Fórum zájemců o historii
https://www.e-stredovek.cz/forum/

Konradin
https://www.e-stredovek.cz/forum/viewtopic.php?f=3&t=227
Stránka 2 z 11

Autor:  Maršálek [ 25 srp 2008 13:54 ]
Předmět příspěvku: 

probùh, já je sice mùžu pøepsat, ale pøekládat je radìji nebudu (kolena kolena, odneste mì k jezeru...) :lol:

Pokud oddìlujeme královraždou a veøejnou popravou panovníka èi dìdice (která je veøejnou královraždou), pak jsme si nerozumìli a já se omlouvám :wink:
Nicménì i tak jsem jich našel kromì Konradina a Fridricha Bádenského od poloviny 13. do konce 14. st. až dost:
- Pøemysl Otakar II. (tady je to samozøejmì s otazníkem, by èeští kronikáøi mìli jasno)
- Karel I. z Anjou
- Jindøich Probus
- Ladislav Kumán
- Jan Habsburský
- Pøemyslav Velkopolský
- Eduard II. Plantagenet
- Václav III.
- Albrecht Habsburský
- Richard II. Plantagenet
- Jan Zhoøelecký

Sicilské nešpory jsou pìkným dokladem, že pøíklad je hodný následování…:twisted:

Autor:  elizabeth [ 25 srp 2008 14:30 ]
Předmět příspěvku: 

Maršálek píše:
...Pokud oddìlujeme královraždou a veøejnou popravou panovníka èi dìdice (která je veøejnou královraždou), pak jsme si nerozumìli a já se omlouvám :wink:

Samozøejmì, že od zaèátku mluvíme o veøejné popravì:
elizabeth v pøíspìvku 1 píše:
nechal oba vznešené zajatce vìøejnì popravit. Netrpìl žádnými výèitkami svìdomí, jako trpìla Alžbìta Tudorovna, když mìla vydat katu Marii Stuartovnu.
elizabeth v pøíspìvku 2 píše:
Ve starovìku jistì, ale ve støedovìku to tak bìžné nebylo a rozhodnì ještì pøi popravì Marie Stuartovny se podivovali ( nejen Alžbìta) nad neobvyklostí. Ano, zde jsem opravdu napsala, že to bylo neobvyklé... Kastrovalo se oslepovalo, ale král se obvykle nepopravoval. Dej nám tedy ten bezpoèet pøíkladù, o nìmž mluvíš. Zejména za vrcholného støedovìku by mì to zajímalo. Možná mì z døívìjší doby napadá spor královen merovejských Brunhildy a Fredegundy, ale to není tentýž pøípad. Oni panovníci dost neradi dávali takový pøípad, aby tak ev. jednou neskonèili sami...


maršálek píše:
Nicménì i tak jsem jich našel kromì Konradina a Fridricha Bádenského od poloviny 13. do konce 14. st. až dost:
- Pøemysl Otakar II. (tady je to samozøejmì s otazníkem, by èeští kronikáøi mìli jasno)
- Karel I. z Anjou
- Jindøich Probus
- Ladislav Kumán
- Jan Habsburský
- Pøemyslav Velkopolský
- Eduard II. Plantagenet
- Václav III.
- Albrecht Habsburský
- Richard II. Plantagenet
- Jan Zhoøelecký

Sicilské nešpory jsou pìkným dokladem, že pøíklad je hodný následování…:
Co prosím znamená z hlediska tvojí logiky: Nicménì i tak jsem jich našel kromì Konradina a Fridricha Bádenského od poloviny 13. do konce 14. st. až dost:

Pro mì to znamená, že i kdybych i já od zaèátku mluvil o veøejné popravì, tak bych našel dost pøíkladù. Pokud jsi to myslel jinak, tak jsme se opìt nepochopili.A z kontextu mi vyplývá, žes to myslel úplnì jinak. Že jsi od zaèátku dával pøíklady královražd do nichž tuto popravu poèítáš. Pro mì je ale veøejná poprava nìco zcela jiného.

Takže znovu: Kdo z tìchto lidí, které jsi vyjmenoval byl veøejnì popraven jako Fridrich Babenberský nebo Konradin? Opravdu další je až ta Marie Stuartovna. Všichni ti co jsi vyjmenoval byli vìtšinou zavraždìni :!: . A navíc srovnávat nìkoho, kdo padl v bitvì s nìkým, koho dal nìkdo zabít je taky zvláštní. Já jsem sice uvedla pøíklad Brunhildy a øekla jsem, že to není správný pøíklad, ale Brunhilda byla aspoò na popud Fredegundina syna (a teï si nejsem jista, no jenoho pozdìjšího krále merovejského) veøejnì rozètvrcena koòmi.

Autor:  Maršálek [ 25 srp 2008 15:00 ]
Předmět příspěvku: 

To na co jsem upozoròoval byl fakt, že politická vražda pomazaného a korunovaného vladaøe nebyla zdaleka tak vzácná. Mìla rùzné formy, ale prakticky obdobné dùsledky.


Všem se tímto omlouvám za OT :oops:

Autor:  acoma [ 25 srp 2008 15:37 ]
Předmět příspěvku: 

Maršálek píše:
Pokud oddìlujeme královraždou a veøejnou popravou panovníka èi dìdice (která je veøejnou královraždou), pak jsme si nerozumìli a já se omlouvám :wink:
Nicménì i tak jsem jich našel kromì Konradina a Fridricha Bádenského od poloviny 13. do konce 14. st. až dost:
- Pøemysl Otakar II. (tady je to samozøejmì s otazníkem, by èeští kronikáøi mìli jasno)
- Karel I. z Anjou
- Jindøich Probus
- Ladislav Kumán
- Jan Habsburský
- Pøemyslav Velkopolský
- Eduard II. Plantagenet
- Václav III.
- Albrecht Habsburský
- Richard II. Plantagenet
- Jan Zhoøelecký

Sicilské nešpory jsou pìkným dokladem, že pøíklad je hodný následování…:twisted:
Kterej Jan Habsburský skonal na popravisti? A Karel I. z Anjou?

Ty zbyly zahadne uhynuli, ze?

Sicilske nespory? Tam prece nikoho nepopravili. :shock:

Autor:  acoma [ 25 srp 2008 15:46 ]
Předmět příspěvku: 

A kterej Jan Habsbursky? A co ten Karel I. z Anjou? A co ty nespory? :shock:

Autor:  Maršálek [ 25 srp 2008 16:03 ]
Předmět příspěvku: 

acoma píše:
A kterej Jan Habsbursky? A co ten Karel I. z Anjou? A co ty nespory? :shock:


:oops: au, ponìkud jsem to v Itálii pøekombinoval
...a Jan byl samozøejmì Rudolf :wink:

Autor:  acoma [ 25 srp 2008 16:03 ]
Předmět příspěvku: 

Maršálek píše:
acoma píše:
A kterej Jan Habsbursky? A co ten Karel I. z Anjou? A co ty nespory? :shock:


:oops: au, ponìkud jsem to v Itálii pøekombinoval
...a Jan byl samozøejmì Rudolf :wink:


Tak to už beru. :lol: :lol: :lol: 8)

Autor:  elizabeth [ 02 zář 2008 12:27 ]
Předmět příspěvku:  Sicilské nešpory

acoma píše:
Maršálek píše:
Pokud oddìlujeme královraždou a veøejnou popravou panovníka èi dìdice (která je veøejnou královraždou), pak jsme si nerozumìli a já se omlouvám :wink:
Nicménì i tak jsem jich našel kromì Konradina a Fridricha Bádenského od poloviny 13. do konce 14. st. až dost:
- Pøemysl Otakar II. (tady je to samozøejmì s otazníkem, by èeští kronikáøi mìli jasno)
- Karel I. z Anjou
- Jindøich Probus
- Ladislav Kumán
- Jan Habsburský
- Pøemyslav Velkopolský
- Eduard II. Plantagenet
- Václav III.
- Albrecht Habsburský
- Richard II. Plantagenet
- Jan Zhoøelecký

Sicilské nešpory jsou pìkným dokladem, že pøíklad je hodný následování…:twisted:
Kterej Jan Habsburský skonal na popravisti? A Karel I. z Anjou?

Ty zbyly zahadne uhynuli, ze?

Sicilske nespory? Tam prece nikoho nepopravili. :shock:
Takže doplòuju pro ty, co nevìdí o sicilských nešporách, oè tam vlastnì šlo.

Na zaèátek zopakuji známé informace:

Roku 1266 papež Kliment IV. udìlil Sicílii v léno mladšímu synovi francouzského krále Ludvíka VIII. - Karlu I. z Anjou. Ten porazil roku 1266 nemanželského syna císaøe Fridricha II. Manfreda u Benventa (viz zde)a 1268 jeho mladièkého vnuka Konradina, kterého poté nechal v Neapoli popravit. Vládu v království však neudržel dlouho.

A nyní to hlavní:
Roku 1282 vypuklo proti Francouzùm rozsáhlé povstání na Sicílii, které vešlo do dìjin pod názvem sicilské nešpory. Pøíèinou byl daòový útlak vlády krále, který se neustále pokoušel o další expanzivní politiku, mimo jiné na území obnovené byzantské øíše. Proto povstání finanènì podpoøil byzantský císaø Michael VIII. Palaiologos. Jako svého krále pøijali vzbouøení Sicilané Manfredova zetì, aragonského krále Petra III. Roku 1302 se království obojí Sicílie definitivnì rozdìlilo na neapolské království, které zùstalo dynastii Anjou, a sicilské království v èele s aragonskou dynastií.

zdroj: http://fiore.webnode.cz/products/oboji- ... ralovstvi/

Ono to sice nesouvisí úplnì s Konradinem, spíše s Karlem I., ale uvedla jsem informaci o s. nešporách na pravou míru.

Autor:  elizabeth [ 02 zář 2008 12:31 ]
Předmět příspěvku:  Dotaz

http://aleph.vkol.cz/F?func=find-c&ccl_ ... base=svk01

Máte nìkdo pøedstavu oè jde?

Autor:  Ježek [ 02 zář 2008 12:39 ]
Předmět příspěvku:  Re: Dotaz

elizabeth píše:
http://aleph.vkol.cz/F?func=find-c&ccl_term=sys=000633452&local_base=svk01

Máte nìkdo pøedstavu oè jde?

Zøejmì od knihu o Konrádovi. Aneb historie nešastného synovce císaøe Fridricha II, vydaná v Frankfurtì v roce 1790 ...

Autor:  elizabeth [ 02 zář 2008 12:46 ]
Předmět příspěvku:  Re: Dotaz

Ježek píše:
elizabeth píše:
http://aleph.vkol.cz/F?func=find-c&ccl_term=sys=000633452&local_base=svk01

Máte nìkdo pøedstavu oè jde?

Zøejmì od knihu o Konrádovi. Aneb historie nešastného synovce císaøe Fridricha II, vydaná v Frankfurtì v roce 1790 ...


Zøejmì jen na prezenèní vypùjèení, viï?

Autor:  Ježek [ 02 zář 2008 13:03 ]
Předmět příspěvku:  Re: Dotaz

elizabeth píše:
Zøejmì jen na prezenèní vypùjèení, viï?

Jestli vùbec (ale já v tomhle znalý nejsem).

Tak kupme v Dojèlandu nìjakou knihu o tom - jak tady Acoma pøedesílá v úvodu

Autor:  acoma [ 02 zář 2008 16:55 ]
Předmět příspěvku:  Re: Dotaz

Ježek píše:

Tak kupme v Dojèlandu nìjakou knihu o tom - jak tady Acoma pøedesílá v úvodu
co takhle - odkaz Proè ty knihy nejsou tady a v èeštinì. Koukám a slintám :oops:

Autor:  elizabeth [ 14 zář 2008 10:36 ]
Předmět příspěvku:  Konradin opìt

Mírnì jsem upravila na základì pøekladu, za který ještì jednou moc dìkuji Jirkovì paní, tento dlouhý "pøípravnì èlánkový" pøíspìvek o princi Konradinovi

Autor:  elizabeth [ 14 úno 2009 13:22 ]
Předmět příspěvku:  Konradin proti Richardovi

Nevím, kam s tím, tak sem, ač se to Konradina stejně jako Přemysla Otakara II. dotýká pouze okrajově. Nejvíc se týká totiž Richarda Cornwallského, římského krále. On je v tom pěkný chlívek tituluje se tak Richard a Alfons X. Kastilský a v té době se uvažovalo právě o Konradinově volbě, kterou se rozhodli papeži nedoporučit český král Přemysl Otakar II. a právě Richard ... Píše se v souvislosti s tím o cestě Richarda do Porýní ( Vaníček, Velké dějiny...) a na této ćestě měl na svou stranu přetáhnout arcibiskupa trevírského. Může mi někdo pomoci s dohledáním aspoň té Richardovy cesty Porýním?

Samozřejmě, že papež po zkušenostech svých předchůdců se Štaufy tu Konradinovu volbu fakt zakázal...

Autor:  elizabeth [ 14 úno 2009 15:53 ]
Předmět příspěvku:  Re: Konradin proti Richardovi

elizabeth píše:
Nevím, kam s tím, tak sem, ač se to Konradina stejně jako Přemysla Otakara II. dotýká pouze okrajově. Nejvíc se týká totiž Richarda Cornwallského, římského krále. On je v tom pěkný chlívek tituluje se tak Richard a Alfons X. Kastilský a v té době se uvažovalo právě o Konradinově volbě, kterou se rozhodli papeži nedoporučit český král Přemysl Otakar II., právě Richard a také mohučský arcibiskup... Píše se v souvislosti s tím o cestě Richarda do Porýní ( Vaníček, Velké dějiny...) a na této ćestě měl na svou stranu přetáhnout arcibiskupa trevírského. Může mi někdo pomoci s dohledáním aspoň té Richardovy cesty Porýním?

Samozřejmě, že papež po zkušenostech svých předchůdců se Štaufy tu Konradinovu volbu fakt zakázal...
Když o tom tak přemýšlím, nejsou náhodou Cáchy (Achen) v Porýní? Potom ta porýnská Richardova cesta souvisí s touto velmi důležitou listinou pro Přemysla Otakara II.

Není nad to odpovědět si na vlastní příspěvek a vésti dialog sama se sebou :D

Autor:  duli [ 14 úno 2009 17:52 ]
Předmět příspěvku:  Re: Konradin

Asi jo.
http://cs.wikipedia.org/wiki/C%C3%A1chy

Autor:  elizabeth [ 15 úno 2009 19:49 ]
Předmět příspěvku:  Konradinova cesta Itálií

Mohli (nebo jak to znám spíše mohly) byste mi, prosím, pomoci zrekonstuovat Konradinovu cestu do Itálie? Manfred Sicilský padl u Beneventa v únoru 1266 (Regesta imperii V 1,2 č. 4770h a v RI V č.1,2 4803 nám skutečnost o smrti Manfreda sděluje sám Konradin). Potom se měli italští ghibbelinové obrátit právě na prince Konradina ( doložení jsem nenašla, kromě zmínce v RI V1,2 č. 4834b). Konradin tuto tragickou italsku cestu nastoupil v září 1267 (RI V1,2 4834b). Do Verony ( RI V1,2 č. 4838b) jej provázeli také falckrabí Ludvík Bavorský, jeho strýc a Menhard Gorický, jeho otčím. Kromě toho, že Konradinovi házel klacky pod nohy Kliment IV. (RI V 1,2 4806a, 4818a, 4828a) se princi v Itálii dařilo a na jeho stranu měly přidávat italská města a šlechta.
Z měst jsem našla Veronu, Gambaru, Bolzano, Pavii, Pissu, Luccu, Sienu a Řím. ( Ta cesta se vpodstatě pohybuje od RI V 1, 2 č. 4834b plynule po šipkách :D až k RI V 1, 2 č. 4857e a totéž v listinách měst italských a burgundských -od RI V 2, 4 č. 14358 po RI V 2, 4 č. 14387c )
I když... Třeba Padova, Vicenza a Treviso obnovily dávné spojenectví speciálně k obraně proti Konradinovi (RI V 2, 4 č. 14358) a z Brescie byli nakonec ghibellini vyhnáni (RI V 1, 2 4842a).Snad po zásahu Francesco della Torre??
S potvrzováním šlechty je to ještě složitější, a snad by měl mít Konradin k dispozici flotilu Pissy RI V 2, 4 č.14387a :?:
Našel by se někdo dost znalý němčiny,kdo by mi mohl pomoci projít ty listiny a Konradinovu cestu Itálií dát se mnou dohromady? Předem vřelé díky a nyní se omlouvám,možná budu příspěvek ještě upravovat, ale nyní po celodenní práci na článku namísto odpočinku si musím jít aspoň nyní oddechnout.

Autor:  elizabeth [ 17 úno 2009 11:48 ]
Předmět příspěvku:  Martin Luther, bitva u Tagliacozza, rytířské bitvy, atd...

Pěkně si tady vedu monolog, tak jsem pro vás taky něco našla ve snaze vtáhnout vás znovu do tématu:
Jméno Torre Astura je spojena s Conradinem, vévodou švábským.
Opět připomenu nejprve bitvu uTagliacozza, již zde vzpomínanou: V srpnu 1268, v blízkosti Tagliacozza, se zdálo, že Conradin se svou armádou Karla z Anjou v bitvě porazí, a tak pronásledoval jeho rozptýlené síly na útěku. Ale zkušený válečník Karel si chytře nebo lstivě, dle rytířských zásad boje té doby,

( to laskavě ponechám na vašem mínění, tedy na vkusu každého soudruha) ponechal čerstvé síly v záloze. V tomto okamžiku s nimi vytáhl do pole a tím vyhrál bitvu.
Conradinovi se podařilo uniknout, dostal se do Říma, odkud se snažil vrátit zpět do Pisy
(?: Myslela jsem, že na jih…tak to aspoň píše Palacký). Pomoc vyhledal v Torre Astura, na malém hradě, jenž patřil Giovannimu Frangipanemu. Ten byl nejprve nakloněn Conradinovi pomoci, ale po příchodu poslů od Karla z Anjou změnil názor a nakonec po pár dnech nejistoty předal Conradina i jeho mladé přátele Karlovi.

V říjnu, po procesu s předem jasným výsledkem, byl Conradin i se svými druhy sťat v Neapoli. Byl pohřben v S. Maria del Carmine, kde mu byl později Thorwaldsenem postaven pomník podle přání Maximiliana, vévody bavorského. Krutou smrtí v tak mladém věku se Conradin stal ikonou německého národa. Osud mladého Conradina nebyl nikdy zapomenut. O tři století později hrál svou úlohu v paměti německého národa, a prostřednictvím obrazů z jeho popravy distribuovaných ve spisech Martina Luthera přispěl tak i Conradin k posílení protestantského reformátora v jeho boji s papežství, ve kterém nepolevoval.
(?: překvapilo mě to, co víme o Luterově "vztahu" ke Konradinovi a co o těch distribuovaných obrázcích ve spisech????)

zdroj: http://www.romeartlover.it/Astura.html


A teď, co z toho plyne za další otázky? Dvě vědomostní (možná spíš pátrací) a jedna filosofická:

Otázka 1: Kde se dá najít co nejvíce o průběhu bitvy u Tagliacozza? Které německé kroniky se jí věnují a zda je něco i třeba v italských nebo v dokumentech Vatikánu (ač papež tou dobou sídlil ve Viterbu)?
Otázka 2: Co víc víme o Giovannim Frangipanem, kromě toho, že vlastnil hrad v Torre Astura a vydal Konradina Karlu z Anjou?
Otázka 3: (Filosofická) Proč si, ať neberu jméno Boží nadarmo, nevyhledal nějakého zkušeného vojevůdce z italských řad, když se na něj ti němečtí vybodli ( ať už kvůli klatbě nebo kvůli důvěře k italským spojencům Konradinovým)? Třeba by někoho napadlo, co hodlá Karel udělat. Nepředpokládám totiž, že to byl Karlův momentální nápad a hnutí mysli, ale že byl velmi dobře připraven. Ať mi nikdo nevykládá, že nebyli ve vojscích zvědové a že tak jako určitě znal Karel stav Konradinova vojska měl stav vojska Karlova znát i princ Konradin. V tomto se obrátím zejména na pány , co si o tom myslí, stejně jako na průběh bitvy (ač dámy mé milé z toho nemohu vyjmouti a o pomoc je rovněž velmi prosím)? Už jsme sice řešili, zda ten průběh bitvy ( se zálohou) byl v té době obvyklý, když na něj doplatil nejen mladinký Konradin, ale i zkušený Přemysl u Suchých Krut, ale vraťme se k tomu, zda se měnila tou dobou strategie a taktika bitev a nebo, zda to bylo příčinou chytrých tahů Rudolfa a Karla I., kteří navíc asi se moc netrápili s něčím, co bychom nazvali ctí….

Autor:  Ježek [ 17 úno 2009 12:48 ]
Předmět příspěvku:  Re: Konradin

Neodpovím Ti ani na jednu otázku, ale přihodím něco ze své zahrádky
Kantorowicz: Frederick II. s.665-7:
Citace:
Before leaving his wife Elizabeth behind in Bavaria King
Conrad begot a son called Conradin. This nephew of Enzio s
now came to Italy. Once more the Ghibellines took heart.
The tall slight boy was hailed as " the most handsome child a
man could find. He was received with enthusiasm in the
quondam imperialist towns of northern Italy, Verona and Pavia,
Pisa and Siena. He was fifteen when he left his Swabian home
with his friend Francis of Baden, who was three years older.
In order that the glorious race to which we belong may not
degenerate in our person, the proud boy said as he journeyed
south. It seemed as if the ancient Hohenstaufen dreams were
to be at last fulfilled. What had lured on the Puer Apuliae
from afar, but what the giant Emperor and Caesar Frederick II
had never achieved, was granted to young Conradin. He rode
beside his friend into Ghibelline Rome as Felix Victor ac
Triumphator. His cousin, Henry of Castile, Senator of
the Eternal City, handed over the town to him. Triumphal
arches stretched across his path all the way from the Bridge of
S. Angelo to the Capitol, ropes were slung across the streets
from house to house, on which carpets, silks and purples were
hung. Choirs of Roman women sang songs of welcome to the
last Hohenstaufen king, while the men already acclaimed him
Emperor as they led him to the Capitol. It was Ghibelline
Rome welcoming the Hohenstaufen, and the Romans whom
the thunder-voice of Frederick had so often roused from their
lazy slumber remembered now that they were of the blood of
Romulus, remembered the triumphs and the laurels Frederick
won for them of old, and did homage to his grandson. In
Sicily the Saracens of Lucera revolted against the hated
Angevin as soon as they heard that a Hohenstaufen was coming
again to his hereditary kingdom.
Less than four weeks later catastrophe followed triumph.
Conradin had scarcely entered Sicily when he was defeated by
cunning at Tagliacozzo and betrayed as he fled. He fell a
captive into the hands of Anjou, and with him the rest of his
family, Conradin of Caserta, Thomas Aquino, Henry of Castile,
whose brother Frederick had educated at his court, and several
Lancias. Only Conrad of Antioch escaped and carried on a
relentless guerilla war against the French. All the others were
victims of a cruel fate. Aquino was condemned to death.
Conradin of Caserta spent thirty-two years in prison, at Castel
del Monte, Henry of Castile was captive for twenty years, the
Lancias, Galvano and Frederick, were executed, the father after
his son ; a half-brother of Conradin s, yet another Conradin,
was hanged in Lucera. Conradin, sitting playing chess with
his friend Frederick of Baden, learned the fate reserved for
them both. An unheard-of decision of Anjou s to send to
the scaffold a king taken in battle. The majority of the judges
refused to concur in the sentence. The execution took place
in the Frenchman s presence in the market square of Naples,
witnessed by a thronging crowd, curious to see a king s decapi
tation. As the head fell to the ground an eagle swooped to
earth, trailed his right wing in the blood of the last of the
Hohenstaufen kings, and thus stained soared again to heaven
so men said.
How can the Germans bear to live
queries a Venetian
troubadour when they think upon this end ! They have
lost their bravest and their best and have reaped disgrace I
Unless they avenge themselves they are dishonoured ! The
night after the death of Conradin the earth trembled ; but the
Germans felt no earthquake. They thought not of revenge.
Nay, Rudolf of Hapsburg, to gratify the Pope, solemnly re
nounced the right of vengeance on Anjou. Never has the
blood-stained eagle yet been purged ; never have German
vespers followed the Sicilian.
M The southern peoples seemed
more moved and grieved than the Germans," the German
chronicler confesses with surprise, when the royal corpses were
shovelled into the shallow sand " as if the sea had spewed them
forth. " The German princes shuddered, and Conradin was
mourned in Worms and Strasburg on the Upper Rhine, but all
the great body of Germany lay dull and stupid and unmoved.
Better this, perhaps, than imitating the Meissner poet, who
patted as it were the fallen king patronisingly on the shoulder
with a
pride goeth before a fall
and a why fly so far afield,
or the schoolmaster who wrote a comic poem on Conradin who
had been playing the children s game of
peep and heads off
with Anjou and had lost it. This characteristically Ger
man obtuseness in face of greatness, fate, and human dignity,
makes the miracle the more astounding that such heroes could
have sprung from such a people.

Za úpravu se omlouvám, já nikdy nebyl na pořádek, řád a vládu pevné ruky...

Stránka 2 z 11 Všechny časy jsou v UTC + 1 hodina
Powered by phpBB® Forum Software © phpBB Group
http://www.phpbb.com/