Ježek píše:Rok v právní staročeštině znamená rokování (zasedání zemského soudu)
Ono to je možná všechno vzájemně propletené a souvisí to s obdobím zimního slunovratu. Je to ale všechno jen k diskusi.Ingolf píše:To je zajímavý, protože v germánštině znamená slovo "tag" jak den, tak i sněm.. Němci mají Reichstag, Švédi Riksdag, oboje "říšský sněm". Ale mezi rokem a dnem je dost velký rozdíl na nějakou jasnou spojitost..
U těch Germánů jsem si to spojoval s tím, že měli určené dny na sněmy, a to někdy kolem úplňku, aby všichni na všech místech věděli, kdy se mají na místo sněmování vydat..
Jako byly malé sněmy každý měsíc, tak byl jednou ročně velký sněm celého kmene. To připadalo na zimní slunovrat, datum šlo zjistit zase podle astronomických úkazů (a letní slunovrat se nehodil, to se pracovalo na polích).
Protože to probíhalo jednou ročně, může se takový sraz nazývat "rokování". A rokovalo se tu o záležitostech celého kmene, to by pak zapříčinilo posun významu tohoto slova.. Archaické společnosti počítaly čas jinak. Všední dny nestály za zaznamenání, pojmenování měly jen dny sváteční. Svátek zimního slunovratu a nového roku se teoreticky mohl nazývat rok, to je rusky god. Z toho slova zbyl u nás Boží hod Vánoční.. (A obecně jako časový údaj to možná proniklo do slova hodina?)
Dělal se rituál pro vstup do nového roku. Tacitus píše, jak se veliký germánský kmen Svébů schází v kraji Semnonů, nejstaršího svébského kmene, a probíhá tu nějaký hrůzostrašný rituál.. Z dalších rituálů probíhá výměna darů. Dává se tak najevo přátelství a svazky (možná taky odtud tradice vánočních dárků?). Uzavíraly se obchodní smlouvy, včetně půjček obilí na zasetí, pokud je někdo už spotřeboval. To se splácelo dalšího roku i s úrokem, tak mě zase napadá, jestli úrok nepochází ze slova rok.
***
Ke zvykům něco tady, takový dost materialistický výklad - http://altpress.cz/vanoce-jako-tajemny- ... v-i-pover/" onclick="window.open(this.href);return false;