Fórum zájemců o historii

Zajímavé je, že je celkem dobře znám Hartman z Holštejna a jeho bratr Bohuše. Trochu zapomenutá je ovšem i významná druhá větev rodu, kterou zastupují moravští podkomoří Hartleb a Černín z Popovic.

ctìl bych sem napsat nìco málo o rodu, který mne zajímá a co jsem se o nìm dozvìdìl. Budu rád, když mé pøípadné omyly opravíte, èi ještì doplníte o jiné poznatky.Na webu jsem našel erb pouze na Zanyho stránkách a tak sem s dovolením na nìj dám odkaz

http://hrady.dejiny.cz/holstejn/004_s.gif

Tento rod se psal po zaniklé vesnici na Rosicku, jihozápadnì od Brna.
Prvními doloženými èleny rodu byli bratøi(?) Èastolov, uvádìn v listinách v letech 1228 až 1240 a Crha(Cyril?). O Èastolovovi toho moc nevíme, ale Crha byl osobou známou a pravdìpodobnì i významnou. O tom kdo byli jejich rodièe a odkud se rod vzal není nic známo. Jisto ovšem je, že roku 1228 je Crha uvádìn v listinách jako truksas. Od roku 1244 až do roku 1250 je pak purkrabím na královském hranièním hradì Dìvièky. V letech 1250 až 1251 je kastelánem Olomouckým. V tomto roce, 1251, umírá. Jak je vidìt podle úøadù, které zastával, nebyl to èlovìk bezvýznamný, ba dokonce požíval velké dùvìry krále Pøemysla Otakara II. Na Moravsko-Rakouské hranici docházelo v té dobì k èastému potýkání a výpravy za hranici nebyly cizí jedné ani druhé stranì. Pøi jedné takové akci v roce 1246 však purkrabí Crha padl do rukou Rakušanù. Ti si byli vìdomi, že je to dobrá šance získat hrad Dìvièky.Pøitáhli proto i se zajatcem k hradu a nutili ho, aby pøikázal otevøít bránu a vydati hradu. Purkrabí Crha však projevil osobní stateènost a vìrnost a ani pøes muèení, bylo mi vypíchnuto levé oko, hradu nevydal. Jak se Crha s této šlamastiky dostal nevíme, nicménì je jasné, že projev takovéto vìrnosti nemohl zùstat bez panovníkovy pozornosti. Asi v této dobì získal pro sebe a své potomky území na Drahanské vrchovinì a sídlo rodu bylo teï na tvrzi v Jedovnici. Navíc získal v roce 1250 prestižní a jistì i výnosný úøad Olomouckého kastelána.
V roce 1251 Crha z Ceblovic a na Jedovnici umírá.
Kladný vztah však Pøemysl Otakar II. pøenesl i na Crhovy syny Bohuše a Hartmana. Tøetí syn Petr byl øeholníkem v Brnì.
Bohuš se v roce 1251 zùèastnil Pøemyslovy jízdy pøi pøebírání dìdictví babenberského. Byl rovnìž pøítomen na svatbì Pøemysla Otakara II. s Markétou Bábenberskou v roce 1252. Bohuš si pravdìpodobnì získal takovou dùvìru panovníka, že mu tento svìøil v letech 1252 až 1254 úøad purkrabího na dùležitém rakouském pohranièním hradì a mìstì Láva.
Nìkdy v této dobì získal druhý Crhùv syn Hartman v této oblasti pozemkové majetky. Dopomohl mu k nim pravdìpodobnì bratr Buhuš. Oba bratøi pak pøivedli na Drahanskou vrchovinu z tohot prostoru nìmecky mluvící kolonisty.Tito pøistìhovalci založili asi 16 vesnic, které se pozdìji staly základem pro Holštejnské panství.
Bohuš z Èeblovic a na Jedovnici se i v následujících letech tìšil pøízni Pøemysla Otakara II. a v letech 1263 – 1266 zastával úøad kastalána v Pøerovì. V letech 1266 až 1281 pak byl Moravským maršálkem. Nìkdy kolem roku 1266 se Bohuš pøesouvá z Jedovnice na pøerovsko. Zøejmì to bylo díky výnosnému místu pøerovského kastelána a roku 1269 získává panství Drahotuš. Zde budeje hrad stejného jména a stává se praotcem rodu pánù z Drahotuš, který vymírá až v 17. století.
Na Jedovnici zùstává Hartman a tvrz mu pøestává staèit. Buduje si proto nový hrad jménem Holštejn. Ten vzniká pøed 5. bøeznem 1268. Na listinì s tímto datem pro zábrdovický klášter je totiž Hartman poprvé uveden s novým predikátem. Rovnìž Hartman, stejnì jako jeho bratr, zastával dùležité úøady. V letech 1278 až 1286 je uvádìn jako brnìnský komorník. Hartman z Holštejna se naposledy vyskytuje v listinì z roku 1302, ve které svìdèíl pro Bluda a Jindøicha z Pøíbora. Hartmanùv syn Crha se pøipomíná v listinách z let 1288 až 1308. Ve sporech mezi Jindøichem Korutanským a Friedrichem Habsburským vystupuje jako straník Habsburkù. Snad pro provázanost otce a strýce na rakouské majetky. 14. srpna 1308 se Crha z Holštejna uvádí jako zástavní držitel královského mìsta Podivína na jižní Moravì. Rudolf Habsburský vládl v Èechách v letech 1306 – 1307. Po zmìnì pomìrù v zemi se Crha jako exponent Habsburkù stahuje do ústraní v Rakousku, nebo velmi brzo umírá. Stopa po nìm totiž mizí. Crh z Holštejna umírá bez dìdicù.
Ještì jednou, a to v roce 1315, se objevuje listina signována Hartmanem z Holštejna. Kdyby to mìl být Crhùv otec byl by už na tehdejší dobu velmi starý. Pro existenci Crhova syna neexistují žádné dùkazy. Byly vysloveny i domìnky o tom, že Crha z Holštejna byl pøíslušníkem øádu johanitù, ale to podle posledních studií v knize Davida Papajíka – Páni z Holštejna, se nejeví jako pravdìpodobné. Tato kniha se však zabývá druhými pány z Holštejna, kteøí pøed rokem 1321 získali Vokem hrad a panství a patøili do rozrodu Hrutovicù.

To by bylo fajn. Vložit obrázek by měl jít při psaní příspěvku. Dole je v nabídce možnost - Procházet ... Přiložit soubor.

Ta třetí pečeť vůbec nevypadá na člena rodu pánů z Ceblovic. To nejsou takové klasické beraní rohy, ale nějaké rohaté zvíře co používám i já tady na fóru . Ta podoba.

Doufám, že mluvíme o stejné pečeti. Obrázek pečeti označený jako "Bořivoj z Bítova" vypadá rozhodně na jiný rod než páni z Drahotuš. Myslím, že znak rodu z Drahotuš má pouze beraní rohy. Hlavu zvířete (vola a kozla) používají v značném množství v erbu na jižní Moravě jiné rody už od 13. století.
Zajímám se hlavně o 13. a 14. století a Okrouhličtí už jsou uváděni trochu pozdě. Tomek z Kněnic jak jsem se dočetl někdy v polovině 15. století. Když vezmu dochované erby rodu (jasné beraní rohy), tak to podle erbu opravdu vypadá opravdu na větev a možné příbuzenství s jedním z nejstarším moravských rodů s majetky na Brněnsku (z Drahotuš, Holštejna, Popovic apod.).
Ale pozor, podobné zmatky jsou i okolo moravského rodu ze Švábenic. Původní znak pánů ze Švábenic začal později používat i další vladycký rod, který neměl s tím původním toho moc společného.

Kněnice můžou být teoreticky i nějaké dnešní Knínice. Knínic je bohužel na Moravě větší množství (Miroslavské Knínice, Moravské Knínice. Knínice u Boskovic, Veverské Knínice, Knínice u Telče). Právě podle Miroslavských Knínic se podle mě psal rod erbu kozí hlavy z krkem. K jeho nejstarším předkům patří Jaroslav z Knínic, ale psalo se to i z Kněnic (Iaroslaus de Chnehniz, Jaroslaus de Knenicz).
Z jeho členů proslul zejména Jan Sokol z Lamberka. S tímto názorem nesouhlasí Ježek a za sídlo rodu považuje myslím Knínice (u Telče) viz. http://www.e-stredovek.cz/view.php?cisl ... 2010060002
nebo Veverské Knínice.

Knínice (u Telče) spíš držel ve 13. století rod Ranožírovců, stejně jako sousední Krasonice. Psal se podle nich Jaroš z Knínic, bratr Smila z Bílkova.

Mám silné pochybnosti a pracuji na verzi, že se jedná o Kněnice ve Slezsku.
Na základě dost slušných polských zdrojů zatím můžu říct toto stručné resumé:
"Tomasz zv. Jawor, potomek Jana de clenodio Romany (Romanczow) – wojta wolbromského, dostává od bratra Mikolaje ves Książnice na Śląsku (pravděpodobně u Gdowa, K. je zde také více)."

u pánů z Čeblovic neznáme žádné manželky.