Středověk
Dnes je: 24. 10. 2019  | Hlavni strana | Seznam rubrik | Odkazy | RSS | Forum |  
Hlavní menu
Novinky
15.09.2019: Šlechtična
Vratislava, manželka Kojaty z Mostu.

22.03.2019: 2 osoby
Přidán pražský biskup Budivoj a Hroznata z Knířova

08.04.2018: Pražský biskup
Poslední komentáře
  • Představa, že klášter Porta Coeli leží na cestě z Brna do Blanska nemůže přijmot ani dítě, které dos . . . (Konstancie Uherská)
  • Ještě s mojí ženou, kterou jsem teď pochoval, jsme na Nákle byli. Z dohlídky jsem viděl toto: uvnitř . . . (Podvržená záhada Veligradu. Stinné stránky amatérských samizdatů )
  • Syn se setkal s programátorem neuronových sítí, čili cosi na hraně umělé inteligence. programuje apa . . . (Digital humanities – naděje pro historii?)
  • Tento týden jsem dosáhl největší sledovanosti této studie na Akademia EDU z historických studií celk . . . (Přilba knížete Václava svatého)
  • Tato teorie - nebo jak "to" nazvat - se mi jeví poněkud účelová, v níž je dle mého skromné . . . (Neomedievalismus)
  • Sociální sítě a ostatní






    Šlechta

    * Rod z (Velkého) Vřešova

    Autor: Petr Povolný . Vydáno dne 13. 01. 2019 (993 přečtení)

    Podle kronikáře Dalimila patřili mezi české pány bojujícími s Branibory také dva východočeští šlechtici jménem Mutina, odlišení predikáty ze Skuhrova a Vřešova. 1) K těmto vítězným střetům mělo dojít nedaleko jejich sídla, v případě Mutiny Vřešovského u Hořiněvsi.2) Problémem je, že Mutinové nejsou doloženi v diplomatických pramenech a jejich existence je nejistá. Tak řečený Dalimil napsal svoji veršovanou kroniku kolem roku 1310, tedy přibližně s třicetiletým odstupem. 3) August Sedláček a jeho následovníci kladou tyto události přibližně do počátku 80. let 13. století a považují za zajímavé, že Dalimil spojil právě tyto boje s konkrétními místy ve východních Čechách.4)


    Některé hypotézy pokládají oba Mutiny za jednu osobu, nebo se pokouší ztotožnit je s Mutinou z Kostomlat doloženým v letech 1281-1289.5) Pravděpodobným předkem rodu pánů z Dobrušky a Opočna, patřícím do rozrodu Půticů.6) Zatímco Mutina Skuhrovský mohl být za určitých okolností s Mutinou z Kostomlat totožný, u Mutiny Vřešovského to považuji za vyloučené. Také proto, že u pánů z Dobrušky nemáme doložen majetkový vztah k (Velkému) Vřešovu.7) Podle edic diplomatických pramenů nebylo jméno Mutina, u naší šlechty příliš frekventované. Pochopitelně není vyloučeno, že se člen rodu z Vřešova bojů s Branibory účastnil a dokonce v nich získal proslulost. I to může vysvětlit jak se příslušník i z regionálního hlediska nevýznamného rodu dostal na „stránky“ Dalimilovy kroniky. Pokud ovšem zapomeneme na patrně navždy záhadnou osobu autora a spekulace o jeho vazbě k severním Čechám či Ronovcům. 8) Nejen z geografického hlediska se přímo nabízí možný vztah na dalšího známého bijce Braniborů a významného muže období vlády krále Václava II. pana Tasa z Vízmburka ale ani ten nelze prokázat.

    První a zároveň poslední příslušníci rodu z Vřešova jsou v písemných pramenech doloženi od poloviny 14. století.9) Jejich peče se nezachovala, takže o rodovém erbu můžeme pouze spekulovat. Roku 1348 Vojek z Vřešova a Albert z Rýzmburka založili oltář při chotěbořském kostele. Albert byl synem Luchardy (Luchny) z Vřešova provdané za Rubína z Rýzmburka z rozrodu erbu třmene. Neznáme přesný příbuzenský vztah Vojeka a Luchardy z Vřešova a nevíme, jestli byli členy stejné generace. Ale snad můžeme Vojeka z Vřešova, který se již v pramenech neobjevuje, pokládat za posledního mužského příslušníka původního Vřešovského rodu. Osobní jméno Vojek je neobvyklé a u rozrodu erbu třmene jsem ho nezaznamenal.10) RBM uvádí pro 13. století pouze jednu osobu téhož jména, která nemá geograficky ani genealogicky s Vřešovem nic společného.11) Paní Luchardu, můžeme z časových důvodů v ideálním případě považovat za vnučku legendárního Mutiny Vřešovského.12) Ovdovělá Lucharda se připomíná ještě v letech 1360-1370 jako paní na Vřešově a Chotěboři. Pokud vezmeme v potaz, že její syn Albert, musel být roku 1348 alespoň formálně dospělý, dožila se solidního věku. Díky paní Luchardě zdědila majetek rodu větev pánů z Rýzmburka, kteří jsou později označováni jako Vřešovští z Rýzmburka.13)

    Velký Vřešov, ležící asi 15 km severně od Hradce Králové, je nesmírně zajímavá lokalita. Nachází se zde starší a mladší hrad s táborem jeho obléhatelů z 15. století.14) Malý starší hrad je tradičně považován za sídlo Mutiny Vřešovského. TomᚠDurdík nevylučoval, že v konstrukci tohoto objektu mohlo převažovat dřevo, ale nová zjištění tento předpoklad nepotvrzují.15) Zároveň předpokládal vybudování mladšího pokročilejšího objektu v závěru 13. století, ještě za života legendárního Mutiny Vřešovského. Podle Martina Kosaře to je jeden z mála hradů v sousedství staré sídelní oblasti, který může patřit do nejstarší vrstvy našich šlechtických sídel.16) I když neznáme, okolnosti přesunu sídla, předpokládá jeho nahrazení mladším hradem před polovinou 14. století. Problematiku mohou pomoci objasnit další dvě dvojice podobných panských sídel v jeho blízkosti, kterým se věnuje Martin Kosař a z jehož studie si dovolím citovat:

    „Všechna tři sídla řazená do starší vrstvy vznikla v ostrožné poloze s absencí přímé vazby na vesnické osídlení. To je v protikladu nejen s předchozí situací velmožských dvorců stojících v centrech nově vzniklých majetků - újezdů, do nichž se koncentrovalo rozptýlené osídlení, ale i situací následující, v případě tvrzí jako sídel drobné pozemkové šlechty. Poloha při okraji staré sídelní komory sice na jedné straně umožnila jejich časný vznik, na druhé straně však složitější historicky vzniklá situace v hustěji osídleném území limitovala další možnost rozšiřování stávajícího majetku. Šancí na další majetkový vzestup zůstávala nadále služba panovníkovi, jejíž odměnou byl zisk nových rozsáhlejších území v dosud málo osídlených částech země.“17)
    Sousedství dvojic panských sídel naznačuje, že předkové rodů byli odměněni zdejší výsluhou ve stejné době. Patrně se podíleli na správě východních Čech a možná zastávali jakési úřady přímo v Hradci (Králové). Je velká škoda, že na žádné z hradních dvojic dosud neproběhl řádný archeologický výzkum, který jediný může vysvětlit otázky jejich vzniku, podoby a následného přesunu. Odborná literatura zatím počítá s existencí starších sídel nejpozději od poloviny 13. století. Podle falza listiny mladšího krále Václava I. vztažené k roku 1229 se měl po sousedním Dubenci psát pan Zbraslav.18) Nevíme jistě, jestli se predikát vztahuje k našemu Dubenci i když to z kontextu listiny vyplývá. A už vůbec netušíme, jestli se týká staršího sídla, ale není to vyloučeno. Zajímavá je také hypotéza ztotožňující tohoto muže s číšníkem krále Václava I. panem Zbraslavem, jehož majetek máme v oblasti doložen. Zbraslavy ztotožnil již J.V. Šimák a před nedávnem tuto možnost nevyloučil ani T. Velímský, naopak J. Žemlička se tímto falzem vůbec nezabýval.19)

    Panská sídla ve Velkém Vřešově


    1. Starší panské sídlo
    2. Mladší panské sídlo

    Dvojice sousedících panských sídel


    1. Velký Vřešov-starší sídlo
    2. Velký Vřešov-mladší sídlo
    3. Vražba (Neznášov)-starší sídlo
    4. Rotemberk (Neznášov)-mladší sídlo
    5. Dubenec (Zámecký vrch)-starší sídlo
    6. Dubenec-mladší sídlo (předpokládaná poloha u kostela)

    Poznámky
    1) Kronika tak řečeného Dalimila, Svoboda 1977, s. 160; Nejpodrobněji dílo rozebírá Staročeská kronika tak řečeného Dalimila, I-III Academia 1988-1995.
    2) Sedláček August.: Hrady, zámky a tvrze království českého, díl II., Argo 1994; s. 229; V Hořiněvsi se narodil opat benediktinského kláštera v Opatovicích nad Labem a kronikář Neplach (1322-1371); Bláhová Marie: Kroniky doby Karla IV., Svoboda 1987, s. 582
    3) Marie Bláhová vymezuje vznik kroniky dobou po vraždě římského krále Albrechta Habsburského 11. 5. 1308 a rokem 1314, který je v závěru kroniky uveden, aniž by byly zachyceny náznaky pozdějších událostí. Podle jejího rozboru musela být kronika napsána najednou a bez velkých přestávek. Staročeská kronika tak řečeného Dalimila III, Academia 1995, s. 280-281
    4) Šturm Antonín: Vojenské konflikty ve východních Čechách ve 12. až 15. století, bakalářská práce, Univerzita Hradec Králové 2017, s. 38-41; Dějiny východních Čech v pravěku a středověku, NLN 2009, s. 296-297
    5) Celou problematiku naposledy shrnuly a odkazy na dosavadní literaturu uvádějí Dějiny východních Čech v pravěku a středověku, NLN 2009, osobní rejstřík s. 767; Šandera M.: Páni z Dobrušky a Opočna, Veduta 2007, s. 16-21.
    6) V souladu s Dějinami východních Čech v pravěku a středověku (NLN 2009) používám pro tento rozrod název Půtici, protože se v posledním době takto většinou označuje. I když studie Michala Tejčka dokazují, že jsou potomky plzeňského kastelána Drslava a tedy těmi pravými Drslavici. Tejček M.: Svatobor z Přeštic, život a majetek raně středověkého velmože, Pod zelenou horou č. 4/2013 , s. 3-6; Svatobor z Přeštic (1226-1238) a Drslavici, Historická dílna č. 7, 2012 s. 16-87.
    7) Sedláček August.: Hrady, zámky a tvrze království českého, díl II., Argo 1994; s. 229-232; Dějiny východních Čech v pravěku a středověku, NLN 2009, s. 312, 418, 511, 613
    8) Musil František: Je Jindřich z Varnsdorfu autorem Dalimilovy kroniky? Od Ještěda k Troskám 1-2/1999, s. 7-13; Skopal Michael: Ohlédnutí za komturem Dalimilem Tomáše Edela a Dalimila Smila Milady Hučkové aneb sedm životů Svaté Zdislavy, Sborník prací východočeských archivů 11/2007, s. 183-214.
    9) Sedláček August.: Hrady, zámky a tvrze království českého, díl II., Argo 1994; s. 229-230
    10) Musil František: Rod erbu třmene a vrcholná kolonizace kraje na střední Úpě a střední a horní Metuji I-II, Rodným krajem 37/2008 s. 29-34, 38/2009 s. 24-28; Šimák J.V.: Historický vývoj Čech severovýchodních, Od kladského pomezí 1931/1932, s. 9
    11) RBM II. č. 1061 s. 445-446; Ani osoby nosící jména odvozená od stejného slovního základu Vojen či daleko populárnější Vojslav, nelze vztáhnout k rodu z Vřešova.
    12) Pochopitelně je to pouze moje spekulace, vše záleží na kombinaci mnoha okolností. Jediné „jisté“ datum v životě legendárního bijce jsou léta 1281-1282, kdy mělo podle Dalimila a úvah historiků dojít k jeho boji s Branibory. Jenže v té době, mu mohlo být 15 ale také 60, asi jen musel být schopen bojovat. To samé platí o jeho schopnosti pořídit si potomka. Středověk je plný extrémních příkladů, takže paní Lucharda mohla být stejně tak dcerou jako pravnučkou pana Mutiny Vřešovského. Nemluvě o dalších možnostech příbuzenství obou příslušníků původního Vřešovského rodu …
    13) Musil František: Rod erbu třmene a vrcholná kolonizace kraje na střední Úpě a střední a horní Metuji II, Rodným krajem 38/2009 s. 27; Dějiny východních Čech v pravěku a středověku, NLN 2009, s. 312 14) NPÚ-památkový katalog, Seminární práce: Hrad Velký Vřeštov; Archeologové sobě, Detremar Středověk.com
    15) Durdík Tomáš.: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, Libri 2000; s. 588-589
    16) Kosař Martin.: Hrady na Trotince a Hustířance, Východočeské listy historické 34/2015 s. 5-14.
    17) Kosař Martin.: Hrady na Trotince a Hustířance, Východočeské listy historické 34/2015 s. 12.
    18) RBM I., s. 353-354, č. 751; CDB II., s. 430-431, č. 382; Podle CDB je listina falzem a jak uvádí Josef Šrámek, listina patří mezi skupinu břevnovských falz vzniklých po roce 1222, která měla pojistit držbu klášterního majetku v severovýchodních Čechách; Šrámek Josef: Mezi normou reformou a praxí, Univerzita Palackého v Olomouci, s. 160-161
    19) Šimák J.V.: Historický vývoj Čech severovýchodních, Od kladského pomezí 1931/1932, s. 9; Panem Zbraslavem se následně ve známé studii zabýval J. Žemlička (poprvé publikována 1983) a po třiceti letech před nedávnem opět T. Velimský. Žemlička Josef: Královský číšník Zbraslav a jeho dědictví, (poprvé) Historická geografie 21/1983, s. 117-132; Velímský Tomáš: O královském podčeším, který toužil stát se stolníkem, Středověký kaleidoskop pro muže s hůlkou, NLN 2016, s. 654-666.


    Celý článek | Komentáře: 0 | Přidat komentář | Záložky:
    Informační e-mailVytisknout článek

    Naše knihy
    Přemysl Otakar II.


    Záviš z Falkenštejna
    Kalendář šermířských akcí
    Kalendář
    <<  Říjen  >>
    PoÚtStČtSoNe
     1 2 3 4 5 6
    7 8 9 10 11 12 13
    14 15 16 17 18 19 20
    21 22 23 24 25 26 27
    28 29 30 31    

    Hus 2015 VOJSKO.net - �eskoslovensk� i sv�tov� zbran� a vojensk� technika Husit� - Kto� js� bo�� bojovn�ci via historia Putov�n� Hrocha