Fórum zájemců o historii

Mojmírovci a první Přemyslovci mohli mít okolo 170 - 180cm a řádově byli o hlavu vyšší než jejich družiníci. Oproti dnešním lidé takového vzrůstu měli svalnatou atletickou postavu.
Nevím, proč poslední Přemyslovci byli menší. Určitě by to stálo za výzkum, protože v posdledních staletích se průměrná výška zvyšuje v důsledku lepší stravy...

Przemysl de Nyestieyky píše:

acoma píše:To je srandovní, jak byl malinkej, ten velkej král.

Skoro 170cm, to je i dnešní častý průměr. Teď mě napadá acomo, kolik měříš Ty?
Četnost bodných ran jen dokazuje, jak býval obávaným králem...
A když už jste naznačili obdiv nad pečetěmi, tak mě zas celkem překvapilo, že nápadně podobné pečetě těm královským jezdeckým mívali i Rožmberkové...jak příznačné.

Ja myslela malinkej z dnesniho pohledu. Jo a jsem mensi nez on, abyste to vedeli.
Prosim Premysliku, dej sem nejakou hezkou rozmberskou pecet pro mozne srovnani.

Przemysl de Nyestieyky píše:

acoma píše:To je srandovní, jak byl malinkej, ten velkej král.

Skoro 170cm, to je i dnešní častý průměr. Teď mě napadá acomo, kolik měříš Ty?

Ja se s hodnocenim, ze byl fakt malinkej ( nechci-li pouzit expresivni mrnavej)pripojuji k Acome. Chlap z dnesniho pomeru pod 190cm neni nic moc. A to ja merim presne 160cm, ale nosim vysoke podpadky, kterejma stejne svoji vysku nedozenu. Ale zpet k Premyslu Otakarovi II. To znamena, ze nas ze zahranicniho pohledu druhy nejznamejsi kral (samozrejme po Karlu IV.) byl o kus mensi nez treba Marie Stuartovna ( tady mozna primo o hlavu) a nez Alzbeta I. Anglicka ( Tudorovna).

elizabeth píše: Chlap z dnesniho pomeru pod 190cm neni nic moc.

Stejně byl Přemysl vyšší než většina jeho družiníků, stejně jako ostatní králové.

Konec konců Vítkovci třeba plánovali vlastní stát...

Jeden z nejstatečnějších a nejambicionějších králů.
Až s ním a jeho ambicemi jsou spojeny konce pilířů knířecích Čech - pozemkovou šlechtou překonaní regionální úředníčci, jmenovaní králem, kteří byli již neefektivním přežitkem a stále se hlásili k vybírání různých dávek a daní, často překračujíc královská privilegia. V povstání v roce 1248 se za ně postavil proti svému otci Václavu. On bojoval za královskou korunu, oni proti pozemkové šlechtě a novým pořádkům (města, kláštěrní majetky - prostě všemu neknížecímu). Odboj byl předem odsouzen k nezdaru, ale Přemysl tou dobou byl jediným nástupcem. Václav ani nijak tvrdě povstání nepotlačil, zřejmě, pouze nechal popravit předního "úřednického" představitele povstání. Zřejmě to ale byl defitivní konec úřednické šlechty, která se poté rozplynula mezi nižší šlechtou a sedláctvem.
Nedivil bych se ale redigování názoru na povstání, někdy v budoucnosti. Žemlička je geniální historik, ale třeba to někdy někdo uchopí jinak.
Na Přemyslovi oceňuji jeho myšlenku stát se králem říše a jeho kvalitní diplomacii a vnější politiku. Narozdíl od Václava II. si dokázal získat tamější šlechtu, Václav byl ovšem opatrnější, Přemysl své plány "zvěřejňoval", což mu asi určovala jeho hrdost a rytířská čest.
S biskupem Brunem ze Schauenburgu plánoval v Olomouci vytvořit arcibiskupství pro východní Evropu, pro nově pokřesanštěné Prusy. Přemysl také založil město Královec, a stavěl se do světla ochránce křesanství a Polsko narozdíl od syna chtěl ovládnout nevojensky.
Nechápu, jak to mocní muži vymýšleli, když jedno arcibiskupství v Hnězdně bylo, nepovedlo se jim to.
Slabinou Přemysla bylo tvrdošíjné dbání na starých právech ve vztahu krále k šlechtě. Doba se změnila a stálo ho to život.
I k tažení na Moravské pole se podle moderních historiků dopustil chyb, obléháním nedůležitých hradů, mohl být ve Vídni, namísto střetu s uchvatitelem trůnu, který by zřejmě nedobyl opevněné město, které stále Přemyslovce podporovalo

Ježek píše:...I k tažení na Moravské pole se podle moderních historiků dopustil chyb, obléháním nedůležitých hradů, mohl být ve Vídni, namísto střetu s uchvatitelem trůnu, který by zřejmě nedobyl opevněné město, které stále Přemyslovce podporovalo

Ano, naprosto souhlasím. To byly ale všechno taktické chyby, strategické chyby dle mého názoru se nedopustil...

Ježek píše: I k tažení na Moravské pole se podle moderních historiků dopustil chyb, obléháním nedůležitých hradů, mohl být ve Vídni, namísto střetu s uchvatitelem trůnu, který by zřejmě nedobyl opevněné město, které stále Přemyslovce podporovalo

Myslim, ze precist si to rakousti a nemecti kronikari nebo historici, ti by Ti dali za toho uchvatitele. I kdyz dle toho vyroku nejmenovaneho nemeckeho biskupa (oddil Moravske pole) taky nebyli jednotni. Rudolf pry kracel ve slepejich Fridricha Barbarossy ( Premysova predka po matce kunhute Staufske) ve snaze podrobit si ceske zeme. Pojdme se zkusit podivat na rozdil boje Premysla proti Rudolfovi, ktery se citil byt Premyslovym panem a boje Vitkovcu nebo styrske a rakouske slechty proti Premyslovi, ktery byl zase jejim panem ( ackoliv nad nim Rudolf, povazuje se za jeho pana, vyhlasil "aberacht")? Je to vubec srozumitelne?

Jiøí Motyèka píše:

Ježek píše:...I k tažení na Moravské pole se podle moderních historiků dopustil chyb, obléháním nedůležitých hradů, mohl být ve Vídni, namísto střetu s uchvatitelem trůnu, který by zřejmě nedobyl opevněné město, které stále Přemyslovce podporovalo

Ano, naprosto souhlasím. To byly ale všechno taktické chyby, strategické chyby dle mého názoru se nedopustil...

No, tohle všechno jsou argumenty rakouských a německých historiků. Třeba se ani rytíř Přemysl nehodlal stáhnout do Vídně a s oportunistou se střetnout.

elizabeth píše: Rudolf pry kracel ve slepejich Fridricha Barbarossy ( Premysova predka po matce kunhute Staufske) ve snaze podrobit si ceske zeme. Pojdme se zkusit podivat na rozdil boje Premysla proti Rudolfovi, ktery se citil byt Premyslovym panem a boje Vitkovcu nebo styrske a rakouske slechty proti Premyslovi, ktery byl zase jejim panem ( ackoliv nad nim Rudolf, povazuje se za jeho pana, vyhlasil "aberacht")? Je to vubec srozumitelne?

Já bych neřekl, Rudolfova politika v říši bylo opatrnické scelování dominií pod vládou Habsburka, bez konfliktu s kýmkoli (s papežem, kurfiřty, městy).
Rudovous ( http://www.e-stredovek.cz/kniznica.php?info=29-Stauf ) nebojoval za partikulární rodové zájmy, on vskutku bojoval za prestiž a moc Říše a císaře a do kompromisů moc nešel, bojoval proti papeži a téměř celé Itálii. Dokud to šlo spolupracoval s konrurenčními Welfy. V rámci zvýšení moci oslaboval přemyslovské Čechy (dělil, dosazoval loajální panovníky). Tenhle příměr je jen k ospravedlnění Rudolfa.

Válka mezi Rudolfem a Přemyslem - Snad ani nejde o nadřazenost Rudolfa (tak to možná ale Habsburk prezentoval), ale o to, že Přemysl na císaře aspiroval a choval se tak (vystupování, nákladný dvůr, diplomatické styky s mnohým zahraničím, papežem). Byl to teda konkurent bez jehož konce by byl Rudolf zpochybňovaným panovníkem. Přemysl u Dürnkrutu nesměl přežít. I proto ta rána z milosti. Třeba tam jen ležel a žil a lékařská pomoc by ho zachránila... (poslední věta je jen spekulace, za předposlední si stojím)

Ježek píše: Já bych neřekl, Rudolfova politika v říši bylo opatrnické scelování dominií pod vládou Habsburka, bez konfliktu s kýmkoli (s papežem, kurfiřty, městy).
Rudovous ( http://www.e-stredovek.cz/kniznica.php?info=29-Stauf ) nebojoval za partikulární rodové zájmy, on vskutku bojoval za prestiž a moc Říše a císaře a do kompromisů moc nešel, bojoval proti papeži a téměř celé Itálii. Dokud to šlo spolupracoval s konrurenčními Welfy. V rámci zvýšení moci oslaboval přemyslovské Čechy (dělil, dosazoval loajální panovníky). Tenhle příměr je jen k ospravedlnění Rudolfa.

Dekuji za to porovnani i za odkaz. Ja se s tim dost setkala, ze Rudolf kracel ve Fridrichovych slepejich. A doba Fridricha Barbarossy zrovna neni muj salek caje.

Ježek píše: Válka mezi Rudolfem a Přemyslem - Snad ani nejde o nadřazenost Rudolfa (tak to možná ale Habsburk prezentoval), ale o to, že Přemysl na císaře aspiroval a choval se tak (vystupování, nákladný dvůr, diplomatické styky s mnohým zahraničím, papežem). Byl to teda konkurent bez jehož konce by byl Rudolf zpochybňovaným panovníkem. Přemysl u Dürnkrutu nesměl přežít. I proto ta rána z milosti. Třeba tam jen ležel a žil a lékařská pomoc by ho zachránila... (poslední věta je jen spekulace, za předposlední si stojím)

Ono to s tim uplne nesouvisi, ale Rudolfa nakonec podporil i papez, protoze bez nej by asi tu cirkevni klatbu mohl Rudolf tezko aplikovat. S tim ( tou cirkevni klatbou) asi apelovali nejen na Zavise ( biskup pasovskyPetr), ale i na Bruna, olomouckeho biskupa ( zrejme samotny papez). K tomu zachraneni Premysla lekarskou vedou - dle popisu jeho zraneni, si myslim, ze to nebylo, i pri mem chatrnem lekarskem vzdelani mozne. Ktera rana vubec byla tou prvni a ktera posledni?

elizabeth píše: K tomu zachraneni Premysla lekarskou vedou - dle popisu jeho zraneni, si myslim, ze to nebylo, i pri mem chatrnem lekarskem vzdelani mozne. Ktera rana vubec byla tou prvni a ktera posledni?

Pokud me pamet nesali, tak se z kostry moc nezachovalo. Sedmnact ran byva zminovano v kronikach, ale nejsou dokazatelne antropologickym pruzkumem. Diky vzlinani vody v Saske kapli, kde byly pozustatky ulozeny, z nich fakt moc nezbylo. Par kosticek a kus lebky a jeste ne kompletni. Ale ta rana na hlave musela bejt velikou silou, temer mu rozpoltila lebku ve dvi.

acoma píše:

qwer139 píše:Já nepopírám to, že Otakar se nechtěl s Markétou rozvést. Nepopírám ani to, že chtěl oženit s Kunhutou. Pouze jsem přesvědčen, že Otakarovi řekněme "víc než ve velké míře" pomohla smrt papeže, nežli jeho diplomatické schopnosti. Ano, elegantně využil příležitost. Přitom mám na mysli né důvody či pohnutky, ale spůsob realizace. Určitě ale nechci vyvolat dojem, že Otakar byl trdlo. Naopak považuju ho za jednoho z nejvýznamnějších Přemyslovců. I když jeho dědu mám raději.

Trdlo nebyl, ale diplomat taky ne... Coz znamena, ze souhlasim s Qwerem.

Uzavreme diplomaticke umeni Premysla Otakara II. a to uz v tomhle oddile nebot se sice velmi vztahuje k Moravskemu Poli a bitve na nem, ale patri spis do oddilu tohoto, ktery nese v nazvu jmeno Premyslovo, jmeno jednoho z nasich nejznamejsich kralu. Premysl opravdu resil veci spise silou a az kde si myslel, ze by silou neuspel, resil situaci diplomaticky. Coz jeho syn Vaclav nebo Karel IV (ktery se mimochodem Premyslovi velmi obdivoval a za nej "vymyslel" kronikar Benes Krabice z Weitmile zradu Miloty z Dedic v bitve na Mor. poli) delali presne obracene a dle meho nazoru i spravne. Tudiz ve sporu s Rudolfem Premysl precenil sve sily a naopak podcenil ty Rudolfovy. Az zjistil, jak se veci skutecne maji, bylo jiz pozde. Premysl skutecne byl spis diplomat nez rytir, asi proto se ho tolik dotklo "prejiti" Vitkovcu k Rudolfovi po vyhlaseni aberachtu ( nasledovali tak slechtu rakouskou a styrskou), protoze se mu to nezdalo rytirske. I tady naprosto striktne odmitl vyjednavat a zakrocil vojensky. Zde mel uspech. U Rudolfa nikoliv. Musim tomuto nemilovanemu krali, ktery chtel byt cisarem, take otevrit jeho oddil, at ho trosku pomluvime.

Přemysl nebyl špatným diplomatem. Tažení do Pruska bylo svým způsobem diplomatický krok. Komunikoval s papežem, polská knížata verboval v zájmu ochrany Slovanů před Němci, zároveň měl spojence v horních Němcích. Jistou míru diplomacie musel prokázat při získání Rakous

Ježek píše:Přemysl nebyl špatným diplomatem. Tažení do Pruska bylo svým způsobem diplomatický krok. Komunikoval s papežem, polská knížata verboval v zájmu ochrany Slovanů před Němci, zároveň měl spojence v horních Němcích. Jistou míru diplomacie musel prokázat při získání Rakous

Jsem rada, ze zde se mnou aspon nekdo souhlasi. (obe)Tazeni do Pruska byl(y) vlastne takovy "predskok" pro ziskani rimskeho trunu. Prvni prislo vnivec smrti doposud Premyslovi nakloneneho papeze a druhe nekterymi pozdejsimi Premyslovymi kroky ( prilis velka moc a sila v rukou jednoho muze?)A rakousky snatek, to byl jednoznacny snatek z rozumu za ucelem ziskani zemi. O diplomacii pri jeho rozvodu jsem jiz psala. Proc se Premysl pred volbou rimskeho krale v roce 1273 nedostavil "lobovat" a radeji valcil se Stepanem je nejasne. Nejspis proto, ze se domnival, ze rimsti volitele by meli nabidnout jemu ( rimsky trun) ne on jim. Nevim, zda je to diplomaticke( asi prilis ne), ale je to premyslovske... I to me vede k domnence, ze Premysl byl diplomat, kdyz chtel ( nebo kdyz musel ).

elizabeth píše:Tazeni do Pruska byl(y) vlastne takovy "predskok" pro ziskani rimskeho trunu. Prvni prislo vnivec smrti doposud Premyslovi nakloneneho papeze a druhe nekterymi pozdejsimi Premyslovymi kroky ( prilis velka moc a sila v rukou jednoho muze?)

Tažení do Prus sledovalo několik cílů - Přemysl se zde stavěl do role ochránce a rozmnožitele církve, jednoduše chtěl získat papeže pro svoje plány. S biskupem Brunem chtěl vytvořit arcibiskupství pro východní Evropu se sídlem v Olomouci a ovládnout tak politicky rozdělené Polsko. Pochopitelně to nevyšlo...

Prej založil 25 měst.

Já bych tak striktně Přemysla Otakara II. nesoudil. O tom, že byl výtečným rytířem, vladařem a diplomatem jednoznačně svědčí jeho politické úspěchy a obrovská expanze. Že každá moc vyvolává obavy svého okolí je známý historický fakt, s nímž souvisí i to, že ohrožení mají tendence se sdružovat a spolupracovat... Přemysl Otakar II. dosáhl nesporných diplomatických i vojenských vítězství, která ho vynesla na nebe tehdejší evropské politiky. To že se dokázal udržet na špici tak dlouho také o něčem svědčí. Rozhodně bych jeho úspěchy neznevažoval proto, že měl důstojné protihráče doma i v zahraničí. Kolik velkých vladařů jeho formátu středověká Evropa zná? A kolik z nich úspěšně vládlo tak dlouho? Respektive jak dlouho trval jejich vrchol...

To že poslal žebráckou mošnu Rudolfovi po jeho římské volbě vidím jako arogantní gesto, které však v podstatě odpovídalo jejich vzájemnému společenskému postavení. To že Rudolf všechny překvapil a prokázal svou velikost nikdo nemohl tušit - to by ho říští pánové nevolili Když učinil Přemysl Otakar II. tohle známé gesto, které se mu stále vyčítá, byl sám jedním z nejmocnějších evropských panovníků ze starobylého vladařského rodu a Rudolf Habsburský byl jenom jedním z mnoha dosud bezvýznamných lokálních říšských hrabat, které mělo být jenom bezmocnou loutkou na římském trůnu... Tím Rudolfa nehaním, ale pominout tehdejší pohled a hodnotit současnýma očima není solidní, hledáme-li nejenom důsledky, ale i příčiny událostí...

Vypadá to, že Zaječí ostrov je na historické události opravdu plodný. Prý tu byl na podzim 1272 zavražděn Přemyslův švagr Béla Mačovský a to obzvláště bestiálním způsobem (to je něco pro Przemysla ) Heinrichem z K"ozsegu, což údajně (kromě vpádu Kumánů na Moravu) vyprovokovalo pomstu Přemyslovu, která vedla k vyplenění Nitry, dobytí západního Slovenska a pak celého západního pomezí Uher. To o té vraždě jsem nevěděla.

Rozhodla jsem se nadale nezanedbavat ani jednoho z nasich nejvyznamejsich kralu a meho nejoblibenejsiho, jimz Premysl OtakarII. nepochybne je. Dnes jsem si na svuj krasny historicky pradox, ze mam rada soucasne krale Premysla Otakara a caro-krasneho jihoceskeho clena rodu Vitkovcu Zavise z Falkenstejna, pri exkluzivnim rozhovoru s prezidentem Klausem, kdy jedna pani ve svem e-mailu s otazkou, jako perlicku davala, ze ma rada oba prezidenty Vaclavy - soucasneho a byvaleho. Tak jsem si vzpomnela, ze v politicko-historickych absurditach jsem neskonale lepsi.
Po tomhle obsirnem uvodu mi dovolte jit k veci. Mam par dotazu ohledne osoby Premysla Otakara II.
24.6. 1276 vyprsela lhuta k vyhlaseni oberachtu ( nebo aberachtu, proste konecne risske klatby). Mohucsky arcibiskup posleze vyzval prazskeho a olomouckeho biskupa, aby Premysla bud primeli k podrobeni nebo aby vyhlasili nad ceskymi zememi interdikt. O tyden pozdeji byl Premysl rudolfem zbaven take vlady nejen nad alpskymi ale inad dedicnymi zememi. S ludvikem Prisnym a Menhardetem tyrolskym a Albertem Gorickym se rozhodli, ze koncem leta zahaji valku proti ceskemu krali. Dale salzbursky arcibiskup Friedrich von walchen, primas nemecky prihodil vyrok nejtvrdsi: Kazdy, kdo by ceskemu krali pomahal a setrval po jeho boku, nebo se jakkoliv protivil panovniku Svate rise ( zkratim to, proste Rudolfovi), bude stizen exkomunikaci, tzn. nejtvrdsim cirkevnim trestem. Tady tu informaci ale nemohu ani ve Vanickovi ani v Palackem, Zemlickovi a ani Sustovi potvdit. Je to z :"Rytirska krev" Jiriho Kovarika, tyka se bitvy na Mor. poli a co ji predchazelo. To je tak moc stezejni vec, ze by to nekde, je-li to pravda melo jit overit a ja vas vsechny o tuto pomoc pri overovani prosim. Stejne jako u druheho problemu, ktereho se tyka nasledujici odstavec:
Jednotky Jindricha Weitra-Kuenringu ( Premyslova zete) vzaly sturmrm mesto Weidhofen an der Thaya, krute jej vyplenily a vypalily, ocitym svedkem byl Jindrich heimbursky a prislo zde o zivot 1722 obyvatel -muzu, zen i deti. Posleze dopadl ohen i na nedaleky Gmund. Tuto informaci jsem nasla i ve Vanickovi. Co jsem ovsem nenasla je vec z toho vyplyvajici a kterou opet uvadi pouze Kovarik v Rytirske krvi- totiz, ze papez Mikulas III. Premysla Otakara za tento masakr zpusobeny Kuenringem exkomunikoval. To je prece tak zasadni vec, ze uz snad na tehdejsi dobu nic zasadnejsiho byt nemuze a musi byt o tom zaznam. Marne ho hledam. Prosim, pomozte mi. Navic, kdyz je vseobecne znamo, ze Premysl Otakar II. nemohl byt po bitve na Moravskem poli radne pohrben, protoze z nej sice snal klatbu Rudolf, ale ne papez.

elizabeth píše:...Je to z :"Rytirska krev" Jiriho Kovarika, tyka se bitvy na Mor. poli a co ji predchazelo...
... kterou opet uvadi pouze Kovarik v Rytirske krvi- ...

Bety, nechceš nám snad zase naznačit, že provádíš "komparaci" seriózní historické odborné literatury s tuctovým románkem pro širokou laickou veřejnost, mám-li to říci kulantně, viď že ne?...