Středověk
Dnes je: 22. 07. 2017  | Hlavni strana | Seznam rubrik | Odkazy | RSS | Forum |  
Hlavní menu
Novinky
05.02.2017: Rodokmen
Po dlouhé době rodokmen: Páni z Pardubic

17.04.2016: Jakub Kon(e)ček z Prus
Nižší moravský šlechtic, v závěru života majitel zdouneckého panství

28.02.2016: Maršík z Radovesic
Poslední komentáře
  • chenlina20170722 michael kors bags pandora bracelet christian louboutin uk oakl ey sunglasses m . . . (Hrad Zvíkov)
  • chenlina20170722 michael kors bags pandora bracelet christian louboutin uk oakl ey sunglasses m . . . (Písaři ve středověku)
  • chenlina20170722 michael kors bags pandora bracelet christian louboutin uk oakl ey sunglasses m . . . (Richenza, Alžběta Rejčka)
  • chenlina20170722 michael kors bags pandora bracelet christian louboutin uk oakl ey sunglasses m . . . (Richenza, Alžběta Rejčka)
  • chenlina20170722 michael kors bags pandora bracelet christian louboutin uk oakl ey sunglasses m . . . (Rohatecký pas)
  • Sociální sítě a ostatní






    Nejstarší dějiny

    * Veligrad – mocenské centrum Velké Moravy III.

    Autor: Jindřich Žaludek . Vydáno dne 05. 05. 2013 (4842 přečtení)

    Další lokality spojované s Veligradem...

    Na Valách
    Poloha Na Valách je částí mimořádně rozsáhlé nekropole s odhadem minimálně 10 ha. Pohřebiště se používalo nepřetržitě téměř půl tisíciletí (od 6. do 10. stol.) a nejfrekventovanější bylo od počátku 9. stol. do poloviny 10. stol. Přibližně 2500 hrobů z tohoto stopadesátiletého období svědčí o značné lidnatosti sídliště. Hroby se místy překrývaly až v pěti vrstvách. Množství nálezů různých šperků dává tušit, že obyvatelstvo žilo v relativním blahobytu.




    Objevené dílny nejrůznějších řemesel i výrobců jemných nádob, přepychových předmětů a šperků dokládají, že nejde o importy, ale o domácí výrobu. Přeměnu původně pohanského pohřebiště v křesanský hřbitov završilo někdy těsně po polovině 9. stol. založení hřbitovního kostela s obdélníkovou lodí 8,5 x 7,25 m a polokruhovitou 5 m dlouhou a 4,25 m širokou apsidou. Podlaha lodi byla pravděpodobně vyložena pálenými dlaždicemi, v kněžišti byla tvořena litou maltovou podlahou.



    Opevněné sídliště kolem nekropole mělo rozlohu asi 18 ha a k němu přiléhalo na jižní straně předhradí o rozloze asi 7 ha. Dílenské objekty se soustředily na jihovýchodním okraji hradiště a v přilehlé části předhradí. Mělo-li toto hradiště nějakou akropoli, to se nedá pro hustou zastavěnost zjistit. Obyvatelé sídliště Na Valách se živili pěstováním obilovin a chovem dobytka doplněného lovem zvěře a rybolovem. Mezi řemesly vynikalo hrnčířství zřetelně nejen pro domácí trh, ale i pro export, kamenictví, zpracování dřeva, těžba a zpracování železné rudy, kovářství, kovolitectví a šperkařství, tkalcovství, koželužství a nálezy závaží svědčí o tom, že nechyběl ani obchod.

    Nad Haltýři
    Sídliště Nad Haltýři na jihovýchodě téměř navazuje na severozápadní okraj sídliště Na Valách. Zde byly nalezeny železářské hutě, kovolitecké a šperkařské dílny. Dle nalezených slitin lze usuzovat i na zvonařství. Železná ruda zpracovávaná v této osadě pocházela částečně z málo vydatných místních zdrojů, částečně z dovozu. Dovozová ruda se svým obsahem nejvíce blížila rudě skandinávské.
    Rovněž na tomto sídlišti lze sledovat jasný urbanistický záměr koncentrovat ohněm nebezpečná řemesla do míst, kde nemohou ohrožovat existující sídliště. Sídliště Nad Haltýři bylo asi přistěhovalecké, obyvatelé možná nesplynuli s místním obyvatelstvem, nebo pohřbívali přímo na sídlišti. Západně od železářské kolonie vznikla v poslední třetině 9. století nad svahem ostrožny nad Salaškou zemědělská osada okolo větrného mlýna (podle V. Hrubého), jehož základy tam byly nalezeny.

    Špitálky
    Sídliště Špitálky na jižní ostrožně mezi tokem Moravy a Salašky je zajímavé prvními pravěkými nálezy na území Starého Města (tzv. Myklíkovo naleziště). Další nálezy, které unikly zkáze při stavbě lokální železniční trati, patří do doby hradištní, předslovanské i slovanské. Kontinuitu až do pozdní doby velkomoravské dokládají hroby na tzv. Čertově Kútě, strmém břehu nad řečištěm Moravy i poněkud východněji v polní trati Niva. Kromě sídlištních objektů byly nalezeny i zbytky železářských a kovoliteckých pecí. Mnoho slibných nálezů bylo zničeno nepochopením při stavbě rodinných domků. O mnoha nálezech není známo, kde přesně se našly (např. zlaté šperky), nebo byly odevzdány až později do Moravského muzea. Další část archeologického naleziště porušilo drážní těleso. Práce postupovala tak rychle, že o nějakém soustavném průzkumu nemohlo být ani řeči. Nenávratně je ztracen archeologický obsah části Čertova Kúta, kde proud Moravy každoročně strhával celé bloky půdy.
    Obdobný osud potkal jihozápadní část Špitálek. Při bagrování štěrkopísku byly porušovány nějaké hroby. Až bagr narazil na základy zděné stavby, došlo k povolání archeologů. Než mohli zasáhnout, zbyla ze základů jen polovina. Jak se brzy nato ukázalo, šlo o základy vlastnického kostela a hroby velkomoravské. Na loď o vnitřních rozměrech cca 7 x 6 m a se stopami pilířů navazovala na východní straně apsida 3 x 3 m a na západní straně předsíň (nartex) 6 x 6 m. Podle nalezených šperků, z nichž nejproslulejší je stříbrná plaketa se sokolníkem, a jiného inventáře v hrobech lze kostel datovat do druhé poloviny 9. století.











    Předpokládaný velmožský dvorec zatím nebyl nalezen a stál-li na jižní straně, nalezen již ani nebude. Sídliště Špitálky bylo osídleno přibližně stejně intenzívně jako sídliště Na Valách a jeho osídlení mělo přinejmenším stejně staré kořeny.
    Na Kostelíku (U Víta)
    Na severní straně sídliště Na Dědině na něj téměř navazuje další sídliště Na Kostelíku (U Víta). Jméno má podle kostela sv. Víta, který v těchto místech stál od dob Velké Moravy až do svého zrušení dekretem Josefa II. v roce 1789. Krátce nato byl zbořen. Následující těžba hlíny zničila mnoho stop dávného osídlení i hrobů. Přesto se podařilo zjistit osídlení z konce 9. stol. a později z počátku 13. stol. Osídlení bylo tvořeno obytnými a dílenskými objekty, mezi nimiž nechybí specializované neobyvatelné dílny kovářské, kovolitecké, hrnčířské, a provádělo se zde dokonce i pálení vápna. Sídlištní složku doplňují pece pekařské. Nejzajímavější nález patřil nádobám pro výrobu lihovin, patřícím k nejstarším destilačním aparaturám na vybavení palírny na našem území.

    Na Zahrádkách
    Dále na sever za mokřinatou plochou byly objeveny pozůstatky zemědělského sídliště Na Zahrádkách. Našlo se několik desítek hrobů, ale tak blízko pod povrchem, že se má za to, že převážná část stop velkomoravského osídlení již podlehla zkáze.

    Na Zerzavici Sídliště Na Zerzavici (starší pojmenování Ténice) leželo na nevysoké písčité vyvýšenině mezi Moravou a Jalubským potokem poblíž jejich soutoku. V nejhlubších vrstvách se našly stopy osídlení z mladší doby kamenné. Slovanské osídlení je doloženo přibližně od poloviny 8. století a existovalo pravděpodobně až do 13. století. V době velkomoravské tu žili zemědělci a rybáři. Při budování kanálu v r. 1935 se u severního konce osady rozkopalo místo s opracovanými pískovcovými kameny, nikdo je však blíže nezkoumal ani nezaměřil místo jejich nálezu. Možný tradovaný špitál s kostelem sv. Klimenta tedy zůstává nedoložen.



    Bumbalov
    Východně od sídliště Na Zerzavici v poloze Bumbalov nedaleko silného východního opevnění celé aglomerace je doloženo velkomoravské osídlení, pravděpodobně mající za úkol chránit starý brod přes Moravu.

    Svatojiřský ostrov
    Cesta k brodu od jihu vedla přes ostrov sv. Jiří (na němž později založil Přemysl II. Otakar královské město Nový Veligrad). Na ostrově stávala podle dochovaných zpráv kamenná kaple sv. Jiří. Její trosky se našly pod základovým zdivem koncem 18. stol. zrušeného a zbořeného gotického svatojiřského kostela, který nahradil kapli někdy počátkem 15. stol. Stával v úhlopříčce hlavního náměstí. Současná zástavba nedovoluje posoudit lidnatost velkomoravského osídlení. Ojedinělé nálezy však naznačují osídlení již v 8. stol. Pro dobu velkomoravskou lze vysledovat souvislý pás osídlení od brodu u Bumbalova až po svahy mařatického kopce. Kromě sídelních objektů byly nalezeny velkomoravské hroby, třmeny, bojové sekery apod., u kaple sv. Jiří jezdecká výstroj.
    O opevnění toho mnoho nevíme. Před středověkou hradební zdí se na západní a severní straně nacházejí zbytky nějakého hliněného valu neznámého původu, který má jiný průběh, než středověké hradby. Pozemky okolo valu nesou název Stará Ténice (což naznačuje místo starého opevnění). Obdobně se zdá, že od konce valu za Bumbalovem pokračuje i na druhém břehu regulované Moravy jakási vyvýšená linie podél starého meandru Moravy směrem k mařatickému kopci. Ta se pod zástavbou ztrácí a za ní se ve svahu kopce objevuje možné její pokračování. Bez archeologického ověření to ale nelze potvrdit. Pokračování bumbalovského, stejně jako Christinova valu (případně též zlechovského valu) na druhé straně řeky by znamenalo skvělou obrannou linii pro celou velkomoravskou aglomeraci, nebo by ji umožnilo uzavřít od jihu stejně jako od severu. Obdobný charakter opevnění po obou stranách toku známe i z jiných slovanských lokalit (Novgorod) a předsunuté valy např. ze Starých zámků u Líšně nebo i z jiných slovanských zemí (Polsko, Ukrajina).

    Celý článek | Komentáře: 3 | Přidat komentář | Záložky:
    Informační e-mailVytisknout článek

    Naše knihy
    Přemysl Otakar II.


    Záviš z Falkenštejna
    Kalendář šermířských akcí
    Kalendář
    <<  Červenec  >>
    PoÚtStČtSoNe
         1 2
    3 4 5 6 7 8 9
    10 11 12 13 14 15 16
    17 18 19 20 21 22 23
    24 25 26 27 28 29 30
    31       

    Hus 2015 VOJSKO.net - �eskoslovensk� i sv�tov� zbran� a vojensk� technika Husit� - Kto� js� bo�� bojovn�ci via historia Putov�n� Hrocha