Mikuláš z Potštejna

[Ježek]

Páni z Potštejna měli zabíjení svých protivníků jako hobby. Na podzim 1372 nebo jaře 1373 zabil Vaněk z Potštejna Jana ze Strážiště/Konic. v květnu 1373 byl uzavřen mír mezi ním a bratrem zabitého, Sulíkem. Odškodné bylo 1000 kop

http://147.231.53.91/src/index.php?s=v& ... button.y=0" onclick="window.open(this.href);return false;

[Ježek]

Na MIkuláše z Potštejna se odvolává Ondřej z Dubé, čili ten příběh byl známý ještě o sto let později: https://sources.cms.flu.cas.cz/src/inde ... button.y=0" onclick="window.open(this.href);return false;

[Greywolf]

Mikuláš z Potštejna

Prave tento duvod byl, proc se pan nemohl domoci prava sveho na dvore kralovskem, v te dobe po smrti Premyslovce posledniho podobajiciho se spise zidlicce drevene. Na jedne strane neustale trapen protivenstvimi ze stran mestanstva, na strane druhe v bezmoci, kdyz vedel, ze druzec jeho Jindrich z Lipe jest mestanem Peregrinem Pusem na hrade Litice veznen spolu s Oldrichem z Vartenberka, Procek po korunovaci Jana Lucemburskeho silne proti mestanstvu na snemu Ceskem vystupoval.

Myslím, že… Jindřich z Lipé byl Peregrinem Pušem na hradě Litice vězněn spolu s přítelem a spolubojovníkem Janem z Vartemberka.

Citace (Jan z Vartemberka / Bakalářská diplomová práce / Pavlína Janečková): "V sobotu 15. 2. 1309 (Zbraslavská kronika uvádí březen) přespával Jindřich z Lipé v sedleckém klášteře nacházejícím se u Kutné Hory. Josef Šusta se domnívá, že sem pravděpodobně přijel k obvyklému hornímu soudu. Před úsvitem na něj, na Jana z Vartemberka, Jana z Klingenberka a kutnohorského rychtáře Jana zaútočila skupina ozbrojených horníků vedená rodem Ruthardů a Peregrinem Pušem, kteří hledali především nenáviděného pražského měšťana Volframa. Během potyčky byl rychtář Jan ubit. Ostatním pánům se podařilo zabarikádovat se za dveřmi ložnice. Protože nebylo jiné pomoci, pokoušeli se s útočníky smlouvat. Nakonec byli zajati a uvězněni asi na hradě Peregrina Puše - Litice u Potštejna. Je zřejmé, že se nejednalo o náhodnou spontánní akci, ale o předem promyšlený a tajně smluvený útok, protože ve stejnou dobu byli Petr Angelův, Raimund z Lichtemburka a mladý Hynek z Dubé v Praze zajati pražskými měšťany v čele s Jakubem a Mikulášem Thusintmarkem."(62)

(62) FRB IV, str. 115 – 116. ŠUSTA, Josef: Počátky lucemburské, str. 14 – 17

Zdroj: https://is.muni.cz/th/dsva8/Jan_z_Vartemberka.doc" onclick="window.open(this.href);return false;

[Greywolf]

V souvislosti s Janem z Vartemberka se nabízí téma k hlubšímu zkoumání. Jan měl v letech 1308–1310, za vlády českého krále Jindřicha Korutanského, zastávat úřad nejvyššího číšníka Českého království. Chybí ale zdroje potvrzující tuto velmi zajímavou informaci (nebo o nich nevím).

Citace (Nejvyšší číšník Království českého v rodě pánů z Vartenberka): "Příslušníci markvartického rozrodu zastávali číšnický úřad již v roce 1265 v osobě Havla z Lemberka (1265, 11. 7., RBM II., č. 492 - Gallus pincerna Boemiae), který je tak připomínán naposledy na konci roku 1270 (1270, 28. 10., RBM II., č. 720 - Gallus pincerna). Několik měsíců roku 1283 zastával úřad číšníka Beneš z Vartenberka (1283, 28. 8., RBM II., č. 1298 - Benessii de Wartenberg, pincernae; 1283, 24. 10, RBM IV., č. 739 - Benessius de Wartenberch, pincerna). Pak se v číšnickém úřadu připomíná Jan z Michalovic (1289, 10. 1., RBM II., č. 1486). Jan z Michalovic zemřel někdy v roce 1306. Jiří Spěváček, historik lucemburského období českých dějin, má za dalšího číšníka Jana z Vartenberka (+ 1316), syna již zmíněného Beneše. A to v letech 1308 - 1310 (Jiří Spěváček, Karel IV., Život a dílo [1316 - 1378], Praha 1979, s. 659). Toto tvrzení není autorem nijak podpořeno. Nejsou mi známy doklady pramenné povahy, které by to potvrzovaly."

Zdroj: http://www.heraldika-terminologie.cz/ma ... nberka-273" onclick="window.open(this.href);return false;

[honyk]

Víme nějaké detaily o Mikulášově potomstvu? Kdysi jsem někde opsal:

• Anna z Potštejna (oo Beneš z Vartemberka)
• Vaněk z Potštejna (oo Eliška, oo Dorota)
• Čeněk Žampach z Potštejna (oo Markéta ze Šternberka)
• Půta z Potštejna
• Jindřich Žampach z Potštejna (oo Bona)
• Ješek z Potštejna

U Ješka a Půty mi chybí další osud. Nějací bratři Ješek a Půta se objevují s přídomkem ze Skalky (Jesconis et Pothe fratrum de Skalka (LC I, str. 122 [1])), kdy měli r. 1360 podací ke kostelu v Bílém Újezdě. Trošku to koreluje s informací, kdy v roce 1356 Karel IV. od Mikulášových potomků odkoupil Potštejn. Za utržené peníze si možná našli nové působiště v oblasti mezi opočenským a skuhrovským panstvím.

Bratři Ješek a Půta se kromě "Drslaviců" vyskytují jenom u moravských pánů z Vildenberka. Navíc u nich bylo běžné i jméno Procek. Toto téma jsem nakousl zde viewtopic.php?f=9&t=650
Příbuzní pánů z Vildenberka vlastnili mj. Hrošku na Moravě. A jedna Hroška je i vedle výše uvedené Skalky (Johannis de Hroska dicti Skalca (1362, LC I, str. 184 [2])). Tehdy mi to přišlo jako příliš mnoho náhod. Dnes, po skoro 15 letech, už to tak horké nevidím. Navíc Occamova břitva.
___________
[1] https://sources.cms.flu.cas.cz/src/inde ... 5&page=126
[2] https://sources.cms.flu.cas.cz/src/inde ... 5&page=188

[Laurentius]

Zdravím. Já to mám takto. Jako obvykle u mě zdroj neznám .

Mikuláš z Potštejna (1302, +1339 na Potštejně) – loupeživý rytíř, manželka Eliška z Lipé
- Anna z Potštejna (+1378) – manžel Beneš z Vartenberka (+1372)
- Půta z Potštejna (+1383) – probošt olomoucký, pražský arcijáhen 1374, biskup Schwerinu
- Ješek z Potštejna (+1375) – syn Jan, odevzdal císaři hrad Litice i místo po zbořeném Potensteinu, držel Choceň, Žamberk, Vamberk a Kostelec nad Orlicí
- Čeněk z Potštejna (1341, +1377) – manželka Markéta ze Šternberka, 5 synů, držel od císaře Králické hory a Žampach
- Jindřich Žampach z Potštejna (+1381) – 4 děti, neznámé statky
- Vaněk z Potštejna (+1386) – měl 7 dětí, usadil se na Moravě, 1353 statky Mohelno, Mitrov a Víckov

[Ježek]

Snad se nepletu v tématu ... nemá někdo z vás povědomí, který z Potštejnů (údajně) mohl kolonizoval oblast Oderských vrchů, jejímž centrem je dnes město Potštát ??

Na počátku 14. století se tam píše Záviš z Potštátu, snad stejného erbu, ale jeho návaznost na jiné členy rodu moc jasná není.
https://www.academia.edu/35367809/Ke_vz ... A1t%C3%A1t

[Ježek]

Koukám na tu listinu z roku 1312 ohledně Mikuláše z Potštejna. https://sources.cms.flu.cas.cz/src/inde ... 30&page=37

Jestli to chápu (chtělo by to poctivě přeložit), tak skupina české šlechty (Albert a Půta z Frýdlantu, Hynek Krušina z Lichtenburka, napsaný jako Jindřich, Jan z Dobrušky, Dobeš z Bechyně, Arnošt z Talmberka, Boleslav ze Smečna, Vilém z Herštejna a tři bratři(?) z Pnětluk) se zaručuje za propuštění Mikuláše z Potštejna, který zabil domnělého vraha svého otce Pročka a to pražského měšťana Peregrina Puše.

Listina popisuje vyrovnání mezi Mikulášem z Potštejna a jeho lidmi na jedné straně (Půta bratra a Půta strýc Mikuláše a Břetislav z Rýzmberka) a Anežkou, vdovou po Peregrinovi a Peregrinovými příbuznými a přáteli, přičemž spor řešili čtyři cizí šlechtici v čele s Bertoldem z Hennebergu (jak píše výše Laurentius).

Sudí jako podmínku propuštění Mikuláše z Potštejna, Oldřicha z Brandýsa a družiníky Gerharta a Blahúta kladou mnoho bodů - zřízení místa vikáře u PM před Týnem (ecclesie parrochiali sancte Marie ante Letam curiam), který bude konat mše za Peregrina. Dále musí Mikuláš zařídit tisíc mší třiceti mnichy, po propuštění z vězení má téhož roku osobně navštívit hrob Petra a Pavla (Řím), Oldřich sv. Jakuba (Compostela). U družiníků není napsaná, že to mají učinit po propuštění (možná jsou na svobodě), Gerhard má jít k hrobu sv. Jošta (Saint-Josse-sur-Mer?) a Blahút k PM do Cách (beate Virgini Aquis granis). Další povinnost je propustit ze zajetí tři měšťany, pak Mikuláše z Ksel a Křesislava ze Žampachu (Czampach). Dál má Mikuláš dát za duši Peregrina 10 hřiven (platu?) minoritům u sv. Jakuba, dál jít se stovkou osob kajícně (in humiliacione) od kláštera sv. Klementa k domu vdovy Anežky. Konečně má Mikuláš z Potštejna zaplatit 1500 hřiven grošů, 56 grošů v hřivně vdově Anežce a jejím přátelům, ve třech termínech, v rozmězí několika týdnů.
Pak je pasáž, kterou bych si potřeboval líp přeložit - pokud ty peníze nezaplatí Mikuláš, tak je mají zaplatit ručitelé, kromě 300 hřiven Jana z Dobrušky, Dobše z Bechyně a Arnošta z Talmberka.

To vše mělo být slyšeno před králem Janem, nejvyšším komorníkem, sudím, zemským písařem a pražskými beneficiáři.

V závěru se objevuje termín příhlavní peníze (pecunia capitalis), jako peněžní náhrada za vraždu. Tomu se věnoval Libor, ale nenašel jsem, kde to vydal.
https://kramerius5.nkp.cz/view/uuid:d32 ... 5056825209

[Simplex]

Na počátku 14. století se tam píše Záviš z Potštátu, snad stejného erbu, ale jeho návaznost na jiné členy rodu moc jasná není.
https://www.academia.edu/35367809/Ke_vz ... %A1t%C3%A1

Potštátu + Závišovi se věnoval Ivan Krška a zmínky najdete v mnoha dalších pracích.
Krška Ivan: K první zmínce o Potštátu, Sto let od narození profesora Jindřicha Šebánka, Brno 2000, s. 113-116
Krška Ivan: Hrad Puchart-Zighart, ves Předhradí a nejstarší zmínky o Potštátu, Sborník archivu Přerov 2004, s. 42-54
Vladislav Razím: Středověké opevnění českých měst 3, 2019

2025-10-26_210510.jpg

Plaček Miroslav: Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí-dodatky 2007

2025-10-26_211550.jpg

[Simplex]

Po přihlášení naleznete v digitální knihovně i studii Ireny Kubešové:
Tvrz a hrad v Potštátě, Sborník Státního okresního archivu Přerov 2000, s. 207-222
https://ceskadigitalniknihovna.cz/perio ... 5056827e51
Zdá se mi pravděpodobné, že rod patřil k Půticům, jak uvádí literatura a zboží dostal od Přemysla Otakara II. Nasvědčují tomu veškeré okolnosti, aniž bychom mohli větev zařadit a příklad Mutiny z Kostomlat, který se také vynořil zdánlivě z ničeho.

aaa-potštát_20251028_0001_cropped_page-0001.jpg

[Ježek]

Tohle asi bude první zmínka o Mikuláši:

V roce 1303 dává patronát kostela v Kostelci klášteru na Zderaze:

https://sources.cms.flu.cas.cz/src/inde ... 6%EF%B8%81