Viola píše:Rado píše:
Ja som však písal o tom, prečo takúto činnosť FINANCUJE ŠTÁT. Teda prečo POLITICI na to "hrabáni se v zemi nebo v listinách" vyčleňujú peniaze v štátnom rozpočte. A bez tohto štátneho "sponzoringu" by žiadnej historiografie nebolo.
Funguje to tak, protože v normálním světě stát vyčleňuje z rozpočtu určitou sumu na kulturu a výzkum.
Rado píše:
Chcem povedať, pani Viola, že skutočne nezávislého výskumu je veľmi málo. A otázka stojí tak, k čomu by vlastne taký skutočne nezávislý výskum bol? Aký by mal význam? Na skúmanie svojej minulosti má predsa každá spoločnosť nejaké dôvody: dokázať svoju prítomnosť na území, ktoré obýva, aj v historických dobách (pretože z toho, že som tu bol v minulosti, vyplýva pre súčasnosť, že tu mám právo byť aj dnes, a pre budúcnosť aj argument na vynaloženie politického úsilia na to, aby som sa tu udržal)?
První odpověď je automatická, stát financuje i archeologický výzkum kultur, ke kterým už nemáme přímý vztah. Výzkum sídliště neolitické lengyelské kultury, která nebyla ještě ani indoevropská, nebo ještě dále výzkum sídliště lovců mamutů, to nejsou věci, které by nějak dokazovaly právo na dnešní slovanské osídlení..
Stát financuje historický výzkum stejně jako kulturu, tedy primárně pro účely jich samých, ale někde se samozřejmě objednávka státu nebo jiné zásahy projevit mohou.. Poučné bylo sledovat kauzu v Čechách, kdy se měnilo osazení Ústavu pro studium totalitních režimů, protože členy Rady Ústavu volí Senát Parlamentu ČR, a ten se po volbách proměnil směrem doleva. Okamžitě se vyskytly komentáře, že levice chce přepisovat dějiny apod. Takže vliv politiky na historiografii se předpokládá i v ČR..
Ale poučná byla i reakce zamětnanců ÚSTR, historik Prečan prohlásil naplno, že dokud bude Radu volit Senát, nikdy to nebude nepolitický ústav.. A Rada následně zvolila Vědeckou radu, do jejíhož vedení byl dále zvolen švýcarský vysokoškolský učitel, který se zabývá dějinami Sudet včetně vysídlení Němců - zvolen byl proto, že se jakožto cizinec dokáže na otázku povznést více objektivně. A že nezamlčuje ani české zločiny vůči Němcům, to je fakt.. To je zase společenská objednávka, která chce konflikty mezi Čechy a Němci nějak vyřešit, ale ne tak jako doposud, že se všechna vina hodí na Němce..
Ještě více do hloubky jde nově zvolená předsedkyně Vědecké rady Muriel Blaive, opět cizinka, ta např. zde -
http://www.blisty.cz/art/54469.html definuje tzv. "demokratický mýtus" Československa a potažmo Česka. Češi si stále myslí, že byli vždy a pouze obětmi cizích diktatur, zatímco Blaive ukazuje, jak v české společnosti chybí diskuse na přijetí spoluviny za holocaust nebo diskuse na téma tiché spolupráce a neodporování zločinům diktatur. To jsou věci, které jsou potřebné, a přitom nejsou o budování národní hrdosti, ale o tiché reflexi vlastního chování, které nebylo ideální.. Sem patří i vztah Čech ke Slovensku, Češi ho mají stále většinou za dobrý a nevidí, že se odehrávaly i špatné kroky typu tzv. pražských dohod..
A teď, když se bavíte s námi, chcete se bavit s někým, kdo lpí tvrdošíjně na tom, že Slovákům se ve společném státě žilo dobře a rovnoprávně, kdo si takto buduje svůj "demokratický mýtus", kdo si takto upevňuje národní hrdost svého národa jako ostrůvku demokracie v nejistém okolí, nebo se chcete bavit s někým, kdo je schopen sebereflexe, uznat špatné věci, uznat třeba to, že české pojetí velkomoravských dějin je stále ještě ovlivněno Palackým nebo komunistickou tradicí a je třeba ho přehodnotit?
K otázce "k čomu by vlastne taký skutočne nezávislý výskum bol? Aký by mal význam? Na skúmanie svojej minulosti má predsa každá spoločnosť nejaké dôvody: dokázať svoju prítomnosť na území, ktoré obýva, aj v historických dobách"
A není to právě Vaše zaujetí čistě národními dějinami, které Vám brání vidět mnoho dalších témat, kvůli kterým stojí za to dějiny studovat? Každá společnost hledá svůj význam, a to se netýká pouze společnosti národní, ale šířeji i evropské. Z dějin 13. století se dá vyčíst, jak začala fungovat města jako samosprávný celek, jak se potýkala s králi i šlechtou, jak žádala ekonomickou svobodu a politickou rovnoprávnost, jak se města chopila moci za Francouzské revoluce a městská samospráva se rozšířila na celý stát a vznikla republika.. Tudíž že demokracie rostla od středověku, než byla schopná se vůbec s velkými problémy etablovat.., a jak tato tradice chybí třeba v islámském světě, kam mohou USA "vyvážet demokracii", ale když ustanoví svobodné volby, tak si lidé zvolí jenom dalšího diktátora nebo člena svého klanu, ale nevolí podle politického programu..
Jiné téma rozebírám v článku na hlavních stránkách, jak se projevil přechod od katolické, solidární společnosti ke společnosti protestantské, založené na lidské individualitě.. Jsou tam pak vidět i kulturní rozdíly mezi Čechy a Slováky, které vyrábějí nepochopení a překážejí vzájemným vztahům.., ale když se popíší, definují a vysvětlí, tak to může pomoct..
Další motivy ke studiu historie bývají osobní, za mě to je obecně zájem o lidi, o jejich myšlení, snaha pochopit je.., obohacuje to duši, pracuje tu rozum, tvoří se časem city, celkově to kultivuje.. Ještě více se to projevuje při návštěvě míst, o kterých čtu, když si představím konkrétní osoby, co tam žily nebo něco udělaly, naplňuje mě to jistým respektem..