Příchod Chorvatů na BalkánZ diskuse vyplynulo, že datování spadá do doby mezi lety 612, kdy si Avaři upevnili postavení v Karpatské kotlině, a 624/626, kdy vznikla Sámova říše.
V kapitole 30 píše Konstantin, že v době pádu Salony (město u Splitu) Chorvati ještě žili za Bavorskem v Bílém Chorvatsku. Podle nejnovějších archeologických nálezů, které obsahují poklad s mincemi císaře Hérakleia, vyraženými v letech 625-630/631 (což posunuje zničení města Avary do pozdější doby, než je původně předpokládaný rok 614), by tak Chorvati přišli na Balkán spíš až někdy ve 30. letech - snad v době občanské války mezi Avary a Bulhary v letech 630-635? Řekl bych, že migrace byla ovlivněna vzpourou Slovanů kolem let 623/626 a tou občanskou válkou.
Citace:
Že od jmenovaných postav odvozují svůj původ zmíněné rody, je doloženo kdy a kde? Část citovaného textu (Hitrec 2007) je jednoznačně převyprávěný Konstantin VII., upravený tak, aby více odpovídal modernímu bádání (proto ty Karpaty). Tohle je jako rekonstruovat české dějiny na základě Aloise Jiráska. Na konci toho textu je dokonce napsané, že "Historický příběh o příchodu Chorvatů inspiroval spisovatele, prvního ministra informací ve vládě Chorvatské republiky (1991)". Identifikace Bugy s Bužany už mi přijde smysluplnější. Nicméně je pořád nejistá.
Ty pověsti, na základě kterých ten chorvatský Jirásek Hitrec napsal svoje příběhy, by se prý měly tradovat místně. Klukovo jméno znají pověsti okolo založení města Vrlika, které s výjimkou pravěkého osídlení spadá do 7. století (zhruba 70 km severně od Splitu). Bužino jméno se vyskytuje ve folklóru kolem jezera Buško Blato na západě dnešní Bosny u hranic s Chorvatskem (zhruba 60 km severovýchodně od Splitu). Tužino jméno se traduje v pověstech městečka Tugare (zhruba 20 km jihovýchodně od Splitu).
Split leží vedle historické Salony, kterou Avaři/Slovani dobyli kolem let 625/639. Vzájemná blízkost lokalit stojí minimálně za zamyšlení.
Citace:
Avarské nadvlády nad Chorvaty by si na byzantském dvoře nebyli vědomi právě tak, jako si tam nebyli vědomi vůbec ničeho o minulosti Chorvatů. Proto Konstantin vychází z vyprávění samotných Chorvatů a líčí jejich mytický příchod, nevychází z nějakých byzantských pramenů. Žádné dochované byzantské prameny před Konstantinem ostatně Chorvaty nezmiňují (pokud vím).
Dávám sem odkaz na práci, ve které se na základě lingvistické a stylistické analýzy vyvrací, že by Konstantin vycházel z vyprávění Chorvatů, ale naopak ze zdrojů vlastní knihovny. Konstantin měl být podle této práce "muž knihoven a nikoli orální tradice" a při psaní DAI byl "extrémně metodologický". Přímo k Chorvatům strana 34 a dále:
https://www.academia.edu/1231887/De_Conversione_Croatorum_et_SerborumCo se týče jmen oněch sedmi sourozenců, že nejsou výmyslem nějaké pozdější tradice 9. nebo 10. století naznačují samotná jména, z nichž je část neslovanského původu. Novější tradice v době, kdy už chorvatská knížata měla čistě slovanská jména, by nejspíše nebyla schopná taková jména vymyslet.
Další indícií, že Konstantinovy informace pochází ze starší doby a nikoli z 10. století je fakt, že žádné prameny 10. Století, které mluví o balkánských slovanech, neznají Avary v Karpatské kotlině ani jejich vztah k Chorvatům nebo Srbům.
Další indícií, že jde o informace z knihovny, je v kapitole o původu Srbů (32). Neuvádí se v ní jméno zakladatele dynastie srbských knížat, ale až jména jeho synů. Důvodem není, že by byl pohan, protože už on přijal křesťanství. Kdyby tyto informace pocházely od Srbů, bylo by zvláštní, že by si nepamatovali jeho jméno.