Husitská revoluce

[Jiří Motyčka]

...Jednalo se v prvé řadě o to, aby především okolní země pochopily myšlenky a ideály, pro něž husité v Čechách pozvedli ozbrojený boj "proti všem"...

Tady nemohu souhlasit ... Beru to jako určité"ospravdlní" historiků daleko pozdnějších období...

Tady jsem vysvětloval jen a pouze termín "vývoz revoluce", aby nebyl pochopen v bolševické interpretaci. Nic víc!

Jinak stále platí

Možná. Tím však nikdo z nás nechce tvrdit, že rejsy nebyly doprovázeny i některými negativními doprovodnými jevy...

zjevně jsme našli bezpočet významných a bezpochyby kladných (z našeho pohledu) důvodů pro vedení spanilých jízd...

Já jsem ten poslední, kdo by chtěl na husitství něco přikrašlovat...

Stačí takto?...

[Georg]

Vzhledem k tomu, že jsem čověk, který zná historii husitství tak akorát z filmu a četby Jiráska bohatě.Že jsi mé názory, jako skutečný znalec husitstství ,nerozcupoval do mrtě je mým velkým potěšením

[Maršálek]

německy tu krom nemalé části domácí šlechty mluvil i vyšší patriciát, takže poměr němčiny k češtině by tu byl cca 1 ku 3 a jazyků ty bylo dost

[Georg]

Měl jsem na mysli spíše oblast Žitavska a českolipska.

[Jiří Motyčka]

Nemohu nepřipomenout i tady, protože se jedná o kulaté výročí.
V těchto dnech si připomínáme 580. výročí vítězství husitů nad cizí intervenční armádou, III. kruciátou u Tachova L. P. 1427 ...
Pokud by měl někdo náhodou zájem o podrobnější přiblížení této významné události husitského věku, může se podívat na http://www.husitstvi.cz/forum/viewtopic.php?t=526 ...

[Georg]

Tak k těm husitům.Myslím,že se čerpá z nějakého díla O Vartenberské při,spíše válce,která tu byla přes 50let.Kronikáři těch dob byli běžní lidé,kteří "hodnotili" dobu podle toho jak se jim vedlo.Kritizují např.období po smrti VL.III a vlády nevlády Jana L.,kdy se nekontrolovaná šlechta , z vesela věnovala loupežení,vychvalují Karla IV. za zavedení pořádku,hrady sloužili k ochraně a oblast prosperovala.Uznávají i Jana Vartenberka,který na konci života coby zemský správce ukončil rozpory a města mu věnovala i nápis na hrobě v Budišíně.Nicméně každé násilí se zdůvodňuje odlišností a jelikož celé území bylo slovanské, tak to byla víra.Lužice byla důsledně katolická,a když se ví,co pro ni znamenalo období husitství,nelze se divit,že na ně byli vysazeni.A zvláště vartenberky,kteří stáli na jejich straně a šestiměstí pro ně bylo vítanou válečnou kořistí,především potravin a koňů.Zajímavé je ,že na berky nedají dopustit.To co si pisatelé/překladatelé/ článku udělali z Hynka Poděbradského-prušáka .V originále stojí Jindřic z Minsterberku/který byl synem Jiřího z Poděbrad,krále jenž při korunovaci byl loajální ke katolíkům a pak se stal velitelem kališníků a husitou/proslul též jako básník.Ten Strelitz byl asi místokancléř Jiří Mehl ze Střelic,v té době majitel Grabštejnu,pozěji i Tolštejnu a Rumburku.Papežský legát vyzval lužické k pomoci při obléhání královských hradů J.z Pod./tedy husity v kladbě/.Myslím,že jim to nedalo moc práce neb byli na mnohých vartenberkové.Zakončeno to bylo Tolštejnem.Ale to už na ně šla odveta vedená výše zmíněnými.
Pravda je,že je tu zmínka o posledním "husitském nájezdu malé skupiny ještě r.1489.Proč ne?R.1483 v září proběhla defenestrace na pražském městě.Husité se nedali tak snadno..

[Jiří Motyčka]

... a šestiměstí pro ně bylo vítanou válečnou kořistí, především potravin a koňů...

Ano. Nejprve však něco málo na úvod. Stále, nebo zase v současnosti přetrvávají většinové názory, že husitství v Čechách skončilo Lipany. Je to názor nejen mylný, ale zároveň ahistorický. Pomineme-li dobu poděbradskou, dalším milníkem je r. 1485, rok náboženského smíru. Kontinuita česká reformace, jako nejvýznamnějšího přínosu husitství pokračuje v konfesi starokališníků, novoutrakvistů a Jednoty bratrské i po r. 1485 až do Bílé hory. Tj., počítám-li dobře od r. 1419 bratru 2 století...

No a nyní k tématu - Tolštejn a husité. Dopředu anoncuji, že toho moc nevím, možná jen něco malinko upřesním. Horní Lužice reprezentovaná Šestiměstím až do r. 1424 neměla s husity problémy, nebo nebezpečí husitských vpádů, které však byly jen otázkou času, dosud neokusila. Bojové operace na severu a severozápadě Čech se snažilo Šestiměstí sledovat prostřednictvím svých katolických šlechtických spojenců mj. z Lipé, Milštejna, Tolštejna a dalších. Zikmund jak známo uvalil embargo na obchod s kacířskou zemí. Embargo se týkalo hlavně střelného prachu, zbraní vůbec, potravin a obchodu se solí. Tímto embargem byly kontraproduktivně postiženy i okolní země, zejména Lužice. Husité se pochopitelně všemocně snažili toto embargo násilnými vojenskými akcemi prolomit nebo aspoň obejít, či jinak narušit.
Prvního doloženého výpadu do Horní Lužice se „dopustil“ Hynek (Boček?) z Kunštátu seděním na Poděbradech v prvním kvartálu r. 1424. Popudem k této akci bylo údajné zadržení zásilky slanečků pánem na Grabštejně Jindřichem z Donína. To se kališník Hynek fakt už rozčílil a rozhodl se k odvetným opatřením! Tažení Hynkovo směřovalo až k Žitavě, kde se ukrýval v této době např. Jan Chudoba z Vartenberka na Ralsku. Žitava dobyta nebyla, ale o to více bylo prováděno plenění v okolí. V době výpravy a i krátce po ní se součinnost severočeské katolické šlechty se Šestiměstím pochopitelně ještě utužila.
Když nebezpečí pominulo, spolupráce vzala za své, jak dokládá skutečnost, kdy posádka Jana Berky z Dubé, pána na Tolštejně s nevšední chutí začala plenit pod reformačním heslem sekularizace klášterní zboží na Žitavsku. Pan Berka to jistě zdůvodňoval tím, že bere církevní statky pod svoji „ochranu“ před husity, což byla běžná fráze mnohých představitelů katolické nobility a způsob, jak se šikovně přiživovat na vyhlášeném programu sekularizace. My však s odstupem a nadhledem 6 století si dovolíme ten luxus, že můžeme nazývat věci pravými jmény.

Pokračování...

[Jiří Motyčka]

...Pokračování...

...je to spíše příspěvek o Hynkovi Poděbradském v dobových souvislostech, který byl tady také zmiňován...

...To co si pisatelé/překladatelé/ článku udělali z Hynka Poděbradského-prušáka...

Přeskočím úmyslně Hynkovo působení za života svého otce a začnu až r. 1486, kdy Matyáš Korvín postoupil Kolín králi Vladislavovi a vyplatil za něj Hynkovi 20.000 zlatých. Kníže Münsternberský Hynek jakoby úplně zapomněl na otcovy potíže s Korvíny, na naléhání matky Johanky z Rožmitáluna i na to, že se otec vyslovil pro Jagelloncovu kandidaturu, byl nejprve příznivcem Matyášovým a s Vladislavem se usmířil teprve až r. 1478, 3 roky po matčině smrti.
10 let poté v r. 1488 Hynek stojí rozhodně na straně protikorvínovské, tentokrát už i vojensky, kdy Hynek s Jindřichem (+ Viktorinem?) se rozhodli pomoci Janovi Zaháňskému a 5 července Matyášovi, který se necitlivě vměšoval do života i politiky slezských knížat, poslali opovědné listy. Dne 28. července 1488 došlo k velké a krvavé bitvě, kdy šla zase „archa proti arše“, protože na obou nepřátelských stranách se bili profesionální žoldáci s husitským způsobem vedení boje vč. vozové hradby. Palacký tuto 3 hodiny trvající bitvu lokalizuje k Thomaswaldu nedaleko Boles³awi a Hajnowa (nejsem si jistý, kde to přesně je; z názvu vsi by se snad dalo usuzovat, že šlo o oblasti Slezska s německy mluvícím obyvatelstvem sousedícím s Opavským vévodstvím). Výsledek bitvy byl v podstatě nerozhodný, i když se každá ze stran domnívala, že zvítězila. V boji se vyznamenali zvláště Rácové, kteří 2x pronikli do vozové hradby Poděbradů a uloupili údajně z Hynkových vozů mnoho cenností.
Bitva velkou měrou přispěla k opětovné roztržce mezi Vladislavem a Matyášem Korvínem, který trestal. Hynek přišel nejen o knížectví Münsternberské, ale Matyášovi musel postoupit i Kostomlaty a Poděbrady, kde sice mohl pobývat, ale Matyášem tam byl pouze trpěn s tím, že smlouva zaručovala Hynkovi jakousi „ochranu“. Toto mj. svědčí i o neskutečné slabosti Jagellonce, který se nedokázal zastat syna svého přívržence a navrhovatele. Vše nakonec dořešila Matyášova smrt v dubnu r. 1490...

BTW.

...R.1483 v září proběhla defenestrace na pražském městě. Husité se nedali tak snadno...

Ano, přesně tak. A v r. 1485 byl v Kutné Hoře podepsán náboženský smír. Tuto významnou událost a nepřehlédnutelný milník v dějinách polipanského husitizmu si vynutili hlavně utrakvisti. Husitství v českých zemích totož nekončí Lipany, jak se mnozí "historici" naivně domnívají, ale v podstatě až Bílou Horou...

[Jiří Motyčka]

...Klokoty jsou poměrně známé poutní místo...
Cestou můžete přemýšlet, kde asi stály ty stodoly, kde za velkého jásotu těch nepomýlených byli upáleni ti pomýlení. (Nebo uhořeli v kostele?)...

Ti „pomýlení“ nebyli upáleni ani ve stodole, ani v kostele ale na klokotské faře. K této události, v níž se Žižka vypořádal s táborskými sektáři, došlo v dubnu 1421.
Kdybych měl použít dnešního slovníku, tak tito sektáři patřili k nejlevicovějšímu radikálnímu extremizmu na Táboře, s nímž se Žižka vypořádal nejen nekompromisně ale rovněž i se svojí typickou starozákonní nesmiřitelností...

A o tom jak byli pomýlení nechám promluvit toho nejpovolanějšího, husitského kronikáře Vavřince z Březové, cituji:
„Nejprve, že je kacířství klekati před svátostí oltářní, protože v ní není pravé tělo Kristovo, nýbrž jen chléb... Dále lid si sám může podávati onen požehnaný chléb...
Dále má být žena hotova býti po vůli svému muži, kdykoli a kdekoli o to muž požádá, i v kostele je žena povinna býti po vůli mužovi a potom hned přijímati. Dále muž, který může ploditi, je-li jeho manželka stará nebo neplodná, může ji propustiti a přivést si mladou... Z téhož šílenství se domnívali, že nehřeší, jestliže se bratr tělesně spojuje se sestrou. A jestliže některá počala, říkala, že počala z Ducha svatého...“
Tolik Vavřinec z Březové o „učení a konfesi“ adamitů...

Myslím, že i pro člověka dnešního sekulárního světa, plného „sexuálního liberalizmu“, je výše uvedený citát šokující. Natož pro člověka věřícího...

[Stanislav]

Pan Jiří Motyčka napsal :

Ti „pomýlení“ nebyli upáleni ani ve stodole, ani v kostele ale na klokotské faře. K této události, v níž se Žižka vypořádal s táborskými sektáři, došlo v dubnu 1421.

Nejprve dovolte abych poděkoval za Vaše články které jsou psány nejen se znalostí věci ale i velmi čtivě. Máte dar srozumitelně vysvětlovat a je cítit Vaše láska k husitství.
Věřím že moji poznámku o "pomýlených a nepomýlených" jste vzal tak, jak byla myšlena - jako určitou nadsázku a hraní se slovy. Celé mé pozvání do Klokot jsem se snažil napsat odlehčeně a nevážně. A to jsem chtěl ještě pobavit povídáním o táborském erbu, konci tlupy Matěje Vůdce či Pintovi.

Jinak, kde jsem vzal ty stodoly a kostel k upálení.
Myslím , že stodoly jsou často zmiňovány, jako místo upálení "adamitů". Ale abych uvedl jedno místo, kde se o stodolách píše - naučná stezka z Tábora na Příběnice, kterou kdysi zbudoval Okrašlovací a vlastivědný spolek města Tábora. Asi odtud to mám zafixováno v paměti.
U kostela je to tak, že jsem to četl ve sborníku přátel baroka z roku 1940 - v části Poklady nár.umění sv.X.
Cituji :
V husitských válkách rozbořena byla tvrz v roce 1420. V roce 1421 vzal za své i kostel. Žižka upálil v něm větší počet protivníků svých náboženských zásad i s kněžími Petrem Kánišem a Burianem Straussem.
Pozn. Někde jsem však slyšel, že se jmenoval Brian Straus.

Věřte, že se nechci pouštět do diskuze s Vámi - to byste mne rozcupoval, protože mé znalosti nejsou tak hluboké.
A jednu perličku nakonec. Víte že v Klokotech je na návsi postaven pomník Pikardům?

[Jiří Motyčka]

...Myslím , že stodoly jsou často zmiňovány, jako místo upálení "adamitů"...

...adamité z tvrze Ostrova u Hamru nad Nežárkou vybudovali lesní pevnost. Zde se jejich osud naplnil 21. října 1421, kdy je Žižkova trestná výprava zastihla v lesích v okolí Nežárky. Pokud jejich život neskončil v nelítostné řeži, tak byli upálení na hranicích...
Jinak husité své domnělé i skutečné odpůrce upalovali různě. Ve stodolách, viničních boudách, selských staveních, na hranicích (ve vysmolených sudech) ale i ve zmiňovaných kostelích (Prachatice). K tomto poslednímu případu, kdybych byl cynik, tak napíšu, že husité tak zabíjeli 2 mouchy jednou ranou.

...Žižka upálil v něm větší počet protivníků svých náboženských zásad i s kněžími Petrem Kánišem a Burianem Straussem.[/i]
Pozn. Někde jsem však slyšel, že se jmenoval Brian Straus...

Ano, Vavřinec z Březové uvádí 2 kněze. Jméno toho druhého, tebou uváděné zmiňuje však pouze velký fabulátor našich dějin Václav Hájek z Libočan. Proto bych v tomto případě byl velice obezřetný a skeptický...

[Jiří Motyčka]

...Zde se také roku 1424 ukryl s nepočetným oddílem Jan Žižka z Trocnova před spojeným vojskem Pražanů a šlechty, a i když byla situace pro něj více než složitá, dokázal se nakonec za pomoci posil vedených Viktorinem a Hynkem z Poděbrad a Bočkem z Kunštátu probít přes brod na Labi a ustoupit směrem k Lysé nad Labem, zatímco Pražané utrpěli značné ztráty (uvádí se kolem 3000 mužů)...

Tady mám nějaký zmatek ve jménech rodu pánů z Kunštátu a na Poděbradech. Palacký píše o bratrech Viktorinovi a Hynkovi z Poděbrad. Moderní historiografie uvádí pouze Hynka (Bočka) z Kunštátu a Poděbrad. V noci ze 4. na 5. června 1424 se s pomocí zvenčí Žižkovi skutečně podařilo dostat z obklíčení v Kostelci nad Labem.
Také uváděný počet 3000 nelze vztahovat ke ztrátám, které by snad pražané utrpěli u Kostelce, a to dokonce ani k počtu padlých u Malešova, tj. krvavé bitvy, která bezprostředně následovala (7. 6.) po probití se Žižky z kosteleckého zajetí. Počet padlých na straně poražené u Malešova se uvádí na 1200 až 1400. 3000 byl celkový max. počet vojáků, jimiž disponovala armáda první panské koalice. Takže pozor na jména a čísla...

Ke kosteleckému obklíčení se váže ještě jedna veselá příhoda ("z natáčení") zaznamenaná Zikmundovým dvorním historiografem Eberhardem Windeckem v jeho Pamětihodnostech: O obklíčení se rychlostí blesku dověděl Zikmundův dvůr, kde se Rožmberk a jiní katoličtí páni sázeli, že „hejtmanovi husáků“ již zvoní umíráček. Zikmund vědom si svých neblahých zkušeností s neporazitelným Žižkou se odmítl vsadit o svého klusáka a jízlivými glosami o ďábelské nepřemožitelnosti Žižkově popichoval české panstvo. Výsledek bitvy u Malešova dal tentokrát za pravdu Zikmundovi.
Vzhledem k autorovi kronikářské zprávy je míra její věrohodnosti opravdu relativně malá, přesto by mnohé mohla potěšit.

[Kateřina_z_Landštejna]

O obklíčení se rychlostí blesku dověděl Zikmundův dvůr, kde se Rožmberk a jiní katoličtí páni sázeli, že „hejtmanovi husáků“ již zvoní umíráček. Zikmund vědom si svých neblahých zkušeností s neporazitelným Žižkou se odmítl vsadit o svého klusáka a jízlivými glosami o ďábelské nepřemožitelnosti Žižkově popichoval české panstvo. Výsledek bitvy u Malešova dal tentokrát za pravdu Zikmundovi.
Vzhledem k autorovi kronikářské zprávy je míra její věrohodnosti opravdu relativně malá, přesto by mnohé mohla potěšit.

Ona se k němu váže ještě jedna příhoda:
Již tehdy byl v Kostelci náhon, který tam je dodnes. Tehdy přes něj nevedly mostky, jako dnes, ale brod. Jeden jediný. Poslední naděje. A právě přes něj se podařilo Žižkovi docela pohodlně z města zmizet, přečvachtat mokřad směrem na Brandýs a tradáá na Jičínsko. Tam zmasil v Mlázovicích Jana z Černína, který se jej pokusil podrazit u Čáslavi, a odskotačil kolem Malešova zesnout u Přibyslavi

Takže ony ty kronikářské hlášky nemusí být moc daleko od reality. Zikmund ho musel mít plné kecky a leckterým českým pánům to muselo dělat škodolibou radost, zatímco jiní, skřípaje zuby, polykali žluč

[Jiří Motyčka]

...se podařilo Žižkovi docela pohodlně z města zmizet, přečvachtat mokřad směrem na Brandýs a tradáá na Jičínsko. Tam zmasil v Mlázovicích Jana z Černína, který se jej pokusil podrazit u Čáslavi, a odskotačil kolem Malešova zesnout u Přibyslavi...

Katko, tady zase zcela hapruje chronologická posloupnost událostí. Aby ty Mlázovice mezi Jičínem a Hořicemi v době, kdy se přesouval z Kostelce n. Labem k Malešovu stihl, musel by on sám a jeho boží bojovníci létat...

Ta událost s Janem Černínem, při níž on sám přišel o život, se udála o 3 měsíce dříve, v první dekádě března 1424. Dobytí Mlázovické tvrze bylo součástí Žižkovy zimní a jarní ofenzívy ve vých. Čechách. Černínovou smrtí byla potrestána v duchu starozákonního "oko za oko, zub za zub" smrt hejtmana Matěje Lupáka, který padl v bitce u Týnce nad Labem při brodění řeky pomocného vojenského oddílu vyslaného z Hradce a Jaroměře na pomoc Žižkovi k Čáslavi v srpnu předchozího roku.

[Stanislav]

Od roku 1389 byl duchovním v Klokotech jakýsi Mikuláš Žižka. Ten zde "sloužil" až téměř do své smrti v r.1415. Historik August Sedláček jej popisuje jako bratra husitského vůdce Jana Žižky.
Nevíte o tom někdo něco? A měl Žižka jen jednu sestru? Nebo víc?

[Jiří Motyčka]

Od roku 1389 byl duchovním v Klokotech jakýsi Mikuláš Žižka. Ten zde "sloužil" až téměř do své smrti v r.1415. Historik August Sedláček jej popisuje jako bratra husitského vůdce Jana Žižky.
Nevíte o tom někdo něco? ...

O tom slyším poprvé a nejsem si jist, zda šlo opravdu o někoho spřízněného s rodem z Trocnova...

...A měl Žižka jen jednu sestru?...

Já vím pouze o sestře Anežce. Jeden z věrných Žižkových přátel, jeho spolubojovník a domažlický exhejtman Jan Řitka z Bezdědic se s nasazení sobě vlastním ujal po Lipanech ochrany majetkových práv Anežky na hrad Kalich v době, kdy se velice pomalu začalo právní povědomí navracet do Českých zemí...

[Dagmar]

Anežka, sestra Žižky, zdědila po své tetě Anně dům v dnešní Panské ulici v Praze. 13.11.1434 jí byl dům odebrán a vrácen synovi původního majitele, Jankovi Kožišníkovi. /V.V.Tomek/

9.7.1399 Licek z Dvorce daroval novému oltáři sv.Máří Magdaleny /o nějž se zasloužil bratr Žižkův Jaroš, který byl z rozkazu králova sat v Budějovicích/ ve farním chrámu Páně v Borovanech 7 kop stálého platu. /J.Pekař/

[Stanislav]

O tom slyším poprvé a nejsem si jist, zda šlo opravdu o někoho spřízněného s rodem z Trocnova...

No právě, já to mám z Wikipedie http://cs.wikipedia.org/wiki/Klokoty. A protože mi to také přišlo podivné, tak jsem se na to ptal.

Klokotská farnost uvádí k té době něco jiného:
Jedna z prvních zmínek o kostele a o faře klokotské je z roku 1396, z tohoto roku máme určitou zprávu o kostele a o faře klokotské, kde "plebanus in Klokot" (farář na Klokotech) uvedl nově ustanoveného rektora špitálu (nemocnice) Ústeckého, bývalého to kaplana kostela Hradišského, Mikuláše.

Což je také zajímavé. To by zase vyvracelo všeobecnou představu, že z původního Hradiště zůstal jen hrad s malou vojenskou posádkou. Možná, že se ti Oustečtí přestěhovali pěkně do hotového.

[Stanislav]

9.7.1399 Licek z Dvorce daroval novému oltáři sv.Máří Magdaleny /o nějž se zasloužil bratr Žižkův Jaroš, který byl z rozkazu králova sat v Budějovicích/ ve farním chrámu Páně v Borovanech 7 kop stálého platu. /J.Pekař/

No vida a máme tu dalšího bratra. Ten Pekařův mi připadá mnohem pravděpodobnější. A nemáš Dášo náhodou nějakej vhodnej díl Sedláčka?

[Jiří Motyčka]

...o nějž se zasloužil bratr Žižkův Jaroš, který byl z rozkazu králova sat v Budějovicích...

...údajně roku 1427.

Pozn.: Na rozkaz kterého krále byl Jaroslav Žižka sat? Toho krále, který se r. 1420 nechal narychlo v Praze korunovat a sněm v Čáslavi o rok později tuto korunovaci vlastně zrušil odmítnitím Zikmunda za krále? No, v katolických Budějicích si tak na Žižkově bratru Jaroslavovi zchladil Rožmberk žáhu...