Fórum zájemců o historii

Laurentius píše: Zajímavé je, že je celkem dobře znám Hartman z Holštejna a jeho bratr Bohuše. Trochu zapomenutá je ovšem i významná druhá větev rodu, kterou zastupují moravští podkomoří Hartleb a Černín z Popovic.

hibou píše:ctěl bych sem napsat něco málo o rodu, který mne zajímá a co jsem se o něm dozvěděl. Budu rád, když mé případné omyly opravíte, či ještě doplníte o jiné poznatky.Na webu jsem našel erb pouze na Zanyho stránkách a tak sem s dovolením na něj dám odkaz

http://hrady.dejiny.cz/holstejn/004_s.gif

Tento rod se psal po zaniklé vesnici na Rosicku, jihozápadně od Brna.
Prvními doloženými členy rodu byli bratři(?) Častolov, uváděn v listinách v letech 1228 až 1240 a Crha(Cyril?). O Častolovovi toho moc nevíme, ale Crha byl osobou známou a pravděpodobně i významnou. O tom kdo byli jejich rodiče a odkud se rod vzal není nic známo. Jisto ovšem je, že roku 1228 je Crha uváděn v listinách jako truksas. Od roku 1244 až do roku 1250 je pak purkrabím na královském hraničním hradě Děvičky. V letech 1250 až 1251 je kastelánem Olomouckým. V tomto roce, 1251, umírá. Jak je vidět podle úřadů, které zastával, nebyl to člověk bezvýznamný, ba dokonce požíval velké důvěry krále Přemysla Otakara II. Na Moravsko-Rakouské hranici docházelo v té době k častému potýkání a výpravy za hranici nebyly cizí jedné ani druhé straně. Při jedné takové akci v roce 1246 však purkrabí Crha padl do rukou Rakušanů. Ti si byli vědomi, že je to dobrá šance získat hrad Děvičky.Přitáhli proto i se zajatcem k hradu a nutili ho, aby přikázal otevřít bránu a vydati hradu. Purkrabí Crha však projevil osobní statečnost a věrnost a ani přes mučení, bylo mi vypíchnuto levé oko, hradu nevydal. Jak se Crha s této šlamastiky dostal nevíme, nicméně je jasné, že projev takovéto věrnosti nemohl zůstat bez panovníkovy pozornosti. Asi v této době získal pro sebe a své potomky území na Drahanské vrchovině a sídlo rodu bylo teď na tvrzi v Jedovnici. Navíc získal v roce 1250 prestižní a jistě i výnosný úřad Olomouckého kastelána.
V roce 1251 Crha z Ceblovic a na Jedovnici umírá.
Kladný vztah však Přemysl Otakar II. přenesl i na Crhovy syny Bohuše a Hartmana. Třetí syn Petr byl řeholníkem v Brně.
Bohuš se v roce 1251 zůčastnil Přemyslovy jízdy při přebírání dědictví babenberského. Byl rovněž přítomen na svatbě Přemysla Otakara II. s Markétou Bábenberskou v roce 1252. Bohuš si pravděpodobně získal takovou důvěru panovníka, že mu tento svěřil v letech 1252 až 1254 úřad purkrabího na důležitém rakouském pohraničním hradě a městě Láva.
Někdy v této době získal druhý Crhův syn Hartman v této oblasti pozemkové majetky. Dopomohl mu k nim pravděpodobně bratr Buhuš. Oba bratři pak přivedli na Drahanskou vrchovinu z tohot prostoru německy mluvící kolonisty.Tito přistěhovalci založili asi 16 vesnic, které se později staly základem pro Holštejnské panství.
Bohuš z Čeblovic a na Jedovnici se i v následujících letech těšil přízni Přemysla Otakara II. a v letech 1263 – 1266 zastával úřad kastalána v Přerově. V letech 1266 až 1281 pak byl Moravským maršálkem. Někdy kolem roku 1266 se Bohuš přesouvá z Jedovnice na přerovsko. Zřejmě to bylo díky výnosnému místu přerovského kastelána a roku 1269 získává panství Drahotuš. Zde budeje hrad stejného jména a stává se praotcem rodu pánů z Drahotuš, který vymírá až v 17. století.
Na Jedovnici zůstává Hartman a tvrz mu přestává stačit. Buduje si proto nový hrad jménem Holštejn. Ten vzniká před 5. březnem 1268. Na listině s tímto datem pro zábrdovický klášter je totiž Hartman poprvé uveden s novým predikátem. Rovněž Hartman, stejně jako jeho bratr, zastával důležité úřady. V letech 1278 až 1286 je uváděn jako brněnský komorník. Hartman z Holštejna se naposledy vyskytuje v listině z roku 1302, ve které svědčíl pro Bluda a Jindřicha z Příbora. Hartmanův syn Crha se připomíná v listinách z let 1288 až 1308. Ve sporech mezi Jindřichem Korutanským a Friedrichem Habsburským vystupuje jako straník Habsburků. Snad pro provázanost otce a strýce na rakouské majetky. 14. srpna 1308 se Crha z Holštejna uvádí jako zástavní držitel královského města Podivína na jižní Moravě. Rudolf Habsburský vládl v Čechách v letech 1306 – 1307. Po změně poměrů v zemi se Crha jako exponent Habsburků stahuje do ústraní v Rakousku, nebo velmi brzo umírá. Stopa po něm totiž mizí. Crh z Holštejna umírá bez dědiců.
Ještě jednou, a to v roce 1315, se objevuje listina signována Hartmanem z Holštejna. Kdyby to měl být Crhův otec byl by už na tehdejší dobu velmi starý. Pro existenci Crhova syna neexistují žádné důkazy. Byly vysloveny i doměnky o tom, že Crha z Holštejna byl příslušníkem řádu johanitů, ale to podle posledních studií v knize Davida Papajíka – Páni z Holštejna, se nejeví jako pravděpodobné. Tato kniha se však zabývá druhými pány z Holštejna, kteří před rokem 1321 získali Vokem hrad a panství a patřili do rozrodu Hrutoviců.

Laurentius píše:To by bylo fajn. Vložit obrázek by měl jít při psaní příspěvku. Dole je v nabídce možnost - Procházet ... Přiložit soubor.

Laurentius píše:Ta třetí pečeť vůbec nevypadá na člena rodu pánů z Ceblovic. To nejsou takové klasické beraní rohy, ale nějaké rohaté zvíře co používám i já tady na fóru . Ta podoba.

Laurentius píše:Doufám, že mluvíme o stejné pečeti. Obrázek pečeti označený jako "Bořivoj z Bítova" vypadá rozhodně na jiný rod než páni z Drahotuš. Myslím, že znak rodu z Drahotuš má pouze beraní rohy. Hlavu zvířete (vola a kozla) používají v značném množství v erbu na jižní Moravě jiné rody už od 13. století.
Zajímám se hlavně o 13. a 14. století a Okrouhličtí už jsou uváděni trochu pozdě. Tomek z Kněnic jak jsem se dočetl někdy v polovině 15. století. Když vezmu dochované erby rodu (jasné beraní rohy), tak to podle erbu opravdu vypadá opravdu na větev a možné příbuzenství s jedním z nejstarším moravských rodů s majetky na Brněnsku (z Drahotuš, Holštejna, Popovic apod.).
Ale pozor, podobné zmatky jsou i okolo moravského rodu ze Švábenic. Původní znak pánů ze Švábenic začal později používat i další vladycký rod, který neměl s tím původním toho moc společného.

Kněnice můžou být teoreticky i nějaké dnešní Knínice. Knínic je bohužel na Moravě větší množství (Miroslavské Knínice, Moravské Knínice. Knínice u Boskovic, Veverské Knínice, Knínice u Telče). Právě podle Miroslavských Knínic se podle mě psal rod erbu kozí hlavy z krkem. K jeho nejstarším předkům patří Jaroslav z Knínic, ale psalo se to i z Kněnic (Iaroslaus de Chnehniz, Jaroslaus de Knenicz).
Z jeho členů proslul zejména Jan Sokol z Lamberka. S tímto názorem nesouhlasí Ježek a za sídlo rodu považuje myslím Knínice (u Telče) nebo Veverské Knínice.

Knínice (u Telče) spíš držel ve 13. století rod Ranožírovců, stejně jako sousední Krasonice. Psal se podle nich Jaroš z Knínic, bratr Smila z Bílkova.

filipek píše:Mám silné pochybnosti a pracuji na verzi, že se jedná o Kněnice ve Slezsku.
Na základě dost slušných polských zdrojů zatím můžu říct toto stručné resumé:
"Tomasz zv. Jawor, potomek Jana de clenodio Romany (Romanczow) – wojta wolbromského, dostává od bratra Mikolaje ves Książnice na Śląsku (pravděpodobně u Gdowa, K. je zde také více)."