Sudetoněmecká otázka - fakta bez emocí

[Ježek]

Světová válka kvůli Československu? Sudety a Mnichov 1938 očima západních médií

[Ježek]

Alternativní historie, kdyby Sudetští Němci nebyli vyhnáni: https://plus.rozhlas.cz/bez-unoroveho-p ... by-9372239

[Simplex]

Alternativní historie, kdyby Sudetští Němci nebyli vyhnáni: https://plus.rozhlas.cz/bez-unoroveho-p ... by-9372239

Ony existují i méně idealizované alternativy, které berou v potaz skutečné politické rozložení tzv. sudetských Němců. Ti co o tom píšou, se nám snaží namluvit, že bez odsunu by nebyl únor 1948, což je nesmysl. Zaprvé to byl důsledek všeho přinejmenším od roku 1929 a ignorují, že socani + komunisti měli velmi silné autonomní strany českých Němců. Ty byly možná dokonce procentuálně početnější než jejich české protějšky. Taky se rádo zapomíná, že tzv. "zázrak na Visle" se stal, když bolševici táhli na západ, aby se spojili s německými soudruhy. Nemluvě o tzv. bavorské republice RAD ... Rovněž je otázkou, zda byl národní socializmus do roku 1933 a likvidace SA programově pravicovým či levicovým hnutím, podle mě to byla spíše levice.
Roček František: Ústecké kádrování, aneb, Jak jsme přišli o desetitisíce perspektivních německých komunistů

2025-07-12_161303.jpg

[/i]https://www.knihovny.cz/Record/kvkl.LiU ... d=31576194

[Simplex]

K sudetoněmecké tématice považuju za výbornou starší knihu E. Hrušky (2008). Nevím, nakolik je publikace známá, ale na této úrovni pravděpodobně nic lepšího není.

2025-07-14_072522.jpg

https://www.knihovny.cz/Record/mkcheb.1 ... d=31614763

[Ingolf]

Ony existují i méně idealizované alternativy, které berou v potaz skutečné politické rozložení tzv. sudetských Němců. Ti co o tom píšou, se nám snaží namluvit, že bez odsunu by nebyl únor 1948, což je nesmysl. Zaprvé to byl důsledek všeho přinejmenším od roku 1929 a ignorují, že socani + komunisti měli velmi silné autonomní strany českých Němců. Ty byly možná dokonce procentuálně početnější než jejich české protějšky. Taky se rádo zapomíná, že tzv. "zázrak na Visle" se stal, když bolševici táhli na západ, aby se spojili s německými soudruhy. Nemluvě o tzv. bavorské republice RAD ... Rovněž je otázkou, zda byl národní socializmus do roku 1933 a likvidace SA programově pravicovým či levicovým hnutím, podle mě to byla spíše levice.

Němečtí sociální demokrati měli vlastní stranu jménem DSAP, ale komunistická strana byla v Československu jediná, která zahrnovala Čechy i Němce, a to zcela programově. Jednak tam fungoval internacionalismus, jednak z nařízení Kominterny mohla být v každé zemi pouze jedna komunistická strana – více konkurenčních stran by narušilo akceschopnost hnutí. Sudetští komunisti byli za okupace decimováni, ale současně to byla nejsilnější složka sudetského odboje.

Ta otázka levicovosti nacismu je něco, co chci někdy zpracovat do nějakého článku. Dost lidí opakuje, že nacismus je zkratkou nacionálního socialismu, a socialismus je přece zcela levicový.
Levicová složka nacismu byla skutečně potlačena za Noci dlouhých nožů, protože SA do té doby hlásaly, že po revoluci národní (tedy po uchopení moci Hitlerem) má následovat revoluce sociální. A můj oblíbený symbol je Norimberský proces, kde byl vedle válečných zločinců a nacistických pohlavárů souzen šéf zbrojařské firmy Krupp a v následném procesu v americké zóně byli souzeni šéfové a vědci z IG Farben. To není průřez proletářskou třídou.. Ale v hlavním procesu byl souzen i Robert Ley, šéf celoněmeckých odborů..

Levicová složka nacionálně socialistického hnutí převažovala v rané fázi právě i v Sudetech, a to ve straně DNSAP. Ta byla založena r. 1904 v Trutnově a možná že touhle zkratkou se inspiroval Hitler, když změnil jméno Německé strany práce (DAP) na Nacionálně socialistickou německou stranu práce (NSDAP). DNSAP vznikla ještě za monarchie, ale už jen ten shluk písmen jí právem řadí do širšího nacionálně socialistického hnutí.
DNSAP se spolu s KSČ účastnila velké mostecké uhelné stávky r. 1932: „Poslanec DNSAP H. Knirsch, hlava dělnického křídla, v parlamentu prohlásil, že odbory jeho strany se ujaly vedení stávky, aby „neponechaly osud horníků nezodpovědným živlům“, přičemž zdůraznil, že za takové „nepokládá odpovědné vedení komunistické strany“.“ (Velké dějny zemí Koruny české XIV., s. 154)

DNSAP byla r. 1933 zakázána a s ní její polovojenská organizace Volkssport. Sudetští nacionalisté šli tedy schůdnější cestou a založili SdP, která se slovy Henleina přihlásila k loajalitě k Československé republice (bylo to r. 1935 v České Lípě).
Henlein byl aktivní v turnerském hnutí, které svou funkcí nahrazovalo polovojenský Volkssport. Turneři byli „cvičenci“ a byli vzorem pro Tyršův Sokol, ale toto fyzické cvičení a obratnost mělo být přípravou na působení ve válce. Je to obdobný princip brazilské capoeiry, to je oficiálně tanec, z jehož pohybů ale mohou vycházet údery (tato sportovní hnutí vznikala v době, kdy bylo vojenské cvičení zakázáno nějakou cizí mocí). Obdobně junácké hnutí bylo založeno Angličany pod dojmem búrské války, kde se vojáci neuměli pohybovat v divoké přírodě.

SdP měla kontakty s Hitlerem a na stranická místa byli dosazováni bývalí členové DNSAP. Bývalí členové DNSAP ale plně nezanikli, seskupili se kolem časopisu Aufbruch a měli s SdP pár problémů. Oficiální loajalitu SdP k Československu považovali za zradu; Aufbruch byl celoněmecký a vyčítal SdP, že chce vytvořit samostatný sudetský kmen. Ale hlavní ideový spor těchto autoritářských skupin spočíval v otázce, kdo vlastně být tou elitou, a dá se na tom i demonstrovat rozdíl mezi fašismem a nacismem.

SdP založili lidé kolem tzv. Kameradschaftsbundu (KB), který se inspiroval učením rakouského sociologa Othmara Spanna a který definoval elitu tak, jak se obyčejně chápe. Tedy elitou mají být lidé nějak vynikající, a to inteligenčně, fyzicky, schopnostně a dokonce i duchovně Tato elita má právo, resp. povinnost vést národ a nemá být obtěžována demokratickou kontrolou zezdola. Jako vzor si spannisté brali i Platónovu Ústavu se státní hierarchií: „Na jejím vrcholu by byli skuteční „duchovní“ vůdci – filosofové z Platónovy Ústavy – ale skutečnou politikou moc by měl zvláštní politický stav, elitní vrstva, která by přijímala všechna politická rozhodnutí a očekávala by naprostou poslušnost stavů pod sebou.“ (Mark Cornwall, Čertova zeď, s. 180 - https://www.academia.cz/knihy?id=2452 )

Nacionální socialismus tu elitu rozšiřuje na celý národ/rasu, popř. národ. Pakliže má být celá árijská rasa nebo německý národ elitní, tak včetně všech tříd a vrstev (z toho vyjímá osoby postižené nebo nemocné, např. duševně nemocné, sexuální devianty apod.). A součástí této elity je přirozeně i celá dělnická třída. V tomto všeobjímajícím pojetí se národ německý stmeluje, asi i proto tam není místo pro diverzifikaci ve formě nějakého sudetoněmeckého kmene. Národní pouta měla převážit nad jinými, takže KB bylo vyčítáno, že buduje „společenství ducha místo společenství krve“.
Spannovy teorie byly v Německu zavrženy a když se při anšlusu Rakouska chystal Spann jít vítat wehrmacht, byl zatčen.

Pro rozbití Československa si Hitler vybral Henleina a SdP, i přes kontaminaci strany spannismem. To nenechalo pravověrné nacisty chladnými, takže navázali kontakty s podobně smýšlejícími nacisty v říši. Lidé kolem Aufbruchu od r. 1935 působili jako informátoři výzvědné služby Sicherdienstheit (SD), která dodávala informace přímo pro SS a NSDAP. V čele SD stál od začátku R. Heydrich (odtud také povýšil přímo do RSHA, Hlavního říšského bezpečnostního úřadu, který vznikl r. 1939 sloučením SD, Gestapa a Kriminální policie). Informace dodávali i bývalí členové DNSAP, kteří zastávali místa v SdP, mezi nimi Rudolf Kasper, nacistický odborář. Kasper byl r. 1937 z SdP vyloučen, když na popud Heydricha vyráběl vnitrostranický puč.
SdP naproti tomu navázala kontakty s Abwehrem, tedy výzvědnou službou wehrmachtu. Wehrmacht byl armádou státu, tedy čistě hypoteticky apolitický. SdP prostě hledala podporu a ne u ortodoxních nacistů. Nutno dodat, že členové SdP nebyli v praxi o nic méně brutálnější než ortodoxní nacisti kolem Aufbruchu, z SdP vzešel mj. K. H. Frank.
(Ke vztahu SdP x DNSAP Volker Zimmermann, Sudetští Němci v nacistickém státě, s. 40-51 -
https://argo.cz/knihy/sudetsti-nemci-v- ... -19381945/ )

Podobně jako Stalin odstranil tzv. levou opozici personifikovanou Trockým a pak tzv. pravou opozici personifikovanou Bucharinem, tak nacismus nejprve eliminoval levé křídlo v podobě SA (resp. nechal mu jen fyzickou funkci ozbrojeného křídla strany) a poté pravé křídlo v podobě vnitronárodních elitářů.
Nacismus v praxi stmeloval národ i organizačně. Všechny organizace byly převáděny do jednoho celoříšského svazu, nazývá se to glajchšaltizace („udělat stejným“). To se týkalo úplně apolitických věcí, jako byly fotbalové kluby a soutěže, ale také se to týkalo odborů. Všechny německé odbory byly převedeny do Německé pracovní fronty (DAF), jejíž šéf Robert Ley byl právě obžalovaným v Norimberském procesu.

[Simplex]

Zajímavé články z Neviditelného psa, ač se vším nesouhlasím, což považuji za normální, stojí za přečtení.
HISTORIE 1945: Ja nykdy Nemec, ja dycky Cech
https://neviditelnypes.lidovky.cz/spole ... ecnost_nef
Druhý článek upozorňuje, že 18. 7. 2025 uplynulo sto let od vydání základního díla nacizmu Mein Kampf. Což jsem zamozřejmě netušil a ani nevím jestli to někdo někde připomínal atp.
MEIN KAMPF: 100 let slabikáře Třetí říše
https://neviditelnypes.lidovky.cz/zahra ... ranici_nef
Tím se nechci vyhnout odpovědi na předchozí příspěvek, jen jsem na to ještě neměl čas a prioritou je pro mě středověk

[Simplex]

Četl jsi někdy program NSDAP? Strana si totiž zakládala na tom, že nejsou žádní konjukturalisté a jejich progaram je na rozdíl od konkurence neměnný.

[Ingolf]

Program jsem nečetl, ani Mein Kampf, snad to někdy stihnu.

[Simplex]

Program jsem nečetl, ani Mein Kampf, snad to někdy stihnu.

---Pokud budeme brá Mein Kampf jako bibli nacistů (nacismu), tak tu jsem taky na rozdíl od té klasické nečetl. Dokonce ani nevím jestli je v češtině dostupný překlad, sice bylo pár medializovaných pokusů to vydat, ale netuším jak to dopadlo. V němčině jich byly vydány miliony, ač nevím zda to smí antikvariáty u nás a v Německu vůbec prodávat? Tak jsem koukal na portál Antikvariát.cz a pár kousků v češtině tam mají.
https://muj-antikvariat.cz/hledani?q=me ... sub=Hledat
Jen vím, že prava vlastní Bavorsko, netuším jestli i na ostatní Hitlerova díla. Od lidí co to četli jsem slyšel, že to je dost velkej vopruz a museli se přemáhat, aby to vůbec dočetli. Dokonce se spekulovalo, zda přinejmenším část nenapsal Rudolf Hess, když s vůdcem seděli.
---Program byl sepsán už roku 1920, má 25 bodů a je dostupný na netu. Osobně bych ti doporučil reprint knížky z roku 1926 s předmluvou Gottfieda Federa. Nevíme zda není autorem celého programu, ale byl "ekonomickým" expertem strany a Britannica ho dokonce uvádí jako antikapitalistu. Je to zajímavá postava a po převzetí moci se ho Hitler pochopitelně rychle zbavil. Přinejmenším polovina programových bodů se podle mě dá označit za levicové či socialistické. Samozřejmě záleží na tom, jak budeme charakterizovat levici, jeden starej levičák kdysi tvrdil, že to je především sociální hnutí. Druhá lká nad ztrátou velmocenského postavení Německa a důvody proč by mělo být obnoveno. Názor si musíš udělat sám, ale ten můj se fakt nezakládá na dojmech. Podle mě by spusta bodů či jejich podstata konvenovala i dnešní neprogresivní levici či hnutím jako Occupy Wall Street. Zvláště kdyby nevěděli z jakého zdroje pochází.
https://www.moderni-dejiny.cz/clanek/pr ... -24-2-1920

nsdap.jpg

https://www.knihovny.cz/Record/nkp.NKC0 ... d=32127074
Gottfied Feder
https://www.bing.com/search?q=Gottfried ... 3f&pc=HCTS
Nakladatelství co vydalo tuto Federerovu knížečku, vydalo i jiné perly jako např. Hitlerovy projevy. Něco z toho jsem četl, ale většinu pochopitelně ne.
https://www.knihovny.cz/Search/Results? ... idemedia,&
---Navíc historii NSDAP tvoří dvě vývojové faze, ta první končí po převzetí moci Hitlerem a druhá zahrnuje úsek do konce války. Obě fáze bych dále rozdělil na dvě poloviny. Mezníkem první fáze byla velká hospodářská krize, do níž byla NSDAP zjednodušeně napsáno jakousi bavorskou "sektou" s cca 50-70 000 členů, což v pětaosmdesáti milionové zemi nebyl žádný zázrak. Druhou fázi jasně rozděluje počátek války i když já nepovažuji za rozhodující rok 1939, ale rok 1940, kdy se válka postupně stávala totální a dopadala na veškeré obyvatelstvo.
---Prní fázi bych bez problémů označil za levicovou či socialitickou a skončila likvidací SA roku 1934. Tihle levičáci či socialisté patřili do generace zakladateů, jako bratři Strasserovy a většinou byli zavražděni nebo odsunuti do pozadí novou suitou Hitlerových oblíbenců. Takže název strany v době jejího vzniku nebyl náhodný či dokonce podvodný. Zřejmě na to neexistují statistiky, ale lze předpokládat, že masa voličů, kteří Hitlera přivedli do Reichstagu se rekrutovala primárně z těch sedmi milionů nezaměstnaných, kteří byli "volní".

[Ingolf]

Mein Kampf jednou česky vyšel, byla to černá kniha se zlatým písmem a snad i svastikou. Chtěl jsem počkat, až opadne všechen vzruch a během roka se to objeví v Levných knihách, ale mezitím to zakázali. Pak myslím vyšel překlad s nějakým komentářem a to už bylo podle zákona OK.
Pár čtenářů to komentovalo jako slovní salát a jeden současný německý profesor to prý nazval jako „Můj boj proti německému pravopisu“.

Otázku levicovosti nacismu mám delší dobu v plánu, zkusím ji zpracovat přednostně, tzn. v mých podmínkách tak do konce letošního roku. Letos se to téma ve veřejném prostoru jednou objevilo a zase rychle zmizelo, to když Elon Musk nahlásil, že Hitler byl komunista.

Tihle levičáci či socialisté patřili do generace zakladateů, jako bratři Strasserovy a většinou byli zavražděni nebo odsunuti do pozadí novou suitou Hitlerových oblíbenců.

Gregor Strasser byl zlikvidován za Noci douhých nožů a Otto Strasser dostal azyl v Československu vedle německých antifašistů.

---Navíc historii NSDAP tvoří dvě vývojové faze, ta první končí po převzetí moci Hitlerem a druhá zahrnuje úsek do konce války. Obě fáze bych dále rozdělil na dvě poloviny. Mezníkem první fáze byla velká hospodářská krize, do níž byla NSDAP zjednodušeně napsáno jakousi bavorskou "sektou" s cca 50-70 000 členů, což v pětaosmdesáti milionové zemi nebyl žádný zázrak. Druhou fázi jasně rozděluje počátek války i když já nepovažuji za rozhodující rok 1939, ale rok 1940, kdy se válka postupně stávala totální a dopadala na veškeré obyvatelstvo.
---Prní fázi bych bez problémů označil za levicovou či socialistickou a skončila likvidací SA roku 1934. … Takže název strany v době jejího vzniku nebyl náhodný či dokonce podvodný

DAP vznikla 5. 1. 1919 v Mnichově, když okolo zuřily boje mezi krajní levicí i krajní pravicí. Po konci světové války se moci ujal revoluční socialista Kurt Eisner. V lednu 1919 byl poražen ve volbách a pár dnů poté ho zavraždil Anton von Arco auf Valley. Atentát vyvolal protiakci, která vedla ke krátkému pokusu o Bavorskou republiku rad (duben-květen 1919), ta si vzala za vzor bolševické Rusko. Mnichov pak oblehly jednotky Freikorpsu a těsně před dobytím města revolucionáři popravili deset významných osob včetně sedmi členů Thule a mezi nimi čtyři šlechtice, mezi kterými se udává jako nejvýznamnější Gustav Thurn-Taxis, příbuzný s několika královskými evropskými rody.
Atentátník Arco auf Valley a Gustav Thurn-Taxis byli členy Společnosti Thule, a to je přesně táž společnost, která stála za lednovým založením DAP... Tato společnost plná kontrarevolucionářů založila Německou stranu práce...

Další dějová linka ke Spolelnosti Thule – německý nacionalismus se štěpil do řady skupin, jednou z nich byla tzv. ariosofie. To byl směr duchovní a současně mimokřesťanský. Duchovní zdroje hledal v germánské pohanské minulosti, popř. šel ještě dál a hledal kořeny Árijců v Indii nebo Tibetu. V Indii už působila jistá Helena Blavatská, která založila Theosofickou společnost, přinesla do Evropy ideu opakovaného převtělování; ohledně světového vývoje piínesla ideu epoch, kde vládne vždy nějaká rasa, aktuálně árijská. Němečtí nacionalisti z této theosofie udělali ariosofii, kde árijská rasa vedená německým národem povládne světu.
Jednou ariosofickou společností byl Germanenorden (Německý řád). Jeho bavorskou pobočku vedl Rudolf von Sebottendorf, pak ji osamostatnil pod jménem Společnost Thule. Možná to byla krycí akce, protože název nezněl odpůrcům tak provokativně. Thule se oficiálně prezentovala jako kulturní spolek se zájmem o literaturu apod., různá esoliteratura popisuje, že se ve společnosti děly rituály temné magie. (Od Thule mám ofocenou jednu knihu o runách a je překvapivě seriózní).
Vklad Thule nacistickému hnutí popisuje mj. James Pool, Kdo financoval nástup Hitlera k moci - https://www.databazeknih.cz/prehled-kni ... 1933-48204 : „Navenek vystupovala tato tajemná skupina jako literární kroužek, zasvěcený studiu dávných germánských dějin a zvyků. … Mnichovskou pobočku založil ještě za války Rudolf von Sebottendorf, který nenápadně přivedl do společnosti 250 členů z Mnichova a dalších 1500 z Bavorska. Důležitou vlastností členské základny však nebyla kvantita, nýbrž kvalita. Mezi členy společnosti byli právníci, soudci, univerzitní profesoři, policejní důstojníci, aristokraté, vědci, lékaři i bohatí obchodníci. …
Heslem společnosti bylo: „Pamatuj na své germánství! Neposkvrň svou krev!“ Symbolem Thulské společnosti byla svastika. Tento znak nechyběl na hlavičkovém papíru ani v publikované literatuře. Velké s hákovým křížem zdobily i přepychové zasedací místnosti a kanceláře společnosti. Mnohá témata a hesla společnosti Hitler později opakoval téměř slovo od slova. …
devátého listopadu 1918 promluvil Sebottendorf shromážděním pléna a všechny členy povolal do boje proti komunismu a židovstvu. Kanceláře Thulské společnosti se staly opěrnými body kontrarevolučního podzemí. Na počátku prosince připravoval Sebottendorf plán únosu Eisnera, předsedu vlády Bavorské sovětské republiky.“ (s.28-29)

Eisnera nakonec zlikvidoval onen auf Valley, bylo to po jeho vyloučení z Thule kvůli nevhodnému rasovému původu (po matce měl židovské předky) a atentátem chtěl ukázat oddanost národní věci.
Společnost Thule vlastnila tiskovinu s názvem Völkischer Beobachter, z toho se stal hlavní tiskový orgán NSDAP.

Thule tvořila samozvanou elitu ve smyslu důležitých osob, což je styl, který v Sudetech prosazoval Kameradschaftsbund oproti pojetí DNSAP i proti oficiální linii NSDAP.

Teď to hlavní: „Společnost věnovala rozhodné úsilí tomu, aby získala masy obyvatelstva, zejména dělníky „otrávené jedem židovského komunismu a internacionalismu“. Na rozdíl od většiny konzervativních nacionalistických hnutí si byli členové Thulské společnosti vědomi narůstající propasti, která oddělovala dělníky od střední vrstvy. Jedním z prvořadých cílů společnosti bylo přivést dělníky zpět do tábora nacionalismu.
Jeden ze členů Thulské společnosti, Karl Harrer, bylo pověřen založením „Dělnického politického kruhu“. Ani Harrer, který byl novinářem, ani nikdo z ostatních příslušníků vyšší středné třídy a aristokracie, kteří společnost tvořili, však o politickém smýšlení dělníků nic nevěděl. Vzhledem k postojům panujícím mezi dělníky a vzhledem k jejich třídní nenávisti by byl program Thulské společnosti okamžitě odmítnut, pokud by jej dělníkům představil příslušník privilegované vrstvy. Kruh musel alespoň formálně vést manuální dělník. Harrer se rozhodl podpořit Antona Drexlera, jenž byl stoupencem pangermánství a antisemitismu a zároveň byl proletářem. Ke konci války sepsal Drexler článek, který otiskly Harrerovy noviny, v němž nabádal dělníky, aby se sjednotili k podpoře armády.
Brzy po komunistické revoluci devátého listopadu 1918 načrtli Drexler a Harrer všeobecný program nacionální dělnické strany. Pátého ledna 1919 pozval Drexler některé své vlastenecké spolupracovníky na první „veřejnou schůzi“, kde byla založena Německá dělnická strana. Drexler si pravděpodobně byl vědom toho, že jeho úsilí podporuje Thulská společnost, ale tento jednoduchý člověk si sotva mohl představit dosah moci a vlivu takové organizace. ...
Je obtížné přesně stanovit, jakou měrou v tomto počátečním období stranu podporoval Thulská společnost, ale pravděpodobně byla tato podpora velmi malá. Německá dělnická strana byla jen jedním z mnoha dílčích projektů Thulské společnosti. Nejvýznamnější podporou, které se Hitlerovi od Thulské společnosti dostávalo, byla ochrana před policejním stíháním – tu mu zajišťovala účast některých členů společnosti v bavorské vládě.“

Je tady evidentní rozpor mezi zadavatelem, kterým byla Společnost Thule, a mezi nacisty, kteří to s levicovostí mysleli vážně. Thule založila DAP jako projekt, který měl získat dělníky na její stranu. Protože třídní nebo stavovské rozdíly byly dá se říci nepřekonatelné, nabídlo se jiné pojítko, a sice nacionalismus. Pokud jsou aristokrat, živnostník nebo dělník stejné národnosti, tak je to pojítko, které dokáže další rozdíly obejít. Protože dělník a aristokrat jsou jedné národní povahy, tak ani aristokrat nenechá svého soukmenovce umřít hlady – tedy nějaké levicovost typu bismarckovského sociálního zabezpečení tam být musí.
Pool píše. „Klíčovým Hitlerovým politickým apelem byla myšlenka, že nacionalismus a vlastenectví se musí šířit za hranice vyšší střední třídy. Hitler tvral na tom, že lidové masy jsou schopny stejného vlastenectví jako jiné vrstvy. Nadšeně připomínal, jak ohromný účinek na dělníky měly vlastenecké výzvy v období vypuknutí války v roce 1914. Pokud chce nová strana zažehnout takové vlastenectví mas, musí dělníky přesvědčit, že jsou cennou součástí národního společenství. Obyčejný člověk, říkal Hitler, má právo na sociální spravedlnost, slušnou mzdu a bezpečný život.“ (s. 36)
Této ideje si byli vědomi i komunisté. Tak sudetsko-německý komunista Karl Kreibich, jehož barvitý život by také zasloužil monografii nebo román, to komentoval, že nacionalismus je výmyslem buržoazie k tomu, aby dala dělníkům důvod si myslet, že obě strany mají vůbec něco společného.

Thule stála v pozadí DAP a nakonec nechala žít stranu vlastním životem. Pool píše, že Drexler asi nebyl schopen obsáhnout, jaký vliv Thule má, a tak ani další nacisté asi ani nemohli dohlédnout, že levicovost nacismu má své předem dané meze. A tou mezí byl útok na soukromé vlastnictví. Roku 1926 navrhli komunisté a sociální demokrati vyvlastnění majetku členů panovnických rodů. Většina nacistických poslanců v čele s Gregorem Strasserem návrh podporovala. Strasser svolal severoněmecké gauleitery na konferenci do Hannoveru, v listopadu 1925, kde většina podpořila myšlenku vyvlastnění – a proti byli jen Robert Ley, ten budoucí vedoucí celoříšských odborů, a Gottfried Feder, kterého Britannica označuje za antikapitalistu... Hitler na únor 1926 svolal konferenci celého vedení do Bambergu, kde myšlenku vyvlastnění zatrhl. (Pool, s. 97-100) Feder jinak zůstával ve Strasserově frakci, spolupředložili r. 1930 návrh na vyvlastnění bank.
Nacistické hnutí řídila od začátku pravice, levicovost vidím jako nutné ústupky, aby se dělníci vzdali revolucionářství – asi tak, jak prosazoval levicové ústupky v podobě sociálního zákonodárství Bismarck, což rozhodně nebyl levičák. Strana žila vlastním životem a pokud se dostala za nějaké meze levicovosti, přišel zásah zvenčí nebo od ideologů z vlastní strany – a proti nacistickému levicovému revolucionářství vystupovali lidé jako Ley, kteří pak vedli říšské instituce typu odborů („vedli“ je možná eufemismus pro „hlídali členy“).

Fašismus si vystačil s klasickými represáliemi v rámci policejního státu, ale v Německu bylo tak silné dělnické hnutí, že prosté represe nemusely stačit. Nacismus tedy část dělníků získal, aby jejich sílu použil proti dělníkům revolučním. Nacismus je levicovější než fašismus, otázka pak zní jestli je sám o sobě levicový. Tady tvrdím, že v absolutním měřítku ne, v relativním ano.
V absolutním měřítku je to hnutí, které zamezí komunistické revoluci za cenu levicových ústupků a cenu toho, že dělníky přijme za součást svého (národního, ne třídního nebo stavovského) společenství. Nacisty v mezinárodním měřítku financoval mj. americký kapitalista Henry Ford, vlastník stejnojmenné automobilky, nebo ruská bílá emigrace. Nic z toho nebyla levice ani náhodou a smyslem jejich podpory nacismu je upevnění principu soukromého vlastnictví. V relativním měřítku – právo slušné mzdy za práci se dá charakterizovat jako levicový princip. Tato levicovost má své předem dané meze a je hlídána zvenčí, zevnitř pak vlastními stranickými ideology.

[palo satko]

To, že americki podnikatelia a bankari podporovali Hitlera nie je pravda. Američania mali po WWI. obrovske finančne zdroje a jednoducho ich investovali v krajine, kde žil najvzdelanejši narod v Europe, s vyznamnou technologickou a vedeckou kapacitou. Dokonca v krajine kde vladol poriadok a bola uvedomela a neštrajkujuca pracovna sila. Ako mohol GM alebo Ford vediet v roku 1935, že v roku 1942 budu postavene pece v Osvencine? Čierny atlet vyhral na olympiade 1936 niekolko zlatych medaily a Nemci sa k nemu spravali korektne. Ford a spol. nemohli tušiť, čo sa udeje ani vtedy ked si myslíme, že by to už mali vediet. Ved anšlus prebehol s 99% suhlasom Rakušnov a zabranie Sudet odsuhlasili najväčši europski demokrati.
Pri posudzovani vtedajššieho konania zneuživame to, že vieme vysledok a za druhé, svet bol uplne iny. Vôbec to nebola rajska zahrada so "slničkarskymi" Zapadniarmi. Ved ani Francuzi a Briti neboli žiadni dobraci vo svojích koloniach. To, že v Nemecku rozbijali vyklady židovskym obchodnikom. bol menši problem, než to že v Juhoafrickej republike potomkovia Holandanov a Britov ešte v roku 1936 vydavali povolenky na odstrel Krovakov. Z poza "Velkej Mlaky" bolo naozaj tažke byt Sibillou.

[Ingolf]

V USA také do 60. let 20. století fungovala rasová segregace. Týkalo se to i amerických vojsk, která osvobozovala Evropu od nacismu, kde černošské jednotky byly odděleny od bělošských.

Henry Ford byl antisemita, vydával antisemitské noviny s názvem Dearborn Independent a jejich výtah pak knižně pod názvem Mezinárodní Žid. Německy to vyšlo jako Věčný Žid (Der ewige Jude) a Baldur von Schirach, šéf Hitlerujgend, vypověděl u Norimberského tribunálu, že antisemitou se stal po přečtení této knihy. Hitler měl ve 20. letech v kanceláři v Mnichově velký Fordův portrét na zdi.
Na Forda navazoval kupodivu i Lenin, toho zajímal Fordův styl tovární pásové výroby. V tomhle byl Ford evidentně nevinně, ale ohledně holocaustu zas tak bez viny nebyl.

Ford je v rámci amerického kapitálu samozřejmě výjimkou. Jiní vlastníci nacismus nesponzorovali, firma General Motors za války vyvíjela motory do amerických válečných strojů.

Ale ani u toho Forda nejde přímo o holocaust, ale o to, že kapitalisti (nebo jak je nazvat) podporovali Hitlera jako hráz proti komunismu. Pool má jednu kapitolu o Fritzi Thyssenovi, majitel oceláren, kterého r. 1918 zatkli rudí a musel se bát o život. Thyssen byl asi největší sponzor raného nacismu a firma Thyssen funguje dodnes, resp. r. 1999 fúzovala s firmou Krupp.

[Simplex]

Čistě náhodou jsem narazil na příběh amerického "manažera", který působil v nacistickém Německu a je to velmi zajímavý příběh. V němž je spousta nejasností a patrně i mýtů, ale pro politiku USA je příznačný dodnes. Jen záleží, zda se na to díváte z latinské Ameriky či střední Evropy.
https://cc.cz/osvezeni-pro-nacisty-toto ... -ze-zbytku

[Simplex]

Problematice českých Němců především v západních Čechách či přímo na Karlovarsku se dlouhodobě věnuje Karel Řeháček. Z příslušných databází zjistíte, že k tématu vydal haldu drobnějších či delších studií.
Němci proti Československu na západě Čech (1918-1920), 2008
https://www.knihovny.cz/Record/vkol.SVK ... d=32635892

2025-10-18_074236.jpg

Svůj k svému? : česká menšina na jihozápadě Čech 1880-1938
https://www.knihovny.cz/Record/vkol.SVK ... d=32635892

2025-10-18_075222.jpg

[Simplex]

od Ingolf » 26 srp 2025 11:09
V USA také do 60. let 20. století fungovala rasová segregace. Týkalo se to i amerických vojsk, která osvobozovala Evropu od nacismu, kde černošské jednotky byly odděleny od bělošských.

Celkem známý film o afroamerických stíhačích: Letci z Tuskegee
https://www.csfd.cz/film/12594-letci-z- ... e/prehled/

Na Forda navazoval kupodivu i Lenin, toho zajímal Fordův styl tovární pásové výroby. V tomhle byl Ford evidentně nevinně, ale ohledně holocaustu zas tak bez viny nebyl.

Pokud si pamatuji, tak Ford byl jako mladý na zkušené v Německu. Fordovu knihu jsem nečetl, ač o ní vím a netuším jestli u nás vyšla. Ale v žádném případě nemůžeš dávat Fordovi sebemenší vinu za zvěrstva, která páchali Němci po roce 1933. A že se na Forda odvolávali nacističtí pohlaváři není podstatné, protože z odposlechů internovaných německých generálů je známo, že lhali a snažili se hodit vinu na všechny okolo. Britové je soustředili na jeden zámeček a tam je permanentně odposlouchávali, aniž o tom měli sebemenší tušení. To je podle mě relativizace historie, která slouží pouze ke snímání viny z tehdejšího Německa/Němců, což se samozřejmě hodí i dnešnímu Německu. Obdobně by si mohl obviňovat Arthura Gobineaua z toho, že je duchovním otcem nacizmu a vinit ho z něj. Za současný vzestup antisemitizmu na západ od nás taky nemůžou jacísi neonacisté, ale jeho nebezpečná islamizace.
Ivo T. Budil: Jitro Árijců : život a dílo Arthura Gobineaua, zakladatele árijské ideologie
https://www.knihovny.cz/Record/nacr.deb ... d=33257541

budil.jpg

Zrovna se k Fordovi vyjadřoval Martin Kovář, sice jsem to ještě neslyšel, ale z ukázky vím, že mluvil i o jeho antisemitizmu. Kolínská pobočka Fordu byla největším dodavatelem náklaďáků pro německé ozbrojené síly za druhé světové války, ale americká centrála koncernu nad ní neměla kontrolou, takže za to nemohli být odpovědní.
Velké osobnosti 03: Henry Ford, automobilový král Ameriky
https://www.youtube.com/watch?v=c0mZI2f ... mg&index=3

[Ingolf]

To je v lecčems podobná otázka, jako jestli má Marx odpovědnost za stalinské gulagy. Marx žádné gulagy neplánoval, Ford také nevolal po vyhlazování židů. Holocaust by proběhl asi tak jako tak, Ford tam ale nechal otisk.

Ford podpořil raný nacismus ideově a finančně (o množství financí nejsou doklady, tak to nechám stranou). Ideově přispěl k antisemitské atmosféře, která se sama reprodukovala a která se pak vyhrotila do holocaustu. Mimo této kvantity přispěl i kvalitou, tedy novou myšlenkou. Dosavadní antisemitismus vycházel z náboženství, žid se mohl nechat vyvést z židovské komunity pokřtěním. To za nacismu možné nebylo, žid byl charakterizován rasově. A ještě před Hitlerem přišel s tímhle pohledem právě Ford : „Na rozdíl od tradičního náboženského a společenského antisemitismu, který v různých obdobích vzplanul již od středověku, představuje nám Mein Kampf teorii rasového antisemitismu. … Tato nelítostná nová filosofie byla nicméně široké veřejnosti poprvé předložena nikoli Adolfem Hitlerem, ale Henry Fordem.
V knize Mezinárodní žid je jasně vyřčeno: „Ani přímo, ani z kontextu nevyplývá, že by židovská otázka mohla být otázkou náboženství. Naopak, v souladu s názorem nejvyšších židovských autorit, je pevně stanoveno, že židovská otázka je věcí rasy a národnosti.“ (Pool, s. 77)
Hitler se nechal Fordovým Mezinárodním židem inspirovat zřejmě i psaní Mein Kampfu, protože některé pasáže jsou podobné, možná až opsané. Fordovy texty vydávala nacistická strana ještě před sepsáním Mein Kampfu. Ford charakterizoval židy jako národ bez kultury, zatímco Anglosasové jsou vylíčeni jako průkopníci, myslitelé a otcové národů. Možná právě tohle Hitler převzal, akorát místo Anglosasů dosadil Němce (ale protože Anglosasové byli také Germáni, tak mu to nemuselo nijak překážet). Židé naopak vyspělou kulturu měli podkopávat., mj. exportem černošského jazzu do světa (v tom se opět Ford a Hitler shodli).
Ford dále židům kladl za vinu vzestup komunismu, který měli řídit, včetně viny za pokus o německou revoluci r. 1918.A tohle řekl opět časově před Hitlerem.
Po uchopení moci: „Po r. 1933 se kniha stala součástí nacistické propagandy; každý německý školák s ní přišel mnohokrát do styku. Mezinárodní žid byla kniha podporovaná na vládní úrovni, a jak nacisté říkali, byla důležitým faktorem „vzdělávání“ národa.“ (s. 76)
Po roce 1933 se stala Fordova kniha oficiálním názorem státu, podle které jsou židé definováni rasově, nikoli nábožensky, z čehož pro ně není úniku; židé podle této knihy mohli za vzestup komunismu a úpadek germánské kultury. Holocaust byl dost dobře proveditelný v takovéto atmosféře, kde židé mohou za všechen aktuální německý úpadek.
Henry Ford dostal k 75. narozeninám r. 1938 jako vyznamenání Velkokříž řádu německé orlice, nejvyšší německé vyznamenání pro cizince (před Fordem ho dostal Mussolini). To už se v Americe vědělo, že Hitler je lump, ale Ford se vyznamenání přes kritiku odmítal vzdát.

[Ježek]

Tohle může být zajímavý: https://www.databazeknih.cz/knihy/dedic ... ech-581132

[Simplex]

Listuju v tom a ono to vlastně není o tzv. Sudetech, jako spíše o vývoji paměti na ně, či jejich německy mluvící obyvatelstvo. Tedy pokud pominu pokus o vymezení pojmu Sudety, protože univerzální definice neexistuje, ač s ním kde kdo suverénně operuje. Tím neříkám, že tam nejsou i z mého pohledu zajímavé úseky.