Hroznatovci

[Ježek]

---Wlah/Vlach sice může být Blahem, ale podle mě je docela problém, že o pár řádků výše je jméno zapsáno správně. Takže si nemyslím, že se písař upsal, ale že to byl spíse jakýsi Vlach.

Ta česká věta je mladší dopisek jinou rukou na okraji listiny.

[Simplex]

---Wlah/Vlach sice může být Blahem, ale podle mě je docela problém, že o pár řádků výše je jméno zapsáno správně. Takže si nemyslím, že se písař upsal, ale že to byl spíse jakýsi Vlach.

Ta česká věta je mladší dopisek jinou rukou na okraji listiny.

Aha, pokud si to dobře pamatuju, tak jsem před nedávnem v nějaké studii četl, že B se běžně zaměňovalo za V/W. Ale musím se kouknout, kde jsem to viděl, takže proč ne.

Nikdy mě nenapadlo, že Metoděj je vlastně Hroznata.

metoděj-hroznata.jpg

[Ježek]

Já jsem mezitím ve sborníku o Peruci (Peruc v mýtech a dějinách 2004, s. 103)objevil další zaniklé Lahovice, kteé ležely blízko Radonic a ve 13. s. zanikly v důsedku povodně a už nebyly obnoveny. Ve sborníku se tehdy sešla fakt vybraná společnost a pochybuju, že se něco podobnéno povedlo jiné obci, ale tisíc let od první zmínky nemá každý. Ty u Libčevsi patrně patřily pod Bílinu, není to sice nejpodstatnější, ale čím "blíž" k Liťáku tím lépe pro Blahovce.

Teď na tu listinu koukám, donace Strahovu, tady od Vladislava II. v jeho knížecím období, s vesnicemi u Radonic. To vysvětlení dává smysl.

Nikdy mě nenapadlo, že Metoděj je vlastně Hroznata.

No, ale spíš ten Strachota. S tím jsem se setkal, s Metodějem ne. A ten Hroznětín u Rudíkova patřil pánům erbu lekna, podobně je další lokalita s podobným jménem (Hroznatín) u Drnholce - tedy stejný rod. To nebude náhoda, tím spíš, že v rodu se jméno Hroznata vyskytuje (minimálně Hroznata z Húžic).

[Simplex]

---Území severně od Třebíče je doslova nabito toponymy, která jsou odvozena z osobních jmen a to se vykládá jako doklad rané kolonizace, čehož jsme se už dotkli ve vláknu o Kounicích. Jenže taky musíme brát v potaz, že ve 12. s. bylo jméno Hroznata pravděpodobně velmi populární u špiček naší nobility. To samé lze konstatovat o jménech Heřman, Oldřich či Vilém a je zřejmé, že repertoár jmen velmožských rodů byl daleko pestřejší, než jsm si myslel.

jména.jpg

--- Výstřižek je z knížky, která se primárně zabývá jmény na Vysočině, ale samozřejmě je zajímavý i ten Hroznětín u Ledče nad Sázavou. Není to daleko od Úžic.

ledeč.jpg

[Simplex]

Patrně málo kdo tuší, že Hroznata je nejen patronem Plzeňské diecéze, ale i politických vězňů.

IMG_20240517_0001.jpg

Celkem mě překvapuje, že si zatím nikdo nepřivlastnil onoho Hroznatu, jehož vdova Přibyslava putovala v doprovodu biskupa Menharta do Svaté země. Přitom je zřejmé, že paní Přibyslava s maželem patřili k nejvyšší společeské vrstvě.

přibyslava.jpg

přibyslava-vdova-hroznata.jpg

[Ježek]

Blahovice bychom měli rozdělit, s Hroznatovci nejspíš příbuzní budou (jako sousedé), ale určitě to je jiný rod.

Tady Milota, syn Zdislava "veniens ad conversionem" dal dvě vesnice klášteru v Litomyšli - Blahov a ?Březno (Nabrezine). https://sources.cms.flu.cas.cz/src/inde ... 4&page=427
Co je ta konverze? Křest? Vstup do kláštera?
O dvě strany dříve k té konverzi jde Modlata, se synem Petrem. Také dává nějaké majetky.

Milota se ve stejném regionu, jestli to je on, se objevuje na počátku 13. století
https://sources.cms.flu.cas.cz/src/inde ... 6%EF%B8%81

[Simplex]

Blahovice bychom měli rozdělit, s Hroznatovci nejspíš příbuzní budou (jako sousedé), ale určitě to je jiný rod.

Tady Milota, syn Zdislava "veniens ad conversionem" dal dvě vesnice klášteru v Litomyšli - Blahov a ?Březno (Nabrezine). https://sources.cms.flu.cas.cz/src/inde ... 4&page=427
Co je ta konverze? Křest? Vstup do kláštera?
O dvě strany dříve k té konverzi jde Modlata, se synem Petrem. Také dává nějaké majetky.

Milota se ve stejném regionu, jestli to je on, se objevuje na počátku 13. století
https://sources.cms.flu.cas.cz/src/inde ... 6%EF%B8%81

Klidně je udělej, ale dal bych to jako Slavatové z Chlumu ... a Blahovce např. do závorky. Stejně tam budeme diskutovat max my dva, ale aspoň nám nebude nikdo foukat do kaše Ono se to zákonitě musí prolínat, protože se všichni motali kolem Litoměřic a je velmi nepravděpodobný, že by se nikdy sňatkově nespojili.

[Ježek]

Ptal jsem se na ten svůj problém Libora Jana. Křest vylučuje, snad přijetí za konvrše nebo spíš přímo do kláštera. To ale vylučuje toho Milotu z pozdější listiny, který je pravděpodobně mezi světskou šlechtou.

[Simplex]

Ptal jsem se na ten svůj problém Libora Jana. Křest vylučuje, snad přijetí za konvrše nebo spíš přímo do kláštera. To ale vylučuje toho Milotu z pozdější listiny, který je pravděpodobně mezi světskou šlechtou.

Asi je třeba vzít v potaz i to, že v tehdejších Čechách bylo možné všechno. Mohl si více méně vstoupit kamkoli a příjmout cokoli a potom to podle situace změnit. Zvlášť když si byl ochoten za to dát patřičnej sponzorskej dar, tak to pravděpodbně nebyl žádnej problém.

Na té listině z Čáslavska(Děpolta III., CDB II. č. 112, s. 107) to patrně je Blahovec, protože za ním následuje Ubislav z Třebonína, to osobní jméno je přepisováno i jinak. Někdy je považovanej za předka rodu z Paběnic a byl to docela velkej místní šéf a k tomu tam byl romáskej kostel.
https://sources.cms.flu.cas.cz/src/inde ... 📖%EF%B8%81
Není bez zajímavosti, že se Ubislav a pravděpodobně opět za Blahovci poprvé objevuje na listině knížete-biskupa Jindřicha Břetislava, kde je i náš zatím neidentifikovaný Jaroslav z Týnce. Bun a Milota jsou nepochybně Blahovci a nemusí být ani náhoda, že se někteří svědci objevují na obou listinách, protože jsou vlastně "Děpoltické."

https://sources.cms.flu.cas.cz/src/inde ... 4&page=327

ubislav.jpg

Těm darům se věnoval T. Velímský ve své studii o Blahovcích (k donaci vsí blegou a nabrezine litomyšlským premonstrátům, kastelán blah a jeho rod 2), kterou do knížky lehce aktualizoval. Něco k tomu napsal kdysi i J. Pražák (diplomatické poznámky k litomyšlské listině krále vladislava I.) a nedávno i M. Kadlec v práci o litomyšlském konventu (Mons Oliveti v proměnách dlouhého 13. století).
https://theses.cz/id/e0v09d/

[Ježek]

Který Hroznata daroval litoměřické kapitule újezd Čáslav?

Jde o listinu CDB I., č 55, která je dochovaná ve dvou verzích - A je výpisek z 11. století, B je konfirmace z roku 1218. Existuje ještě falzum (C) z 14. století (CDB I, č. 383), který se hlásí k době Spytihněva a má i jeho pečeť

Předchozí bádání ten dopisek datuje do 70. let 12. st. - 30. let 13. století. Petraček (Darovaní lidé, s. 171) v zásadě s datací souhlasí s tím, že mohlo jít i o dodatečně dopsané starší donace.

[Simplex]

---Podle mě se dají přeshraniční příbuzenství českých velmožů vysvětlit jednodušeji a nepotřebuješ k tomu ani strýčka působícího v Kladsku či jinde. Víme, že téměř každý Přemyslovec v průběhu svého života strávil alespoň nějaký čas v exilu na některém ze soudních dvorů a někteří z nich si odtamtud dokonce přivezli manželku. Dá se předpokládat, že je do exilu doprovázeli alespoň někteří jejich věrní a také oni se z takového výletu mohli vrátit ženatí. Na sousední dvory neutíkali pouze členové panovnických rodů, ale i přední velmoži jako např. naši Vršovci, ač ti mohli být pouze špičkou ledovce. Takže i oni si klidně mohli přivézt z takového výletu manželku a díky tomu se např. mohlo u Drslaviců objevit jméno Bezprem. Takové manželky mohly přijít do Čech i v doprovodu nevěst Přemyslovců a tady se pak výhodně vdát. To samozřejmě platí i pro členy sousedních dynastií, velmožských a říšských rodů, kteří naopak utíkali do Čech. Takže možností je hodně a manželek z ciziny mohlo být taky daleko víc, jen se nám o nich nedochovaly zprávy, protože to nebylo nic neobvyklého.
-Zhruba od konce 12. s. k tomu patrně přibyly i klasické přeshraniční sňatky, jak nám ukazuje prostor severozápadních/severních Čech, které ale většinou pouze tušíme. Jedním z důsledků takových spojení může být i pojmenování několika synů stejným osobním jménem, což byl velmi rozšířený nešvar na „německé“ straně Krušných hor. To k malé radosti historiků způsobuje, že u všech těch Donínů, Koldiců či Šumburků nejen, že nerozeznáš bráchy, ale často ani jednotlivé generace rodu. Tak se dá nejjednodušeji vysvětlit i pojmenování synů praotce Vítkovců, ač to je na druhé straně Čech a situaci v Podunají neznám.
---Pro všechny zúčastněné to mohlo být výhodné z vícero důvodů. Přední rody v jednotlivých zemích už byly tak provázené, že vyhovět církevním pravidlům bylo čím dál obtížnější, zvláště když byla postupem času podstatně tvrději vymáhána. Možná taky ušetřili za věno, které bylo menší, protože uprchlík si nemohl vyskakovat a alespoň jeho část zaplatil panovník. Dcer bylo dost a třeba to dokonce přišlo levněji, než je dát do kláštera. Mít kontakty a příbuzné u sousedů, se vždycky hodí, nejen když se potřebuješ na čas vypařit, to se nemění.
--- Takže podle mě se Vojslava za onoho polského velmože mohla vdát v době, kdy musel zmizet do Čech a pak se s ním vrátila do Krakova. Pozdní příklady máme z doby vlády Přemysla Otakara II., kdy na jeho dvůr postupně utíkali zástupci soupeřících uherských šlechtických skupin a někteří se tady i oženili.

[Simplex]

Který Hroznata daroval litoměřické kapitule újezd Čáslav?

Jde o listinu CDB I., č 55, která je dochovaná ve dvou verzích - A je výpisek z 11. století, B je konfirmace z roku 1218. Existuje ještě falzum (C) z 14. století (CDB I, č. 383), který se hlásí k době Spytihněva a má i jeho pečeť

Předchozí bádání ten dopisek datuje do 70. let 12. st. - 30. let 13. století. Petraček (Darovaní lidé, s. 171) v zásadě s datací souhlasí s tím, že mohlo jít i o dodatečně dopsané starší donace.

Já myslel, že máš o dárci jasno?

---V. Hrubý kdysi datoval verzi A asi do roku 1180 a později měl být připsán dodatek o darování Zlatoně, Hroznaty a biskupa Jindřicha Břetislava, takže v dataci se více méně shodují s Petráčkem. Taky uvádí, že jakous takous legalizaci listiny zařídil litoměřický probošt Bedenikt, který byl kancléřem Přemysla Otakara I. Soudil tak i díky podle něj nejfejkovější pečiti, kterou kapitula listinu vybavila.
---Verzi B považoval osobně za možné falzum a uznával její pravost především díky pečeti Přemysla Otakara I. Pokládal ji za příjemecké vyhotovení, které ale postrádalo všechny náležitosti známých králových listin. Což se mu zdálo podezřelé, zvlášť když kancléřem byl zrovna Benedikt, který navíc legalizaci obou listin zařídil.
tři studie k české diplomatice-hrubý václav, 1936, s. 105-108

---Když jsem uvažoval, proč dal švára Hroznatovců újezd právě kapitule, tak mě napadali nejrůznější důvody a některé jsem tu už uváděl. Počínaje tím, že neměl moc na výběr, protože se tak stalo před založením Doksan (a tedy i Teplic, příchodu johanitů atd.) nebo neměl rád manžela zakladatelky Doksan. Taky jsem si říkal, že Hroznatovci a zvláště ti peručtí museli mít díky dlouhodobému působení na Litoměřicku (Ústecku) s kapitulou spory, takže jako dárci nepřipadají vůbec v úvahu. Jenže před nedávnem mě zaujalo, že nejpozději od roku 1169 měl být proboštem litoměřické kapituly králův notář a podkancléř Martin. Ten Martin s nímž velmož Sezema absolvoval úspěšnou diplomatickou misi do Byzance, která pravděpodobně nakopla jejich kariéry. Takže nelze vyloučit, že za darem újezdu kapitule stál především jeho vztah k Hroznatovcům. Pak by k darování muselo dojít před rokem 1175, protože tehdy už byl proboštem pražské kapituly. A právě Martin mohl mít zásadní vliv na perucké bratry a jejich vztah k johanitům.

martin.jpg

[Ježek]

Snad ještě nebylo: Jan Uhlíř: Chotěšovské nekrologium. Rozbor a edice pramene

[Simplex]

Snad ještě nebylo: Jan Uhlíř: Chotěšovské nekrologium. Rozbor a edice pramene

Díky, nechtěl jsem tím zatěžovat článek, ale pokud se nekrolgium ve jménech Hroznatových strýců z matčiny strany neplete, tak jeho matka nemohla pocházet z Drslaviců. Žádní nositelé osobních jmen Dětřich + Jindřich se mezi Drslavici 13. s. totiž neobjevují. Podle mě to přinejmenším částečně potvrzuje existence Sezemy z Dolan, který byl synovcem komorníka Černína a jediným nositelem tohoto hroznatovského jména mezi Drslavici 13. s. Je přinejmenším poloviční šance, že měl hroznatovskou matku a ta z časových důvodů nemohla být dcerou velmože Sezemy z prvního manželství.

2025-02-24_214802.jpg

[Simplex]

3D model tzv. Hroznatovy mísy

mísa.jpg

https://sketchfab.com/plzak/collections ... 66b2a955e0

[Ježek]

Petr Kubín v přednášce zmiňoval, že Henryk Kietlich je naposledy zmíněn až v roce 1203 při založení kláštera v Třebnici. Uvádí Codex diplomaticus Silesiae, č. 103 - ale ten diplomatář má několik desítek dílů, tak těžko říct, který to je. Znamenalo by to, že Vojslava přišla do kláštera až po jeho založení které proběhlo někdy mezi lety 1197, kdy je v srpnu Hroznata u papeže a rokem 1201, kdy už je členem tepelské fundace.

[Simplex]

Základním problémem je, že jméno Vojslavina manžela neznáme. Kubín jako církevní historik se upnul na údajné příbuzenství s arcibiskupem Kietliczem, aniž by ho byl schpopen čímkoli podložit. Nechci to po xté opakovat, ale arcibiskup už jen z časových důvodů nemohl být Vojslavin syn, jak to stále dokola tvrdí Kubín! Nemluvě o problémech s původem a geneaologií Kitliczů, které taky nedokáže vysvětlit. Což mu očividně neva a klidně napíše, že to byl malopolský velmožský rod, ač tam o nich do té doby nikdo neslyšel. Musel bych to dohledat, ale Kubín to celá opíral o zprávu, že v klášteře pobývala manželka/vdova po kterémsi krakovském kastelánovi, ač tam nebyla jmenována. Pokud si vzpomínám, tak většina zkazek o Vojslavině pobytu v jakémsi polském klášteře pochází z kroniky, která byla sepsána cca v pol. 17. s., aniž by tam uváděli, že by to byl opis něčeho staršího. Vzhledem k předešlému jsem ty polský historky nepokládal za relevantní a pro můj článek ani podstatný. I když vzhledm k dožitému věku považuju Vojslavu za pravděpodobně bezdětnou, tak je pro mě důležitější možnost, že před tím ještě mohla být v Čechách vdaná a mít děti. Což by pomohlo vyslvětlit určité příbuzenské vztahy, jinak musím předpokládat další prameny nezachycené Hroznatovny.

[Ježek]

Není tam žádné přímé spojení Vojslavy s krakovským kastelánem Kielticzem, ale řada nepřímých důkazů na to poukazuje.

Jindřich Kietlicz je v pramenech od konce 70. let do roku 1191, kdy jako krakovský kastelán stojí na čele vzpoury proti Kazimíru Spravedlivému ve prospěch Měška Starého. Kadlubek ho jménem nezmiňuje, Letopisy Krakovské (k roku 1192) a Traské už ano a rozvádějí příběh. Po neúspěšném povstání byl Jindřich Kietlicz chycen a vyhnán na Rus
https://kpbc.umk.pl/dlibra/publication/ ... 59/content (s. 835).

Dál je tradice kláštera v krakovském Zvěřínci, podle níž byla v klášteře česká kněžna Judita Hroznatovna, jejíž sestra Vojslava, manželka (vdova) po krakovském starostovi, chtěla také vstoupit do kláštera, ale nebylo jí to umožněno, když klášter nepřijímal vdovy.
https://www.researchgate.net/publicatio ... u_1840_czI

Vojslavu v Polsku uvádí Hroznatova závěť, jako o vdově po nejmenovaném krakovském prefektovi ji zmiňuje i život bl. Hroznaty https://sources.cms.flu.cas.cz/src/inde ... 1&page=411

Kietlicze s Čechami spojuje i ta kladrubská listina, klášteru měl dát Tuřany.

Zcela jistě byla v Polsku, nezávislé, ale pozdější prameny ji situují do do Krakova. Eventuálně jde hledat mezi jinými krakovskými kastelány nebo vojvody.

A pak je otázka genealogie Kietliczů - v Krakově to je nejspíš absolutní elita, nejdříve kastelán, pak i biskup hlavního města. V tom Slezsku to je lokální rytířstvo, které přichází z okolí Budyšína, podobně jako Baruthové nebo Wesseborgové a objevuje se v regionu po celé 13. století
K tomu Cetwiński https://bibliotekanauki.pl/books/1365646.pdf

Zde je ta listina z roku 1203: https://www.dokumentyslaska.pl/kds%2001 ... 20kds.html
"Jndrih Ketlich" mezi jinou šlechtou, která je psána s otčestvem

Opatrní jsou ale i polští historici, krakovsští Kietliczové mohli být příbuzní, Vojslava byla možná manželka, není jisté, zda Kietlicz z roku 1191 je ten samý jako ve Slezsku v roce 1203: https://sbc.org.pl/dlibra/publication/6 ... -lis-artur

[Simplex]

---Ježku, tohle vše mi je známo, protože jsem se snažil zjistit co nejvíc, když jsem připravoval článek. O mnohém z toho jsme diskutovali nebo jsem se k tomu vyjadřoval v jiném vláknu.
https://www.e-stredovek.cz/forum/viewto ... icz#p73367
---To, že se Vojslava do Krakova provdala, jsem nikdy nezpochybňoval. Jen jsem upozorňoval na to, že byla v Krakově doložena až roku 1197 a nelze z toho jaksi automaticky vyvozovat, že tam pobývala už v 80. či dokonce 70. letech 12. s., což píšu v článku. Takže klidně mohla být v době sňatku dvojnásobnou vdovou či dokonce matkou dospělých dětí. Vojslavin polský sňatek se určitě neobešel bez souhlasu knížete a mohl být důsledkem pražského exilu onoho "krakovského" hlavounou. Podle Poláků měl Konrád Ota dceru provdanou do Krakova, ač ho naše historiografie pavažuje za bezdětného, což by hypoteticky taky mohlo mít nějaký vliv. Pro mě není identita Vojslavina manžela až tak podstatná, protože z pramenů vyplývá, že neměl žádný vliv na osudy Hroznaty Tepelského a spol.
---S těmi prameny to není tak růžové, vznikly s velkým a ještě větším časovým odsupem, byť přesto můžou mít z části pravdu, jenže ji nelze ověřit z jiného zdroje. Kubín taky dobu jejich vzniku poctivě uvádí, takže je na každém, za jak relevantní je bude pokládat. Zvěřínecká kronika je barokní pramen, který byl sepsán cca 450 let po smrti Vojslavy. Nebyl to opis žádné starší kroniky, ale nově sepsané dílo. Krakovské + Traské anály pochází podle Kubína z pol. 14. s., takže časový odstup cca 150 let. To, že zmiňují jeho jméno mě nepřekvapuje, Neplach taky "věděl" o době Přemysla Otakara II. více nežli starší autoři či dokonce současníci ... Vše čím tady
argumentuju, čerpám z práce, kterou Kubín dokonce publikoval v Polsku a je pro každého dostupná. Je v ní to samé co v knížce či poslední české hroznatovské studii z roku 2017.
https://bazhum.muzhp.pl/media/texts/sre ... 86-106.pdf

450.jpg

---Kladrubská listina je datavána do doby Soběslava I. a Tuřany jsou spojovány se zaniklou vsí na Řezenské stezce v západních Čechách, což spíše vyvolává další otázky. Ale i kdyby se pletli, tak to nic neřeší, protože krakovský emigrant mohl získat ves od knížete a později ji darovat konventu stejně jako zlato, na něž upomíná doksanské nekrologium. Taky to mohl rovnou darovat Teplé a my bychom měli po starosti
Řezáč Milan, Břicháček Pavel: Zaniklá středověká osada Tuřany, k.ú. Soběkury okr Plzeň-jih
Nováček Karel: Kladrubský klášter 1115-1421, s. 135-136
Čechura Jaroslav: Historie norimberské a řezenské cesty na území západních Čech, s. 105-109
--- Krakovský pohlavár Jindřich Kietlicz je podle Kubína tajemná postava, stejně jako arcibiskup Kietlicz. Oba se najenou zjevili ve vysokých funkcích aniž by bylo cokoli známo o jejich předchozím životě či předcích. Poláci dokonce nezmiňují ani předchozí arcibiskupovu kariéru a někteří se domnívají, že ho do Hnězdna prosadil papež. Z toho lze usuzovat, že to nebyl, žádnej tradiční malopolský velmožský rod, ale spíše přivandrovalci. K dovršení všeho tu máme ještě míšeňského biskupa Dietricha II., který zemřel roku 1208 a je rovněž považován za příslušníka rodu. Takže tu možná máme tři vysoce postavené týpky z rodu o kterém před tím nikdo neslyšel a má pocházet z lužické vesnice, kde nestál ani hrad.
https://saebi.isgv.de/biografie/Dietric ... 1125-1208)
---Ve svědečné řadě té listiny z roku 1203 sice Kietlicz nemá přední postavecí, ale to nemusí být zdaleka rozhodující. Z našich listin víme, že postavení vždy nemusí korespondovat s významem osoby a mohlo být ovlivněno mnoha okolnostmi. Samozřejmě to mohl být jeho potomek či prostě jen nějaký mladší člen rodu. Nezdá se pravděpodobné, že nebyli příbuzní, takže je otázkou, jaký mezi nimi byl příbuzenský vztah?

tuřany.jpg

[Simplex]

---Když jsem připravoval článek, tak jsem jedno možné spojení Hroznatovců s Kietliczem objevil, ač to nebylo v plánu. Není to žádný zázrak, ale kdyby se Žemlička nebo Kubín zabývali svědečnou řadou Hroznatovy závěti, tak by to na ně vypadlo. Jenže pro Žemličku byli Hroznatovci přímo učebnicový příklad, který měl potvrzovat jeho teorie a Kubína to zajímalo především z pohledu církevního historika. Stačí se podívat do poslední Kubínovy české hroznatovské studie (2017) a je na první pohled zřejmé, jak nepoměrná část řeší Vojslavin krakovský sňatek a snaží se za každou cenu najít cestu k příbuzenství s arcibiskupem. Chci to dát do pokračování, ale ještě to nemám hotový a zatím jsem se nedostal nad rok 1197 a všechno neprověřil.
---Ve svědečné řadě Hroznatovy závěti + konfirmace mě zaujal jakýsi Bertold, který měl navíc syna Sezemu. Synovo jméno a jejich přítomnost na obou listinách podle mě pravděpodobně znamená, že došlo k přenosu jména díky sňatku s jakousi Hroznatovnou. Taky je důležité, že v obou svědečných řadách nejsou na chvostu, ale třeba i před Vítkovci, takže to asi nemohli být úplní nazdárci. Je asi zbytečné dodávat, že sepsání listin nebyla žádná improvizace a přinejmenším přední svědci se na nich neobjevili náhodu.
CDB I, č. 357, s. 323
https://sources.cms.flu.cas.cz/src/inde ... 4&page=337
V knížecí konfirmaci Hroznatovy závěti je uveden nejen další Bertoldův syn Heřman, ale i jeho predikát de Zebrin.
CDB I, č. 358, s. 325
https://sources.cms.flu.cas.cz/src/inde ... 4&page=338
Což byl podle diplomatáře Sibřín a tedy dnešní Sibřina u Prahy, o které existuje pouze jediný článek v Hlásce. Autor článku se buďto upsal nebo zaúřadoval tiskařský šotek a posunul zprávu o Bertoldovi o celé století dopředu na rok 1297. Další držitelé se podle něj objevují až roku 1318, což jsem zatím neprověřoval. Zajímavé je, že sousedí se Slušticemi a Škvorcem, odkud se později taky psaly osoby spojené s panovnickým dvorem, byť třeba pouze po jednu generaci. Nevypadá to na dlouhodobější sídlo elity, protože tu nemají ani kostel, natož románský.

sibřina.jpg

http://www.genea.cz/index.php?id=58&did=79847
https://www.klub-augusta-sedlacka.cz/Hl ... 2019-4.pdf
To mě přimělo se kouknout hlouběji a našel jsem jakéhosi Bertolda svědčícího na známých západočeských listinách. Bertoldů u nás naštěstí nikdy moc neběhalo, takže to celkem pravděpodobně byl můj hypotetický příbuzný Hroznatovců.
https://sources.cms.flu.cas.cz/src/inde ... 📖%EF%B8%81
CDB I., č. 336, s. 307
1192-Oldřich Drslavic odkazuje Plasům Lomany, na listině podle mě svědčil i Hroznatův brácha Arnošt.
https://sources.cms.flu.cas.cz/src/inde ... 4&page=319
CDB I., č. 296, s. 266
1180-1182-Čéč ze Železnice daroval za panování knížete Bedřicha konventu v Plasech vesnice Býkovec+Vlčkov. V předlouhé svědečné řadě je zapsán Bertold s predikátm de Leysin, který editor neztotožnil s žádnou lokalitou a za ním už následují tvoji oblíbení sacerdotes. Jestli jsem se dobře díval, tak kromě Bertolda, tam je zapsán s predikátem už pouze Gotšalk z Olešné.
https://sources.cms.flu.cas.cz/src/inde ... 4&page=278
CDB I, č. 268, s. 237
1173/1174 (1158-1173?) Na nejistě datované listině Hartmana z Mířkova, kde byli svědky patrně jeho bližší či vzdálenější sousedé. Zaniklé Tuřany ležely na k. ú. Soběkur necelých 25 km východně. Jediný predikátem obdařený svědek Přibyslav měl pocházel z Bernartic, které ležely přes 7 km severozápadně od Mířkova směrem na Přimdu.
https://sources.cms.flu.cas.cz/src/inde ... 📖%EF%B8%81

mířkov.jpg

CDB I., č. 411, s. 446-ACTA SPURIA
1195 Jakýsi Pertoldus (editor zahrnul tvar jména pod Bertoldy) figuruje ve funkci Hradeckého kastelána i na známém falzu knížete-biskupa pro Louku, kde je s hodností číšníka uveden i Arnošt. Vzhledem k tomu, komu bylo falzum určeno, byl oním Hradcem pravděpodobně míněn Hradec nad Moravicí, odkud není do Krakova daleko.
https://sources.cms.flu.cas.cz/src/inde ... 4&page=458