Livinghistory, oživená historie, reenactment

[Ježek]

Nový článek @maser : https://www.e-stredovek.cz/post/archeol ... g-history/

Některé projekty:
Doba Karlova (2. pol. 14. století): https://www.dobakarlova.cz/
Civitas Pragensis (husité): https://civitas-pragensis.cz/
Jošt z Einsidlu (2. pol. 15. století): https://tyrovsti.cz/

[Ježek]

Měli jsme zajímavou debatu s @Jarwiks (raný a vrcholný středověk) a Tomášem Kochem (třicetiletá válka), že kvalita a udržitenost projektů a období dost záleží na úspěchu generační obměny (zakládání rodiny znamená konec nebo častěji pauzu.

V počátcích LH byl snad nejsilnější raný středověk, kde byly snad i tři směry, vikingové, Velká Morava/slované (třeba http://slovane.cz/) a skupiny kolem Curie Vítkov, které dělaly 12. století. Pak byl raný středověk poměrně v úpadku, ale poslední dobou se zvlášť ten slovanský element dost zvedá. V Uherském Hradišti bude v únoru už druhý ročník snahy o nějakou reflexi totohle koníčku a spolupráci apříč obdobími. Ale do toho určitě vidí víc @Heiss.

Ve vrcholném středověku generační obměnu zvládl v zásadě hradecký dvůr. U Karlovců (do toho vidím nejvíc) je přeprahání vedení po utlumení činnosti větší části zakládajících členů a moc aktivity tam teď není. Uvidíme, jestli Masérovi vyjde už druhý pokus dělat solidní rekonstrukci 13. století - zatím na té úvodní akci byl dost velký podíl larpáků, kteří cílí na herní zážitek, namísto respektování dobovosti, hmotné i mentality.

Husité jsou rozhádání na dvě party (to je věrná rekonstrukce té doby!), ale fungují, bitva v Trocnově je za mne jedna z nejlepších akcí, na kterých jsem byl. Ale asi vrchol domácího reenacmentu středověku v současnosti je za mne druhá polovina 15. století - jak české dějiny, tak i Burgunďani a Švýcaři. Tam už nejsou těmi hlavními lidi typu Siegfried, kteří se minimálně na internetu chovali jako hulváti a vysmívali jiným, kteří to v jejich očích nedělali dostatečně dobře (jako kdyby před deseti lety byla úroveň poznání hmotné kultury v LH nějak valná), ale nová generace cca třicátníků. Tam šla úroveň podle fotek hodně nahoru (na Lipnici fechty), běžně se jezdí i na dost super akce v zahraničí (dobývání hradů i jízdou v Německu).

[Heiss]

se zvlášť ten slovanský element dost zvedá

Jak se to vezme – dost záleží, jak definuješ Slovany. Na jednu stranu jsme tady my, kteří děláme "Slovany v kontaktní zóně s Avarským kaganátem v osmém století" a "rané Slovany ve střední Evropě", což je dost konkrétní vymezení, na stranu druhou jsou tady lidé, kteří dělají "Slovany" a to je pak solidní přehlídka hmotné kultury, ne vždy však zcela autentické.

V Uherském Hradišti bude v únoru už druhý ročník snahy o nějakou reflexi totohle koníčku a spolupráci apříč obdobími.

Jmenuje se to Dialogy reenactorů a je to fajn setkání mezi reenactory a akademiky. Yogimu a lidem ze Sköllu, kteří tuto akci organizují, se podařilo sehnat dost různorodou skupinu lidí, kteří do rekonstrukcí a jejích různých podob mají velmi dobrý vhled, takže pro reenactory (a reenactory-organizátory a inovátory) to byla velmi podnětná akce.

[Ingolf]

Měli jsme zajímavou debatu s @Jarwiks (raný a vrcholný středověk) a Tomášem Kochem (třicetiletá válka), že kvalita a udržitenost projektů a období dost záleží na úspěchu generační obměny (zakládání rodiny znamená konec nebo častěji pauzu.

Mě zaujalo na těch bitvách mimojiné to, jak tam účastníci jezdí i s těma dětma. Ono to je dávno, ale vybavuju si jednu akci, kde se dělala jakože středověká slavnost, tam byly tance, těch se účastnily i ženy a právě děti, a pak přišla zpráva, na hrad se bude útočit, tak slavnost skončila a začal hlavní program.
A celá livinghistory mi přijde jako všestanné hobby - je tam studium historie, je tam fyzická aktivita, je tam cestování, jsou tam sociální kontakty, je to velice aktivní hobby. A je to i nadgenerační, pro děti je určitě dobrý, když vyjedou do přírody a mezi lidi.. Jestli u toho zůstanou, to je už jen na nich.

[Ježek]

Mě zaujalo na těch bitvách mimojiné to, jak tam účastníci jezdí i s těma dětma.

Ono to je o tom, že třeba ten pár se seznámil na akci, nebo to baví oba a s příchodem potomka se toho koníčku nechtějí vzdát. Samozřejmě to má nějaký limity, ne každý chce jet s miminem do přírody. Ale myslím, že jinak už je pár případů, že jezdí už generace dětí vydrželu u koníčku i když dospěli.

A celá livinghistory mi přijde jako všestanné hobby - je tam studium historie, je tam fyzická aktivita, je tam cestování, jsou tam sociální kontakty, je to velice aktivní hobby.

Spíš může než je - tam se sbíhá různých aspektů. Mne zajímala rekonstrukce středověký společnosti a myslel jsem, že to skrz tohle líp pochopím (a teda vůbec), někoho baví řemeslo, někdo je do woodcraftu, často tam je motivace fyzický aktivity (mečování), pak kamarádi (tam jsem teď)

[Heiss]

Mne zajímala rekonstrukce středověký společnosti a myslel jsem, že to skrz tohle líp pochopím (a teda vůbec)

Co si představuješ pod rekonstrukcí středověkých společností?

Moje zkušenost je jinak taková, že kromě boje mi úplně nový pohled daly malé soukromé akce, na kterých nebylo nikdy více než deset lidí. Většinou to byla podzimní nebo zimní táboření a i když jich za sebou nemám tolik, myslím, že ranému středověku (a předmoderní době obecně) rozumím mnohem lépe.

Najednou nějak lépe chápu jak důležitá je pro lidi tekoucí voda, jak plyne čas bez hodin, jaký vliv má na život viditelnost nebo jak funguje oheň, kouř a výroba tepla. Jako pro vojenského historika to pro mě jsou nedocenitelné zážitky.

[Ježek]

Co si představuješ pod rekonstrukcí středověkých společností?

Najednou nějak lépe chápu jak důležitá je pro lidi tekoucí voda, jak plyne čas bez hodin, jaký vliv má na život viditelnost nebo jak funguje oheň, kouř a výroba tepla. Jako pro vojenského historika to pro mě jsou nedocenitelné zážitky.

Já tím myslím spíš mentalitu, způsob přemýšlení a chování společnosti. To co píšeš, bych spíš dal do škatulky woodcraft, možná s přesahem do fungování řemesel. Mentalita se tam taky určitě prolíná.

[Heiss]

Mentalita se tam taky určitě prolíná.

Myslím, že právě docela dost – tím, že ji ovlivňuje prostředí, ve kterém lidi žijí. Jen je problém to simulovat, protože nám skončí víkend a přesuneme se do naší každodenní reality, kde máme všechny ty vymoženosti jako budíky, tekoucí vodu a podlahové topení.

Druhá věc je pak povaha akcí; u nás pokud vím málokdo dělá něco podobného třeba reenactmentu života v klášteře, i když to vlastně není tak těžké na simulaci a musí to být hodně zajímavý zážitek.

[Punkenstein]

Jsem rád, že se naše pokusy o rekonstrukci druhé poloviny 15. století líbí:)) ale není to zas taková změna oproti stavu pred...deseti lety.

Došlo samozřejmě k nějakému posunu. Ale taky k výraznému posunu v kvalitě propagace. Mnohem lepší fotky, videa, sociální sítě...

A ono je to potřeba. Stejně jako je potřeba provádět nějakou konzistentní aktivitu v oblasti náboru, a nikoliv nárazovou. Lidé dnes komunikují jinými kanály, než dříve, jiným způsobem, a pokud je chceme zaujmout, ideálně na tolik, že nám objetuji své pohodlí, čas a peníze, musíme to reflektovat. Dřívější phpbb fora nahradil facebook, ten pak instagram a discord.

Je to taky způsob, jak se vzájemně inspirovat. Aktuálně kromě Dialogů Reenactorů existuje v ČR pouze Replicon jako kvalitní místo setkání reenactoru napříč obdobími. Nemusíme všichni vymýšlet kolo znovu a znovu. A popravdě posledně mě překvapily hlášky kolegů z raného středověku, že zaznamenávají útlum a úbytek zájemců, moje zkušenost z druhé poloviny 15 století je přesně opačná - neutuchající nábor umožňuje pozvolné překryvy věkových skupin ve spolku, a je tak jednodušší kolektiv utužit, a méně hrozí že vymezování se "mladí vs staří" a následné štěpení.

Stejně tak je potřeba mít připravené návody a postupy pro nově příchozí. A ty aktualizovat tak, aby stále reflektovaly poznání historie, ale i možnosti trhu (tedy k ničemu je nováčkovi návod jak vybrat správnou přilbu, plný odkazů na platnere v důchodu).

Dalším bodem, kde si myslím máme velké rezervy, je spolupráce s akademickou sférou. Jednak z řad studentů pochází velké množství nových reenactoru, druhak je to možnost prezentovat výstupy činnosti jedné strany pomocí činnosti té druhé apod. Situace je v tomto dnes lepší než před lety, ale pokud to srovnám ze zkušenosti napr. s Velkou Británií, máme co dohánět.

Opět se velmi těším do Uherského Hradiště. Program vypadá dobře a myslím, že uslyšíme i leccos zajímavého...

[maser]

Co si představuješ pod rekonstrukcí středověkých společností?

Najednou nějak lépe chápu jak důležitá je pro lidi tekoucí voda, jak plyne čas bez hodin, jaký vliv má na život viditelnost nebo jak funguje oheň, kouř a výroba tepla. Jako pro vojenského historika to pro mě jsou nedocenitelné zážitky.

Já tím myslím spíš mentalitu, způsob přemýšlení a chování společnosti. To co píšeš, bych spíš dal do škatulky woodcraft, možná s přesahem do fungování řemesel. Mentalita se tam taky určitě prolíná.

Souhlasím s oběma. Anóbrž Heiss mluví o základu a Ježek o nástavbě. Rozvedu: to co Ježek nazývá woodcraft je moderní termín pro běžné podmínky přežití mimo součanou kvalitu života západního světa. Je to jen terminus technicus toho, co pro lidi v minulosti byla každodennost a odvíjelo se od ní vše násedné (den/noc, roční doba, zdroj vody, schopnost rozdělat a udržet oheň...). Právě tyhle základní potřeby pro přežití jsou "vinny" tím, kde se zakládala civilizační síť zahrnující města, vsi a vše ostatní, kde se mohla vyvíjet dělba práce a z toho odvozená mentalita (vznik měšťanů a patriciátu, řemeslná specializace ve městech atd.).

To co táhne lidi do reenactmentu hlavně z velkých měst je právě ten zážitek "nepohodlí v divočině". Málokdo je ale ochotný si to prožít komplet, potažmo vůbec připustit, že už ten princip těch akcí není úplně echtovní. Mnoho z nich se nedokáže oprostit od svých moderních slabůstek. Je to pak takové takytáboření, na tvrdo by se to dalo nazvat novoromantismem. Tím nechci shazovat nikoho a nic, jen je na to potřeba myslet a to se mnoha lidem nedaří, potažmo je to ani nenapadne. Ti, kdo to berou kriticky, si z toho mohou mnohé odnést do dalšího života (osobního i profesního), ale mnozí autopsii považují skutečně za zrcadlo minulosti. Osobně jsem za 25 let co to dělám, zažil jen 3-4 situace v řádech sekund až minuty, kdy jsem si v hlavě řekl, že ano, teď jsem se asi přiblížil k minulosti. Pak to pominulo, ale z těch okamžiků těžím pořád.

Tato problematika se velmi těžko řeší přes klávesnici, během jednoho piva při společné diskuzi se dá říct násobně více

[Heiss]

jen je na to potřeba myslet a to se mnoha lidem nedaří, potažmo je to ani nenapadne. Ti, kdo to berou kriticky, si z toho mohou mnohé odnést do dalšího života (osobního i profesního), ale mnozí autopsii považují skutečně za zrcadlo minulosti.

Tohle je docela zajímavý fenomén: reenactmen paradoxně může velmi snadno vést k tomu, že se v chápání historie vydáme na naprosto špatnou stranu.

Dalším bodem, kde si myslím máme velké rezervy, je spolupráce s akademickou sférou.

Popravdě jsem poměrně skeptický k tomu, jak moc akademická sféra o reenactory vlastně stojí. Osobně by se mi moc líbilo, kdyby byly vzájemné kontakty silnější a častější, ale když se podívám na to, jaké předměty se u nás vypisují a učí, tak nevidím prakticky žádný prostor pro návštěvu reenactorů do našich poslucháren. Konkrétně třeba medievistika se v současné době podle mě dost točí okolo obrazů v pramenech a velmi abstraktních témat, do kterých mohou prakticky založení reenactoři přispět jen velmi těžko.

V případě archeologů je to pochopitelně mnohem snazší a velmi dobré překryvy by se daly najít i u vojenských historiků, ale historie vojenství je spíše okrajové téma. Na stranu druhou, sem tam se najdou i příklady něčeho, co by se dalo označit za living history i na akademické půdě: v Olomouci jsou teď poměrně populární inscenace raně novověkých a devatenáctkových pohřbů fungující jako náhrada klasického zápočtu.

[Ingolf]

V akademické sféře se o reenactment zajímá Petr Wohlmuth, ten dělá jinak novověké vojenství. Teď vydal tuhle knihu, pohyboval se mezi reenactory tři roky - https://www.databazeknih.cz/prehled-kni ... jin-552725

[Heiss]

Pravda – spíše než Wohlmuthovu práci jsem si spíš představoval dialog zaměřený na výzkum dějin než že by se nějaký akademik zajímal o současný reenactment jako fenomén.

[Ježek]

Jsem rád, že se naše pokusy o rekonstrukci druhé poloviny 15. století líbí:)) ale není to zas taková změna oproti stavu pred...deseti lety.

Deset, patnáct let zpátky to byla taková ubohá švýcarská pěchota, BPP, dnes to jsou super plátové zbroje, nádherné malované věci od Markéty Poskočilové. Viděl jsem i nějaké fotky reprezentační akce (Budyně?), to civilní oblečení, takhle si představuji renesanční bál.

Husiti jsou u nás taky na dobré úrovni - tam, co jsem pochopil, jsou dvě hlavní frakce, které se nenávidí a dělají si nachvály jako akce ve stejný termín (teď v lednu byla nějaká bitva a zároveň tréning v Kundraticích) - to je ale zrovna 100% dobové, když měl Miletínek akci na Moravě, tak měl Žižka zabírání Miletínkova Hradce. Jak už je 40 let mimo jediný správný názor na husitství, tak to snad umožnilo vyrůst kvalitním katolickým a umírněným družinám (Miletínek, václavovští Vartenberkové), což je super, boří se tím mýtus lidové armády.

Dalším bodem, kde si myslím máme velké rezervy, je spolupráce s akademickou sférou. Jednak z řad studentů pochází velké množství nových reenactoru, druhak je to možnost prezentovat výstupy činnosti jedné strany pomocí činnosti té druhé apod. Situace je v tomto dnes lepší než před lety, ale pokud to srovnám ze zkušenosti napr. s Velkou Británií, máme co dohánět.

Tohle si myslím, že se v poslední době dost posunulo a je na dobré úrovni (resp. popularizace vědy, kam by se to částečně schovalo je na spíše ubohé úrovni, ale aby se to zlepšilo, tak se musí změnit celá věda počínaje solidním a stálým financováním). Jednak jsou lidé, kteří reenactment a řemeslo postupně přetavili do vědeckých publikací (kdysi Koho, Jindra Figura, myslím z Jany Obročníkový vypadnou ještě dobrý věci. Na druhé straně jsou vědci, kteří vstupují do toho reenactmentu s nějakými poznatky - Dvořáčková-Malá a její spolupráce s Curií Vítkov, fechtbuchy Ondry Vodičky. A pak jsou lidi, kteří paralelně odborně vyrůstali a zároveň dělali a posouvali LH, nějaký Pavel Macků a tady bude do budoucna asi Heiss.

Co je myslím stále problém a hřeší na to hlavně vrcholný středověk, jsou ty falešné autority, jak píše Masér v článku. Ale ten vliv už je malý, teď se spíš bojím, že prostor zahltí polodomysly AI o historii.

Je to pak takové takytáboření, na tvrdo by se to dalo nazvat novoromantismem.

Ten koncept velkých stanových táborů je blbost, tak to bylo jen občas. Naštěstí už se začínají dělat akce na hradech a když už není zbytí, tak se stany malují, tak to není trapná bílá louka.

Osobně by se mi moc líbilo, kdyby byly vzájemné kontakty silnější a častější, ale když se podívám na to, jaké předměty se u nás vypisují a učí, tak nevidím prakticky žádný prostor pro návštěvu reenactorů do našich poslucháren. Konkrétně třeba medievistika se v současné době podle mě dost točí okolo obrazů v pramenech a velmi abstraktních témat, do kterých mohou prakticky založení reenactoři přispět jen velmi těžko.

Nikdy asi nezapomenu, jak někdo interpetoval štít víry tak, že to je důkaz nápisů na bojových štítech. A nebo v tom Zbojníkovi ten sekáč a obličejová maska - jednak jiné prostředí a jiný čas (Anglie 14. století) a jiný kontext (spodní jezdecká helma po sražení kbelce). Reenactoři měli super projeté iluminace, ale často tam nebylo pochopení toho výjevu (prostě nepřečetli ten text vedle, protože latina a miniskula). Tady dobrou osvětu dělá Tonda Kadlec.

V akademické sféře se o reenactment zajímá Petr Wohlmuth, ten dělá jinak novověké vojenství. Teď vydal tuhle knihu, pohyboval se mezi reenactory tři roky - https://www.databazeknih.cz/prehled-kni ... jin-552725

Tohle psal recenzi Masér, nevím, jak to dopadlo - to by se mělo publikovat někde odborně, ale zároveň pustit na veřejnost, protože tak kniha je v něčem přínosná a v něčem naopak jen odborná.

[maser]

Recenzi mám hotovou a nabídl jsem jí do sborníku, co vyjde po konferenci Meč a člověk 2 letos na podzim.

[Ježek]

Tady recenze té knihy: https://obscura.ffabula.cz/wp-content/u ... -valky.pdf