<![CDATA[Fórum zájemců o historii]]> https://www.e-stredovek.cz/forum Smartfeed extension for phpBB <![CDATA[Pozdní středověk (1378 - 1526) :: Re: Bitka pri Moháči 1526]]> 2024-04-04T04:20:23+02:00 2024-04-04T04:20:23+02:00 https://www.e-stredovek.cz/forum/viewtopic.php?f=13&t=1192&p=72606#p72606
Prchajícího krále údajně už nikdo nechránil a doprovázeli ho jen dva komorníci, Oldřich Cetrys a ten zmíněný Štefan Aczél, který ale při překračování onoho rozvodněného potoka na nic nečekal a ujel před pronásledovateli. Oldřich Cetrys se však neutopil s králem a byl to nejspíš on, kdo přinesl královně zprávu o jeho smrti. V poznámce na str. 318 J. Macek uvádí, že královna vypravila zpět na moháčské bojiště komorníka Oldřicha Cetryse z Lorenzdorfu, který byl očitým svědkem královy smrti. Oldřich skutečně královu mrtvolu našel a jako důkaz přinesl královně do Prešpurku králův prsten a kus jeho vousu v šátku. Ludvíkovo tělo prý nebylo poznamenáno žádnou ranou, jen bylo nahé, okradené i o trenýrky ... bylo uloženo do vysmolené rakve a odvezeno k pohřbu do Stoličného Bělehradu.
No a otázka za sto bodů : byl onen Oldřich Cetrys z Lorenzdorfu totožný s Oldřichem Cetrysem z Kynšperka (+1543), který byl spolu se svým bratrem Jiřím později hlavním přívržencem Ferdinanda I. Habsburského na Opavsku ??

K té české/moravské účasti v uherském vojsku, tedy v samotné bitvě J. Macek uvádí, že spolu s Italy, Němci, Španěly a Chorvaty stálo u Moháče i několik tisíc českých žoldnéřů (cca 1/3 armády). V poznámce pod čarou uvádí, že ze Záhřebu do Benátek hlásili "18 milia bohemi", ale údaj je nejspíš hodně nadnesený, protože zpravodaj značně přehnal i celkový počet Ludvíkova vojska. Střízlivější zpráva z Uher do Udine mluví o "6-8000 boemi e lanznech". To ale mluví o najatých žoldnéřích. Stavovské vojsko sebrané v Čechách a na Moravě, stejně jako Zápolského vojsko ze Sedmihradska vůbec na bojiště nedorazilo. Jistě na bojiště bůhvíjak nepospíchali, ale i tak by byli bývali dorazili ... Bohužel sám král Ludvík odmítl rady své královny a zkušenějších válečníků, odmítl čekat na posily, odmítl ústup k Budínu, a rozhodl se přijmout bitvu ... Zblbnutý našeptávačem, papežským vyslancem de Burgiem, věřil ve své svaté poslání a podstoupil bojovou zkoušku křesťanského rytíře ...]]>

Prchajícího krále údajně už nikdo nechránil a doprovázeli ho jen dva komorníci, Oldřich Cetrys a ten zmíněný Štefan Aczél, který ale při překračování onoho rozvodněného potoka na nic nečekal a ujel před pronásledovateli. Oldřich Cetrys se však neutopil s králem a byl to nejspíš on, kdo přinesl královně zprávu o jeho smrti. V poznámce na str. 318 J. Macek uvádí, že královna vypravila zpět na moháčské bojiště komorníka Oldřicha Cetryse z Lorenzdorfu, který byl očitým svědkem královy smrti. Oldřich skutečně královu mrtvolu našel a jako důkaz přinesl královně do Prešpurku králův prsten a kus jeho vousu v šátku. Ludvíkovo tělo prý nebylo poznamenáno žádnou ranou, jen bylo nahé, okradené i o trenýrky ... bylo uloženo do vysmolené rakve a odvezeno k pohřbu do Stoličného Bělehradu.
No a otázka za sto bodů : byl onen Oldřich Cetrys z Lorenzdorfu totožný s Oldřichem Cetrysem z Kynšperka (+1543), který byl spolu se svým bratrem Jiřím později hlavním přívržencem Ferdinanda I. Habsburského na Opavsku ??

K té české/moravské účasti v uherském vojsku, tedy v samotné bitvě J. Macek uvádí, že spolu s Italy, Němci, Španěly a Chorvaty stálo u Moháče i několik tisíc českých žoldnéřů (cca 1/3 armády). V poznámce pod čarou uvádí, že ze Záhřebu do Benátek hlásili "18 milia bohemi", ale údaj je nejspíš hodně nadnesený, protože zpravodaj značně přehnal i celkový počet Ludvíkova vojska. Střízlivější zpráva z Uher do Udine mluví o "6-8000 boemi e lanznech". To ale mluví o najatých žoldnéřích. Stavovské vojsko sebrané v Čechách a na Moravě, stejně jako Zápolského vojsko ze Sedmihradska vůbec na bojiště nedorazilo. Jistě na bojiště bůhvíjak nepospíchali, ale i tak by byli bývali dorazili ... Bohužel sám král Ludvík odmítl rady své královny a zkušenějších válečníků, odmítl čekat na posily, odmítl ústup k Budínu, a rozhodl se přijmout bitvu ... Zblbnutý našeptávačem, papežským vyslancem de Burgiem, věřil ve své svaté poslání a podstoupil bojovou zkoušku křesťanského rytíře ...]]>