30. dubna 1344 papež Klement VI. povýšil biskupství v Praze na arcibiskupství, jemuž podřídil biskupství olomoucké a přislíbil vznik biskupství v Litomyšli, v listopadu již bylo na světě. Z pražské diecéze získalo biskupství děkanát chrudimský (45 far), mýtský (39), poličský (17), lanškrounský (16), z olomoucké diecéze byly vyňaty děkanáty šumperský (22 far) a úsovský (8 far). Pro srovnání v celé arcidiecézi bylo far více než 2000, litomyšlské biskupství bylo (rozsahem) oproti ostatním dost malé. Prvním biskupem se stal Přemyslovec Jan Volek (1344 – 1353). 3. prosince 1349 majetkové držby biskupství potvrdil a papeže informoval arcibiskup Arnošt z Pardubic:
Kroniky obecně původně vznikaly jako rejstříky se záznamy o úmrtích mnichů, především opatů. Postupem času se pak jejich funkce změnila, začaly do nich být zapisovány i jiné významné události, např. velké živelní pohromy, nebo významné události dané doby (sňatky panovníků, narození následníků trůnu…) a zprávy o těchto událostech pak zcela převážily nad původním účelem. Kroniky se stávají knihami zaznamenávajícími pro budoucnost události dob minulých.
Jedná se o první listinu u nás, kterou nechal vydat šlechtic - výjimečná osoba konce 12. století a začátku následujícího, křižák, zakladatel klášterů a později blahoslavený Hroznata Tepelský.
Několik slov k výročí zakoupení zlomku této nám první známé česky psané kroniky.
Zajímavý článek o významné kronice informující o Franské říši a jejich sousedech s akcentem na zmínky o Sámově říši napsal Jakub Novák.
Jedna z nejvýznamějších knih středověku díky opisování mnichů se rychle rozšířila po Evropě.
V českém překladu, listina byla samozřejmě psána latinsky.