Páni z Chyš, Eggerberka a Hustopeč

[Ježek]

V erbu měli tito šlechtici kosmý vlnitý modrý pruh ve stříbrném poli. Ten měl podle pověsti získat předek rodu Odolen (syn Stříže) při obléhání Milána v roce 1158, poté, co se mu podařilo najít pro celé české vojsko brod před rozvodněnou řeku Addu. Tento Odolen není v pramenech doložen (Odolen, svědčící na donaci Hroznaty v roce 1188 může být pouze jiným členem tohoto rodu). Prvním prokazatelným členem rodu je Ctibor, který se dvakrát píše podle Chyš a to v letech 1169 (v tomto případě je to jeden z prvních predikátů) a 1192. V letech 1219 a 1225 je připomínán ještě Tas z Chyš,

Snad tento Tas je v následujícím roce uveden jako brněnský kastelán. (CDB II,č. 287) Pokud půjdeme ve spekulacích ještě dále, jeho blízký stejnojmený příbuzný se o dva roky poté účastní ustavení kláštera v Oslavanech, pravda, že ne v žádném prestižním úřadu, pouze označen jako Taz iunior (CDB II, č. 320).

Mohl být Tas brněnský kastelán členem tohoto rodu?
Jak se páni z Chyš dostali na Moravu (Hustopeče, Zlín)?

[Laurentius]

V tomto rodu mám zmatek už dlouho. Četl jsem knihu T. Velimského o Hrabišicích a tento rod tam byl označen za větev Hrabišiců! Nevím jak k tomu autor došel, ale vůbec tam nebere v úvahu Viléma a Odolena z Hustopeč. V rodokmenu to vypadlo nějak takto:

1) Boreš I. (1188- před +1207) - bratr Hrabišeho a Slavka I.
2) Slavek II. (1207-1209)
2) Odolen (1224-1238)
3) Bohuslav (1232-1234)
4) Odolen z Chyše (1254-1289)
5) potomci páni z Egerberka

Tak co na to říkáte?

[Laurentius]

V erbu měli tito šlechtici kosmý vlnitý modrý pruh ve stříbrném poli.

Viděl jsem obrázky rodových pečetí ze 13. a počátku 14. století (Vilém a Odolen z Hustopeče, Vilém a Fricek z Egerberka), ale nikde není vlnitý pruh. Je tam normální pruh pokosem (šikmé břevno). Na pečeti Odolena z Hustopeče z 1294 to vypadá dokonce na obrácené barvy (asi tedy stříbrný pruh pokosem).

Jinak díky za nové informace o tomto rodu.

[Ježek]

V tomto rodu mám zmatek už dlouho. Četl jsem knihu T. Velimského o Hrabišicích a tento rod tam byl označen za větev Hrabišiců! Nevím jak k tomu autor došel, ale vůbec tam nebere v úvahu Viléma a Odolena z Hustopeč.

Čím to dokládá?

Musím se na to podívat, ale myslím si, že je to blbost.

[Laurentius]

Knihu jsem četl dávno. Myslím, že to tam nebylo vůbec vysvětleno. Tady jsem našel celý rodokmen.

http://www.patricus.info/Rodokmeny/Hrabisici.txt

Asi vychází právě z té knihy o Hrabišicích, protože tam figuruje rod z Chyše a Egerberka.

[Ježek]

1) Boreš I. (1188- před +1207) - bratr Hrabišeho a Slavka I.
2) Slavek II. (1207-1209)
2) Odolen (1224-1238)
3) Bohuslav (1232-1234)
4) Odolen z Chyše (1254-1289)
5) potomci páni z Egerberka

Tak co na to říkáte?

Bohuslav jako syn Odolena je doložen již v roce 1207: http://147.231.53.91/src/index.php?s=v& ... 77&page=63. Zároveň tam je další Odolen.
Až v roce 1224 je Odolen označen jako syn Borše: http://147.231.53.91/src/index.php?s=v& ... 7&page=256

Moje vysvětlení je následující: K Hrabišicům se přivdala dcera některého z Chyšských - za prvé to byli sousedi, za druhé v druhé polovině 12. století jeden z významějších rodů v zemi. Tak se dostává jejich rodové jméno do vedlejší větve Hrabišiců. Páni z Chyš dále existují, přesouvají (spíš jen jedna z jejich větví) se na Moravu - viz ten Odolen (1207), pak Tasové v 20. letech a zde získávají Hustopeče et c.

[Ježek]

Na "závěti" Viléma v roce 1271 uváděn Odolen z Hustopeč, snad syn (další, ale bohužel jediný známý z uvedených bratrů Petra), který je uváděn v roce 1279, 1281 a naposledy svědčí při prodeji vesnice Senstráž (Schönstrass) Budišky z Loučky čejkovickým templářům v dubnu 1292. Petr, který se po roce 1261 už neobjevuje, je nejpozději v roce 1271 mrtev.
Další vlastníci hustopečského dominia jsou bratři Vilém a Fricek z Eggerberku, ti (konkrétně Fricek) prodávají Hustopeče Elišce Rejčce v roce 1322. Na základě tohoto prodeje, je možné post quem rekonstruovat majetky rodu, kromě Hustopeč Starovice (Styrouic) Starovičky (Nestarouic), Žarošice (Saruschicz), Kvasov (Quassaw), Skoronice (Scorouic) a Zlín (Slyn). V případě Starovic aStaroviček lze předpokládat, že jde o původní majetky v okolí Hustopeč, Zlín mohl náležet do éry kolonisace v polovině 13. století, zisk Skoronic, Žarošic a Kvasic (zaniklá ves u Žarošic, doložená ještě v r. 13995) nelze časově lépe určit, mohlo k němu dojít mimo sledované období. Pochopitelně v roce 1322 mohly být majetky pánů z Hustopeč také menší než v roce 1306.

[Laurentius]

Ta listina Budšky z Loučky je tady:

http://lehre.hki.uni-koeln.de/monasteri ... 1887_r.jpg

Listinu znám, protože tam máme dochovaných hodně pečetí. Deblínů (tzv. list kopřivy), Pernštejnů (zubr), Tasoviců (křídlo) a taky pečeť se srpem Budivoje z Jehnic.
Pečeť Odolena z Hustopeč je ta druhá z pravé strany (předposlední). Je tam jasně vidět znak rodu - pruh pokosem.

[mmac]

Z historie Zlína mám vypsané toto (je to posloupnost majitelů Zlína) :

Vilém z Hustopeč : pocházel ze severozápadních Čech, z rodu vladyků z Chýš na Žluticku, kde se připomíná jeho předek Stibor už roku 1192, ale zakotvil na jižní Moravě, kde mu už roku 1249 patřily Hustopeče. Náležel k významným hodnostářům, kteří prosazovali zájmy krále Přemysla II. Otakara v citlivém pásmu moravského pohraničí proti nepřátelským Uhrám. Vilém spravoval jižní hraniční úsek okolo Břeclavi a patřil také ke královským zmocněncům, kteří dozírali (v letech 1253 – 1257) na budování nové důležité pevnosti, města Uherského Hradiště. Služby prokázané králi byly štědře odměněny. Kromě Hustopečí držel pan Vilém statky na Břeclavsku a obdržel také (asi někdy po roce 1350) území na středním toku Dřevnice.
Jako držitel Zlína se sice nepřipomíná, ale roku 1261 daroval nově zakládanému vizovickému klášteru díl Zádveřic, Lípu a polovinu Želechovic (východně od želechovického potoka). Není pochyb o tom že byl majitelem také území západně od želechovického potoka, tedy i Zlína, který měl v té době společné osudy s jihomoravskými Hustopečemi. Vilém zemřel někdy po roce 1271 a jeho statky převzal jeho příbuzný Odolen z Hustopečí.
- … ale v těchto hranicích ležící ves Lípa a části Zádveřic a Želechovic nebyly majetkem Smilovým, proto, aby celý takto ohraničený újezd byl majetkem klášterním, zavázal se majitel této enklávy, Vilím z Hustopečí, po zralé úvaze, aby po jeho smrti i tyto části připadly klášteru. (V. Peřinka, Vizovský okres, 1907)
Odolen z Hustopeč : pocházel ze stejného rodu Odolenoviců z Chýš a je připomínaný v letech 1271 a 1292. Jeho majetky spolu se Zlínem převzali bratři Vilém a Fricek z Egerberka (snad jeho synové).
Fricek a Vilém z Egerberka : drželi nejen Hustopeče a Zlín, ale i rodové majetky v severozápadních Čechách poblíž Kadaně. Tam byl jejich sídlem hrad Egerberk, zbudovaný někdy okolo přelomu 13. a 14.století na břehu řeky Ohře (Eger) naproti Klášterci na Ohří. Oba bratři už neužívali dřívější přídomky (z Hustopečí, z Chýš) a psali se podle nového hradu z Egerberka. Roku 1322 (28.2.) a (12.12) vydali dvě latinské, obsahem shodné listiny o tom, že prodali královně vdově Elišce Rejčce své statky zděděné po předcích (jihomoravské Hustopeče s přilehlými vesnicemi a městečko Zlín).
Prvním majitelem hradu Egerberka, který se po něm nesporně psal, byl Vilém z Egerberka v roce 1317. Po něm se tak psal v roce 1322 i jeho mladší bratr Fricek z Chyší a Egerberka. Vilém z Egerberka byl nejprve odpůrcem, potom ale přítelem krále Jana Lucemburského, kterého provázel na všech jeho výpravách. Fricek z Egerberka dostal v roce 1332 jako léno od krále některé osady na Žatecku, zejména Pětipsy, podle nichž se pak větev rodu, kterou založil, nazývala Pětipeští. Vilém mladší z Egerberku prodal někdy kolem roku 1350 hrad Egerberk Šumburkům, kteří přišli z Míšně. A kolem roku 1350 pak Egerberkové z naší historie mizí ...

J. Halada ve svém Lexikonu uvádí jako předka rodu Odolena ze Střížovic ...

[mmac]

Je to tady poněkud zaprášený ...
Takže ještě něco od Mir. Plaček - Ilustrovaná encyklopedie moravských ..., 2001
str. 263 (tvrz Hustopeče u Brna)
... Její vznik je možno spojit s Vliémem z Hustopečí, který se po nich jmenuje roku 1249. Pocházel z českého rodu ze západočeských Chyší, pozdějších pánů z Egerberka. Přízní krále Přemysla Otakara II. roku 1271 držel Břeclav a též Zlín. Jeho následníky byli synové Petr, který brzy zemřel, a Odolen z Hustopečí. Vilémův stejnojmenný vnuk se po účasti na vzpouře panstva proti Janu Lucemburskému kupodivu stal významným členem královské družiny. Spolu s bratrem Frickem roku 1323 prodali Hustopeče královně Elišce. To se už psali po Egerberku a před tím sídlili asi i na Zlíně. ...
str. 722 (hrad Zlín)
... stavebníkem jeho první fáze z poloviny 13. století může být Vilém z Hustopečí, který na jižní a východní Moravě získal od krále velké majetky. ...

Ještě snad něco tady ...
http://digital.onb.ac.at/OnbViewer/view ... Z169048003" onclick="window.open(this.href);return false;

Tak k tomu Zrcadlu se dodatečně omlouvám ... ten odkaz vede na titulní stránku a momentálně si nevzpomínám, na které stránce hledat ...

[Ježek]

J. Halada ve svém Lexikonu uvádí jako předka rodu Odolena ze Střížovic ...

To je asi nejaká kontaminace Odolena, syna Střiže.

Rodová pověst zde: https://sources.cms.flu.cas.cz/src/inde ... 9&page=448

A Paprocký v Diadochu, O stavu rytířském, s. 101-102: https://books.google.cz/books?id=mh5fAA ... &q&f=false