Srpen Vévoda MikulᚠOpavský byl králem Karlem ustaven hejtmanem Kladska.
    Král Karel vyslal arcibiskupa Arnošta z Pardubic a vévodu Mikuláše Opavsko-Ratibořského do Avignonu, aby zde s papežem Klimentem VI. sjednali podmínky císařské korunovace.
    Papež však poselstvo poslal zpět 1.února 1351 nebo nebyl nakloněn myšlence korunovat na císaře římského Karla Lucemburského.

    1352 Narozen vnuk Mikuláše II. vévody opavsko-ratibořského. Siemovit IV. vévoda mazovský a kujavský (*1352 –† 30.4.1426) Později oženěn s kněžnou Alexandrou Litevskou v roce 1387. Syn Eufémie Opavské a Semovita III; knížete mazovského a kujavského

    1353 Narozena vnučka Mikuláše II.vévody Opavsko-Ratibořského. Kateřina Lucemburská (*1353 – †17.7.1378) Provdána za vévodu Jindřicha Falkenberského dne 2.2.1372. Dcera Markéty Opavské a markraběte Jana Jindřicha z Lucemburku.

    1354 Narozen vnuk Mikuláše II. vévody opavsko - ratibořského Jošt Lucemburský (*říjen 1354 - + 18.1.1411) Později král německý a markrabě moravský. Byl dvakrát ženat. První chotí se roku 1372 stala Alžběta, kněžna opolská, po její smrti pojal Jošt za manželku Anežku, kněžnu Opolskou. Syn Markéty Opavské a markraběte Jana Jindřicha z Lucemburku.

    1355 Narozen vnuk Mikuláše II. vévody opavsko - ratibořského Jan Soběslav (*1355 – †12.10.1394) Biskup olomoucký, litomyšlský a patriarcha aquilejský. Syn Markéty Opavské a markraběte Jana Jindřicha z Lucemburku

    Korunovační cesta Karla Lucemburského do Říma. Vévoda Mikulᚠzde byl členem doprovodu. Karel I; král český byl pomazán na císaře římského, Karla IV. Lucemburského.

    1356 Narozen vnuk Mikuláše II. vévody opavsko - ratibořského Prokop Lucemburský (*po 1355 – †24.9.1405) Mladší markrabě Moravský. Syn Markéty Opavské a markraběte Jana Jindřicha z Lucemburku

    1358 Narozena vnučka Mikuláše II. vévody opavsko - ratibořského Malgorzata Mazovská (*1358 - †1396) Dcera Eufemie Opavské a Siemovita III; knížete mazovského a kujavského. Poprvé provdána v roce 1369 za Kazimíra IV. Pomořanského. A po jeho smrti roku 1377 se o dva roky později stala chotí vévody Jindřicha VII. z Břehu.

    1359 MikulᚠII. se potřetí oženil, tentokrát pojal za manželku 13tiletou kněžnu Juditu z Falkenberka.

    1361 Narozen vnuk Mikuláše II. vévody opavsko - ratibořského Jan II. Opavský (*1361 – †12.8.1324) Vévoda Opavský a Ratibořský Syn Jana I. vévody opavsko – ratibořského a Anny, rozené kněžny Hlohovské.

    1362 Narozen vnuk Mikuláše II.vévody opavsko - ratibořského Václav I. vévoda opavský (*1362/63 – †po 20.2.1381) Syn Mikuláše II. vévody opavsko-ratibořského a Judity, rozené kněžny z Falkenbergu.

    8.12.1365 Jeho Milost, Mikuláš, toho jména druhý, z Milosti Boží dědičný vévoda opavský a ratibořský, hejtman Kladský, vnuk krále Přemysla, skonal v mládí 77 jar, nedočkav se 10 potomka svého.

    Přemysl I. vévoda opavský a pán Hlubčic (* po 8.12.1365 - †28.9.1433) Syn Mikuláše II. Opavsko – Ratibořského a Judity, rozené kněžny z Falkenbergu.
    Byl ženat s Annou, kněžnou z Lucka 1390 – 95, s Kateřinou, kněžnou z Munstenberka 1407 a Helenou, princeznou z Bosny 1423

    Prosinec roku 1365 se stal jedním z osudových mezníků opavsko-ratibořského soustátí. Již v počátcích roku 1366 se moc v rozlehlé zemi rozdělila dle závěti vévody zesnulého Mikuláše II; tak že nejstarší syn Jan I. Opavsko – Ratibořský získal 3/4 země a druhorozený syn MikulᚠIII. Opavský pak 1/4 s hradem Edelstein. Vévoda Jan I. Opavsko – Ratibořský pak byl opatrovníkem mladších bratrů, dvouletého Václava I; a novorozence Přemysla I. Ale bylo otázkou času, kdy dospějí mladší dva bratři a budou se dožadovat svých podílů. Zatím vše ale nevypadalo tak černě.

    ,,osudná sobota opavské dynastie,, neb velké dělení vévodství
    (18. – 21. IV. 1377)

    Již 10.dubna sešla se rozhodčí komise, potvrzená císařem a králem Karlem IV. Lucemburským, aby vyřešili složité mezilidské a majetkové vztahy a rozdělili zemi spravedlivě mezi bratry Jana I; Mikuláše III; Václava a Přemysla I. Sešla se komise složená s předních rodů Slezska a rozhodli o rozdělení vévodství. Předseda komise pověřené císařem Karlem IV. se stal Mikulᚠz Malenovic, opavský komoří a uředník zemských desk, přísedící komisaři byli Beneš Krumlovský z Kravař, Drslav z Kravař, Ota Stoš, Jindřich z Fullštejna, Vítek z Vikštejna, Bohuš z Drahotuš a Alšík z Heraldic. Osm dní jednání vyústilo ve výrok komise oznámeného v sobotu 18.dubna 1377. Losem však došlo k fatálnímu závěru, protože vévoda Jan a Mikulᚠstali se společnými vládci západní části vévodství. Což nemohlo dopadnout jinak než tím, že vévoda MikulᚠIII. výsledek napadl a požadoval nové dělení. Jako by se ona ,,osudová sobota,, stala symbolem politicko-ekonomického úpadku opavských vévodů.
    Nový výrok komise tak rozhodl o tři dny později, v úterý 21.4.1377, následovně: Jan I. Opavsko – Ratibořský stal se pánem Ratibořska, Krnovska a Bruntálska a lenním seniorem hradů Vartnov, Zátor, Heraldice a připadla mu polovina hradu Cvilín.
    Nesnášenliví a hamižný MikulᚠIII. Opavský dostal Hlubčicko s hradem Edelstein a polovinu Cvilína. Václav a Přemysl se podělili o zbytek vévodství, jenž byl jihovýchodní část země s městem Opavou, hrady Landekem a sídelním Hradcem a s lenním seniorátem nad hrady Fulnek, Štítina a Vitkenstein.
    Tak byl spuštěn proces neodvratného konce Přemyslovského rodu.

    Celý článek | Komentáře: 1 | Přidat komentář | Záložky:
    Informační e-mailVytisknout článek

    Naše knihy
    Přemysl Otakar II.


    Záviš z Falkenštejna
    Kalendář šermířských akcí
    Kalendář
    <<  Listopad  >>
    PoÚtStČtSoNe
        1 2 3
    4 5 6 7 8 9 10
    11 12 13 14 15 16 17
    18 19 20 21 22 23 24
    25 26 27 28 29 30  

    Hus 2015 VOJSKO.net - �eskoslovensk� i sv�tov� zbran� a vojensk� technika Husit� - Kto� js� bo�� bojovn�ci via historia Putov�n� Hrocha