Páni z Ředhoště

Šlechtické rody i jednotliví šlechtici. Šlechtická kultura, heraldika, genealogie, ...

Moderátor: elizabeth

Uživatelský avatar
Ježek
Král
Příspěvky: 3928
Registrován: 01 lis 2005 19:01
Bydliště: Železné Hory/Praha
Has thanked: 39 times
Been thanked: 13 times

Páni z Ředhoště

Nový příspěvek od Ježek »

Téma pánů z Ředhoště jsme nakousli v souvislosti s Kounici, zda byli erbu dvou leken nebo dvou sekerek (Vršovci)

Nejdřív nějaká literatura:

V. Richter, K nejstarším dějinám Třeště, ČSPS 61, s. 25
ředhošť.png
Podobně to řeší i David Papajík, Paní ze Sovince, s. 11-12.

Více do hloubky se věnuje tématu Pavel Bolina, Byl hrad Svojanov u Poličky posledním centrem tzv. úsobrnské provincie? ČMM 124, s. 26-27
V rukopisu online zde: https://www.academia.edu/35881924/Svoja ... s_3_46_pdf (s. 18-19)

Rodokmen podle jeho závěrů:
redhostbolina.jpg
Pilnáček ve Staromoravských rodech řeší rod až od poloviny 14. století, odvozuje je od vladyků z Bystřice na OlomouckuObrázek
Nemáte oprávnění prohlížet přiložené soubory.
Historia to relacja, większością kłamliwa, ze zdarzeń, większością nieistotnych, zdawana nam przez historyków, większością durniów.
Uživatelský avatar
Ježek
Král
Příspěvky: 3928
Registrován: 01 lis 2005 19:01
Bydliště: Železné Hory/Praha
Has thanked: 39 times
Been thanked: 13 times

Re: Páni z Ředhoště

Nový příspěvek od Ježek »

Prošel jsem zatím prameny do cca poloviny 14. století, vychází mi to jinak než výše uvedeným badatelům, nicméně i moje verze má nějaká hluchá místa, která naopak více smyslu dávají v předchozích hypotézách.

Předně si myslím, že se na počátku 13. století pohybují v našem prostředí dva Bořitové. Bořita z Ředhoště a Bořita, syn Voka.

První je Bořita, syn Voka, zaznamenán v téle podobě 2x:
1195 - Bořuta, syn Voka, Jindřich Břetislav, Bítov falzum 14. st. CDB I, č. 411
1207 - Bořuta, syn Voka, Přemysl Otakar I. Hradisku, Olomouc CDB II, č. 59.

Na následující listině z roku 1207 (CDB II, č. 60) jsou dva Bořitové hned za sebou, podle mne to není Bořita z Ředhoště se synem (syn se prokazatelně objevuje až v roce 1222 a žije do 50. let 13. století). Jinak se Bořita, syn Voka, objevuje jen v moravských záležitostech a nikdy na čelných pozicích svědečných řad.

Bořita má syna Voka, Vok asi Bořitu z Vokova Borzuta (c. XV) de Woccow (1263) 384.

Bořita (I.) z Ředhoště (v pramenech 1197-1228) se většinou objevuje v blízkosti Přemysla Otakara I. vysoko v řadě, nejčastěji v prostoru středních a severních Čech. Vyjímky jsou zde 2-3 a lze je vysvětlit snahou o stabilizaci moravského prostředí (a sporného Podivína) po sporech s biskupstvím a smrti Vladislava Jindřicha. Přemysl I. prostě na Moravu vyslal někoho, ze svého okruhu.

1222 - Bořuta, kastelán Podivína, PO1 Olomouc, CDB II, č. 239
1223 - Bořuta, PO1, Brno, CDB II, č. 245

(1222 - Bořuta (nobiles de Moravia), PO1, Brno, CDB II, č. 232), to mohou být oba, případně všichni tři žijící Bořutové.

Pokud Bořita I. nebyl synem Voka, čím byl synem? Zřejmě Boleslava. (1175/7 - Boleslav, strahovský probošt, CDB I, č. 285
1180 - Boleslav, Bedřich olomouckému biskupovi, CDB I, č. 292)
Tomu by napovídalo Zábrdovické falsum: 1210 - Bořuta, syn Boleslava, PO1 Zábrdovicím, Brno, falsum 13. st. CDB II, č. 364

Bořita II. z Ředhoště a Letovic?
Prvně v pramenech v roce 1222, jako syn podivínského purkrabího. Do konce 20. let uváděn jako syn Bořuty z Ředhoště, posléze vysoko v svědečných řadách. Častěji v Čechách, ale i několikrát na Moravě. V roce 1249 je pražský purkrabí, v roce 1253 litoměřický purkrabí, naposledy se uvádí v roce 1257,

1255 se uvádí z Ředhoště, to je na století poslední zmínka o lokalitě.

Falsum datované k roku 1203 ho uvádí jako z Letovic. (1203 - Bořuta z Letovic, syn Bořuty z Ředhoště, Vladislav Jindřich Hradisku, falsum 13. st. CDB II, č. 356), srovnání ostatních osob z falza ukazuje na svědečnou řadu z let 1221-1223, několik jednotlivců se objevuje v pramenech až na přelomu 20. a 30. let). Otázka Letovic je myslím otevřená a těžko bude kdy uzavřená.

Boleslav ze Smečna
Poprvé podle Smečna v roce 1252, později označen jako syn Bořity. V pramenech se vyskytuje málo, otázkou jsou dvě listiny z roku 1261, které od sebe dělí dva týdny cesty PO2 z Olomouce do Prahy.

1261 - Boleslav z Borutic, PO2, Olomouc, CDB V, č. 291
1261 - Bohuslav, syn Bořuty, PO2, Praha, CDB V, č. 292

Druhá listina bude překlep, otázka je zda i první (Boleslav Borutič?), Hosák ani Profous Borutice vpro tuto zmínku nelokalizují.

V druhé polovině 80. let je Boleslav zemských sudím, poslední zmínka 1287

Boleslav II. ze Smečna
Objevuje se jen v roce 1312 na listině české šlechty ve prospěch Mikuláše z Potštejna
Historia to relacja, większością kłamliwa, ze zdarzeń, większością nieistotnych, zdawana nam przez historyków, większością durniów.
Uživatelský avatar
Ježek
Král
Příspěvky: 3928
Registrován: 01 lis 2005 19:01
Bydliště: Železné Hory/Praha
Has thanked: 39 times
Been thanked: 13 times

Re: Páni z Ředhoště

Nový příspěvek od Ježek »

Kdybych ztotožnil Bořitu z Ředhoště s Bořitou Vokovým, tak bych neměl problém, kam napojit vladyky ze Senice. Hosákův rodokmen je logický.

V 80. letech se objevují šlechtici, kteří používají stejná rodová jména jako páni z Ředhoště, ale působí ve stejném prostoru a nespíš jsou odvozeni od moravského Bořity a Voka.

Bořita ze Senice
Poprvé v roce 1276, vždy na Olomoucku, lze se domnívat, že měl na zdejším hradě nějaký nižší úřad. V roce 1297 (poslední zmínka) je biskupský leník.
Možná totožný s Bořitou z Bystřice, který je dvakrát zmíněn v roce 1282 na Opavsku/Olomoucku

Bořita měl dva bratry, zmíněné v roce 1287, Boleslava a Všebora.
Boleslava známě z listiny z roku 1286, za manželku měl dceru švábenice Časty z Křelova, Juditu.
Všebor ze Senic je v roce 1340 zmiňován jako mrtvý.

Narozdíl od té zmínky Richtra jsem nenalezl doložení jejich napojení na Bořitu. Jejich potomci ovšem mají ve znaku dvě sekyrky, jinak ale už nepoužívají žádné rodové jméno.

Vladykové z Ředhoště, Hobzí a Budče
Na pořátku 50. let přichází na jižní Moravu bratři z Ředhoště (predikát se objevuje poprvé v roce 1365) a kupují Hobzí. I jejich potomci mají prokazatelně erb dvou sekyrek. Českému původu napovídá i manželka Hynka, Eliška z Ledenic.
Historia to relacja, większością kłamliwa, ze zdarzeń, większością nieistotnych, zdawana nam przez historyków, większością durniów.
Simplex
Rytíř
Příspěvky: 172
Registrován: 07 srp 2022 10:43
Been thanked: 9 times

Re: Páni z Ředhoště

Nový příspěvek od Simplex »

Teda Ježku,
ty jsi na tom zamakal. S těmi Bořity/Bořuty jsi došel ke stejným závěrům jako P. Kopal. Bradatici (sekeru) přisoudil jako první Vršovcům nepřekvapivě kronikář Dalimil, ale na dvě zkřížené sekery to vylepšil až Hájek, jak uvádí Kopal. Rod ze Ředhoště mi spíše připomíná "středočeské drobné dvorské" rody, které se vypracovaly službou panovníkovi či církvi, ale s Vršovci je podle mě nic nespojuje. Z nich nejznámější jsou rody z Říčan/Všechrom nebo Dražic/Litovic, které se téměř nepodílely na kolonizaci, natož někde v podhůří pomezních hor.

Podle Sedláčka měl sekery v erbu na poč. 14. s. Bořita z Jinců, na Podbrdsku, později známá voj. střelnice. Narazil jsem na to před nedávnem a informace se běžně přejímá i dnes a to jméno je lákavé.
jince.jpg
Nemáte oprávnění prohlížet přiložené soubory.
Simplex
Rytíř
Příspěvky: 172
Registrován: 07 srp 2022 10:43
Been thanked: 9 times

Re: Páni z Ředhoště

Nový příspěvek od Simplex »

Ježku,
co když Bořutové z roku 1207 (CDB II, č. 60) nebyli za sebou zapsáni náhodou a byli příbuzní, jejich otcové Boleslav + Vok mohli být bratři. Prostě jen dva bráchové pojmenovali shodně své syny a bratranci dostali jméno po dědovi. Pak by se patrně nabízela cesta k rodu ze Senice a případně i k dalším drobnějším moravským rodům, které používaly erb dvou sekerek. Já si totiž stále myslím, že shodný erb přinejmenším pro přemyslovskou éru + 14. století není náhoda. Zajímavé je i staropřemyslovské jméno Boleslav, které máme poprvé doloženo u šlechtice.

Bořuta syn Vokův a možný bratranec Bořuty ze Ředhoště
1195 - Bořuta, syn Voka, Jindřich Břetislav, Bítov falzum 14. st. CDB I, č. 411
1207 - Bořuta, syn Voka, Přemysl Otakar I. Hradisku, Olomouc CDB II, č. 59, s. 55.
1207 - Bořuta vedle Bořuty, Přemysl Otakar I. pro olomoucký konvent augustiniánek založený biskupem Robertem, Olomouc, CDB II, č. 60, s. 56.
1222 – Bořuta barones Morauie ac milites, Přemysl Otakar I. + Vladislav Jindřich, Brno, CDB II., č. 232, s. 221. Jak píšeš, může to být kterýkoli z těch třech, ale já bych se vzhledem k okolnostem přiklonil k moravskému nositeli jména. Ostatní Bořutové v CDB II už jdou jasně za Bořutou ze Ředhoště a není mezi nimi žádný sporný.

Vok II. 1226-1236 jeho syn
1224 - Vok syn Bořuty, Přemysl Otakar I. pro město Opavu, Hulín, CDB II, č. 265, s. 257.
1227 – Vok syn Bořuty, Přemysl Otakar I. dává Louce tzv. Lovětínský újezd, Praha, CDB II, č. 305, s. 304.

Dál jsem zatím nešel.
Simplex
Rytíř
Příspěvky: 172
Registrován: 07 srp 2022 10:43
Been thanked: 9 times

Re: Páni z Ředhoště

Nový příspěvek od Simplex »

Letovic se dotkli autoři píšící o hrádku Rumberku, který byl centrem nejvěšího léna olomouckého biskupství.
Hrádek Rumberk : centrum největšího léna olomouckého biskupství / Miroslav Plaček ; Veronika Skálová [fotografie] ; Pavel Šimeček [kresebné rekonstrukce]
letovice.jpg
Rumberské biskupské léno vymezovalo na severu rozsah letovického statku a nelze vyloučit sňatkové spojení majitelů sousedních panství.
rumberk.jpg
Nemáte oprávnění prohlížet přiložené soubory.
  • Podobná témata
    Odpovědi
    Zobrazení
    Poslední příspěvek

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: BLEXBot, Common Crawl Bot, Google [Bot] a 4 hosti